Toyen: U Zlatého slunce aneb Studna ve věži- střepy snů…

18.03.2019 09:32

Galerie Moderna - Praha

14. 3. -  28. 4. 2019

 

 

 

Vernisáž nové (prodejní) výstavy Toyen: U Zlatého slunce, kterou galerie Moderna připravila na březen a duben 2019 a kterou tak vzdává hold česko-francouzskémalířce Toyen, jedné z nejvýznamnějších světových surrealistických umělkyň 20. století, se zjevným zanícením pro výstavu zahájil jako vždy  pečlivě připravený galerista a kurátor výstavy Mgr. Martin Zeman. Hovořil o nesnázích při přípravě této výstavy, které trvaly po celé minulé čtyři roky. Poté jsme se dozvěděli zajímavosti ze života a o díle Toyen (rodný jménem Marie Čermínové) a na závěr akce Mgr. Martin Zeman prozradil Josefa Šímu jako  autora další výstavy, a  poté pozval herečku Sandru Pogodovou, aby výstavu zahájila.  Konstatovala, že rychle zjistila, že mnohé kusy z vystavených zde děl již mizejí, že už jsou prodány, abychom  s koupí nějakého artefaktu také příliš dlouho neváhali...

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zhlédli jsme mimo desítku děl dalších autorů ( Benjamin Péret, Annie Le Brun, André Breton...) unikátní soubor více jak 40 výtvarných děl Toyen, kterému dominuje z roku 1951 olej na plátně ´U Černého slunce´ (neprodejné), jinak převážně ručně kolorovaných grafických listů (suchá jehla, akvarel). Expozice tak představila část z díla Toyen, výtvarnice, která tvořila a stále tvoří páteř světového surrealismu, evropského uměleckého směru a životního stylu, který usiluje o osvobození mysli, zdůrazňuje podvědomí, snaží se o zachycení snů, představ, pocitů a myšlenek.

 

 

 

 

Toyen [toajen] (* 21. 9. 1902 /Praha- Smíchov/Rakousko-Uhersko)

  • malířka, fotografka, ilustrátorka a kreslička
  • je významnou osobností české kultury, ačkoliv většinu života prožila v Paříži
  • patří mezi nejvýznamnější a nejsvobodnější tvůrčí osobnosti umělecké avantgardy na počátku 20. století
  • ve svých  16 letech odešla z domova a živila se na Žižkově jako dělnice při výrobě mýdla
  • 1919 - 1922: studovala na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze dekorativní malbu u prof. Emanuela Dítěte ml.
  • 1925: odjela spolu s Jindřichem Štyrským do Paříže
  • celoživotní partner: Jindřich Štyrský /malíř, spisovatel a fotograf (1899 - 1942)
  • v Paříži vytvořili Toyen a Štyrský nový umělecký směr - artificialismus
  • 1934: návrat z Paříže do Československa

 

Během nacistické okupace, kdy byl surrealismus považován za zvrhlé umění, nemohla být díla surrealistů vydávána. Jindřich Štyrský v průběh okupace zemřel (21. 3. 1942), Jaroslav Ježek emigroval, někteří členové surrealistické skupiny se od surrealismu odvrátili. Toyen se stáhla do ústraní. Po vyhlášení platnosti Norimberských zákonů na území protektorátu se v bytě Toyen v pražské Krásově ulici ukrýval surrealista Jindřich Heisler (1914 - 1953), který byl židovského původu.

 

  • 1947 spolu s Jindřichem Heislerem opustila Československo v předtuše blížícího se komunistického puče. Odstěhovala veškeré své dílo a odjela do Paříže již natrvalo. Navázala na své předválečné kontakty - dobře se znala s hlavními představiteli surrealismu André Bretonem a Benjaminem Péretem. Vybudovat novou existenci jí pomohl mj. Ferdinand Peroutka.

 

Toyen

protestovala proti měšťáckým konvencím příklonem k anarchistickému hnutí,

protestovala proti rodinným, společenským a kulturním autoritám,

popřela tradiční ´ženskou roli´

a

chodila netradičně navzdory tehdejším konvencím

(podobně jako třeba Marlene Dietrich)

oblečená jako muž, ve smokingu a s motýlkem u krku,

ostříhána nakrátko;

mluvila o sobě v mužském rodě.

 

"Právě tak jako neměla v lásce své vlastní příjmení,

neměla ráda ani svůj ženský rod. Hovořila jen v rodě mužském.

Bylo nám to zprvu trochu nezvyklé a groteskní,

ale časem jsme si zvykli.“

řekl Jaroslav Seifert

 

Důležité místo v tvorbě Toyen zaujímá knižní tvorba; celkem vytvořila na 500 knižních obálek. Společně se Štyrským začala pracovat na návrzích obalů knih, z nichž většina byla pro jedno z nejvíce inovativních českých nakladatelství té doby - Odeon, dále pracovala pro nakladatelství Melantrich, Rudolf  Škeřík a další. Jejich knižní design obvykle sestával z kombinace foto-montáže a abstraktní roviny.

 

 

Knihy též ilustrovala (např.: Vítězslav Nezval: Anička skřítek a Slaměný Hubert", 1936). Pro některé knihy navrhovala vazbu (zlacená ražba) a frontispise (edice Symposion Rudolfa Škeříka)

 

  • po emigraci do Francie se knižní tvorbě přestala věnovat

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Toyen na svou vlast nezapomněla, jak dokazuje např. cyklus obrazů Pražská domovní znamení. Její tvorba si uchovala specifický a originální ráz, nadále byla vyhledávanou ilustrátorkou a účastnila se řady kolektivních i samostatných výstav. V posledním desetiletí života se však stávala stále osamělejší. Těžce nesla rozpuštění pařížské surrealistické skupiny v roce 1969 - chyběly jí pravidelné schůzky v kavárnách. Její přátelé postupně opouštěli tento svět.

 

  • do posledních svých dnů se snažila pracovat, sil se však již mnoho nedostávalo
  • zemřela 9. 11. 1980 (ve věku 78 let) Paříž  
  • místo pohřbení: hřbitov Batignolles

 

 

 

 

Hodnocení:  100 %

Ing. Olga Koníčková (tisková zpráva, wikipedia)

Foto: © Ing. Olga Koníčková, www.galeriemoderna.cz

 

 

 


Více zde: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/%c2%b4necekane-dedictvi%c2%b4%3a-sima%2c-styrsky%2c-toyen%2c-zrzavy-aneb-tajemstvi-o-zivote-se-odhalovat-nemaji%21-/

 

web: www.galeriemoderna.cz