Todor Nančev: bulharská architektura doby obrození aneb modely domečků pro panenky nejsou ?!

04.10.2013 10:26

Bulharský kulturní institut – Praha

3. 10.  – 1. 11. 2013

 

Byli jsme pozváni na vernisáž 2. 10. 2013 do Bulharského kulturního institutu v Praze, a to v rámci programu Architecture Week Praha 2013, který v Praze právě probíhá od 23. 9. do 20. 10. 2013V rámci festivalu architektury a urbanismu v Galerii BKI-Praha jsme zahájili  výstavu Todora Nančeva ´Bulharská architektura doby obrození´.  Zahájení výstavy se zúčastnil  kromě ředitele Festivalu Architecture Week Petra Ivanova i zástupce generálního ředitelství UNESCA, který byl potěšen tím, že výstava nastolila možnost dialogu mezi národy.  

 

Modely bulharských obrozeneckých staveb

Bulharský autor prací Todor Nančev  modely vyrobil  ručně. Nemůžeme je pokládat jen za   kopie existujících budov, ale za autorská umělecká díla. část z nich představuje již zbourané nebo polorozbořené obytné domy z Plovdivu. Pořadatelé splnili záměr výstavy vyvolat atmosféru, duch doby, a předvedli  tak jednotlivé regionální školy bulharské městské architektury. Modely demonstrují rozdíly v topografických charakterech konkrétních regionů, v konstrukcích i v architektonické kompozici a ilustrují různé přístupy k symetrii.

 

Doba obrozenecká byla dobou hospodářského, kulturního a poltického rozmachu

Typické vzory bulharské obrozenecké architektury začaly vznikat koncem druhé poloviny 18. století, kdy na dnešním území Bulharska nastal hospodářský a kulturní rozvoj. Obchod a řemesla nerozvíjeli osmanští Turci, ale především místní obyvatelstvo, a vzhled měst se postupně měnil.

 

Města si vytvářela svá specifika podle svého kraje

Koncem 18. století se obrozenecké domy stavěly v horských oblastech – v několika prosperujících městečkách (Žeravna, Trjavna, Kotel, Koprivštica, Bansko, Melnik, Sopot).

 

Každé město si vytvořilo vlastní vzory, které odpovídaly zeměpisným zvláštnostem krajiny nebo koncentraci a druhu řemesel v daném regionu.

 

* Vzhled města Trjavna (střední Bulharsko) byl dán dvoupodlažní zástavbou podél hlavní ulice

 

* V Koprivštici (jižní Bulharsko) se kladl důraz na vysoké zdi a rozměrná vrata

 

 * V Melniku (jihozápadní Bulharsko) se stavěla vysoká přízemní podlaží, která dokreslovala okolní krajinu, tvořenou bílými pískovcovými vrchy

 

Všechny regionální varianty bulharských domů z doby obrození však silně připomínají horizontalitu italské renesanční architektury obytného domu. V přízemní části budov se tradičně umisťovaly prostory pro obchodní činnost a nadstavbovou část nad nimi tvořila obydlí majitelů.

 

Novostavby z 19. století

Tyto  se vyznačují větší dekorativností, nástěnnými malbami, mají větší místnosti lépe odpovídající hygienickými požadavkům. střediskem rozkvětu architektury se stal Plovdiv. Vzhled domu z období obrození zřetelně prezentoval možnosti a zvýšené sebevědomí obchodníků a řemeslníků té doby. Důležitou zvláštností bylo využívání prvků architektury obytných domů u staveb veřejných budov, které měly až do konce 19. století stejnou architekturu a lišily se jen vnitřním uspořádáním.

 

Bulharský kulturní institut (BKI)
Klimentská 6
110 00 Praha 1
Tel.: +420 233 326 862
Máme otevřeno: 
pondělí –pátek : 10.00 – 17.00 hodin
sobota – neděle: zavřeno
E-mail: bki@bki.cz
www.bki.cz

www.kulturanahrade.cz

www.architectureweek.cz

Vstup : volný

 

Hodnocení:  90 %

 

Světové dědictví UNESCO na Pražském hradě - Jiřský klášter

Bulharskou účast na 7. ročníku mezinárodního festivalu ARCHITECTURE WEEK PRAHA  letos organizoval Bulharský kulturní institut v Praze  ve spolupráci s městem Nesebar a projektem Bulharsko na dlani. Výstava Světové architektonické dědictví v UNESCO zahrnuje neuvěřitelných 745 památek zařazených na seznam UNESCO ze 157 zemí. Mezi nimi samozřejmě nechybí Bulharsko, které prezentuje maketa kostela Kristus Všemohoucí z města Nesebar. Model je součástí projektu Bulharsko na dlani neboli Mini Bulharsko, jež představuje unikátní expozici zmenšených kopií kulturně-historického dědictví Bulharska.
Světové dědictví UNESCO,
Jiřský klášter, Pražský hrad

 

Ing. Olga Koníčková

Foto: autorka