Tiziano – Vanitas/básník obrazu a odstínu krásy aneb vrcholná díla benátského renesančního malíře z 16. století na Pražském hradě
Císařská konírna - Pražský hradlogo
15. 12. 2015 - 20. 3. 2016
Na základě pozvání, které nám zaslala Správa Pražského hradu, jsme se za www.www-kulturaok-eu.cz, zúčastnili zahájení dlouho připravované a z mnoha důvodů opakovaně odkládané výstavy představující vrcholná díla Tiziana (celým jménem Tiziano Vecellio), známého jako Tizian.
Trpělivost (a entuziasmus Sereny Baccaglini) růže přináší
Když jsme se na jaře roku 2014 na půdě italského velvyslanectví spolu s dalšími vybranými médii dozvěděli jako jedni z prvních o připravované výstavě …
…nemohli jsme se dočkat. S obavami jsme pak ale sledovali vývoj událostí a dostávali zprávy o dalších a dalších odkladech, které plánovanou výstavu provázely. Ale nebyly to žádné naschvály, či komplikace plynoucí z lidského faktoru, a to ani na straně italské ani té české. V žádném případě. Důvodem bylo jen a jen bezpečí obrazů a složitá mezinárodní jednání ve složité mezinárodní situaci. Už už se nám dokonce vkrádala do mysli marnost (latinsky vanitas) celého projektu, ale nakonec to dopadlo dobře a výstava se koná.
I když nám kurátorka a především neúnavná iniciátorka výstavy, Prof. Serena Baccaglini (na foto), stále skromně, ale dokola tvrdila, že hlavní zásluhu na celé realizaci výstavy má někdo jiný, v čele s italským velvyslancem J. E. Aldo Amatim, bylo zcela zřejmé, že hnací silou je a byla ona a její vůle i zájem. Ale sama by to samozřejmě nedokázala.
Výstava proto vznikla také díky její spolupráci s ´Art for Public´ s. r. o. pod vedením Moniky Burian Jourdan a Global Art Exhibitions, Inc., vedené Josephem Guttmannem. Ten se však rozhodl k účasti a podpoře této výstavy jenom kvůli mimořádně vysoké úrovni projektu jako takového a objevného výzkumu ze strany italských vědců, vedených emeritním profesorem Lionellem Puppim (jehož žačkou a pravou rukou je právě Serena Baccaglini!) ve spolupráci s českou univerzitou a PhDr. Barborou Půtovou, Ph.D. et Ph.D. Proto Josephu Guttmannovi také patřil dík paní Sereny Baccaglini, jež výstavu nejenže zahájila, ale také se - s nadšením a typickým italským temperamentem jí vlastním - ujala komentované prohlídky. Prohlídky – jak nám sama na sebe prozradila – nejtěžší a největší výstavy jejího bohatého kurátorského života vůbec.
Co jsme viděli a co uvidí návštěvník
Na souboru obrazů zapůjčených prestižními italskými a dalšími zahraničními institucemi, doplněným díly ze soukromých sbírek, jsme se s profesorkou Serenou B. mohli v Císařské konírně (opatřené bordó červeným sametem) seznámit s některými taji dokonale smyslných a tajuplných ženských podobizen. Ty jsou v díle Tiziana nejčastěji interpretovány jako alegorie marnosti – tedy – vanitas. Díky výkladu a erudici paní Sereny jsme byli upozorněni na detaily, jež by nám jinak unikly, na postupy Mistra a na jeho – na první pohled - poněkud utajené autoportréty na jeho obrazech zobrazujících více osob.
Mimořádně přínosná je i koncepce výstavy, co do typologie Tizianových děl. Lze se tu totiž seznámit jak s jeho ranými a tedy historicky unikátními díly, stejně jako s jeho vrcholnými obrazy jako je ´Žena se zrcadlem´, ´Svlékání Marsyase z kůže´, ´Flora´ nebo ´Kladení do hrobu´ a dokonce i s jeho realisticky provedenými portréty a autoportréty z pozdní tvorby. ´ Můžeme si prohlédnout i Mistrovu pečeť, kterou opatřoval své dopisy...
Dozvěděli jsme se také něco málo ze zákulisí Tizianovy obrazotvorné dílny, kterou si vytvořil a kterou dokonale kontroloval, takže ji neopustilo absolutně nic, co by neodpovídalo jeho představám.
Hlavně, ale - jak nám stále zdůrazňovala profesorka Serena Baccaglini - je Tizian jedním z absolutně nejvýznamnějších umělců pozdní renesance, mezinárodně uznávaným malířem, jehož díla opěvují dokonalost krásy a patří k nejcennějším pokladům světového malířství a uměleckého dědictví světa vůbec. Na vystaveném výběru nám ale ani ona plně nemohla dokumentovat celou šíři Tizianova tematického záběru. Ten se totiž pohybuje od dokonalých realistických portrétů přes úchvatné krajinomalby až k plně mytologickým a náboženským námětům.
Výklad paní Sereny Baccaglini byl veden převážně v italštině, částečně i v angličtině. Přítomná překladatelka měla ale s přesnými formulacemi docela problém. Situaci zachraňoval – spolu s námi přítomný - PhDr. Peter Kováč, významný kunsthistorik, umělecký kritik a publicista, autor několika objevných knih a řady populárně odborných článků především pro deník Právo. Na něj se o pomoc obracela nejen překladatelka, ale i sama profesorka Serena B., která nám dokonce se šibalským úsměvem naznačila, že i Peter Kováč se o cosi důležitého pro tuto výstavu zasloužil, za což mu také veřejně poděkovala, ale o co šlo, to zůstalo jen mezi nimi. No, třeba se to dočteme v některém z jeho článků věnovaných této výstavě…
Profesor Lionello Puppi
Když jsme před více než rokem byli u zrodu této výstavy, byl hlavní postavou na půdě italské ambasády i sám profesor Lionello Puppi. Nejvýznamnější italský znalec Tizianova díla, garant a hlavní kurátor pražské výstavy. Přes svůj věk nás tehdy oslňoval pohodou, prostotou a téměř vyzařující aurou. Těšili jsme se i na něj i dnes. A nejen my. Náhlá operace mu však zabránila v příjezdu. Nicméně, se s ním, podle slov profesorky Sereny B., jeho velké obdivovatelky, žačky a spolupracovnice, setkáme při křtu, další z jeho nesčetných Tizianovských publikací, vydané – tentokrát jako katalog - přímo k této unikátní pražské výstavě. Proto nám, závěrem, dovolte citovat alespoň z kurátorského komentáře prof. L. Puppiho:
„Záměrem této výjimečné výstavy je představit obrazy italského Mistra v dynamickém kontextu jejich tvorby a slávy. Přiblížit Tizianovu dílnu při jeho benátské rezidenci v Biri Grande, jež dosáhla již za doby své činnosti obrovského věhlasu a díky péči o detail uspokojovala i nejnáročnější klientelu. Výstava uvede proměny modelu Vanitas, obvykle zachycené v podobě krásné ženy u zrcadla. Poprvé bude představena na plátnech z Florencké galerie Ufizzi, Národního muzea katalánského umění v Barceloně a dalších významných světových sbírek. Mimo to uvede výstava i řadu umělcových autoportrétů, jak samostatných tak vtisknutých do výjevů. Díky této úžasné výstavě, která přenese kousek Itálie do Prahy, jsme svědky toho, že skvělé vztahy mezi Českou republikou a Itálií, které se započaly už za vlády císaře Rudolfa II., jenž byl milovníkem Tizianovy tvorby, přetrvávají dodnes...“
Máme otevřeno denně: 10.00 – 18.00 hodin
Máme zavřeno: 24. 12. 2015
Vstupné:
základní: 180 Kč
snížené:100 Kč (student/senior/ISIC), sleva udělena po předložení platného průkazu, potvrzení o studiu
rodinné 400 Kč (2 dospělí a max. 5 dětí)
školní skupiny 50 Kč/os. (ZŠ, SŠ, VŠ, min. 10 osob,1 pedagogický doprovod zdarma)
zdarma do výstavy: ZTP, označení lincencovaní průvodci s klienty, kteří mají zakoupené vstupenky do výstavy, děti do 6 let
Informace pro návštěvníky
Vstup povolen bez jídla a pití
Před začátkem prohlídky výstavy odložte kabáty, batohy a případná zavazadla v šatně, jinak vstup do expozice nebude umožněn
vyhraďme si na výstavu alespoň hodinu
vstupenku lze zakoupit přímo na pokladně Císařské konírny
platnost vstupenky je omezena dobou konání výstavy, tzn. do 20. 3. 2016
platnost vstupenky ale není omezena dnem zakoupení (lze ji proto věnovat jako netradiční dárek)
Na výstavě fotografovat nesmíme!!!
Maximální počet návštěvníků činí 60 osob
Hodnocení: 99 %
Richard Koníček: připraveno s využitím materiálů Pražského hradu
Foto ing. Olga Koníčková a
https://www.prague.eu/cs/detail-akce/6940/tiziano-vanitas-basnik-obrazu-a-odstinu-krasy?back=1