This Place: Izrael očima 12 světových fotografů aneb viděli jsme na vlastní oči
Centrum DOX – Praha
24. 10. 2014 - 2. 3. 2015
V pražském Centru DOX jsme byli přítomni světové premiéře monumentálního uměleckého projektu ´This Place´, který představil práce 12 světových fotografů a jejich pohled na Izrael – jeho historii, geografii, jeho obyvatele, každodenní život a význam, který tato země má pro zbytek světa.
Na tiskové konferenci, jak řekl ředitel Centra DOX, Leoš Válka (na foto vpravo), velmi důležité výstavy pro Centrum DOX, vládlo nebývalé vzrušení (neboť, kde se kdy sejde takové množství světově uznávaných fotografů, že?!). Kromě kromě Gillese Peresse bylo přítomno všech dalších 11 fotografů. No, vskutku nezapomenutelný zážitek, který stál za to!
Těch 12 fotografických vyprávění je výzvou, abychom nepřestali věřit, že umění a jeho reflexe má své místo, a to ne jako ilustrativní přístup ke konfliktu, ale jako zarámování otevřeného prostoru, který je vyjádřením přítomnosti umělce ve fotografii.
Jak vznikl projekt?
Projekt inicioval fotograf Frédéric Brenner (na foto vpravo) v roce 2006. Pozval 11 světově uznávaných fotografů, aby se k němu připojili a zkoumali společně s ním Izrael a Západní břeh Jordánu, a ztvárnili ho nejen jako místo, ale i jako metaforu. A proč je výstava nyní instalována v Praze? Protože, jak řekl Fréderic Brenner, považuje Prahu za jedno z nejlepších míst, kde lze takto vystavovat.
12 umělců, kteří se podíleli na projektu This place – Frédéric Brenner, Wendy Ewald, Martin Kollar, Josef Koudelka, Jungjin Lee, Gilles Peress, Fazal Sheikh, Stephen Shore, Rosalind Solomon, Thomas Struth, Jeff Wall a Nick Waplington – patří k nejuznávanějším fotografům, kteří se kdy zabývali otázkou Izraele a Západního břehu Jordánu z uměleckého hlediska. Během svých půlročních uměleckých rezidenčních pobytů v letech 2009-2013 vytvořili tisíce fotografií, z nichž několik set můžeme v rámci této výstavy zhlédnout.
„Výběr fotografií, které jsou součástí výstavy, nepředstavuje jednolitý pohled, ale spíše mnohovrstevnatý a mozaikovitý portrét tohoto významného a velmi sporného místa se všemi jeho trhlinami a paradoxy,“ vysvětlil Frédéric Brenner.
Kurátorka výstavy Charlotte Cotton k výstavě: „Každý z umělců vytvořil pro výstavu zásadní osobní výpověď o Izraeli a Západním břehu, které jako série průvodců vedou diváka k hlubšímu porozumění současné konfliktní situace“.
Vystavující umělci
Frédéric Brenner zkoumá Izrael jako místo radikální odlišnosti, kde se v každodenní zkušenosti mísí touha, sounáležitost i vyloučení. Jeho pečlivý umělecký výzkum má podobu momentek jednotlivců i společnosti, které zachycují současný stav Izraele.
Wendy Ewald – v 1. patře Centra DOX můžeme zhlédnout její soubor fotografií ´Zde žiju´. Autorka iniciovala v Izraeli a na Západním břehu Jordánu 14 participativních fotografických projektů pro různé komunitní skupiny – školy, ženská sdružení, prodejce či pracovníky v oblasti hi-tech. Její práce jsou příběhem mnoha hlasů a odrážejí různé povahy jednotlivých komunit. Autorka vybrala fotografie pořízené každým z účastníků projektu z těchto 14 různých komunit a vytiskla je v malém formátu podobném indexům snímků používaným při workshopu. Fotografie pak autorka vystavila v policích. Při své práci, jak podotkla na tiskovce, si uvědomila, že se jí sice nelíbilo místo uskutečnění projektu, že by si je sama nevybrala, ale že je pyšná na to, že to dokázala, že intenzivně vnímala řadu kulturních úrovní.
Martin Kollar se svými zkušenostmi filmaře se ve své sérii fotografií soustředí na rozpory a nesoulad, které odkazují k bezprostředně 
hrozícímu násilí jako běžné součásti každodenního života v Izraeli. Považuje je za velmi komplikované místo, jak podotkl na tiskovce.
Josef Koudelka si zvolil jako ústřední téma svého epického fotografického souboru dělicí zeď. Jeho panoramatické fotografie sledují prastarou krajinu Izraele a bolestnou stopu, kterou v ní dělicí čára zdi zanechává. Na tiskovce se rozhovořil o své knize z okupace 1968 v Československu , která má celosvětový úspěch i v dnešní době, protože okupace - kdy probíhá boj o svobodu - je všude na světě stejná…ale můžeme říci, že je však v současnosti vše horší…
Jungjin Lee (na foto vpravo s J. Andělem) umožňuje divákovi ponořit se do hlubokých vrstev historie, které v krajině Izraele objevila. Její ruční tisky zachycují smutek a jímavost mnoha opuštěných míst, kterými prošla. Jak sama řekla na tiskovce, považuje Izrael za zcela odlišné místo, na které si musela několik měsíců zvykat, i když svou participaci na projektu vnímala a brala jako výzvu pracovat na místě, které zažila jako místo konfliktu zdánlivě nesmiřitelného napětí, jako věčnou přítomnost reality. Její snímky jsou tištěnéna korejském morušovém papíru, kdy se pigmentový inkoust vpíjí do membrány povrchu papíru. Snímky tak vytvářejí dojem, že jsou jemné jako kůže a stejně nadčasové jako lidské stopy.
Gilles Peress (* 29. 12. 1946, francouzský novinářský fotograf, člen agentury Magnum Photo) pracoval v Izraeli a Palestině v 90. letech 20. stol. během první Mírové dohody z Osla, v roce 2002 se vrátil v průběhu druhé intifády, která představovala velmi násilnou kapitolu v dějinách regionu. V letech 201 – 2013 navštívil tuto oblast (Východní Jeruzalém, Silwan) celkem pětkrát. Autor si všímá psychologické ´teploty´ Izraele a Západního břehu Jordánu. Na jeho fotografiích z ulic města obyvatelé ztělesňují krajně odlišné pohledy, které Izrael utvářejí. Své fotografie, zde vystavené ve velké mřížce, autor nazývá ´zrnitými ´portréty pomíjivých projevů individuální a kolektivní existence, které jsou přehráváním scénářů nedávné historie v přítomnosti.
Fazal Sheikh (na foto vlevo) – přispěl k výstavě sérií fotografií nazvaných Pouštní květ - představuje mozaiku 48 leteckých záběrů zachycujících stopy zmizelých beduínských vesniček, které jsou ze země téměř nepostřehnutelné. Autor vypráví silný příběh o jednom společenství, jeho zemi a jeho vyčlenění. Autor zkoumá výzvu Bena Guriona „aby poušť rozkvetla´´ a projevy tohoto snu v následujících letech: získání a proměnu území militarizací, těžbou, industrializací, osídlováním a zalesňováním.
Stephen Shore vystavuje výběr barevných snímků (pořízených fotoaparátem 8”x10” na negativ), které jsou výsledkem zkoumání nejrůznějších aspektů současného Izraele, jeho dějin a rozdělení.
Rosalind Solomon svými portréty vášnivě a velmi osobně zobrazuje etnickou různorodost Izraele a vytváří mocnou auru vztahů a životů, s nimiž se setkala na svých cestách po Izraeli. Její přístup jako ženy – fotografky je hluboce lidský. Cestovala pěšky nebo autobusem za doprovodu svého asistenta a hledala zajímavé náměty. Má odjakživa v sobě hluboce zakořeněný zájem o osudy míst a lidí, se kterými se někde kdy setkala. Důkladně sestavená mřížka fotografií, především portrétů, poskytuje působivý vhled do jejích zkušeností s lidmi a situacemi, s nimiž se setkala.
Na www.www-kulturaok-eu.cz nás nejvíce svým vzhledem okouzlila a svými fotografiemi zaujala usměvavá a křehká paní Rosalind Solomon (* 1930). Vybrali jsme proto video z její práce ´Adios´ v Peru v říjnu roce 2009.
https://www.youtube.com/watch?feature=player_detailpage&v=fXtmblUaNng#t=62
Thomas Struth ve výstavě představuje své velkoformátové snímky přírodních i městských scenérií, architektury průmyslových i náboženských interiérů a rodinné portréty. Považuje práci na projektu za úžasnou zkušenost, kdy však chápe, že situace (např. Jeruzalém) se stále proměňuje, nic nebylo jednoduché …fotografoval krajiny, architekturu, rodinné potréty a od roku 2007 pořizuje fotografie vědeckých a technologických pracovišť, úžasně barevně koncipovaných.
Jeff Wall zachycuje na své jediné velkoformátové fotografii beduínské sběrače oliv, kteří přespávají pod širým nebem na statku v jihoizraelské Negevské poušti. Za úsvitu se na kopci nad statkem vynořuje věznice.
Nick Waplington se zápalem akademika a otevřeností vůči možným námětům sestavil archiv více než 1 300 fotografií, které zobrazují židovské osady a jejich obyvatele na Západním břehu Jordánu. Jeho věrné snímky, za nimiž stojí pečlivý sběr informací, jsou kombinací krajin a portrétů.
Kurátorka výstavy: Charlotte Cotton, bývalá ředitelka oddělení fotografie v Los Angeles County Museum of Art (LACMA)
Centrum současného umění DOX
170 00 Praha 7
Poupětova 1
Máme otevřeno kromě úterý:
pondělí : 10.00 –18.00 hodin
středa a pátek: 11.00 –19.00 hodin
čtvrtek: 11.00 – 21.00 hodin
sobota a neděle: 10.00 – 18.00 hodin
Projekt This Place organizuje Chronicle of a People Foundation, Inc., New York a výstavu produkčně zajišťuje Curatorial Assistance, Pasadena, California
Harmonogram putovní výstavy This place
Tel Aviv Museum of Art, Tel Aviv, Izrael
14. května 2015 – 6. září 2015
Norton Museum of Art, West Palm Beach, Florida, USA
15. října 2015 – 17. ledna 2016
Brooklyn Museum of Art, Brooklyn, New York, USA
12. února 2016 – 5. června 2016
Hodnocení: 90 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková