Světy Jindřicha Chalupeckého aneb po stopách výtvarného kritika, který téměř celé jedno století hledal a objevoval smysl vyvíjejícího se umění
Světy Jindřicha Chalupeckého
16. 3. – 19. 6. 2022
Galerie hlavního města Prahy – Městská knihovna, 2. Patro
Výjimečná výstava věnovaná dílu a životnímu odkazu uměleckého a literárního kritika, teoretika a kurátora, který významně ovlivnil nejen české moderní i současné umění.
Jindřich Chalupecký (1910 – 1990) začal psát o umění již v době mezi dvěma světovými válkami, tedy v době, kdy surrealismus byl ještě pouhou novinkou. A koncem života stihl pro změnu referovat o postmodernismu z konce 20. století.
Jeho kritický záběr tak fakticky zahrnoval dění na české (československé) i mezinárodní scéně prakticky po celé jedno století. A jeho vliv na kulturu lze pozorovat dokonce i dnes.
Na rozsáhlé výstavě se tedy setkávají díla více než šedesátky umělkyň a umělců několik tvůrčích generací, jejichž tvorbu Jindřich Chalupecký přímo či nepřímo ovlivnil.
Vytrvalý hledač smyslu umění jako takového
Chalupecký vždy a celoživotně propagoval a obhajoval nové formy umění. Zajímal se o obecné otázky umění, především o smysl umění v moderní společnosti.
Byl trvalým obráncem propojování umění a života. Dnes bychom asi volili termín - aktivistického či angažovaného umění.
Nevěřil jenom v estetickou funkci uměleckého díla a kultury obecně.
„Chalupecký celoživotně propagoval a obhajoval nové umělecké směry a zajímal se o obecné otázky umění, především o smysl umění v moderní společnosti, a mnohé z jeho úvah a tezí zůstávají platné i pro současný svět a umění, které na něj reaguje.“
Karina Kottová a Tereza Jindrová, Společnost Jindřicha Chalupeckého
Šíře zájmů a vlivu Jindřicha Chalupeckého zaručuje, že se na výstavě stáváme svědky setkání podstatné části české a vlastně i mezinárodní kulturní a intelektuální historie celého 20. století.
Výstava zahrnuje především zcela nebývalé defilé děl autorek a autorů tvořících v několika odlišných obdobích i kulturních světech. Nalezneme tu české poválečné umění, stejně jako ale práce ruských autorů (Ilja Kabakov aj.) ale také reflexe zcela současných umělkyň a umělců, (Anežka Hošková, Václav Magid).
„Výstava v Galerii hlavního města Prahy je výsledkem tříletého výzkumu a příprav. Jejím záměrem není vytvořit Chalupeckému pomyslný pomník, ale naopak skrze dialog historických děl a práci současných umělkyň a umělců, literátů, filozofek a dalších osobností reflektovat, co z myšlenek Chalupeckého a jeho aktivit je relevantní pro současnost a co nám může být nápomocné v umělecky, politicky i lidsky nelehkých dobách.“
kurátorský tým výstavy: Tereza Jindrová, Karina Kottová a Tomáš Pospiszyl
Průlet výstavou ve všech sálech Městské knihovny
- Abstrahovaný byt, čítárna a obrazárna
Rozmanitost a bohatost života a díla Jindřicha Chalupeckého určuje formát výstavy: prostory druhého patra Městské knihovny na Mariánském náměstí jsou rozděleny do několika zdánlivě samostatných sekcí, odlišných nejen tematicky, ale i formálně. Najdeme zde pohled do „Chalupeckého bytu“ ve Vršovicích, kde visí na stěnách obrazy, jimiž žil obklopen spolu se svou ženou, literátkou Jiřinou Haukovou.
V „čítárně“ se u velkého stolu setkáme s více než třiceti vybranými texty, které se věnují tvorbě i životním příběhům Chalupeckého oblíbených autorek a autorů.
„Čítárna“ sousedí s „obrazárnou“, obsahující kanonická i neprávem zapomenutá díla českého a slovenského umění druhé poloviny 20. století, která mají návštěvníci možnost shlédnout nejprve jen skrze průhled ve stěně, jako referenci ke Chalupeckého textům, o něco dříve než k nim dojdou časem skrze další výstavní sekce.
- Od Duchampa ke Kabakovovi
Prominentní místo je na výstavě věnováno Francouzi Marcelu Duchampovi, který byl pro Chalupeckého nejdůležitějším umělcem dvacátého století. V roce 1969 se mu podařilo zorganizovat výstavu Duchampových konceptuálních děl v pražské Galerii Václava Špály. Na základě Duchampova ikonického díla známého jako „Velké sklo“ a Chalupeckého skic pro možnou rekonstrukci jeho nedokončené části vznikla na aktuální pražské výstavě unikátní světelně-prostorová instalace od Richarda Loskota.
- Sekce věnovaná ruskému umění
Další bod výstavy s mezinárodním přesahem tvoří sekce věnovaná ruskému umění. Od roku 1965 až do druhé poloviny 70. let Jindřich Chalupecký opakovaně navštěvoval SSSR, hlavně Moskvu a Leningrad, kde navázal kontakt především s aktérkami a aktéry neoficiální nebo polooficiální kulturní scény. Návštěvnice a návštěvníci Světů Jindřicha Chalupeckého uvidí práce, které tehdy Chalupecký viděl nebo potenciálně mohl vidět v navštívených ateliérech. Součástí této sekce je také unikátní album kreseb, které Chalupecký dostal ke svým sedmdesátým narozeninám od šesti moskevských umělců včetně Ilji Kabakova nebo Viktora Pivovarova.
„Chalupecký do Sovětského svazu přivážel svoji představu a fundované informace o dění v mezinárodním kontextu současného umění. A odvážel si fascinaci originálním uměleckým projevem řady místních umělkyň a umělců, stejně jako inspirativní poznatky o ruské avantgardě nebo úvahy o podmínkách tvorby v kulturním undergroundu,“
kurátor expozice ruského umění Tomáš Glanc
- Umění kontra politika - opět obživlá otázka
Vzhledem k aktuálně probíhajícímu válečnému napadení Ukrajiny ze strany Ruska se Společnost Jindřicha Chalupeckého rozhodla nerealizovat plánovanou zápůjčku uměleckých děl z Moskevského muzea moderního umění a sekci realizovat z lokálních, potažmo evropských sbírek. Organizátoři zároveň vyzvali ukrajinské a ruské umělkyně a umělce působící v České republice, aby se volně pojatým příspěvkem na výstavě vyjádřili k otázce, jak aktuálně přistupovat k prezentaci ruského umění a k tamějším kulturním institucím – co od nich jako umělecká komunita můžeme očekávat a požadovat.
- Chalupeckého reakce na expresionismus, feminismus či zahraniční korespondenci
V takzvaných „kabinetech”, tedy řadě menších výstavních místností, se střídají archivní materiály s reakcemi a intervencemi současných umělkyň a umělců. Najdeme zde například sekci věnovanou autorům Skupiny 42, na niž navazuje záznam site-specific inscenace uvedené v pražském hotelu Opera. Inscenace vznikla na základě odpovědí současných autorek a autorů na Chalupeckého kanonický text Svět, v němž žijeme.
Umělkyně Anežka Hošková svou instalací kombinující odkazy k historické ornamentice i současným neoromantickým subkulturám reaguje na Chalupeckého publikaci Expresionisté, věnovanou jeho oblíbeným spisovatelům: Richardu Weinerovi, Jakubovi Demlovi, Ladislavu Klímovi a Jaroslavu Haškovi.
Série akvarelů Václava Magida je reakcí na specifický formát alba, rozšířený mezi moskevskými umělci, se kterými byl Chalupecký v kontaktu, a zároveň cituje jeho článek Moskevský deník z roku 1973.
- Chalupecký a ženské umění
Jindřich Chalupecký byl jediným teoretikem umění, který se v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století snažil uchopit a reflektovat „ženské umění“.
Ve svých úvahách o umění svých současnic nicméně nezastíral skepsi k feministickému umění. Součástí nově vzniklých děl pro výstavu je film francouzské umělkyně Julie Béna s názvem Letters from Prague. Autorka, která dlouhodobě působí v Praze, v díle humorně a současně břitce reaguje na to, jak se i dnes patriarchální společnost staví k umělkyním.
- Chalupeckého korespondence s americkým slavistou Williamem Harkinsem
Unikátní příspěvek na výstavu připravilo také americké kurátorsko-umělecké duo Triple Candie (Shelly Bancroft a Peter Nesbett). Na základě dochované korespondence s americkým slavistou Williamem Harkinsem a členem hnutí Fluxus Dickem Higginsem vznikla instalace, která ilustruje Chalupeckého intenzivní zájem o dění na mezinárodní umělecké scéně a současně těžkosti doby, ve které se snažil tento zájem udržet a naplnit – řada dopisů a zasílaných materiálů ze zámoří totiž opakovaně k českému adresátovi nedorazila.
„Výstava se pokouší neortodoxními způsoby pracovat s formami dokumentace a současného čtení historických událostí a umělecké tvorby a ukázat Chalupeckého jako stále živou osobnost české kultury.“
kurátorky a kurátoři projektu.
A co na to diváctvo?
Počin Galerie hlavního města Prahy je nutno vnímat paralelně jako dvoukolejný.
Na jedné koleji „běží“ skrze celou výstavu - v členění vhodně využívajícím četnost jednotlivých výstavních prostor – chronologie celoživotního působení Jindřicha Chalupeckého jakožto mimořádné osobnosti rozpřáhlé nad peripetiemi novodobých dějin umění téměř jednoho století.
Na straně druhé je pak diváctvu nabídnuto vypíchnutí uzlových bodů dějin moderního umění v reflexích osobnosti Jindřicha Chaloupeckého.
K chvále autorů výstavy budiž řečeno, že ani jedna kolej není dominantní ve smyslu didaktického zahlcení procházejícího diváctva. I když by jistě materiálu bylo dost a dost a možností k zavalení diváctva faktografií a po popisností až, až. Nestalo se. Obého je tak akorát. Dá se tedy s klidným svědomím a plným právem říci, že laik se na výstavě poučí a odborník neurazí. Laické diváctvo se může z vlastního zájmu poučit navíc z panelů s výkladem, stejně jako moderními technologiemi využívající chytré telefony a další vynálezy. Ale i odborná veřejnost, znalá problematiky, si jistojistě ověří, co všechno ví, a neméně jistě objeví ale i to, co již zapomněla či dokonce ještě nevěděla.
Obecně pro obě výstavní koleje, pro obé diváctvo platí, to hlavní - je nač se dívat, je co si prohlížet, nad čím zamýšlet a s čím si dokonce pohrát. V duchu i v reálu.
Náročná výstava je ve výsledku divácky „stravitelná“ a vlastně byla už žádoucí. Jména Jindřicha Chalupeckého zní v současnosti ze všech stran. Udělují se ceny Jindřicha Chalupeckého, cituje se skoro v každé recenzi výstavy (nejen) moderního umění a pro běžné galerijní obecenstvo zůstávala jeho osobnost skoro až jakými Járou Cimrmanem. Všichni o něm slyšeli a nikdo ho vlastně nezná. K našemu diváckému nepropěchu. Dá se říci, že až teprve absolvování téhle výstavy nám vyjasní pojmy a zařadí jméno Jiřího Chalupeckého k jeho opravdovému významu. A to je dobře. Zaslouží si to…
Text z tiskových materiálů připravil: Richard Koníček
Foto: Wenca Nikoníček
Světy Jindřicha Chalupeckého
16. 3. – 19. 6. 2022
Galerie hlavního města Prahy
Městská knihovna, 2. Patro
Mariánské náměstí 1, Praha 1
Vystavující umělkyně a umělci:
Natalja Abalakova, Jiří Balcar, Václav Bartovský, Eva Bednářová, Julie Béna, Zdeněk Beran, Vladimír Boudník, Ivan Čujkov, Jiří David, skupina Dviženije, Michail Grobman, Jiřina Hauková, Anežka Hošková, František Hudeček, František Gross, Dalibor Chatrný, Vladimir Jakovlev, Vladimir Jankilevskij, František Janoušek, Věra Janoušková, Magdalena Jetelová, Ilja Kabakov, Olga Karlíková, Eva Kmentová, Jiří Kolář, Milan Knížák, Stanislav Kolíbal, Jan Kotík, Alena Kučerová, Kamil Lhoták, Richard Loskot, Václav Magid, Mikuláš Medek, Jan Mlčoch, Alex Mlynárčik, Karel Nepraš, Ladislav Novák, Lev Nusberg, Petra Oriešková, Theodor Pištěk, Viktor Pivovarov, Naděžda Plíšková, Vlasta Prachatická, Milan Ressel, František Ronovský, Zdeněk Rykr, Jan Ságl, Zorka Ságlová, Zora (Járová) Smetanová, Ülo Sooster, Adriena Šimotová, Eduard Štejnberg, Petr Štembera, Triple Candie (Shelly Bancroft & Peter Nesbett), Jitka Válová, Květa Válová, Jaroslav Vožniak, Ladislav Zívr, Jana Želibská, Anatolij Žigalov
Pořadatelé: Galerie hlavního města Prahy a Společnost Jindřicha Chalupeckého
Kurátorský tým: Tereza Jindrová, Karina Kottová, Tomáš Pospiszyl
Kurátor expozice ruského umění: Tomáš Glanc
Výstavní architektura: Studio Richard Loskot
Grafické řešení: Marek Nedělka a Anežka Minaříková
Výstava se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky, Magistrátu hlavního města Prahy, Státního fondu kultury a Statutárního města Brna.
Kompletní seznam dlouhodobých partnerů Společnosti Jindřicha Chalupeckého na webových stránkách: https://www.sjch.cz/o-nas/ .
Další informace: