Svatí Cyril a Metoděj. Dějiny - tradice - úcta aneb ke kořenům přes kořeny přineseným
Dne 31. 10. 2013 jsme byli vedením Národní galerie v Praze pozvání na tiskovou konferenci, konanou u příležitosti zahájení nové výstavy v prostorách kláštera sv. Anežky České. Výstava, symbolicky příznačně nazvaná kryptogramem CM 863, nese podtitul ´Svatí Cyril a Metoděj - dějiny, tradice, úcta´.
Výstava nejen většiny liturgických předmětů je součástí oslav výročí příchodu Cyrila (Konstantina) a Metoděje na Velkou Moravu. Takže iniciály C a M v kryptogramu znamenají počáteční písmena jmen obou věrozvěstů – Cyrila a Metoděje. A číslice 863 je rokem jejich příchodu, od něhož letos uplynulo již jubilejních 1150 let.
Pod záštitou UNESCO…
Monstrózní a precizní výstavu pořádá Ministerstvo kultury České republiky a Národní galerie v Praze ve spolupráci s Moravským zemským muzeem, Muzeem umění Olomouc, Slovanským ústavem Akademie věd ČR, v. v. i. a s Vlastivědným muzeem v Olomouci. O jednoznačném přesahu této fundamentální české tématiky do kontextu ostatních evropských zemí dokládá záštita UNESCO výstavě poskytnutá. A aby ne. Osudy, zprvu nekřesťanské Velké Moravy, později (díky oběma přizvaným misionářům) pokřesťanštěné mocenské říše značného významu v dané době a lokalitě, ovlivnily dějiny Evropy a zapsaly se do ní i za hranicemi svého původního historického území.
Důstojný závěr roku C + M v Anežském areálu
Příhodně situovaná výstava v unikátních gotických prostorách kláštera sv. Anežky České je do jisté míry závěrečnou bilancí a kompletací všech významných akcí pořádaných u nás u příležitosti Cyrilometodějského výročí. A to i pro toho, kdo už zhlédl cyrilometodějskou výstavu pořádanou Moravským zemským muzeem v Brně ´Cyril a Metoděj, Doba, život, dílo´, jež se konala v březnu až září 2013. Ale i pro toho, kdo viděl jinou výstavu, tentokrát pořádanou Muzeem umění Olomouc ve spolupráci s Vlastivědným muzeem umění v Olomouci ´Mezi Východem a Západem. Svatí Cyrila Metoděj v kultuře českých zemí´ (duben - srpen 2013). A tak návštěvou pražského Anežského areálu a výstavy CM 863 nijak neprohloupí. Jednak o nic nepřijde, protože obě zmiňované výstavy jsou z valné části začleněny do výstavy CM 863, jednak zde objeví další souvislosti, propojující a doplňující obě předchozí výstavy.
Mise C + M = historické rozhodnutí
Vyslání byzantské misie na Velkou Moravu se uskutečnilo na žádost velkomoravského knížete Rastislava. Císař Michael III. na Moravu vyslal dvě respektované osobnosti - Konstantina (827/828-869, až později přijal nám všeobecně povědomější jméno - Cyril) a jeho staršího bratra Metoděje (asi 813-885). Oba bratři realizovali záměr, jaký neměl v tehdejší
(středověké!) Evropě srovnání.
- Vytvořili pro moravskou misii zcela nový liturgický jazyk, který umožnili Slovanům rozumět bohoslužbám i bez znalosti latiny, či řečtiny.
- Pro zápis tohoto nového jazyka také vytvořili původní písmo - hlaholici.
- Do nového jazyka bratři přeložili nejen evangelia, ale i řadu dalších liturgických a právních textů.
- Slovanské překlady Písma byly následně papežem uznány, stejně jako nový slovanský liturgický jazyk.
- Metoděj byl jmenován apoštolským legátem pro všechny slovanské země a později také arcibiskupem v panonské a moravské arcidiecézi.
- Oba bratři na Moravě vytvořili unikátní dílo, které díky četným následovníkům přetrvalo i v dobách politických zvratů raně středověké Evropy.
- Cyrilometodějský odkaz u nás zakořenil. Díky dokladům hmotné kultury lze již od středověku prakticky po současnost,vysledovat proměny podob jakými procházel cyrilometodějský kult i jeho společenské funkce dějinami našich zemí.
Co nám nabízí výstava CM 863
Podtitul výstavy Svatí Cyril a Metoděj. Dějiny – tradice – úcta. Je jasný a výmluvný. Shrňme si, co na výstavě CM 863, která je autory logicky a systematicky rozčleněna do devíti oddílů, uvidíme:
1. Začátky křesťanství na Velké Moravě
2. Byzantská misie na Velké Moravě
3. Slovanská církev na Velké Moravě
4. Církevní architektura Velké Moravy
5. Staroslověnské písemnictví cyrilometodějské
6. Hrob a relikvie
7. Cyrilometodějská tradice v sídle metropolitů: Olomouc a Praha
8. Cyrilometodějské dědictví a poutní tradice: Velehrad a Stará Boleslav
9. Cyrilometodějská tradice v hmotné kultuře českých zemí
Rozdělení do oddílů je skvělýnápad, protože vystavovaný soubor představuje přes 250 děl a exponátů od archeologických nálezů, přes památky sochařství, malířství, knižní kultury, uměleckého řemesla a písemnictví až po exkurz do oblasti architektury. Vystavená sbírka, jež představuje sama o sobě značně rozmanitý expoziční soubor, je tak věcně logicky uspořádána. Navíc každá oddíl je vybaven vlastním doprovodným, ba až studijním, textem, a to nejen na pomocných panelech, ale i ve volně dostupné tabulkové formě.
A co děti, máme sebou brát?
Rozhodně ano. Autoři výstavy pamatovali na dětské návštěvníky zajímavým způsobem. Na zadních stranách všech devíti základních infopanelů rozmístěných v jednotlivých sekcích, je interaktivně podáno formou ´dětské kresby´ (autorem je M. Kubát) shrnutí toho, co v dané sekci výstava sděluje. Děti si zde mohou vyplňovat různé kvízy, tajenky, ověřovat své odpovědi na převracejících se tabulkách se správnými odpověďmi, dostávají různé úkoly, které je motivují k následné důkladnější prohlídce vystavených exponátů. Vzhledem k tomu, že výstav je více méně poněkud náročná na vnímání, je její druhoplánové zprostředkování dětem zcela na místě. Navíc, se zde může velice názorně doplnit učivo, které se v hodinách historie věnuje právě této problematice. Pro školní výpravy je výstava ideálním nenásilným výukovým prostorem.
Kdo chce znát víc, měl by na výstavu CM 863 jít
I když pádící doba nepřeje zastavení, natož pak celorodinnému, na podobné výstavě, troufám si tvrdit, že tahle výstava by měla být výjimkou. Přece jen jde do jisté míry o základ našich národních dějin, o prvopočátek našeho civilizačního směrování a dvě osobnosti, jejich svátek rádi v létě slavíme, protože je den volna, ale – ruku na srdce – zas až tak moc nevíme - proč vlastně. Tady se to dozvíme. Srozumitelně, komplexně a jednou pro vždy. A i když se už moc vlastenectví nenosí, zejména to historické, trošku trošičku nám, myslím, po zhlédnutí výstavy i stoupne naší reálnou současností dost pošramocované vnitroevropské sebevědomí.
Klášter sv. Anežky České
110 00 Praha 1
U Milosrdných 17
Máme otevřeno denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin
Vstupné
Základní: 130 Kč
Snížené: 60 Kč
Rodinná vstupenka: 200 Kč
Době trvání výstavy je nabízeno zvýhodněné společné vstupné na výstavu
a do stálé expozice
Základní: 230 Kč
Snížené: 110 Kč
Rodinná vstupenka: 320 Kč
Místo konání: Národní galerie v Praze – Sbírka starého umění – klášter sv. Anežky České
Termín: 1. 11. 2013 do 2. 2. 2014
Hodnocení: 80 %
Richard Koníček
Foto: ing. Olga Koníčková
Pro fajnšmekry:
Výstava se koná pod záštitou Prezidenta České republiky Miloše Zemana
Koncepce výstavy: Luděk Galuška (Moravské zemské muzeum), Štěpánka Chlumská (Národní galerie v Praze), Simona Jemelková (Muzeum umění Olomouc), Vladimír Vavřínek (Slovanský ústav Akademie věd ČR, v.v.i.), Vít Vlnas (Národní galerie v Praze) za přispění Václava Čermáka (Slovanský ústav Akademie věd ČR, v.v.i.), Hany Dvořákové (Moravské zemské muzeum), Filipa Hradila (Vlastivědné muzeem v Olomouci) a Jiřího Glonka (Vědecká knihovna v Olomouci).
Kurátoři výstavy: Štěpánka Chlumská (Národní galerie v Praze) ve spolupráci s Luďkem Galuškou (Moravské zemské muzeum) a Simonou Jemelkovou (Muzeum umění Olomouc)
Architektonické řešení: ROHÁČ STRATIL, architektonický ateliér
Grafické řešení a ilustrace: grafické řešení: Robert Jansa, Petr Bosák,
Ilustrace: Martin Kubát
Oficiální popis výstavních sekcí:
Úvodní oddíly jsou věnovány historickým reáliím a hmotné kultuře Velké Moravy před
a v době působení cyrilometodějské misie. Výběr exponátů byl veden snahou přiblížit stručně avšak komplexně charakter hmotné kultury Velké Moravy v 9. století; vystaveny jsou však i předměty datačně starší, nicméně související s ústředním tématem. Návštěvník se prostřednictvím několika desítek exponátů setkává s artefakty dokládajícími nejen hmotnou kulturu velkomoravských elit, ale zejména dokladů postupné christianizace a rozvoje křesťanství v době cyrilometodějské misie. Vystavený soubor artefaktů Moravského zemského muzea, Archeologického ústavu AV ČR v.v. i. v Brně a dalších zapůjčitelů uceleně presentuje výsledky více než půlstoletí trvajících výzkumů specialistů zabývajících se problematikou Velké Moravy. Vzácnými archeologickými nálezy a modely mikulčických a veligradských staveb (Staré Město a Uherské Hradiště) je zastoupena rovněž církevní architektura Velké Moravy.
Na tento oddíl navazuje část věnovaná staroslověnskému cyrilometodějskému písemnictví. Díky vstřícné spolupráci s knihovou Národního muzea návštěvníci mohou shlédnout v originále i řadu vzácných rukopisů pocházejících z 13. – 14. století (Strumický (Makedonský) apoštol, Turský zlomek, Emauzský zlomek ad.).
Dále následuje oddíl věnovaný úctě k relikviím se vzácnými relikviáři s ostatky sv. Cyrila a Metoděje, díky zápůjčkám z církevního majetku jsou poprvé společně vystaveny barokní a novogotické relikviářové schrány, ukrývající dle barokní tradice ostatky sv. Cyrila a Metoděje.
Téma, z podtitulu výstavy charakterizované pojmem tradice, zastupují díla dokládající cyrilometodějskou úctu v hmotné kultuře českých zemí od středověku po současnost. Tato početně nejrozsáhlejší část výstavy přináší kromě jiného i bližší pohled na povahu cyrilometodějského kultu v sídle moravských a českých metropolitů - Olomouci a Praze
a prezentuje významné památky spjaté s poutní tradicí na Velehradě a Staré Boleslavi. Starou Boleslav spojuje se sv. Metodějem úcta k paládiu Země české. Význam památného Velehradu ilustrují díla spjatá s cyrilometodějskými miléniovými oslavami a velehradskou poutní tradicí v 19. a 20. století (J. Matejko, A. R. Tchořová). V Olomouci a Praze byli svatí Cyril a Metoděj uctíváni nejen jako zemští patroni, ale také jako první metropolité. Nejstaršími exponáty této části jsou středověké malby (Deska z Dubečka, Misál Johánka z Bludova) nejmladšími díla s cyrilometodějskou ikonografií spojená s realizací výzdoby sakrálních interiérů, veřejných budov a prostranství Olomouce a Prahy v 19. a 20. století, jakými byli např. výzdoba olomouckých svatyň (J. Köhler), pražské svatovítské katedrály (A. Mucha, F. Sequens), novostavby chrámu v Karlíně (J. Mánes, M. Pirner), Národního muzea (F. Ženíšek) či sousoší na Karlově mostě (K. Dvořák). Výstavu uzavírá část mapující proměny cyrilometodějské ikonografie a její historické souvislosti v uměleckém řemesle, knižní kultuře, dobové grafice, numismatice a lidovém řemesle.
Katalog výstavy
U příležitosti výstavy Národní galerie v Praze vydává průvodce výstavou (120 stran s bar. obr.) Průvodce pražskou výstavou navazuje na výstavní katalogy, vydávané k výše zmíněným výstavám v Brně a Olomouci.