Storytelling aneb vyprávění příběhů jakožto dialog vyprávějících s naslouchajícími
Storytelling
… s láskou k příběhům
Ivana Huspeková a Justin Svoboda
Nafoceno na Jánském vršku
Dne 3. června 2025
National Storytelling Network, definuje
Storytelling jako
starověkou uměleckou formu lidského vyjádření.
Dle National Storytelling Network, je
vyprávění příběhů interaktivním uměním s cílem povzbudit představivost posluchače.
Vyprávění příběhů je obousměrná interakce mezi vypravěčem a posluchači.
Odezvy posluchačů ovlivňují vyprávění příběhu.
Vyprávění vzniká z interakce vypravěče a publika.
Vyprávění příběhů boží pomyslnou bariéru mezi mluvčím a posluchači.
Tím se odlišuje od všech forem divadla.
Vyprávění příběhů využívá akcí, jako vokalizace, fyzický pohyb a/nebo gesta.
Někteří vypravěči preferují pohyb těla hojně, jiní minimálně, další vůbec.
Záleží na příběhu, stylu vypravěče a bezprostřední interakci obecenstva.
Člověk se pořád učí
Ivanu Huspekovou, pak Machalovou, pak zase Huspekovou, a kdo ví, kde tomu bude konec (naštěstí to jistí, že Ivana je pořád Ivana) známe víc jak 12 let. I její diváctvo, pamatovavší si ji z různých scén, kde už působila či dosud působí, mohou mít tedy problém, se zařazením, jedné a téže osoby. Ale to už tak u osob veřejně známých je, že změny jmen v tom dělají trochu guláš. Ale Ivana je natolik výrazná, že vlastně na jméně až tak nezáleží. Je to pořád Ona…
Ale k věci.
Když autora těchto řádek oslovila a posléze i navštívila v jisté pracovní záležitosti, jako projev dobré vůle utrousila na jeho stůl pozvánku, v jejímž záhlaví stálo anglické slovo: STORYTELLING.
Autor těchto řádek není zrovna divadelním expertem, ale má se za poučeného diváka. Jak z dané pozvánky vyplynulo, ne dost poučeného. Upřímně řečeno, kdo je dnes dostatečně poučeným, když vývoj, všeho a ne jen dění na prknech co znamenají svět, je tak překotný, nabitý novinkami a změnami. A tak onen nedost poučený divák, zjistil slabinu a vyvodil z ní závěr. Zjistit co STORYTELLING je a jít, se na to podívat. Přislíbil tedy účast. Především z dávného a blbě skrývaného obdivu k Ivaně, nechme teď ta příjmení být, a pak ze zvědavosti. Ještě na sklonku svých nekonečných dnů, poznat něco nového…
Storytelling - například.
Protože člověk žijící životem plným života, dovolí-li to neduhy, se – jak vidno - pořád učí. A učení praxí, je cennější, než vysedávat ve škamnách Univerzity třetího věku, jak zní jedno z hesel zakladatelky tohoto webu.
Tak jo. Jde se!
Magično Jánského vršku
Jánský vršek sluje jistým magičnem už od dob zde sídlícího Magistra Kellyho. Principál této lokace, Filip Jan Zvolský by mohl vyprávět… A činí tak rád.
Ale o to teď nejde. Magie totiž nemusí být jen míchání čehosi s čímsi, ale magické může být i divadlo. To místní, na Jánském vršku provozované Divadlo Apropo. Mimo nesčetné variace své vlastní činnosti skýtá i prostor hostům, zpravidla přinášejícím něco nové, jiné, co není běžně známé. Například STORYTELLING.
A tak popustil, prostor svého minidivadlélka, pardon, svého komorního divadla, lidičkám sdružujícím se pod značkou STORY-TELLING.CZ.
Dokonce už opakovaně a hodlá tak občas činit i nadále. Diváky to láká. Zčásti z neznalosti jako autora těchto řádek, z části ze znalosti, protože tomu přišli na chuť.
Tak jsme se vydali - za www.www-kulturaok-eu.cz - na Jánský vršek i my. A dobře jsme udělali. Toho třetího červnového večera, bylo skoro letně, a tak se onen magický (jak jinak u Kellyho) večer odehrál venku, pod hvězdami za vlahého vlání (u sklenky či sklenice, toho nač byla chuť). Prostě Magično Jánského vršku…
Vyprávění příběhů
Storytelling, vyprávění příběhů … nový trend? Co jsme - coby lidstvo - lidstvem byli, povídali jsme si. Sesedli jsme se u ohně a ti, co k tomu měli vlohy, nebo důvod, vyprávěli. Příběhy, vzpomínky, události hodné vyprávění. A když jejich hlasy navždy utichli, vyprávěli jiní. Zčásti nové příběhy, zčásti ty zaznamenání hodné, jež převzali od svých předřečníků. Historici tomu říkají ústní podání. Dnes se to nazývá spíše orální pamětí, ale je to totéž. A povídalo se dál a dál. Bývaly přástky, držela se černá hodinka, scházíme se na pokec. A najde-li se ten, kdo umí vyprávět příběhy, má slovo. Ano, je doba TV, internetu, mobilů a kdoví čeho všeho, co od vyprávění příběhů odvrací. Co vede k uzavřenosti a individualitě a maximálně leda k jakýmsi virtuálním kontaktům, kdy sdílíme laiky s kýmsi kdesi, aniž bychom vůbec věděli, zda je tam někde v tom nekonečnu, opravdu ten, za nějž se vydává. Svět je směrován tímto směrem, ale není nás málo těch, kdož si pořád ještě chceme popovídat a najdeme-li dokonce někoho, kdo dovede vyprávět příběhy, usedneme jako kdysi za mala, když nám – tedy nám postarším ještě – byly čteny pohádky. A to jsou přece také příběhy. Buditelé je prozíravě sbírali, aby je pak milovníci příběhů mohly vyprávět nebo poslouchat. Žijeme však v pádící době, zahlceni a přesyceni informacemi, až nám z nich brní hlava. Ale – možná to vyzní naivně a příliš optimisticky, zdá se, že v tom zahlušení stále víc nás touží poslouchat – příběhy. Proč asi jdou na odbyt audioknihy, které si pouštíme, abychom slyšeli vyprávět příběh. A proč začínáme objevovat i ten „vynález“, jenž už nějaký čas frčí v USA a Kanadě a kde roste komunita příznivců – Storytelling? Protože postrádáme to, co je v podstatě lidstva. Vyprávění příběhů.
… s láskou k příběhům
Tak bylo nazváno storytellingové pásmo vyprávění na něž jsme byli protagonistkou Ivanou Huspekovou pozváni. Neuměli jsme si to představit, ale bylo nám jasné, že herečka takového formátu, bude schopna každý příběh nejen vyprávět, ale i zahrát. Trochu to hraničí s divadlem jednoho herce, ale tam jde o roli, scénář, přesně daný text. Zde ve storytellingu jde o něco jiného. Zaujmout posluchače. Vtáhnout jej do vyprávění, nechat ho vstoupit do příběhu, který je mu vyprávěn. Ne, nutně přesně podle scénáře, alespoň ne doslovně. Vyprávějící totiž reaguje na posluchače, jemně jej vede k tomu, aby mu odpovídal na otázky, aby reagoval spontánně, na což zase zareaguje vyprávějící. Gesta jsou důležitá, mluva a dikce je důležitá, pohyb je důležitý, ale nejdůležitější je nosnost příběhu a schopnost vyprávějícího zaujmout. To si vyžaduje nepochybně hereckou průpravu, uvolnění, přirozenost a přesvědčivost. Během večera jsme měli možnost absolvovat příběhy čtyři. Jeden v podání Ivany Huspekové, dva v podání na plakátech uváděného hereckého partnera Justina Svobody a jeden v podání – hosta (?) či prostě dalšího do party - Petra Vodičky. Vyprávěné příběhy se lišily. Spojovací téma naznačil název celého vyprávění - … s láskou k příběhům. Byly více čí méně i o té lásce. Ten Ivany Huspekové byl něžně lidským příběhem její babičky a jejich setkávání z pohledu malé holčičky, zvědavé, ne vše chápající vnučky a posléze s vysvětlujícím dozněním, z pohledu, kdy je ona holčička již dospělá ženská a vše, co jako dítě nemohla pochopit, u ní teprve došlo pochopení.
Ivana volila ich formu, naprosto odpovídající obsahu příběhu a uvěřitelně jej podávala jako svůj. Byl? Nebyl? To nechť zůstává jejím tajemstvím. Navodila tak na rozjezd večera atmosféru div ne jak z Ratibořic, ale se současnými atributy. Zdálo se, že publikum, kradmo lovilo v paměti vzpomínky na své vlastní dětské postoje a vztahy ke svým již pominulým předkům a v obecné rovině, každý po svém, jsme sdíleli atmosféru Ivanou vyprávěného příběhu.
Oba pánové volili spíše humornější polohu, nešetřili na jadrné mluvě, oba, do jimi vyprávěných příběhů o někom, vkládali různé úlety a výpady z linky děje, aby evokovali publikum k smíchu, odpovědi, hlasování, prostě - reakci. Přitom, ale ani jejich příběhy nepopouštěly linii danou spojovacím tématem, láskou k bližnímu, i když spíše sarkasticky, s odstupem a po chlapisku. Něha a cit, stejně jako silná pointa však nechyběly.
Za jeden večer jsme tedy mohli spatřit v podstatě dvě polohy množného vyprávění příběhů, dva typy storytellingu. Ani jeden není k zahození. A pro podobné večery je nesporně dobré ty polohy střídat.
O těch, co se storytellingu u nás věnují
Jak už bylo řečeno, má i u nás, vyprávění příběhu svou historii. Ale opravdovému storytellingu se tu zatím věnuje pouze hrstka nadšenců – vypravěčů. Jsme na počátku a www.www-kulturaok-eu.cz je ráda, že dostala příležitost se s vyprávěním seznámit a návštěvníkům tohoto webu pojem trochu přiblížit. Potěšitelné je, že zájem veřejnosti, pedagogů, herců i režisérů roste, a že se rozšiřuje a rozšiřovat bude základna lektorů i již zkušených vypravěčů…
O STORY-TELLING.CZ
Spolek, k němuž nás (rafinovaně?) přivábila naše známá Ivana Huspeková, označovaný jako Story-telling.cz o sobě prohlašuje:
• Jsme sdružení milovníků vyprávění.
• Jsme divadelníci, produkční, pedagogové, terapeuti, ale především vypravěči.
• Naším hlavním cílem je objevovat, tvořit a prozkoumávat možnosti využití formy vyprávění zvané storytelling a zavedení storytellingu jako samostatné umělecké a vzdělávací formy do povědomí uměleckých kruhů, školství a široké veřejnosti.
• Vypravěči, členové sdružení, se věnují živému vyprávění, vedení workshopů a teambuildingů pro veřejnost i firmy, pravidelnému pořádání storytellingového festivalu a dalším vypravěčským aktivitám. Jedním z našich dlouhodobých cílů je vybudování českého storytellingového centra s pravidelným programem.
• Spolupracujeme s mezinárodní sítí vypravěčů, s kolegy na Slovensku, v Maďarsku, ve Velké Británii, Holandsku, Itálii, aj. Pořádáme dílny pod vedením mezinárodních lektorů a zapojujeme se do tuzemských a mezinárodních projektů.
O Storytellingu pak říkají, že:
• Storytelling
je vyprávění příběhů.
Je to návrat a znovuobjevování hluboce zakořeněné tradice vyprávění.
Je to ta nejpřirozenější lidská činnost i umění zároveň.
Historie se neskládá z událostí, ale z příběhů.
• Storytelling
je divadelní disciplína, která namísto rekvizit, kostýmů, světel a scény pracuje s fantazií.
Příběh se neodehrává před Vámi, ale ve Vás. Storytelling se tak stává druhem aktivní zábavy, při které divák zapojuje vlastní myšlenky, zkušenosti a představy.
• Storytelling
je vzdělávací metoda a prostředek k tomu, dozvědět se něco víc o sobě, využívá mnoha druhů cvičení a her a umožňuje plně zapojit vlastní představivost. Člověk se stává autorem a zároveň interpretem. Vlastní zážitek z vyprávění napomáhá chápat souvislosti a uceluje kontext.
Nakonec ještě medailonky protagonistů „našeho“ iniciačního storytellingového večera
Ivana Huspeková – vypravěčka
O sobě v první osobě:
„Nekecám! V y p r á v í m... Jsem totiž vypravěčka s chutí k příběhům, herečka s chutí vyprávět. Nelžu, ale v y m ý š l í m s i...
Miluju divadlo. A protože na počátku divadla bylo vyprávění, zamilovala jsem si storytelling. A protože na počátku všeho bylo slovo... věřím v jeho sílu a moc...
Tak třeba - mezi mé nejoblíbenější slovo patří KNEDLÍK... Jo, a kdykoli jej jen vyslovím, už na něj dostanu chuť...“
Ivana má ve svém – vypravěčském – tedy storytellingovém repertoáru nejraději živé vyprávění příběhů z tzv. Řecké edice – čili řecké báje.
Na druhé příčce je tzv. STORY-TRAVELLING – čili příběhy z Indie, Irska, Japonska, Řecka, Česka...
Na třetím, i když ne posledním schodu její obliby je tzv. GASTRO•STORY•TELLING, čili zážitková gastronomie proložená živým vyprávěním, jímž vaše menu okoření – ovšem zaručeně jen - chutnými příběhy. Ideální pro slavnostní večeře, eventy, firemní akce, prostě tam, kde je jídlo, drink a cink a už je z tu storytelling.
Ivana vypráví, kde se dá a kam ji pozvete. Ale nejraději má hodinovky ve školách, v divadlech, kde je z podstaty doma, ale také jen tak neformálně – třeba u ohně.
Pro případné zájemce prozrazujeme, jak se Ivany dosíci:
Pro vyprávění ve školách, v divadle či u ohně:
ivana.story.telling@centrum.cz
Pro vyprávění pro firmy, eventy0 a kdekoli:
gastro.story.telling@centrum.cz
tel: 604352976
Jinak dlužno dodat, že Ivana Huspeková pochází z Teplic, od roku 2003, tedy již 22 let stojí na různých prknech, která - ale vždy - znamenají svět. Je to herečka, neboť absolvovala Vyšší odbornou školu hereckou. V roce 2003 spoluzakládala se spolužačkami a spolužáky, divadlo (do roku 2011) zvané Malé Vinohradské divadlo a od roku 2011 už tohle divadlo sluje - D21. Kromě v D21 jsme se s ní ovšem mohli setkat i na prknech Komorní činohry, ve Vinohradském divadle, Klicperově divadle v Hradci Králové, v divadle ABC, v Minoru a ve 3D Company. My za náš web, jsme ji viděli dokonce i na Nové scéně ND, v rámci Laterny Magiky, čili vlastně (už) ve Zlaté kapličce, ale to sama nikde ze skromnosti neuvádí…
Aktivně se už zúčastnila tří Masterclass seminářů se světovými vypravěči:
2023 - italské duo Davide Bardi a Paola Baldi
2024 - irská vypravěčka Clare Murphy
2025 - britský vypravěč Daniel Morden
Pro příští rok chystá s kolegou Tomsou Liegierským pro střední školy HISTORYt e l l i n g - příběh Charty 77
Justin Svoboda – vysoký muž s šednoucími vousy
V hlavě prý už nosí 170 příběhů pro každou příležitost. I nám na večeru …s láskou k příběhům dával vybrat a hlasovat ze čtyř naznačených, abychom si dva vybrali. Má v repertoáru i tzv. Příběhový jukebox, čili vyprávění pro dospělé… a naopak příběhy v rámci tzv. Pohádek na přání, určené dětem. Zúčastnil se mimo mnohé jiné, experimentálního projektu nazvaného Grál! Což byl náš první celovečerní storytelling s živou hudbou a speciálním lightdesignem, konaný v divadle NOD. Zúčastnil se i projektu Sancti – sitespecific s Losers Cirk Company loni k tomu přidal ještě projekt LOKI - vyprávění o nejzábavnějším z bohů...
Justin Svoboda je herec. Absolvoval DAMU. Justinovo hlavní záběr však je, že se „živí slovem“, moderuje a vypráví a v současnosti je i vášnivým propagátorem storytellingu.
Pro facebook každou neděli natočí video - Vypravěčská finta - kde prozrazuje storytellingové finty pro vypravěče. Běží to už druhým rokem, tedy přes 50 fint..
Díky Justinovi se také každý rok pořádá už 10 let - Storytellingový Masterclass se světovými vypravěči. Dodejme, že je jediný svého druhu v Čechách.
Každý rok, na Světový den storytellingu (20 - 21. 3.) nastává „Noc příběhů“ neboli vyprávění prokládané hostinou. Co chod to příběh – čili gasntrostorytelling. I to je zcela unikátní akce konaná v ČR.
V letech 2002 – 2015 byl členem Středočeského divadla Kladno – Lampion. I jeho bylo lze spatřit na řadě jiných divadelních scén. Od Dejvického divadla, přes Divadlo na Fidlovačce a Stání operu Praha až po Divadlo Na Zábradlí a divadlo Alfréd ve dvoře. Sám dodává „aj..“, takže, kdo ví, kde ještě…
Získal cenu ERIK, z festivalu Přelet nad loutkářským hnízdem, na festivalu Mateřinka byl oceněn za přestavení pohádky Dlouhý, Široký a Bystrozraký. Našli bychom ho i v nominaci na cenu Alfréda Radoka… Zahrál si také v několika filmech a účinkoval v TV seriálech.
V letech 2000 – 2014 zastával roli produkčního Festivalu komorní hudby v Českém Krumlově. Od roku 2015 však odešel na volnou nohu, aby se mohl věnovat rozvoji - storytellingu.
Petr Vodička – autor krátkého animáku Vánoční svatba sněhuláka Karla
Petr Vodička je rozhlasový a divadelní režisér, herec a autor. Na DAMU vystudoval nejprve alternativní a loutkové herectví a pak ještě režii a dramaturgii. Působil v Divadle Minor, v Naivním divadle Liberec, v Divadle Alfa, Aqualung, U Hasičů, v Paláci Akropolis, v Městském divadle Kladno a v Západočeském divadle v Chebu. Pro rozhlas hry režíroval a psal. Na kontě už má přes 30 rozhlasových her.
A aby toho nebylo málo, je také zakladatel, textař a frontman kapely OPD - Orchestr posledního dne.
Jo a aktuálně natáčí celovečerní animovaný film.
Takže?
Takže:
Kdo dosud neznal pojem STORYTELLING jako na počátku autor těchto řádek,
teď snad už trochu tuší…
A komu se tohle vyprávění příběhů zachtělo zažít na vlastní kůži, tak šup na story-telling.cz
Kontakty:
Vyprávění pro dospělé i děti
PRAHA
Justin Svoboda - 723 605 009 - justin@story-telling.cz
Vyprávění, workshopy, vyprávění ve školách
ČECHY
Markéta Holá - 739 657 668, marketa@story-telling.cz
MORAVA A SLEZSKO
Dominika Šindelková - 725 999 106, dominika.telling@gmail.com
Text: Richard Koníček
Ilustrační snímky použity z fotoreportáže nafocené při Storytellingu dne 3. 6. 2025 na Jánském vršku, v zahradě divadla Apropo (www.divadloapropo.cz )
Foto: Wenca Nikoníček
