Staří mistři aneb když konečně propojíme české a evropské umění či Alegorie hmatu …

06.11.2019 09:59

 

 

 

 

 

Národní galerie Praha

Schwarzenberský palác  -  Praha

6. 11. 2019

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Na tiskové konferenci, která se konala ve Schwarzenberském paláci u příležitosti otevření nové sbírkové expozice Národní galerie Praha,  a to expozice Staří mistři, jež představuje to nejlepší ze Sbírky starého umění NGP, byli přítomni architekt Josef Pleskot,  autor a kurátor Marius Winzeler, ředitel sbírky starého umění,  Anne-Marie Nedoma,  generální ředitelka NG Praha, Petra Zelenková, kurátorka NGP a Tereza Ježková, Ph.D., tisková mluvčí NGP a vedoucí Odboru marketingu a PR.

 

 

Poprvé v historii Národní galerie Praha je nyní vystavená sbírková expozice Staří mistři  představena  v koncepci, která propojuje české a evropské umění. Expozice poukazuje na mezinárodní charakter českého umění v prostředí střední Evropy a nadčasovost mistrovských děl. Inovativní instalace reflektuje české umění jako nedílnou součást evropské kultury a veškerých dějinných souvislostí. Vedle sebe tak jsou k vidění Bronzino, El Greco nebo Brueghel společně se Škrétou či Brandlem. V paláci vznikl také nový grafický kabinet.

 

 

Tiskovou konferenci  (na pozadí zhlédneme polyptych s Adorací dítěte  a světci z roku 1447, Antonio Vivarini da Murano, Giovanni D´ Alemagna)  zahájila  Anne-Marie Nedoma, nedávno jmenovaná generální ředitelka NGP, slovy, že je ráda, že se znovuotevřely  prostory Schwarzenberského paláce, a to v souvislosti s expozicí Staří mistři.  

 

 

 

 

(Pozn. autorky článku: a tak snad nedošlo na slova bývalého generálního ředitele Jiřího Fajta na tiskové konferenci ze dne 2. 12.  2018, že NGP nemá již zájem /v Salmovském paláci/ vystavovat středověké umění, naopak že bude podporovat umění současné  -  viz https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/moznosti-dialogu-aneb-jeden-mesic-pote-co-byla-zbita-nan-goldin-1953/)

 

Poté dostal slovo autor a kurátor Marius Winzeler, že „hlavním záměrem nové expozice je prezentace mistrovských děl Sbírky starého umění vycházející z propojení dosud rozdělených fondů českého a tzv. evropského umění. Tímto pojetím navazujeme i na staré tradice ve vystavování sbírek NGP, jak lze dokumentovat na expozicích v Rudolfinu a Městské knihovně, kde návštěvník mohl přímo srovnávat české a tzv. evropské umění.“

 

 

Ve všech podlaží je zdůrazněn středoevropský kontext,

tj. vedle sebe najdeme díla jak českých tak i umělců z cizích krajin.

 

 

Renesance a manýrismus

Expozice (malby a plastiky) začíná ve 2. patře Schwarzenberského paláce

díly renesance a manýrismu.

 

 

 

 

Výstavní sály jsou pojmenovány podle svého původního účelu

 /např. Sál Jupitera a Junony/,

a poté je teprve uvedeno téma v sále vystavených obrazů

 /Řemeslné mistrovství, Mezi snem a skutečností,

Smysl pro iluzi a detaily, Antický ideál/,

Ložnice pána Domu/Kabinet pána domu/Dámský apartmán  -

 (témata: Tichý svět, Křížem krážem krajinou,

 Doma v nebi, Soumrak starých časů, Temnosvit)… 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Renesanční sál představuje tvorbu Albrechta Dürera, El Greca, Agnola Bronzina nebo Bartholomaea Sprangera. V dalších částech zahrnuje fajjúmské portréty, řecké mramorové sochy a bronzy jako inspirační podněty pro umění renesance. Dále můžeme obdivovat dokonalý smysl pro detail v dílech Hanse Holbeina st. a Lucase Cranacha st., řemeslné mistrovství i vizuálně poutavé krajinomalby Roelanta Saveryho a rodiny Brueghelů.

 

Nás na www.www-kulturaok-eu.cz nejvíce zaujala v roce 2005

zakoupená nadživotní dřevořezba

ležící Ukřižovaný 

/materiál: lipové dřevo s novější polychromií/

jedna z největších Braunových děl,

která byla objednána opatem Eugenem Tyttlem

pro letní refektář cisterciáckého kláštera v Plasech.

 

Až do zrušení kláštera v roce 1784

byli mniši pokaždé při jídle konfrontováni

s tímto expresivním ukřižováním.

 

 

 

 

 

 

 

 


 

Baroko a rokoko

 

První podlaží navazuje expozicí baroka a rokoka.

V barokní obrazárně / Ložnice pána Domu/Kabinet pána domu/Dámský apartmán  -  (témata: Tichý svět, Křížem krážem krajinou, Doma v nebi, Soumrak starých časů, Temnosvit) jsou k vidění monumentální oltářní obrazy, biblické výjevy či mytologické scény Petra Paula Rubense, Anthonise van Dycka či Karla Škréty. Dramatickou tvář baroka reprezentují Matyáš Bernard Braun, Petr Brandl, Jan Kupecký nebo Giovanni BattistaTiepolo. Malířskou produkci 17. století dále zastupují temnosvitné malby od Jusepe de Ribery, zátiší, krajinomalba a intimní díla se sakrálními tématy. Rostoucí zájem o žánrovou malbu a nástup rokoka lze sledovat na pracích Gerrita Dou, Norberta Grunda nebo Ignáce Františka Platzera.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Co Bůh? Člověk?“

Expozice končí v přízemí paláce tematickou kapitolou „Co Bůh? Člověk?“, která představuje solitérní plátna Simona Voueta, Franse Halse, Michaela Václava Halbaxe (Alegorie hmatu), Josepha Wrighta of Derby nebo Francisca Goyi.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Architektonická koncepce

Koncepce a architektura expozice vznikla v úzké spolupráci s renomovaným AP Atelierem Josefa Pleskota se záměrem vytvořit v renesančních a barokních sálech unikátní vizuální celek. Naším cílem nebylo pouze ilustrovat akademické dějiny umění, ale na základě badatelských nároků a respektu ke sbírkovým tradicím vytvořit inspirativní a překvapující výstavní prostory pro diváky,“ doplnil Marius Winzeler.

 

Josef Pleskot v této souvislosti zdůraznil: „Cílem bylo vytvořit vlídnou atmosféru pro vnímání uměleckých děl. Pokusili jsme se najít takové architektonické ztvárnění, které kurátorovi umožnilo vytvořit živou a současně působivou expozici. Řešení výstavní architektury vykrystalizovalo do podoby jakýchsi nábytkových elementů - mohutných skříní, které jsou umístěny volně v prostoru, nesou umělecká díla a nechávají vyznít architekturu paláce. Roli architektury paláce pokládáme za zásadní – jejím zapojením jsme sledovali maximalizaci emocionálního zážitku při vnímání vystavených děl.“

 

Josef Pleskot

také zdůraznil, že se svým týmem přemýšlel,

 jak návštěvníkům přiblížit kolekci starého umění a

že se jim podařilo protentokrát nezakrývat okna paláce

 a  nabídnout tak návštěvníkům i mnohé zajímavé horizonty,

 jako např. pankráckou pláň.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Autor a kurátor: Marius Winzeler

Architektonická koncepce: vedoucí architekt Josef Pleskot

Architektonické řešení: AP Atelier – Josef Pleskot, Norbert Schmidt, Eva Vopátková

Spolupráce: Tomáš Hladík, Martina Jandlová Sošková, Olga Kotková, Lucie Němečková, Andrea Steckerová, Marcela Vondráčková

 

S otevřením nové expozice byl obnoven

vstup

do Schwarzenberského paláce

přes jeho nádvoří

přímo z Hradčanského náměstí.

Součástí přízemí je kromě nového návštěvnického zázemí také Studiolo

– prostor pro setkávání a pořádání vzdělávacích a veřejných programů.

Přízemní expozice zahrnuje také nový prostor grafického kabinetu.

 

Nový grafický kabinet

6. 11. 2019 - 10. 2. 2020

Zde dostala slovo Petra Zelenková, kurátorka NGP. Sbírka grafiky a kresby, která je kromě Sbírky starého umění jednou z dalších sbírek NGP, patří do první desítky největších a nejvýznamnějších svého druhu v Evropě. Umělecké práce na papíře nelze vystavovat dlouhodobě, a tak k jejich prezentaci slouží tradičně grafické kabinety. Nový prostor představuje jako 1. komorní výstavu Linie, světlo, stín: Výběr z mistrovských děl evropské grafiky a kresby 16. a 17. století. Prezentovány jsou mimo jiné grafické listy génia německé renesance Albrechta Dürera či kresby a rytiny jeho německých současníků a následovníků. Ze souboru italských kreseb 16. století je představen například proslulý autoportrét Giuseppe Arcimbolda. Z důvodu ochrany díla bude tato výjimečná kresba vystavena pouze v prvních 6 týdnech výstavy a poté nahrazena delikátními kresbami na pergamenu.

 

Spolupráce: Lenka Babická, Blanka Kubíková, Dalibor Lešovský, Alena Volrábová, Martin Zlatohlávek 

 

Historie Sbírky starého umění NGP

  • 1606: získání obrazu Albrechta Dürera Růžencová slavnost do uměleckých sbírek Rudolfa II., kde zůstala jako jedno z mála děl v Praze
  • po 1650: vznik nové hradní galerie a počátky sběratelské činnosti české šlechty
  • 1796: založení Společnosti vlasteneckých přátel umění a první veřejné obrazárny, jejíž fondy zpočátku tvořily zápůjčky většinou členů šlechtických rodů
  • 1814: zřízení galerie ve Šternberském paláci (do roku 1871)
  • 1844: dar významné sbírky lékaře Josefa Hosera s cílem vybudovat Národní galerii
  • 1885: otevření obrazárny v Rudolfinu (do roku 1929)
  • 1931: otevření obrazárny v Městské knihovně na Mariánském náměstí (do roku 1945)
  • 1937: převzetí obrazárny Československou republikou  -  vznik Státní galerie
  • 1946: založení Národní galerie
  • 1947:určení Šternberského paláce za sídlo Sbírky starého umění
  • 1976: otevření expozice českého umění v Jiřském klášteře na Pražském hradě (do roku 2000)
  • 2000: zřízení expozice ´Umění v Čechách a ve střední Evropě v letech 1350 – 1550´ v klášteře sv. Anežky České
  • 2008: nová expozice ´Baroko v Čechách´ ve Schwarzenberském paláci (do roku 2019)

 

 

Schwarzenberský palác (původně palác Lobkovický)

  • 1541: při požáru Hradčan byly na místě dnešního paláce zničeny 4 středověké domy

 

V  jednom domě z nich měl ve 14. století dílnu Mistr Theodorik, dvorní malíř Karla IV. Pozemky pak v roce 1545 koupil Jan IV. Popel z Lobkowicz, jeden z nejmocnějších a nejbohatších českých šlechticů, aby zde vybudoval velké renesanční sídlo.

 

  • 1567: datum na originálním sgrafitu je datem dokončení stavebních prací
  • 1584: za Kryštofa Mladšího Popela z Lobkowicz byly interiéry dekorovány mytologickými nástěnnými a stropními malbami
  • 1600: po zkonfiskování císařem Rudolfem II. se palác stal majetkem Rožmberků
  • 1624: palác přešel do vlastnictví Hanse Ulricha z Eggenbergu, který nechal na nádvoří zřídit kašnu
  • 1710: Stavitel Marcantonio Canevalle vložil do jižního traktu barokní schodiště a provedl interiérové úpravy
  • 1719: palác připadl dědictvím Schwarzenbergům
  • 1811:  získán sousední Salmovský palác a přeměněn na knížecí sídlo (Malý Schwarzenberský palác)
  • 1870 - 1874: po zřícení štítu na Hradčanské náměstí proběhla rozsáhlá renovace fasád se sgrafitovou výzdobou podle návrhu Josefa Schulze
  • 1909: Nevyužitý palác byl zpřístupněn veřejnosti jako sídlo Národního technického muzea.
  • 1940 - 1941: Wehrmachtem zde bylo zřízeno vojenské muzeum
  • 1947: po konfiskaci československým státem bylo otevřeno Vojenské historické muzeum
  • 2002: palác byl předán Národní galerii Praha

 

118 00 Praha 1 - Hradčany

Hradčanské nám. 185/2

Máme otevřeno:

úterý - neděle:  10.00 - 18.00 hodin

Středa: 10.00  - 20.00  hodin

Vstupné: základní 220 Kč, snížené 120 Kč

 

Doporučený čas prohlídky:

120 - 180 minut ( i více)

 

 

Hodnocení:  100 %

Ing. Olga Koníčková (tisková zpráva)

Foto: © Ing. Olga Koníčková

 

www.ngprague.cz