Stanislav Podhrázský: Neklidná krása aneb jsme-li fascinováni dlouhýma nohama žen
Galerie hlavního města Prahy
Dům U Kamenného zvonu
25. 10. 2013 – 23. 2. 2014
Byli jsme pozváni na tiskovou konferenci k nové výstavě nepříliš známého českého malíře, významného představitele české poválečné malby – Stanislava Podhrázského, kterou připravila kurátorka Marie Klimešová pro Galerii hl. m. Prahy v Domě U Kamenného zvonu. Kromě ředitelky GHMP, Magdaleny Juříkové, jsme přivítali i vždy usměvavého Ing. arch. Josefa Pleskota. Pochvaloval si spolupráci s profesionální Marií Klimešovou. A také dodal, že díky pochopení ředitelky MGHP mu bylo dopřána možnost, aby uskutečnil svou koncepci v tom smyslu, že určil nový způsob pohybu návštěvníků, protože se mu nelíbil dosavadní systém. Dosud návštěvník z výstavních sálů totiž vcházel na hlavní schodiště, a potom stoupal po schodech nahoru, proto Pleskot, protože to považoval za strašně důležité pro tuto výstavu, otevřel další točité schodiště, kterými jsou patra propojena. ..takže z 1. patra vycházíme do kaple…no,nápad skvělý, ale nevěděli jsme pak, v kterém patře se nacházíme…ale nevadilo nám to vůbec.
A co nám, novinářům, řekla kurátorka Marie Klimešová?
Podotkla, že příprava na tuto výstavu byla prací obtížnou, zejména při shromažďování materiálu obrovského rozsahu, dále že bylo nutno materiál prostudovat tak, abychom mu v konečném výsledku porozuměli, aby našla logiku výstavy, aby nám výstava něco z Podhrázského díla ukázala, a že Podhrázský v době , kdy se nemohl realizovat, pracoval na nové kompozici zámku Litomyšl a restauroval zde fragmenty - oltáře, takže vlastně na svou volnou tvorbu neměl vůbec čas ani sil. Nakonec svou řeč ukončila tím, že co si představovala, že tu má na výstavě být, tak tu je…
(zejména velká přehlídka kreseb a maleb aktů tu nechybí, pozn. Ing. O.K. )…
Z tiskové zprávy kurátorky Marie Klimešové
„Přestože Stanislav Podhrázský (1920–1999) nepatří k zapomenutým autorům, až dosud nedošlo k odpovídajícímu zhodnocení jeho celoživotní tvorby. Výstava ho představuje jako jednu z mimořádných, v čase prověřených osobností českého poválečného umění. Jeho výjimečná schopnost tvořit se stejnou výrazovou intenzitou v monumentálním obrazovém formátu i ve formátu intimním, resp. miniaturním, vytváří přitažlivý výstavní kontrast.
Koncepce vychází z několika navzájem se protínajících hledisek. Zachovává jistou časovou posloupnost, cílem ale není vyložit autorovo dílo lineárně. Materiál vede spíše k vytváření obsahových celků, které odpovídají okruhům Podhrázského díla a které zároveň respektují členění Domu U Kamenného zvonu. Vedle malby a plastiky je pro Podhrázského tvůrčí založení výjimečně důležitá i kresba, která dostává ve výstavě velký prostor.
První patro je věnováno tvorbě z období od poloviny 40. let do počátku let 60. Úvod naznačuje autorovu radikální surrealistickou etapu, která sice skončila zhruba v roce 1956, ale k níž lze vztáhnout i některé pozdější kresby. Podhrázský byl v jednotlivých, často od sebe krátce vzdálených časových úsecích hypnotizován jedním problémem, který zpracovával v mnoha variantách. Tak je v prvním patře představena kupř. skupina monumentálních figurálních kreseb z poloviny 50. let s motivem rozbitého džbánu společně s pozdější reflexí tohoto námětu.
Jinou kompaktní skupinu představuje série monumentálních figurálních kreseb taktéž z roku 1956, v nichž poprvé řešil vztah dvojice.
Ve velkém sále prvního patra jsou umístěny dva monumentální kartony návrhů sgrafit pro lunety zámku v Litomyšli, na jehož sgrafitové obnově výzdoby pracoval v letech 1974–1988.
Fascinující kresby z rozsáhlé série dívčích aktů, zejména z let 1957–1959, otevírají druhé výstavní patro, kde jsou vystaveny práce z 60. – 90. let. Zatímco pro ranější etapy Podhrázského tvorby byla mimořádně důležitá kresba, později výrazně vstoupila na scénu malba velkých koloristických a světelných kvalit. Tato část výstavy je koncipována v několika tematických souborech. Všechny se dotýkají hlubokých vrstev lidské emotivity, zatímco ale v prvním patře převažovala její divokost, v druhém patře dominuje Podhrázského hledání podob ráje. Nalézá ho ve splynutí ženy a krajiny, je ale rovněž ukryt v metaforických motivech ze zvířecí říše.
Fragmenty ženského těla a zvířecí motivy vytvářejí vzájemně propojený emocionálně silný „bestiář“, jehož smysl spočívá v „řeči těla“, v odkrývání hlubokých živočišných, resp. původních vrstev lidské existence. Závěr tvoří soubor prací, v nichž umělec povýšil kaligrafické gesto na symbolickou tečku za svým dílem.
Členitosti díla, procházejícího několika etapami a přesto soustředěného k několika trvale přítomným tematickým okruhům, a v neposlední řadě vzhledem k jeho intimitě a určité hermetičnosti, odpovídá členění výstavního prostoru. Jeho podobu navrhl Ing. arch. Josef Pleskot.
Součástí výstavy je krátký film o Stanislavu Podhrázském, jehož autorkou je umělcova dcera Jana Chytilová.
Nakladatelství Arbor vitae vydává k výstavě Podhrázského monografii.
Kurátorka výstavy: Marie Klimešová
Architektonické řešení: Josef Pleskot, AP ATELIER Norbert Schmidt, Michaela Zucconi
Grafické řešení: Filip Skalák
Anglický překlad: Ivan Vomáčka
Redakce textů: Marta Nožková
Koordinátorka výstavy za GHMP: Monika Doležalová
Instalace a produkce: Diana Brabcová, Radka Lhotáková, Kateřina Adamová, Jana Koubková, Jan Pavelka, Jiří Stáhlík, Petr Linhart, Martin Krsek, Marek Fryš, Petr Tlučhoř
Propagace: Miroslav Koláček, Kristýna Kočová, Alice Lenská, Michaela Maupicová
Edukace: Lucie Haškovcová, Iveta Šárníková
Partneři projektu: Skupina ČEZ, Arbor Vitae, Centre national d’art et de culture Georges- Pompidou, Galerie Klatovy – Klenová, Museum umění Olomouc
Mediální partneři: A2, Literární noviny, Metropolis, Art and Antiques, ArtMix, Pražský deník, Rádio Classic, Radio 1, Kulturní Pecka, ArtMap, Vltava ČRo, Kulturní pecka, Hyperinzerce
Dům U Kamenného zvonu
Staroměstské nám. 13, Praha 1
25. 10. 2013–23. 2. 2014
Vstupné: 120 Kč plné (dospělí)/ 60 Kč snížené (studenti) / 30 Kč (senioři)
Máme otevřeno: denně kromě pondělí od 10.00 – 18.00 hodin
Poděkování: Paní Jaroslavě Podhrázské a rodině Stanislava Podhrázského, Centre national d’art et de culture Georges- Pompidou, Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou, Galerii Klatovy – Klenová, Galerii moderního umění v Hradci Králové, Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem, Galerii Středočeského kraje, Galerii umění Karlovy Vary, Galerii výtvarného umění v Chebu, Galerii výtvarného umění v Náchodě, Galerii Zdeněk Sklenář s. r. o., Galerii Zlatá husa, Museu Kampa Nadaci Jana a Medy Mládkové, Městské galerii Litomyšl, Národní galerii v Praze, Národnímu památkovému ústavu, ú. o. p. v Pardubicích, Muzeu umění Olomouc, Oblastní galerii v Liberci, Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřicích, Východočeské galerii v Pardubicích a všem soukromým zapůjčitelům.
Doprovodný program:
Kurátorské prohlídky s Marií Klimešovou: čtvrtky: 12. 11. 2013, 14. 1. 2014 v 17.00, ne 23. 2. 2014 v 16.00 hodin
Lektorské prohlídky: úterky: 26. 11., 17. 12. v 16.30 hodin
Interaktivní prohlídky pro školy:
Možnost interaktivních prohlídek spojených s experimentální výtvarnou reakcí na výstavu, vhodné pro všechny typy škol. Rezervace: lucie.haskovcova@ghmp.cz, +420 608 216 418, +420 606 612 987
Tvořivé dialogy s uměním:
Pro děti, ale i pro všechny další věkové kategorie výtvarné dílny s lektorkou Lucií Haškovcovou přímo v expozici nebo ve výtvarném ateliéru – animační program se speciálními doprovodnými materiály, připravený a realizovaný edukačním oddělením. Po interaktivních prohlídkách výstav následuje výtvarná reakce – vlastní tvorba návštěvníků. Účastníci akcí se mohou seznámit s tradičními i netradičními technikami z oblasti kresby, malby, experimentální fotografie i prostorové, intermediální, akční a konceptuální tvorby. Rezervace do 16.00 předchozího dne – lucie.haskovcova@ghmp.cz, +420 608 216 418, +420 606 612 987
sobota 30. 11. 2013:13.00 –18.00 hodin: Dům U Kamenného zvonu, „Mezi snem a realitou“
sobota 14. 12. 2013: 13.00–18.00 hodin: Dům U Kamenného zvonu, „Na vlnách poetismu a surrealismu“
V rámci výtvarných reakcí na výstavu se budeme inspirovat několika tematickými okruhy i oblíbenými technikami autora. Formou kresby uhlem se například pokusíme některé detaily postav v jeho kresbách transformovat v jeho stylu do podob krajiny. Techniku malby posuneme k technice kresby využitím barevných kříd a pokusíme se „recyklovat“ jeho malby více způsoby – změnou měřítka a barevnosti, kombinací prvků z více obrazů, proměnou detailů směrem k abstrakci… V souvislosti se surrealismem se zaměříme hlavně na tvorbu koláží složených z detailů a prvků reprodukcí zde prezentovaných obrazů. Výsledkem budou nejen vizuálně zajímavé kompozice, ale i změny původního významu a sdělení – vytržením motivů z jejich původního kontextu a zapojením do nových souvislostí. Budeme experimentovat i s metaforickými názvy obrazů a vytvářet k nim literární paralely nebo nové výtvarné interpretace. V obrazech se budeme snažit vystopovat podněty klasické italské renesance a manýrismu, hledat náznaky snovosti, emotivnosti a intuitivnosti.
Hodnocení: 100 %
Ing. Olga Koníčková
Foto: autorka