Úvod > Sousedi aneb sochař Petr Holeček a malíř Přemysl Ponáhlý spolu - až do konce prázdnin - sousedí v Galerii Toyen

Sousedi aneb sochař Petr Holeček a malíř Přemysl Ponáhlý spolu - až do konce prázdnin - sousedí v Galerii Toyen

09.08.2023 15:48

Petr Holeček a Přemysl Ponáhlý

Sousedi

3. 7. – 30. 8. 2023

Galerie Toyen

Galerie Toyen zahájila svou činnost v roce 2017

v podzemních prostorách činžovního domu na náměstí Jiřího z Poděbrad.

Jméno dostala po česko-francouzské malířce, jedné z představitelek surrealismu

Toyen,

která náleží k nejvýznamnějším a nejsvobodnějším tvůrčím osobnostem 20. století

a její díla dnes patří mezi nejvyhledávanější české moderní umění.

Část svého tvůrčího života prožila na Žižkově.

Výstavní dramaturgie galerie Toyen se zaměřuje zejména na žijící profesionální české autory, kteří patří v malbě, případně v sochařství, k vrcholům české výtvarné scény.

Pravidelně se proto střídá malba, grafika a plastiky.

Cílem je představit umělce, kteří mají vztah k městské části Praze 3,

ale jejich umění přesahuje hranice naší země.

Tentokrát tedy duo - Holeček - Ponáhlý

Výstavy soch jsou dynamické a nutí diváka k novým pohledům na svět kolem. Výstavy obrazů jsou povznášející a pokouší meze divácké fantazie. Společné výstavy obrazů a soch jsou ovšem lahůdkou pro všechna zákoutí divákovy duše.

Je dobře, že pro letošní srpnový termín, zvolila dramaturgie Galerie Toyen kombinovanou výstavu děl sochařských a malířských.

I když se to nezdá, není taková výstava snadná. Smysluplná instalace, která klade do souladu, do dialogu, do kontrastu, obrazy se sochami a sochy s obrazy, vyžaduje velice náročné zamýšlení se nad uspořádáním takové výstavy, na rozestavení soch a rozvěšení obrazů tak, aby ty žádoucí vazby vznikly a diváka oslovily.

V příjemné sklepní prostoře Galerie Toyen, se takové sousedství obrazů Přemysla Ponáhlého a soch Petra Holečka podařilo na výbornou.

Jediný problém, pak má ten, kdo o výstavě referuje. Jak psát o souvztažnostech obrazů se sochami a soch s obrazy. Naštěstí je tu možnost sdílet ty vazby fotoobjektvem. Snad se nám to alespoň trochu zdařilo. Rozhodně je ale lepší se na výstavu jít podívat a vidět to vše na vlastní oči.

O Petru Holečkovi…

První problém pro autora informace o výstavě je – kým začít. Držme se tedy plakátu připraveného k výstavě. Tam je na prvním místě Petr Holeček. Tak začněme panem sochařem…

· Petr Holeček je Benešovák, kde se 19. 9. 1972 narodil

· Absolvoval pedagogickou fakultu výtvarného zaměření v Jihočeských Budějovicích

· V té době se věnoval ještě malbě, grafice, instalacím i keramice

· V roce 2002 se v Irsku setkal s irským sochařem Patrickem O´Reilly a na řadu let se stal jeho učenlivým asistentem

· V Irsku studoval figurální modelaci a odlévání v bronzu

· Záhy byly jeho práce s úspěchem prezentovány na výstavách v prestižních irských galeriích (Royal Hibernian Academy v Dublinu, či v Royal Ulster Academy v Belfastu. Stabilně vystavuje v Solomon Gallery, Gormleys´ Gallery, Leinster Gallery v Dublinu. Mullan Gallery v Belfastu a Millcove Gallery a Lavit Gallery v Corku).

· Na domov ale nezapomněl a uspořádal výstavu v pražské Galerii Moderna, stejně jako další v regionech Benešovska a Rakovnicka

· V roce 2006 získal Cenu města Benešova, udělovanou výtvarníkovi na Bienále Benešovské městské galerie

· V roce 2010 obdržel Mill Cove Award při 25. ročníku sochařské výstavy v botanické zahradě v Dublinu

· Od návratu do Čech (2009) už žije a tvoří Praze

· Dublinský ateliér však zcela nikdy neopustil a několikrát ročně se tam vrací

… a jeho objektech

Skulptury Petra Holečka nejsou jen objekty, mající vyjadřovat to, co najdeme na připojené popisce. Mají přesah. Naznačují vyústění jakéhosi příběhu, jehož jsou koncentrací. A nikdy nejsou statické. Vždy mají dynamiku, jsou jakoby zastavené uprostřed nějakého, pro ten koncentrovaný příběh klíčového, pohybu, výrazu.

Miniaturní sochy s neuspořádanými fyziognomickými parametry, jež však nejsou samoúčelné, protože podtrhují onu situaci, v níž se objekt, z daného příběhu právě nachází.

Co víc dodat?

Snad jen to, že zatímco v Galerii Toyen je legendární žabák Qwak maličkatý, ale nepřehlédnutelný, tak v Botanické zahradě v Troji, je u nově zřízeného jezírka, opěv v plné kráse a hlavně gigantických rozměrů. Ano, Petr Holeček je autorem oné slavné a krásné plastiky (viz. náš článek: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/czech-nature-photo-v-troji-aneb-fotovystava-prirody-v-novem-navstevnickem-arealu/ )

O Přemkovi Ponáhlém…

· Přemek Ponáhlý je ilustrátor, režisér, art director

· Jeho tvorba je nezaměnitelná díky specifickému stylu plnému nadsázky v kresbě (jak vidíme na výstavě), ale i v jeho animaci a hraném videu

· Přemek má pestrou tvůrčí minulost a stál za spoustou kultovních projektů.

· Duo Wolfberg, které tvoří s Janem Kalvodou, coby režisérské duo, již od roku 2008, známe – chtě nechtě – všichni. Nepřehlédnutelná byla z poslední doby třeba kampaň České spořitelny s Jenoféfou Bokovou.

· Běžela do dubna v TV, outdooru a online včetně sociálních sítí, zejména na Facebooku ve formátu Cinemagraphs a Instagram Reels a Stories. Postupně se do kampaně zapojí influenceři a banka také využije audioformáty na YouTube, Seznamu či Spotify. K nové kampani banka spustila i nové webové stránky. A pak abychom ji přehlédli.

· Vznikla ve spolupráci s agenturou VMLY&R, produkce se ujala Creative Embassy a za režii zodpovídalo právě duo Wolfberg, tedy Jan Kalvoda a Přemek Ponáhlý.

· Není divu, že oba tvůrci za své umělecky laděné spoty sbírají ocenění, včetně takového, jakým byl v roce 2014 Golden Drum, za kampaň pro Budvar B:Dark. Ale zaujala mimořádně mimo jiné i jejich reklama pro Národní muzeum.

· V Galerii Toyen, však spatříme v klidu a konkrétně, jeho obrazy.

… jeho obrazech

Dynamika, nepřehlédnutelnost, sarkasmus, humor, nevázanost, výrazné kompozice, poznamenané zkratkovitostí nezbytnou právě pro krátké reklamní spoty. Nejde ale nikdy o nic divácky děsivého, i když některé obrazy si servítky neberou. No, musí se to vidět a udělat si vlastní názor. A ten, většinově, nebude rozhodně negativní. To lze už předem předpovědět. Tak hurá do konce srpna do Toyen. Je tam nač se dívat a běží tam klimatizace, kdyby se zase ještě udělal hic…

Text a foto: Richard Koníček