Sofie Švejdová: 9058 aneb mám (však) rád vodu zelenou, pletu si ji s ozvěnou…obě narážejí na stejnou skálu...
Atrium na Žižkově – Praha
12. 4. – 7. 5. 2018
Na slavnostní vernisáži k výstavě Sofie Švejdová: 9058, která se uskutečnila v Atriu na Žižkově / Za Trojku, příspěvková organizace/ v koprodukci s Jiří Švestka Gallery, byli přítomni Jiří Švestka - kurátor výstavy, který Sofii Švejdové v roce 2014 uspořádal samostatnou výstavu Big Hug Mug ve své Jiri Svestka Gallery v Berlíně, Sofie Švejdová/autorka (abstraktních, džungle, kytice) 7 akrylů a pastelů, Lucie Vítkovská /za MČ Prahy 3 a za Mgr. Iva Vojtková/ Za Trojku.
Hudební vložku zajistil Miroslav Tóth, skladatel a saxofonista, který u příležitosti Sofiiny vernisáže 9-0-5-8 bere jako intervalovou řadu, kterou použil a kterou kombinuje s lámajícím se /kry nahrávkami rozpouštějícího se ledu. 
„Sofie Švejdová (nar. 1990) od svých studií na pražské UMPRUM
experimentovala s různými médii,
v poslední době se však věnuje zejména malbě.
Předchůdcem jejích nejnovějších abstraktních a expresivních maleb
byly série pláten a objektů,
založených na reflexi fenoménu televizních seriálů
a rozplétání jejich psychologických vzorců.
Dalším zdrojem její současné tvorby jsou její malby s poeticky feministických nádechem,
jimž dominuje motiv písmene „V“ s jeho všemi možnými způsoby interpretace.
Na materiálu těchto dvou témat Sofie Švejdová zpochybňuje postupy vizuální narace a
záměrně volí objekty, jejichž reálný základ je málo pravděpodobný.
Jinou linii v tvorbě Sofie Švejdové představují kresby a akvarely.
S kresbou začala v době,
kdy se stala mladou matkou dvou dětí
a dočasně neměla dostatek času k práci na velkých plátnech v ateliéru.
Od té doby se kresba stala integrální součástí jejího uměleckého výrazu,
v níž je schopná vyjádřit obdobný konflikt fikce a skutečnosti
jako na jejích akrylech na plátně.
Abstraktní tvorba Sofie Švejdové posledních
dvou let ji ukazuje v roli
jakéhosi dirigenta tvarů a barev,
který pracuje s různými konkrétními podněty,
kolem nichž buduje dynamickou kompozici.
Vedle melodických linií se na jejích obrazech objevují mocné akordy,
které mohou být, i díky své syrovosti,
vnímány jako reminiscence na Elegie Roberta Motherwella.
Barevné linie a plochy se proplétají,
aby vytvořily nový, hlubší a méně dostupný prostor s vrstvami,
v nichž se neustále cosi odehrává, ale my to nejsme schopni dohlédnout. “
(text: Jiří Švestka)
Sofie Švejdová: (* 1990 Plzeň)
- 2008: stáž na Royal Academy of Fine Arts, Antverpy, Belgie
- 2014 – 2019: studium UMPRUM Praha (Architektura a design), ateliér malby – Stanislav Diviš, Jiří Černický
Kurátor: Jiří Švestka
130 00 Praha 3
Čajkovského 12a/12
Vstup: zdarma
Doprovodné programy
Galerie: čtvrtek 19. 4. 2018 /19.00 hodin - komentovaná prohlídka - vstup zdarma
Galerie a kaple: sobota: 21. 4. 2018/ 16. 00 - 18.00 hodin - Záhada 9058 /vedoucí workshopu Sofie Švejdová
vstup: 80 Kč, vhodné pro děti od 4 -12 let
Kaple: sobota: 28. 4. 2018/ 21.00 hodin - ´Eau de Kupka´ -
multimediální představení - vstup zdarma
A ve výstavní síni nainstalovaná litinová retro-vana s vodou
(s naštěstí jen s brčálově zelenou),
která potěšila zejména malé děti,
má připomínat příběh zavražděného Jeana Paula Marata…
za Velké francouzské revoluce v roce 1793.
Maratova smrt (La Mort de Marat)
je obraz francouzského malíře Jacquese-Lousie Davida, vytvořený v roce 1793.
Obraz je součástí sbírek Musées royaux des Beaux-Arts de Belgique v Bruselu.
Obraz zachycuje událost z období Velké francouzské revoluce:
zavraždění revolucionáře Jeana Paula Marata Charlottou Cordayovou.
Historický kontext
Jean Paul Marat, nazývaný přítel lidu, byl zavražděn 13. 7. 1793
a tento zločin byl revolucionáři považován za útok proti nové ústavě.
Marat byl příslušníkem radikální Hory,
která začala v červnu 1793 zatýkáním a popravami omezovat vliv girondistů
(jejich sympatizantkou byla Charlotta Cordayová),
čímž začalo období jakobínské Hrůzovlády.
Charlotta Cordayová byla znechucena revolučním terorem a radikály považovala za nepřátele revoluce.
Odjela do Paříže a pod záminkou udání girondistů požádala o návštěvu u Marata.
Ten ji přijal ve vaně, neboť trpěl lupénkou.
Cordayová jej zabila nožem ukrytým v šatech.
Po svém činu byla odsouzena revolučním tribunálem k trestu smrti gilotinou
(zdroj: wikipedie)
Hodnocení: 89 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva, wikipedie)
Foto: © Ing. Olga Koníčková