Úvod > Snímek ´Knězovy děti´ aneb když za každou cenu chceme´ něco´ ovládat, je to cesta k šílenství?!

Snímek ´Knězovy děti´ aneb když za každou cenu chceme´ něco´ ovládat, je to cesta k šílenství?!

19.06.2014 11:10

Byli jsme pozváni na novinářskou projekci chorvatsko-srbského snímku Knězovy děti. Film jsme mohli zhlédnout již na Febiofestu 2014.

Boží vůle v rukách kněze a bizarní boj s kondomy

Chorvatský režisér Vinko Brešan je mistrem komediálního žánru a jistě si vzpomene na jeho snímky ´Bez konce´, ´Svědkové´ či´´ Duch maršála Tita´. Stejně jako tyto filmy, uvedl Brešan Knězovy děti na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech 2013, kde byl již potřetí nominován na cenu Křišťálový Glóbus a také na MFF v Pule 2013, kde získal cenu pro Nejlepšího herce ve vedlejší roli. Brešan vtipným způsobem zpracoval aktuální a ne příliš pozitivní trend nejen v současném Chorvatsku. Snižování porodnosti. Kněz Fabian v podání Krešimira Mikiće se rozhodne vzít boží vůli do svých rukou a napomoci rozmnožování místní populace. Jeho plán se daří, ale cesta do pekla je vždy dlážděna dobrými úmysly.

Svěží, satirická komedie přivede diváka na malý ostrov Dalmácie. Mladý kněz Fabian, jenž zde převzal po svém předchůdci farnost, je zděšen zdejšími statistikami. Úmrtnost je příliš vysoká, porodnost je příliš malá. S dobrým úmyslem a heslem ´dokonce i papež je proti používání kondomů´ se Fabian pokusí zlomit místní trend. Za pomoci pobožného trafikanta Petara a lékárníka Marina propichují prodávané kondomy a antikoncepční pilulky mění za vitaminy. Brzy se dostaví kýžené výsledky a těhotenský boom začíná.( oficiální text distributora)

Začínáme…

No, chorvatsko-srbský film, to se nám moc nezdálo, ale budiž, pozvání se přijímá. Odmítneme-li jednou, už nás nepozvou, a my bychom nebyli v obraze, jak to v tom Chorvatsku vypadá, protože nás na www.www-kulturaok-eu.cz ani nehne tam jezdit. Kam? No, jezdí snad celá republika, jezdí si tam ´zdravě´ spálit kůži po žhavým sluncem, či se ohřát na mnohdy i požáry sužovaném mořském pobřeží . Také jinak máme zkušenosti s klasickými filmy jugoslávskými, kdy se to hemžilo samými tragédiemi…

Film začíná…spatříme symbolickou scénu s knězem Fabianem, který je v místnosti obklopen desítkami dětských postýlek se řvoucími miminy…a my nechápeme proč. A tak to začíná velmi zajímavě. Když přijde mladý kaplan , aby Fabiana vyzpovídal, začínáme se vžívat do příběhu kněze Fabiana, mladého katolického kněze, který nastoupil do své nové služby do malého města dalmatského ostrova. Jeho starší kolega farář - otec Jakov je velmi oblíbený ostrovními obyvateli natolik (např. hraje s místními fotbal), že při čase zpovědním nikdo nechce novému knězi se svěřit. Fronta je u zpovědi u Jakova.

Úplně nešťastnej Fabian

Nešťastný Fabian je nešťastný, nešikovný, ani zpívat neumí, ale nakonec se dočká, a vyzpovídá stále nešťastně bezdětného trafikanta Petara…který prodává kondomy. Proč se Peter musí vyzpovídat? No, jeho manželka Marta mu nadává, že prodejem kondomů ´zabíjí lidi´. A tak má výčitky svědomí, je hluboce věřící. Má však přehled, komu a jaké velikosti a jaké druhy kondomů prodává… vychutnávali jsme přitom skvělý výkon Fabiana, který se s nevěřícným a pohoršeným výrazem dozvídá podrobnosti o kom, kdo a jak s kým…krásně ilustrované snímky na bílém pozadí…to jsme se snad zasmáli naposled… kdy zjistíme, že celé městečko vlastně nic v hlavě nemá, než že všichni svorně si užívají sexu…nejen v létě…ale děti se nerodí a statistiky jsou děsivé – úmrtnost je vysoká, porodnost je nízká…věřící ubývají…

…a to Fabianovi nějak nezamlouvá - vymíráme…

Protože nové nařízení papeže umožní částečné používání kondomů (nerozumíme pojmu - částečné?! A tak má církev, co chtěla…klesá porodnost, nejen však kvůli šprckám, ale lidé nemají chuť v této neklidné době přivádět na tento neklidný svět děti, ale mladý katolický kněz Fabian na to nedbá a navrhne Peterovi , že musejí přispět nějak ke zvýšení porodnosti na jejich ostrůvku. A tak jsme svědky komického propichování kondomů ....ale světe div se, hned to nepomáhá! Proč, to už je na nás, kdo se půjdeme na film podívat. Ale najednou se to přece jen povede… i staré babičky si chodí do lékárny pro těhotenský test!

Přijede arcibiskup, a směje se…

Fabian však nestačí už jen propichovat kondomy, řeší i problémy s nemanželskými dětmi, vidíme, že úloha kněze na takovém ostrůvku je vskutku nezastupitelná, kam se máme obrátit, když nám chybí ženich, no, kam, no, na našeho Fabiana, kam odložíme své dítě, co s ním ale Fabian udělá? Jaký kolotoč jsme vlastně rozpoutali, tak divoký, že dokonce přijde arcibiskup zjistit, co se na ostrově děje…dokonce odjíždí zcela rozesmátý, předtím pochválivše Fabiana za jeho genialitu, protože konečně stoupá porodnost, cestovní ruch,… když vlastně…, ale to Fabian dělá hluboce přesvědčen, že vše činí pro vyšší dobro celého ostrova...

"No, že matka odložila své dítě, neznamená, že se ho zřekla!"

nakonec však otec Fabian zjistí, že se celá akce vymkla kontrole (sebevražda sexuálně zneužívané malé Kristýnky, kdy se opět zcela v negativním světle projeví církev, jak by neměla či násilím sezdaní muži)
situace, ve které se obyvatelé města nejprve ocitají, zprvu komická, se postupně stává naprosto absurdní a životy některých z nich se navždy změní. Vždyť i cesta do pekla je dlážděna samými dobrými úmysly…
jen pro úplnost, samozřejmě nechyběla (sice jen vzpomínková, ale přesto otřesná, kdy vlastní syn umlátí do krve svého otce) scéna, která tam vůbec nemusela být…

https://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=cHnm0_6vshU#t=0

Co na to řekl režisér?

„Skutečnost, že Chorvatsko je dominantní katolickou zemí a že katolická církev je zde dominantní, rostoucí institucí, mi jako režisérovi nedává jinou možnost než o tom natočit film. Benevolence papeže Benedikta XVI, která částečně umožnila používání kondomů, mne, naprosto nevinně, postavila do pozice, kdy se příběh, který jsem chtěl vyprávět lokálně, stal globálním příběhem. Osobně nevěřím, že bych našel lepší prostředí, do kterého příběh zasadit, než je balkánské středomoří, které znám velmi dobře, neboť sám jsem balkánsko-středomořský muž, který vyrůstal v Šibeniku, malém městě na jaderském pobřeží.

Balkánské středomoří nese v sobě určitý druh mystiky, emocionality a vizuálního šílenství, které jsou přesvědčivé a reálné a na zároveň velmi neskutečné. Katolická církev a její dogmata zde stále udržují jisté spory mezi pravdomluvností a manipulací, celibátem a sexualitou, láskou ke všem bližním a pedofilií, vírou a pokrytectvím… Jsem si jist, že divák dokáže ve filmu rozeznat všechny tyto prvky a přijmout je jako skutečné jen skrze žánr komedie, folk-komedie, komedie plné filmových gagů, komedie s vulgarismy, které nacházíme v „commedia dell’arte“.

Nicméně skutečnost, ve které žijeme, mi neumožňuje zůstat čistě jen u žánru komedie, a to je důvod, proč ve druhé části filmu musím přidat do komické struktury prvky dramatu, nejprve nepatrně, postupně však více a více zřetelně. Tyto malé dramatické prvky jsou znakem, že konec filmu bude poznamenán vážností a tragédií. Jednoduše proto, že život je něco bez striktně daného žánru, propletenec komedie a tragédie.“

studoval filozofii a komparativní literaturu, i filmovou a televizní režii
1996 - debut, nízkorozpočtový film ´Kako je počeorat na mom otoku´ se stal, po Titaniku, nejúspěšnějším filmem chorvatských kin za posledních 20 let
1999 - za svůj 2. celovečerní snímek ´Duch maršála Tita´ (1999) získal cenu pro Nejlepšího režiséra na MFF Karlovy Vary
poté byl oceněn na MFF v Berlíně, obdržel jeho další snímek ´Svědkové´ (2003) v Karlových Varech cenu Philip Morris
2009 pak získal jeho snímek ´Bez konce (2008)´ v Karlových Varech cenu FIPPRESCI
kromě filmové tvorby se Brešan aktivně věnuje také divadelní tvorbě

Závěrem

Doporučuji film zhlédnout, i když se zcela vymyká naší středoevropské mentalitě, našemu českému většinovému ateismu, ale stojí za zamyšlení…platí to totiž na všechno, co se týče lidského života…. Rozhodně nudit se nebudeme, začátek je svěžejší, ale pak už čekáme jen na nejasný konec zuboženého ke konci Fabiana…dokonce pochopíme, jak je to vlastně se zpovědním tajemstvím,

Originální název: Svećenikova djeca

SK název: Kňazove deti

EN název: Priest's Children, The

Země původu: : Chorvatsko / Srbsko, 2013

Režie: Vinko Brešan

Scénář: Mate Mitišić (podle své divadelní hry)

Kamera: Mirko Pivčević

Střih: Sandra Botica Brešan

Hudba: Mate Mitišić

Hrají: Krešimir Mikić, Nikša Butijer, Dražen Kühn, Marija Škaričić, Jadranka Đokić

České titulky

Stopáž: 93 minut