Smysl pro umění: Ceny České akademie věd a umění 1891–1952 aneb kdo a jak určoval estetický kánon našeho umění

23.10.2015 10:17

Salmovský palác/přízemí - Praha

23. 10. 2015 - 10. 1. 2016

 

Praha má mnoho paláců. Většina je vysloveně krásných, značná část ještě krásnějších, neboťbyly nově rekonstruovány. Jedním z nich je relativně nedávno – teprve před čtyřmi lety, v roce 2011 – komplexně zrekonstruovaný palác Salmovský. Kdo nenavštívil, prohloupil…

 

Vrcholí připomínka jubilea České akademie věd/ČAV

Na zahájení zvláštní a výjimečné výstavy, nazvané Smysl pro umění s dodatkem ´Ceny České akademie věd a umění 1891–1952´, na kterou nás pozvala - za Národní galerii vždy mile éterická Tereza Ježková - jsme samozřejmě rádi zavítali. Akce se konala den před oficiálním zahájením výstavy, tedy 22. 10. 2015 dopoledne a byla pojata jako setkání s novináři spojené s následnou komentovanou prohlídkou nově instalované výstavy.

Výstava je společný počin České akademie věd a Národní galerie. Taková spolupráce není sice zcela běžná, ale není ani vzácná.

V případě této výstavy byla ale nezbytná. Jak nám doslova prozradila autorka výstavy PhDr. Taťána Petrasová, CSc. z Ústavu dějin umění AV ČR, bez pomoci a spolupráce s pracovníky Národní galerie by tato výstava nikdy nevznikla.

 

Proto měl úvodní slovo prof. Ing. Jiří Drahoš, DrSc., dr. h. c., předseda AV ČR. (na foto vlevo)

 

 

 

 

 

Vraťme se do historie zpět…

Akademie věd byla u nás založena v roce 1890, jako tzv. ´Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění´. Je přímou předchůdkyní dnešní Akademie věd ČR, která si tedy připomíná 125. výročí existence. Proto připravila AV ČR řadu různých akcí, jež probíhaly prakticky po celý letošní rok a poslední z nich, je právě výstava Smysl pro umění připravená ve spolupráci s NG a uspořádaná v prostorách Salmovského paláce. Dále už ale předseda AV předal slovo autorce výstavy, PhDr. Taťáně Petrasové, CSc. neboť, jak skromně podotkl „není uměnovědec, ale chemik, a tak dává slovo povolanějším“.

 

Ceny České akademie věd a umění jako navigace v hodnotách umění

Autorka výstavy PhDr. Taťána Petrasová, CSc. se s netajeným nadšením slova ujala. S radostí zářícíma očima a šťastným úsměvem nás nejprve obecně, pak i konkrétně provedla výstavou.

 

Ze slov autorky výstavy jsme se dozvěděli, že ČAV se v době svého vzniku jmenovala Česká akademie věd a umění. A právě tento dovětek „…a umění“ je pro tuto výstavu určující.

Prvopočátky spojení vědy a umění však musíme hledat ve zlaté éře Francie, v době vlády Ludvíků, kdy vznikla první instituce na principu Akademie věd, jež zastřešovala vědu i umění. Tedy intelektuální vrchol společnosti.

 

Naše Akademie vznikla v roce 1890. Až do roku 1952 měla patronát - kromě vědy - také nad uměním všeho druhu, takže sdružovala výtvarné umělce, literáty i hudebníky. A také je oceňovala. Dělo se tak každoročně a po celou dobu trvání této instituce. Udělovaná prémie za nejvýznamnější  umělecké výkony byla cena prestižní a z hlediska historie umění i mimořádně zajímavý zdroj dobových pohledů na umění a v neposlední řadě i jakási přehlídka toho nejlepšího, respektive těch nejlepších tvůrců. A právě to nám představuje a vysvětluje výstava Smysl pro umění.

Akademická rada, složená z renomovaných odborníků, jakási elita intelektuální vrstvy společnosti, hodnotila vždy velmi pečlivě vývoj na poli umění a její verdikt se stával jakýmsi kánonem, směrovkou, navigací, arbitrem uměleckého snažení všech ostatních tvůrců.

Dodejme, že při udělování cen Akademie nešlo o podporu umělců začínajících, jako se to děje zpravidla dnes při různých udělováních grantů a podpor. Ne, tehdy se oceňovali ti, kteří se už na umělecké scéně plně etablovali, a jejich práce byly a měly být jakýmsi vzorem a oficiálním příkladem ostatním umělcům.Nastavením hodnotového žebříčku, laťky pro veřejnost, aby i ona věděla, co je hodnotné a co ne. Je proto zajímavé sledovat vývoj a – chcete-li – jasnozřivost při oceňování umělců s odstupem desetiletí při dnešním pohledu. 

 

 

Jak je výstava pojata?

Výstava poprvé představuje oceněná umělecká díla, jejichž prestiž akademické ceny udělené v letech 1891–1952 posvětily a demonstruje vývoj české kulturya její proměny v čase.

 

Výstava dokládá, že výběrové komise viděla do budoucnosti, uměla najít osobnosti – ze všech uměleckých oborů – jejichž význam v daném okamžiku byl a do budoucna bude pro naši kulturu zásadní.

 

Mezi oceněnýmiumělci tedy nacházíme taková jména jako Vojtěch Hynais, Mikoláš Aleš, Hanuš Schwaiger, Josef Václav Myslbek, František Kupka, Vojtěch Preissig, Josef Lada, či architekti Kamil Hilbert, Josef Havlíček, Karel Honzík nebo Josef Gočár. Co jméno, to nesporná a až ikonická tvůrčí osobnost české kultury.

 

Návštěvník se tu setká s pracemi oceněných osobností (nejde o všechny, ale výběr) chronologicky do jednotlivých sálů výstavy (1901 – 10, 1911 - 20, 1921 – 30, 1931 – 40, 1941 – 50). V každém výstavním sále ale nejsou jen ukázky obrazů a soch, alei děl oceněných literátů, hudebníků a architektů. Vážnějším zájemcům, ochotným věnovat výstavě více času, jsou k dispozici sluchátka s audiopodobou děl oceněných literátů a hudebníků.

 

 

Pozoruhodný soubor děl je výstavní unikát 

Jak nám sdělila PhDr. Taťána Petrasová, CSc, největší problém nebyl soupis oceněných, to je dobře dokumentováno, ale zajištění děl pro výstavu. Jen pár oceněných prací ještě zůstalo v majetku ČS AV, ale drtivá většina se dávno rozplynula do řady institucí a soukromých sbírek. Pátrání po nich zaměstnalo jak autorku, tak nápomocné odborníky z NG. Výstava se nakonec podařila k autorčině neutajitelné radosti, kterou navíc mocně šířila mezi nás, když jsme sledovali její svěží výklad. Výstava připomíná i neskonalý význam obětavého mecenáše kultury Josefa Hlávky. Neopomíjí ale ani další mecenáše (Leopold Schmidt, Leopold Katz, Josef Maudr), kteří donacemi nezištně umožňovali dlouhodobou podporu našeho umění a tvůrců.

 

Nalaďte se na klasiku

Jak jsme zmínili, součástí výstavy jsou i ukázky oceněných hudebních a literárních děl. Vyslechnout zde proto lze nahrávky vítězných skladeb Antonína Dvořáka, Josefa Bohuslava Foerstera či Leoše Janáčka a prohlédnout si knihy oceněných autorů a mnohé dokonce i na dochovaných archivních zvukových záznamech pořízených v roce 1929 i zaslechnout (Jiří Karásek ze Lvovic, Růžena Jesenská, Viktor Dyk nebo Jaroslav Hilbert). V závěru výstavy najdeme dokonce obrazový dokument z Národního filmového ústavu, zachycující „prezentace“ některých oceněných tvůrců i na filmový pásek.

 

Tradice nevratně ničil Nejedlý

Šedesát let existence udělování cen, které systematicky podporovaly umění, ukončil až Zdeněk Nejedlý. V roce 1947 inicioval vznik tzv. Socialistické akademie, v prosinci téhož roku se stal předsedou Československé akademie věd a umění a 17. 11. 1952 ukončil činnost ČS akademie věd a umění jako takové a spoluzaložil Československou akademii věd. A  ihned stal jejím prvním předsedou. Proto výstava končí spolu s udělováním cen rokem 1950.

 

Autorka výstavy: PhDr. Taťána Petrasová, CSc. (Ústav dějin umění AV ČR)

Kurátorka: Veronika Hulíková (NG)

Máme otevřeno: denně mimo pondělí 10.00 – 18.00 hodin

 

Vstupné: základní 100 Kč, snížené 50 Kč, rodinné 150 Kč, školní skupiny 20 Kč

 

 Praha 1 - Hradčany

Hradčanské náměstí 2

 

Doprovodné programy

Komentované prohlídky

22. 11. 2015- neděle:  15.00 hodin:

Smysl pro umění (výtvarné umění oceňované Českou akademií věd a umění) s Veronikou Hulíkovou, kurátorkou výstavy

 

26. 12. 2015- sobota: 15.00 hodin

Co je akademické, salonní a moderní? (křižovatky umění na přelomu 19. a 20. století) s Monikou Sybolovou, kurátorkou pro vzdělávání

 

10. 1. 2015.00-  neděle: 15.00 hodin

 Smysl pro umění (Ceny České Akademie věd a umění 1891-1952) s Taťánou Petrasovou, autorkou výstavy

 

Cena: 80 Kč, snížená 50 Kč (včetně vstupného) / Doba trvání: 60 min.

Večerní komentovaná prohlídka

4. 11. 2015: středa: 18.00 hodin

(S)mysl pro umění (sbírka České akademie věd a umění) s Hanou Rosenkrancovou a Monikou Sybolovou, kurátorkami pro vzdělávaní

Cena: 200 Kč (včetně vstupného) / Doba trvání: 60 min.

 

 

Přednášky a diskuse o umění s osobnostmi AV ČR

5. 11. 2015: úterý: 16.00 hodin:

Hudba a hudební věda v České akademii věd a umění v letech 1890- 1952 s Jarmilou Procházkovou

 

3. 1. 2015: neděle: 15.00 hodin:

 Literatura očima České akademie věd a umění (vztah textu a obrazu) s Kateřinou Pioreckou

Cena: 80 Kč, snížená 50 Kč (včetně vstupného) / Doba trvání: 60–90 min.

 

Komentovaná prohlídka tlumočená do českého znakového jazyka

27. 10. 2015: úterý: 16.00 hodin

Tlumočení do znakového jazyka zajišťuje Česká komora tlumočníků znakového jazyka, o. s.

Doba trvání: 45–60 min./ zdarma s platnou vstupenkou

 

Komentované prohlídky na objednávku (v českém, anglickém, německém či francouzském jazyce).

 

Výtvarná dílna pro děti a rodiče

9. 1. 2016: sobota:

Té nejkrásnější...Jak se pozná krása? A které vlastnosti k ní patří? Přijďte s námi vstoupit do světa řeckých bohyň a vytvořte medaili té nejkrásnější.

Ateliér vedou: Veronika Výprachtická a Barbora Šupová

Cena: 80 Kč / 1 osoba od 4 let / Doba trvání: v ateliéru kdykoli od 14.00 do 16.30

Informace a rezervace: Lektorské oddělení Národní galerie v Praze

E-mail: vzdelavani@ngprague.cz

tel.: 224 301 003

www.ngprague.cz

Místo setkání u pokladny.  Změna programu vyhrazena.

 

Salmovský palác

Klasicistní trojkřídlá budova palácového typu, původně luxusní bytový dům pro pražského arcibiskupa, knížete Viléma Florentina knížete Salm-Salma dle návrhu Františka Pávíčka (Pawitschka). Brzy po své dostavbě se jeho vlastníky stali zámožní Schwarzenberkové.

Dnes je v Salmovském paláci umístěna stálá výstava expozice umění 19. století (která v minulosti bývala v prostorách kláštera sv. Jiří na Pražském hradě). 

 

 

Hodnocení:  99 %

Richard Koníček

Foto: © Ing. Olga Koníčková, www.ngprague.cz