Skvělý nový svět/Brave New World aneb jak poznáme, že svobodní jsme absolutně?!
Centrum současného umění DOX – Praha
11. 9. 2015 - 25. 1. 2016
„Lidstvo má na vybranou mezi svobodou a štěstím
a
pro obrovskou masu lidstva je štěstí lepší.“
George Orwell
Na vernisáži rozsáhlé a vskutku monumentální výstavy ´Skvělý nový svět´, kterou můžeme ještě zhlédnout až do 25. 1. 2016, se nám nabídlo srovnání slavných dystopických vizí budoucnosti ( jak je ve svých románech popsali Aldous Huxley (Brave New World), George Orwell (1984) a Ray Bradbury (Fahrenheit 451)) se současnou společenskou situací. Díla více než dvou desítek umělců z celého světa, kteří se zabývají tématy týkajícími se společenského dohledu, konzumní společnosti a světa médií, mají stejné varovné poselství. Odkazují ale bohužel k chmurné budoucnosti, která už nastala. (Na www.www-kulturaok-eu.cz ale víme, že chmurná budoucnost je chmurná vždy pro lidi obyčejn-ý, že?!).
Níže uvedení autoři knih chtěli především vyburcovat čtenáře a poukázat na možné hrozby budoucnosti
George Orwell (1984)
svým varováním před kontrolou občanů založenou na psychologické manipulaci,
strachu a totální absenci soukromí jasnozřivě
předpověděl dokonalost dnešních sledovacích systémů
Aldous Huxley (Brave New World)
spatřoval ve 30. letech minulého století zásadní hrozbu
v technologických intervencích vedoucích k řízenému rozkastování společnosti
Ray Bradbury (451° Fahrenheita)
předpověděl v 50. letech
vítězství povrchní kultury masových médií nad společností uznávající hodnotu knih
´Život v kleci´
Výstavu najdeme kromě výstavního velkého sálu v přízemí ještě ve 3 patrech věže Centra DOX.
Její 1. část celkové výstavy je inspirována románem George Orwella 1984 a jeho temnou vizí společnosti ovládané diktaturou. Při vstupu nás uvítají dominantní 3 metry vysoké sochy 4 diktátorů a naproti nim socha ´Obyčejný člověk´ (autor: Zorko Baseski).
V této části expozice (fotografie, videa) odkazujeme k ideologické propagandě, šíření strachu a terorizování občanů totalitními režimy 20. století, které měly na svědomí desítky miliónů mrtvých. Zároveň touto částí výstavy připomínáme, že i v současném 21. století stále existují země, kde je orwellovský svět realitou.
Nechybí ani přehled democidy (vražda spáchaná státní mocí) 20. století:
např.
Sovětský stát se v letech 1917 – 1987 může chlubit s počtem zavražděných 61.911.000 lidí,
přičemž např. nacistická genocida páchaná v letech 1933 – 1945 činila 20. 946.000 lidí.
Zatímco Orwell varoval před kontrolou občanů prostřednictvím vnějšího útlaku, Aldous Huxley a Ray Bradbury spatřovali hlavní nebezpečí v dobrovolné spolupráci manipulovaných. Dnešní mechanismy kontroly pracují s iluzí volby, svobody a výběru a jsou realizovány s naším souhlasem a dobrovolnou spoluprací. Systematické sledování občanů ve fyzickém i virtuálním světě, dohled, který praktikuje dnešní spotřebitelský trh prostřednictvím manipulace s volbou či současný mediální svět, který stále více nabývá charakteru řízené masové zábavy. To je současná realita, k níž odkazuje 2. část výstavy ´Svoboda v bublině´.
Svět reklamy ilustruje Petr Motyčka ve své instalaci, která se odehrává na 50 televizních obrazovkách.
Třetí část výstavy se věnuje neviditelné kategorii ´odpadlíků´, jejichž citlivost či neschopnost adaptace na výkon a funkci je v soukolí dnešní hypermoderní společnosti odsoudila do role ´pacientů´. Expozici s názvem ´Odtržení´, jejíž součástí je i živá instalace.
Tato část výstavy se dotýká současného japonského fenoménu hikikomori – lidí, kteří se sami izolují od většinové společnosti, v níž nejsou schopni nadále fungovat. Předpokládá se, že dnes je v Japonsku více než jeden milion takových osob a je zřejmé, že podobné případy existují i v jiných částech světa.
Čtvrtou část výstavy ´Absolutní štěstí´ tvoří instalace ve 3 patrech věže Centra DOX a vztahuje se k různým fázím biologické a sociální predestinace podle Huxleyova románu Brave New World (1932). Románové popisy predestinačního centra, odkud je vědecky řízena kvantita a kvalita lidské populace, se v expozici proměňují v parodický komentář pseudovědeckého, technického i morálního kutilství ´inženýrů´ společnosti.
Součástí výstavy je také monumentální site specific instalace studia NUMEN/FOR USE. Síť chodeb vytvořených z průhledné samolepicí pásky, která se nad výstavním prostorem vznáší ve výšce 6 metrů, je metaforickým komentářem života v bublině i labyrintu slepých uliček současné společnosti.
Koncept výstavy: Leoš Válka
Kurátoři: Leoš Válka, Michaela Šilpochová
Vystavující umělci: Barbora Bálková (CZ), Zarko Baseski (MKD), Denis Beaubois (AUS), William Betts (USA), Hans Jürgen-Burkard (GER), Bureau d’Etudes (FR), Michal Cimala (CZ), Paolo Cirio & Alessandro Ludovico (IT), Sylvie Fleury (CHE), Farma v jeskyni & Lucia Škandíková (CZ), Jason Florio (UK), Douglas Gordon (UK), Heather Dewey-Hagborg (USA), Jens Hikel (GER), Martina Hozová (CZ), Shinseungback Kimyonghun (KOR), Krištof Kintera (CZ), Ján Macko (CZ), Simon Mckeown (UK), Petr Motyčka (spolupráce: Filip Hepnar) (CZ), Numen / For Use (HR/AT), Daniel Pešta (CZ), Reynold Reynolds (USA), Jaroslav Róna (CZ), Surveillance Camera Players (USA), Daisuke Takakura (JAP), Lukáš Weishäupl (CZ), Anonymous
170 00 Praha 7
Poupětova 1
Hodnocení: 99 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková