Seriál IV. – Tradiční japonské hračky aneb víme, co ´temari´ znamená?

12.06.2013 09:27

Seriál IV. – Tradiční japonské hračky aneb víme, co ´temari´ znamená?

 

Muzeum hlavního města Prahy uspořádalo ve spolupráci s Národním muzeem výstavu japonských hraček ze sbírek Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur s názvem „Hrajeme si celý den“. Výstava potrvá do 16. 6. 2013 v zámeckém areálu Ctěnice, ve výstavním sále Špejchar. Představujeme zde hračky a předměty, se kterými si v minulosti hrály japonské děti, a další unikátní exponáty. Nahlédneme  do zvyklostí japonské kultury a tradic jednotlivých svátků. Pro děti jsme připravili hernu s replikami některých hraček, které si budou moci vyzkoušet.

 

Všechny děti světa si hrají s hračkami. I v Japonsku. A oblíbené a osvědčené hračky se stávají tradicemi, překračují tak několik staletí.  I když již od 30. let 20. století si japonské děti hrají s ´moderními´ hračkami, vyráběných především z plastů, tak tradiční hračky nadále se v Japonsku vyrábějí dál aspoň jako dárky, suvenýry, talismany či amulety pro štěstí…

  • V Japonsku, které si na tradice potrpí, můžeme napočítat tradičních japonských hraček přes tisíc druhů. Rozdělujeme je do tří skupin:
  • Hračky, se kterými si děti hrají – hliněné, papírové předměty a míčky…
  • Hračky umělecky zpracované -  malovaní draci, zdobené dřevěné pálky na japonský badminton,  masky pro tradiční divadlo, panenky  z porcelánu…
  • Hračky jako talismany - skládanky, dřevoryty, kultovní předměty, momotaro, daruma

 

Víme, co znamená slovo  ´temari´?

´Temari´ =  míčky vznikly v důsledku lidové tvořivosti  v Číně.  Doslovně to znamená   ´ruka-míč´, mohli bychom říci - míček do ruky.  Matky a babičky je vyráběly svým dětem a vnoučatům, aby si měly s čím hrát.  Šičky přitom používaly jako materiál zbytky starých oděvů, především kimon a   prošívaly tyto hedvábné tkaniny tak, aby  vznikl míček. Na závěr míček opatřily proužky tkaniny, aby držel pohromadě. Poté se odstranily hedvábné nitě.

 

´Temari´ jako umění

Postupem času se  zhotovování  tradičních míčků ´temari´  stalo uměním.  Stále více se kladl důraz na  zvyšující se  dekorativnost míčku a na detailnost, až nakonec  se na míčky ´temari´ začaly vyšívat velmi složité vzory.  Chceme-li se  stát umělcem ´temari´ v Japonsku, musíme se vyškolit a musíme být otestováni, nakolik to umíme, nakolik naše dovednosti a techniky budou uznány certifikátem z  Temari Association.

 

Z historie  ´temari´

V Japonsku je poznali již před 500 nebo 600 lety, přispěl k tomu  objev gumy.  Aristokracie a vznešené ženy se předháněli v tom, kdo vytvoří krásnější a složitější míčky.  Dnes představují vysoce ceněný a drahocenný dárek, kterým,  když darujeme, tak současně vyjadřujeme  darované osobě hluboké přátelství a loajalitu.  Zejména matky často darovaly svým dcerám míčky ´temari´´ jako novoroční dárek svým dcerám,  aby přinesly  štěstí tomu, kdo je dostane do svých rukou.   Ruční výroba  spočívá také v tom, že  ručně namotáváme balící hedvábný papír  různých barev tak dlouho, dokud nedosáhneme žádoucí velikosti míčku.

 

Jaké vzory používáme?

Mezi neoblíbenější  patří vzory geometrické a  symetrické, přičemž  mnoho  designových prvků se inspiruje přírodou, vytváříme   kaleidoskop  vzorů.  V současnosti lze používat předem vytvořenou  ´mari´ základnu jako např.  polystyrenový míček  nebo velký dřevěný korálek. Pak na základnu  namotáváme  vrstvu příze a dále plynule nabalujeme pečlivě zvolený materiál  ( vyžaduje alespoň 300 metrů pro třípalcové míče -1 palec= 2,54 cm) tak,  abychom zajistili  kulatost míče.  

 

Můžeme kombinovat i dva druhy látek, nejsou žádné zprávy o tom, že by jejich tvorba měla být omezena pouze představivostí umělců.

 

A pro děti vyrobených míčků jsme vkládali rýži do středu míčků, aby chrastily. V současné době můžeme použít i rolničky. Některé míčky zdobíme  třásněmi,které vplétáme nebo  uzlíčkujeme dosti  složitým způsobem ze strany míčků.

 

Pokud použijeme zlatá či stříbrná vlákna, tak je na povrchu míčku ponecháváme.  

 

Většina  ´temari´  míčků mají v průměru tři až pět palců,  avšak i kterákoli jiná velikost je možná, a ty větší z nich jsou populární v Japonsku, kde jsou ceněné sbírky všech velikostí a stylů. Menší můžeme použít jako vánoční ozdoby a jako další osobní doplňky včetně šperků. Můžeme je aranžovat  jednotlivě, zavěšovat v oknech nebo stropech nebo na dveřích,  nebo ve skupinách.  

 Můžeme je připevnit na příčky jako mobilní. Jednotlivé míčky můžeme zavěsit i na stojany  obrazovek počítačů. Nebo je vkládáme do mísy nebo koš, nebo jednotlivě je umístíme na různé tvary míst.  Ceníme si je jako jedinečné dárky  pro svatebčany i jako  dary na památku přátelství . S vyšívanými míčky můžeme hrát házenou.

  • Tradičně byly  často rodiče dávali dětem na Silvestra. Dovnitř obalu míčku matky vkládaly malé  kousky papíru s přáním dobré vůle pro dítě.

Ing. Olga Koníčková

         Foto: internet