Sekáč dědeček aneb Zeměplocha vměstnaná na plochu jeviště D21
Není asi nikoho, kdo by nevěděl nic o existenci Zeměplochy, Terryho Pratchetta a jeho světa filozofického fantazie. Není ani mnoho těch, kdo by alespoň něco od Pratchetta nečetli. Asi tak před 15, možná dokonce už 20 lety propukla doslova pratchettomanie. A v té době zaniklé heslo ´Už jsi čet Mladý Svět?´ (to byl jediný kloudný časák za komančů) se samo transformovalo do variace ´Už jsi čet, co napsal Pratchett?´ A běda tomu, kdo nečetl nic. Ten jako by nebyl. Nebo byl debil. Síla veřejného mínění ho donutila číst příval bezbřehé Zeměplochy Terryho Pratchetta a všeho, co s tím souvisí a co z jeho počítače vplulo do rotaček knižních vydavatelství. Dokonce se na něj stály i fronty. Jako za komančů na Hrabala. A to byl už nářez.
Nevzali si v D21 sousto k zalknutí?
Pozvánka na novou hru našeho oblíbeného divadla D2, kterou jsme dostali, nás samozřejmě zaujala. „Ve čtvrtek 22. května od 19.30 hodin se v Divadle D21 (Záhřebská 21, Praha 2) koná premiéra divadelního představení Sekáč dědeček.“
Jak asi dokážou vměstnat celou tu Pratchettovu Zeměplochu na plochu jejich mrňavého jeviště? A jde to vůbec? A co postavy? Jak nepočetný soubor divadla zvládne ten zástup bizarních, morbidních, pitoreskních postav zabydlující Zeměplochu? A co Zuzanka, bude taková, jakou známe? A co jeho excelence pan Smrť? A co … ? No, otázek na další knihu a pochyb na depku. Tak se teda ukažte!
Anotace jako záhada hlavovlamu
Na pozvánce na premiéru stálo:
Terry Pratchett - Sekáč dědeček. Rodinná sešlost za hranicemi života. Představme si, že opravdu existuje ta bytost s kosou. Ví toho o nás hodně, ale zdaleka ne všechno. Ví, že muži a ženy se můžou mít rádi, a že z jejich lásky se pak rodí děti (alespoň v tom lepším případě). Tahle bytost zná naše životy od začátku až do konce…a přesto neví, jaké to je. A teď si představme, že se tahle bytost rozhodne udělat něco velmi neobvyklého. Co se stalo? Neví to ani Zuzanka, která se jedné noci dozví, že musí najít svého dědečka. A také za něj udělat jeho práci…
A teď babo raď?
Neporadila nám baba, ale…
Poradil nám sám autor ´D21´ variace na klasické téma kmenový režisér Peter Chmela. A tak jsme se dozvěděli, že text k inscenaci vznikal postupně během zkoušení, že se jednalo o ryze autorské uchopení tématu nejen režisérem Chmelou, ale celého kolektivu divadla D21. A že za základ inscenace posloužila zejména osoba Zuzanky. Čili, nečekejte přepis knihy jedné, ale čekejte volnou variaci na průřez knih o Zeměploše a o panu Smrťovi tak, aby se v nich vyskytovala Zuzanka. Takže vznikl takový malý vejcuc na téma- co Zuzanka na Zeměploše a její – ano její, jak se zjistí – dědeček zvaný lapidárně Smrť.
To především.
Pan režisér a odvážný autor trvá na tom, že „rozhodně se nepokouším Pratchetta přepisovat...“. A má pravdu. Nepokouší. On a celý soubor ho prostě vidí po svém. S odstupem času i věku protagonistů od někdejší „Zeměplochománie“. Takže s uvážlivým nadhledem. Neunešeným ´pouhou´ fantazií autora, která dokázala vytvořit svůj dosud neexistující, a tudíž neznámý svět. Ne. Tvůrce a soubor se od té rozkošatělé Zeměplochy odráží k filozofii, která se nás týká víc, a vystupuje víc, než když byla obrostlá objevnou fantaskností. Ta tu zůstává, ale dalo by se říci, že účelovější v tom, aby zvýraznila tu filozofii, která se v původních podkladech mohla snad i někomu vytrácet.
Trochu morbidní, ale co naděláte, když jde o život se Smrtěm
Výpravy se ujala jako obyčejně na této scéně Agnieszka Pátá. A nutno říci, že se ve své fantazii opravdu nechala inspirovat originálem. Atributy, z nichž běhá chvílemi mráz po zádech, chvílemi je blivno, a ještě chvílemi máte pocit, že jste se ocitli někde v dekadentním obraze se surrealistickou koncepcí. Prostě jsme moc blízko světa pana Smrtě, a tam to jiné nebude. A o tom to je.
Postavy a postavičky
Že herci v souboru uhrají (každý) přehršel rolí jen změnou gesta, dikce a s nějakým doplňkem či rekvizitou, víme. Že Hanka Mathauserová (Krysí Smrť) stihne vést dialog sama se sebou, až sklidí aplaus na otevřené scéně, jsme taky věděli. Že ale vystřihne dialog s pouhou modifikací citoslovce ´kvik´, už bylo novum. A zkuste si říkat pouhé ´kvik´, a přesto se vyjádřit zcela jasně…
Že Michal Dudek (Smrť) dokáže být prastarý, moudrý, unavený, a přece stále nově lidmi znovu překvapovaný pan Smrť, kterého se bojíte stejně, jako ho chápete, se dalo také předpokládat. Ale jeho ´civilní´ rozmluva s prozřelou Zuzankou a odhaleným tajemství rodu byla nejen k zamyšlení, ale přímo k zapsání. Ne do paměti, to je na nic. Do duše. Tam to sedí.
Že Samuel Neduha umí být snílek, blázen i exaltovaný zjev, patří k jeho hereckému rejstříku. Ale citovky ve třech (tuším) minivstupech snaživého rockera outsidera byly nečekaný doják a není tedy divu, že kosa v rukou Zuzanky činí, jak činí a ne, jak by měla.
Že Petr Pochop (Albert) umí být přesvědčivý jako servilní životem, či přesněji smrtí, uvláčený a otlučený protiklad (něco jako Don Quichottův Sancho Pancha), ovšem ve zcela jiné poloze, je z jeho glosátorské a chápající role a z jeho civilního herectví logické. Ale jako skřítek uspavač je fakt sladký a dokazuje, jak je tvárný a variabilní.
No a nakonec v podstatě ta hlavní postava ´D21´ příběhu Stela Chmelová (Zuzanka).
Stela se po mateřské vrátila nezměněna. Nezměnila se herecky, ani vizuálně. O zvládnutí její kreace probouzející se dívky, která objevuje své mládí a emancipuje se z uťápnutě ztrácivé chovanky prestižního viktoriánského dívčího penzionátu v ženu, která koná, když osud tomu chce, nebylo pochyb už před mateřskou. Ale srdceryvnost jejího ´melodramu´ recitovaného na prázdném setmělém jevišti za podkresu vhodnou hudbou (Zdeněk „Cvrček“ Dočekal), jakoby byl znát další vývojový krok způsobený mateřstvím. No, je to hodně srdceryvné a ještě víc přesvědčivé.
Že si nevymýšlíme, se už přesvědčte ale sami…
Dne 3. června 2014 se totiž koná v D21 repríza tohoto představení. A další uvedení najdete na jejich webu a facebooku. My jsme odešli sice trochu (příjemně) otřeseni, takže ke zformulování svého názoru jsme potřebovali nějaký čas a jasnou hlavu, ale stálo to za to. A uvidíte, že i vy to tak nakonec uvidíte, když to představení uvidíte.
Titul: Sekáč dědeček
Autor: Terry Pratchett
Scénář a režie: Peter Chmela
Dramaturgie: Vojtěch Bárta
Výprava: Agnieszka Pátá
Premiéra: 22. května 2014
Hrají: Hana Mathauserová, Stela Chmelová, Petr Pochop, Michal Dudek a Samuel Neduha
Zdalipak víte, že…
- Zeměplocha je plochý svět, jehož nádhera se dá nejlépe ocenit při pohledu z výšky. Vypadá v podstatě jako geologická pizza, s úplnou sbírkou krajinných typů od pouští přes úrodné nížiny po věčně zasněžené vrcholky majestátních pohoří. Putuje vesmírem na zádech čtyř slonů, kteří stojí na hřbetě velké vesmírné želvy A'Tuin. Želva je to opravdu velká, rozmachy svých tisíciletími zvrásněných nohou rozhání řídké mlhoviny a v jejích očích se odráží světla milionů hvězd. Kolem celého uskupení obrovských tvorů, nesoucích disk světa, obíhají ve věčném tanci malé slunce a malý měsíc, oba září vlastním světlem. Okraj světa se třpytí odlesky světla na myriádách kapek vody rozptylujících se z proudů vody přepadávajících z moří do nekonečné mezihvězdné prázdnoty.
- Žádná ze zeměplošských knih není stejná, někdo nedá dopustit na knihu, která je druhému lhostejná a naopak. Jedno však mají všechny společné - skvělý humor a lidské pochopení.
Ze životapisu: Terence David John Pratchett
Narození: 28. dubna 1948 (66 let)
Beaconsfield, Buckinghamshire, Anglie, Spojené království
Povolání: spisovatel
Žánr: komická fantasy
Významná díla: Zeměplocha, Dobrá znamení
Děti: Rhianna Pratchett (narozena 1976) je autorkou fantasy a novinářkou
* ke konci roku 2007 bylo Pratchettovi diagnostikováno onemocnění Alzheimerovou chorobou
* 1. ledna 2009 jej Alžběta II. jmenovala rytířem, díky čemuž může Pratchett používat titul sir
* v roce 2009 Pratchett oznámil, že hodlá podstoupit eutanázii předtím, než nemoc doroste do kritického stádia
* 1. února 2010 byl vybrán, aby na toto téma přednesl přednášku Shaking Hands With Death (Potřást si rukou se smrtí/Smrtěm). Pratchett přednášku napsal, ale vzhledem ke svému zdravotnímu stavu už ji nemohl přednést osobně, a tak ji místo něj přečetl Pratchettův přítel, herec Tony Robinson (Baldrick ze seriálu Černá zmije)
Divadlo D21
120 00 Praha 2
Záhřebská 21
e-mail: info@divadlod21.cz
Hodnocení: 80 %
Richard Koníček
Foto: D21, Ing. Olga Koníčková