Schodiště - vzhůru ke kráse, dolů k jistotě (The staircase)
Schodiště - vzhůru ke kráse, dolů k jistotě (The staircase)
Donedávna sloužilo schodiště jen k překonání výškového rozdílu a nedbalo se na tvar, umístění či estetický dojem. To až současnost klade vyšší požadavky na funkčnost schodiště, stejně jako na jeho začlenění a sladění jednotlivých prvků v rámci celého interiéru.
Schodiště v bytě či domě
Přístup do podkrovních místností nebo na dětskou galerku musí být zajištěn pevným schodištěm. A je-li dobře provedené, může se stát dominantou interiéru i nejoblíbenějším místem bujných dětí. Ve vícepodlažním domě nebo bytě je schodiště nezbytným prvkem, který plní i funkci estetickou. Schodiště je prostor natolik komplikovaný, že jej nelze řešit samostatně. Provoz schodišť navazuje na další komunikace (vnější i vnitřní), souvisí s charakterem domu a je proto součástí řešení již při návrhu budovy.
Výstup po schodišti není žádná hračka
Výstup po schodišti patří k namáhavým činnostem a člověk při něm zatěžuje organismus asi dvakrát víc než při běžné chůzi. Schodiště je prostor, který vertikálně spojuje jednotlivá podlaží budovy tak, aby umožnil pohodlný a bezpečný výstup a sestup osobám do kteréhokoliv podlaží. Schodiště má být pohodlné, bezpečné při stoupání i klesání, snadno dostupné ze všech místností, dobře větratelné, správně osvětlené, úsporně navržené (mělo by zabírat co nejmenší plochu), staticky vyhovující, odolné vůči opotřebení.
Tvar a typ
Musíme rozlišovat, zda vybíráme schodiště do nové stavby nebo rekonstruovaného objektu. Jedná-li se o novostavbu, je třeba se zabývat tvarem schodiště již ve fázi projektu. V této chvíli lze také umístit schodiště kamkoliv v souladu s celkovým vybavením interiéru a nic nás neomezuje. Jiné je to při rekonstrukci či přestavbě. Zde je třeba zvážit, zda neprovést stavební úpravy (i rozsáhlejší a dražší), umožňující volbu vhodnějšího tvaru a umístění schodiště.
Umístění
Často se schodiště umisťuje do haly, sloužící jako obývací prostor celé rodiny. V takovém případě je lze umístit podél stěny nebo v ladné křivce vytočit do prostoru. Je možné i volné umístění do prostoru a přemístěním na galerii umožnit výstup do libovolného místa druhého patra. Efektní je i meziúrovňový stupeň navazující na schodiště, které pak může být rozděleno na mezipatrové výstupy pomocí podesty.
Mimo hlavní prostor domu, lze schodiště instalovat (podle typu domu) i v jiných prostorách, které se dají rozdělit do čtyř základních typů dle účelu schodiště. Jsou to schodiště hlavní, vedlejší, pomocné a meziúrovňové, dále venkovní, protipožární, úniková apod. Schody mohou být i součástí interiéru ložnice, kuchyně, šatny, knihovny, pracovny, dětského pokoje, a třeba i koupelny s výstupem do ložnice.
Typy podle konstrukce a tvaru
Schodiště známe přímočará, zalomená (jednou, dvakrát), zatočená (do L, U), točitá kol středové osy a vytočená do S.
Dle typů konstrukce a použitých materiálů rozlišujeme dřevěná, betonová a s ocelovou konstrukcí. Jednotlivé typy lze vzájemně kombinovat. Můžeme použít i jiné doplňkové materiály (sklo, keramika, kámen, žula, mramor, nerez, mosaz, plasty, ozdobné provazy a lanka). Využívá se i zdobných prvků jako osvětlovací rampy a tělesa, řezby, koberce. U betonového skeletu je vhodný obklad dřevem, ale jen u jednodušších typů. (Schodiště by klidně mohlo vyjít dráž, než samonosná celodřevěná konstrukce!)
Užitné vlastnosti schodišť
Použitý materiál i tvar schodiště je nutné volit dle stupně zatížení. Jiné je v průmyslovém objektu, jiné v rodinném domě či na chalupě. U schodišť je třeba klást důraz na šířku, tvar, výšku stupňů a bezpečnost. Nejvíce zatěžovány jsou stupně. Vyrábějí se z tvrdých dřevin nebo kombinují s materiálem vyšší odolnosti. (Oblepení či zafrézování kobercových výsečí mramorem, žulou, keramikou). Na nechráněné dřevěné stupně patří vhodný lak proti oděru.
Design a barevné možnosti
Volba designu schodiště musí vycházet z jeho umístění. Pokud je součástí větší haly, je třeba tvar, druh dřeva i odstín sjednotit s ostatním zařízením interiéru. Totéž platí, je-li schodiště na chodbě či v jiných prostorách. Často se barevně ladí do odstínu dveře, schodiště, prosklené stěny, i okna z vnitřní strany. Schody lze barevně sjednotit s podlahovou krytinou. Velkou roli při volbě designu hraje styl, v němž je interiér zařízen. Moderní vyžaduje ladné jednoduché odlehčené tvary, rustikálního spíš masivní konstrukci s bohatě členěnými prvky, často doplněné řezbou.Z barev lze využít přirozenou přírodního dřeva i širokou škálu barev, od jemných oživujících mořidel přimíchaných do laků přes klasické střední odstíny až po syté tóny anglického stylu. Výjimkou nejsou ani pastelové barvy všech druhů v závislosti na umístění a začlenění do interiéru.
Materiály a úpravy povrchů schodišťových stupňů
Jedním z hlavních kritérií estetického vzhledu schodiště je jeho povrchová úprava. Volbou povrchu schodiště totiž ovlivňujeme vjem celého prostoru. Jinak vypadá schodiště opatřené dřevěným obkladem a jinak schodišťové stupně s obkladem kamenným. Při návrhu nového objektu je proto nutné schody vhodně zakomponovat (rozumí se tím především jejich povrchová úprava) do výrazu celého domu. Hlavní úlohu by v této problematice měl hrát architekt, či interiérový architekt. Je totiž na jeho úvaze, aby rozhodl, zda schody budou dominantním prvkem interiéru nebo naopak dojde k potlačení jejich výrazu tam, kde jsou čistě účelové.
Povrchová úprava schodů je důležitým výrazovým prostředkem. Základním a historicky nejtradičnějším povrchem je obklad přírodním kamenem. Volíme tvrdé a odolné materiály: žulu, mramor apod. v tloušťkách okolo 4 cm na stupnice a asi 2 cm na podstupnice. Povrch je buď leštěný nebo drsný. V případě leštěného musíme na hrany vkládat protiskluzné pásky. Při pokládce klademe kamenné dlaždice do vrstvy cementové malty nebo ještě lépe do speciálního lepidla. Pro zvýšení soudržnosti je lze zajistit kovovými příchytkami. Kvůli bezpečnosti pohybu po schodišti nesmí být stupnice zhotovena z kluzkého materiálu. A pokud už volíme leštěný kámen či dokonce stupnice skleněné, musíme opatřit nejnamáhanější kraj protiskluznou úpravou. (Většinou vybroušení drážek, vypískování povrchu nebo nalepované pásy s naneseným protiskluzným povrchem, ale existuje i řadu dalších úprav založených na obdobných principech.)
Orientace v prostoru je zajištěna kombinací různých materiálů na stupnice a podstupnice. Pokud nepoužijeme rozdílných materiálů, musíme uplatnit alespoň odlišnou barevnou úpravu. Zásadou totiž je, aby člověk, který se blíží ke schodům, včas postřehl změnu výškové úrovně.
Komponenty
Největší vliv na vzhled schodiště má tvar "šprdlinky". Její tloušťka ovlivňuje sílu madla, schodnice i sloupků. Jejich rozměr může začínat u tenké hladké ocelové kulatiny, pokračovat soustruženou kuželkou a končit masivními bohatě zdobenými sloupy. Mezera mezi zábradlovými prvky by neměla přesáhnout 13 cm, aby dítě neprostrčilo hlavu. Výplně zábradlí mohou být podélné lamely či kombinace se svislými prvky nebo různé obrazce. Použijete-li sklo, např. bezpečnostní, získá schodiště lehkosti. Sloupky na nástupu, výstupu, či galerii jsou masivnější než "šprdlinky". Zakončení sloupku může být koulí, polokoulí, žaludem, jehlanem či vyřezávanou hlavicí. I schodnici lze volit z více variant. Od hladké plné se zafrézovanými stupni, až po zubatou a trámovou. Dají se zdobit lištami, kazetami i barevně odlišovat.
Stupnice by neměla být ostrá ani kulatá, aby nedošlo k uklouznutí. Podstupnice se osazují vesměs hladké. A madla? Nejběžnější jsou kulatá, oválná, hranatá se zaoblenou horní hranou, tvarovaná pro prsty, se zafrézováním ozdobných pásků nerez, mosaz. Nejlépe ze dřeva, mosazi či plastu.
Práce svěřte odborníkům
Při výstavbě či rekonstrukci schodiště je nutné zajistit si příslušný projekt. V tomto případě se obraťte na projektanta s autorizací nebo na odbornou firmu a vězte, že se to skutečně vyplatí. Provedení nového schodiště podléhá totiž normám a předpisům. Firmu vybírejte na základě uskutečněných referencí. Navíc kvalitní firma zabývající se schodišti obvykle vlastní speciální program pro konstrukce schodišť.
Pokud právě stavíte, je třeba myslet na zajištění provizorního schodiště. Seriózní firmy nabízejí řešení bezpečného pohybu po stavbě bez použití žebříku a lešení. Jde o tzv. stavební schodiště, kdy firma dodá ocelovou nosnou konstrukci včetně zábradlí. Pouze schodišťové stupně jsou opatřeny provizorními nášlapy. Výměna schodišťových stupňů se provede těsně před ukončením stavby schodiště, takže se nemusíte obávat, že se povrch stupňů během stavby nějak poškodí. Nezapomeňte, že projektová dokumentace byla až do nového stavebního zákona s účinností od 1. 1. 2007 podkladem pro vydání stavebního povolení. Pokud zde nastaly nějaké nepřesnosti, hrozilo, že stavební povolení nebylo vydáno. V případě, že jste prováděli pouze opravu stávajícího schodiště (oprava zábradlí, stupňů či povrchu), stavební povolení ani ohlášení stavby nebylo dosud nutné. A podle nového stavebního zákona platí od 1. 1. 2007, že pokud stavební úpravy tedy nebudou zasahovat do nosných konstrukcí stavby, nezmění se její vzhled ani způsob užívání, neohrozí životní prostředí a požární bezpečnost, pak není třeba stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu. V případě pochybností je však vhodné se informovat raději na stavebním úřadě.
Richard Koníček
Foto: internet