Šance pro popínavé rostliny aneb snad nám brouci nevadí?

13.05.2013 09:55

Šance pro popínavé rostliny aneb snad nám brouci nevadí?

 

Líbí se nám fasády, na nichž rostou popínavé rostliny? Jak ale montujeme a projektujeme nosný systém pro popínavky? Jednoduše. Odpovědně a s radostí, neboť každým stavebním projektem ukusujeme z přírody kus zeleně, a zejména ve městech zapomínáme na vztah budova - barvy - příroda...

 

Problémy se ztrátou přírody můžeme řešit i tak, že zazeleníme fasádu, zejména tu stranu domu, která směřuje do zahrady. Řešení nám zaručuje velmi dlouhou životnost. Ovšem musíme počítat s tím, že trvá roky, než se fasáda opravdu zazelená v celé kráse. Musíme dbát proto na její promyšlené plánování a hlavně musíme mít dostatek trpělivosti.

 

Podpěra pro popínavou

Fasáda, na níž pěstujeme popínavé rostliny, každého příchozího ihned upoutá. Zejména svou barevností, která se mění s ročním obdobím. Rozhodující je ale, abychom měli dokonalý systém připevnění opory, který konstruujeme tak, aby nedošlo k jeho zničení.

 

Odborně, především odborně

Použijeme-li nesprávnou techniku upevnění popínavek na stěnu domu, můžeme způsobit, že dojde ke zhroucení konstrukce přílišným rostlinným zatížením, nebo, a to je snad ještě horší, může nastat situace, kdy pomocná konstrukce zreziví a měli bychom ji nově natřít. Ovšem daleko nejhorší je případ, kdy se po létech čekání a péče o popínavky zjistíme, že vybrané rostliny jsou nevhodné pro danou fasádu, zejména kvůli výši růstu nebo proto, že růst neodpovídá technice upevnění.

 

Poraďme se

Abychom  úspěšně zazelenili fasádu domu, musíme se radit minimálně se dvěma odborníka jako prvního zvolíme zahradníka, který zná potřeby a podmínky růstu té které popínavky, a jako druhého si pak vybereme šikovného zámečníka či fasádníka, který nám určí vhodnou fasádu. My už musíme jen jejich znalosti zkoordinovat a tlumočit zpět oběma odborníkům. Zahradníkovi sdělíme, na co je třeba u fasády dát pozor, a zámečník by se měl dozvědět, jak se rostliny chovají. V obou případech ale raději bez zbytečných podrobností, které nám každý o svém oboru navypráví spousty. Vlastní montáž konstrukce pro popínavky ale rozhodně svěříme odborníkům.

 

Druhy opor pro popínavé rostliny

I jednoduchými oporami posloužíme svému účelu. Máme-li zelený porost dostatečně hustý a bohatý, stejně oporu vidět nebudeme. V každém případě dbáme na to, aby se opora shodovala s přirozeným růstem rostliny. Oporu bychom měli instalovat minimálně pět centimetrů od stěny. K tomuto účelu přímo na zeď montujeme speciální držáky. Mezi nejjednodušší oporu považujeme jednoduchou mřížku z navzájem svázaných tyček stavebního železa. Máme-li raději dřevo, volíme dřevěnou mřížku a zhotovujeme ji z latěk, přičemž bychom měli dodržet vzdálenost opory aspoň dvacet centimetrů nad půdou, aby při zalévání dřevo nehnilo. Náročnější oporu zhotovujeme z ocelových nosníků zapuštěných do zdi. Držákovou oporu rostliny tvoříme tenkými kovovými nerezovými (hliníkovými) tyčkami. Napínáme je podle toho, jak chceme porost vést po zdi.

 

Zatížení konstrukce

V poslední době jsme si oblíbili modernější způsob pevné opory z nerezového ocelového lanka, které upevníme na skobách. Skoby jsou na krajích pevné, hluboko je do zdi zapouštíme, ostatní skoby jen lehce přišroubujeme a udržujeme lanka v příslušné vzdálenosti od stěny. Konstrukci z nerezového lankového systému musíme mít pružnou a stabilní, abychom udrželi váhu rostlin v budoucím vzrostlejším stavu stejně jako ostatní na ni působící síly. Počítáme s minimální životností, jakou má rostlina sama. Stabilita konstrukce pak závisí na způsobu upevnění na stěnu domu. Ale pozor, vlastnosti stěn domů bývají různé. Například upevnění pružné konstrukce na betonovou stěnu provádíme jinak než na pórobeton či cihelné zdivo. Rozhodující je, že počet upevňovacích bodů přímo závisí na druhu podkladu, kam konstrukci upevňujeme. Čili, při zatížení konstrukce rozlišujeme dva směry namáhání. První je vertikálně působící zatížení vznikající vlastní váhou rostliny s přídavnou váhou vlhkosti, ledu či sněhu. Druhou je síla horizontální, vyvolaná např. přímým nebo bočním větrem, případně tlakem vzduchu.

 

Vertikální zatížení

Exaktní stanovení hranice pro vlastní váhu rostliny nezjistíme. Záleží totiž na tom, kde rostliny rostou. Tentýž druh může na různém místě a v různých podmínkách dosáhnout odlišné růstové výšky, a tudíž i váhy. Při úvahách o konstrukci vzhledem k rostlině vycházíme z toho, jakou plochu dokáže daná popínavá rostlina zazelenit. Údaje o váze jsou pro rostliny dány odhadem plošných zazeleněných metrů v závislosti na druhu rostliny. Víme, že normální déšť zvyšuje váhu rostlin o 20 - 25 procent. Z toho pak vyplyne předpokládaná přídavná váha při námaze. Nezanedbatelné je ale i to, zda popínavé rostliny listí na zimu shazují či ne. Praktici radí, abychom uvažovali zatížení rovné dvojnásobku váhy rostlin listí shazujících a trojnásobku popínavých rostlin neopadavých.

 

Nerezový lankový systém

Budeme-li si pořizovat tento systém, pak vyžadujeme ucelený variabilní systém, který je tvořen nerezovými lanky a dalšími nerezovými komponenty. Lana i komponenty vyrábíme z kvalitní nerezavějící oceli a můžeme je použít pro nejrůznější jiné konstrukce, a to nejen v exteriéru. Spojení prvků s lankem provádíme různými způsoby, např. válcováním, lisováním nebo šroubováním. V posledním případě si můžeme připravit lanka s koncovkami (i metodou do-it-yourself), ale doporučujeme raději provedení i montáž odbornou firmou. Při práci s komponenty nerezového lankového systému musíme totiž dodržet technologické zásady práce s nerezovými materiály.

 

Přednosti systému

Předností systému je trvanlivost (lana i komponenty jsou z kvalitních nerezavějících ocelí) a stálost vůči povětrnosti. U této konstrukce, mimo běžné kontroly, nevyžadujeme údržbu. Výhodou je i variabilita - realizujeme libovolné konstrukce. Nerezová lanka kombinujeme se všemi materiály (od kamene, přes sklo, až po dřevo) a vkomponujeme je tak do moderního, staršího nebo historického domu.

 

Plánování zazelenění fasády

Předem si musíme zodpovědět předem několik otázek, než se rozhodneme pro sadbu popínavek na našem domě.

 

  1.  Jakým směrem budeme mít umístěnou zelenou fasádu vzhledem ke světovým stranám? Na severu předpokládáme stín, na jihu bude svítit slunce, na východě i západě budeme mít polostín, to jsou faktory, kterými ovlivňujeme výběr vhodné rostliny.

 

  1. Jaká bude velikost zazeleněné plochy? Určujeme tak výběr rostlin. Výška zdi a vzrůst rostlin musí vzájemně odpovídat, neboť rostliny zasahující do střech mohou způsobit škodu.

 

  1.  Jaký má ráz fasáda? Ráz fasády totiž určuje výběr rostlin. U fasád s častými spárami vylučujeme popínavky a rostliny, jejichž výhonky jsou světloplaché. Provedeme-li kvalitní výběr rostliny, dosáhneme pokrytí očekávané plochy i odpovídající odstup od povrchu fasády. Také počet podpěr a jejich ukotvení do stěny musíme zajistit tak, aby odpovídal typu rostliny. Musíme počítat i se zatížením větru a v zimě vznikajícím sněhem či námrazou, přičemž je důležité, zda rostlina na podzim shazuje nebo neshazuje listí.

 

  1. Jaká bude technika upevnění? Výběrem techniky upevnění určíme typ konstrukce pomocné sítě. Stanovíme počet vodorovných i svislých lan a počet křížených míst. K montáži na betonovou zeď není třeba tolik upevňovacích míst jako na stěnu z cihlového zdiva ap. Rozhodně bychom měli od pomocné sítě očekávat přinejmenším tutéž životnost jako je předpokládané stáří rostliny.

 

Popínavky domu neuškodí

Používáme takové plazivé a popínavé rostliny, které se nedrží přímo na zdi, ale rostou na opoře, kterou jsme pro ně připravili, a proto jsou méně škodlivé a nebezpečné. Musíme je však pěstovat v dostatečné vzdálenosti od zdi našeho domu, protože jinak by se nemohly volně a bohatě po opoře popínat. Přichytávají se na oporu různě, buď se vinou, plazí nebo obtáčejí. Rostou přímo, šikmo, nebo i v pravém úhlu k půdě. Jejich směr růstu můžeme řídit, přičemž se vždy radíme s odborníkem. Obavy, že bychom pěstováním rostlin, které se pnou po zdech, škodili domu, je omyl. Rostliny ve stěně nekoření a nečerpají z ní vodu. Mají kořeny v zemi. Naopak pomocí vzduchové vrstvy, která vzniká pod listy, náš dům chráníme. Pomocí zeleně ještě filtrujeme prach ze vzduchu, zvhlčujeme vzduch, poskytujeme ptákům i broučkům životní prostor, pohlcujeme hluk a navíc chráníme zdi našeho domu před horkem i chladem. Přesto musíme dbát na to, aby kořeny rostlin nevrůstaly nekontrolovaně do zdiva a nenarušovaly stavební materiál. Těžký zelený porost může drolit omítku, a tomu samozřejmě zabráníme tak, že musíme kontrolovat materiál fasády, zda není puklý nebo popraskaný. Proto volíme popínavé rostliny na opoře.

 

Popínavky přímo na omítku

Pokud nebudeme chtít mít oporu a necháme na omítce domu volně popínat rostliny, které jsou samopřísavné, přichytávají se svými výčnělky do omítky malými kořínky a vytvářejí pro své větvičky a listy základní nosnou kostru. Když jejich kořínky na stěně domu zakotví, rostou dál, hlavně tam, kde je tma a vlhko, stávají se silnějšími, dřevnatí, potřebují víc místa, a tím rozrušují stavební materiál. Pokud rostliny mají u kořínků dost světla, rostou jako zelené výhonky a ty se přilepí na podklad pomocí sekretů. Ty působí jako žíravina, která může škodit a jen těžko se pak lze zbavit vrůstů do zdi. Tento typ rostlin nepoužíváme tedy v žádném případě na omítku, která se snadno poškozuje a ani na systémy s izolačním základem nebo na staré zdi. A už vůbec ne na zdech s reliéfy či dokonce s freskami.

 

Ing. Olga Koníčková

Foto: internet