Romana Drdová: Písmo bez kostí aneb mezi reklamní vitrínou a rentgenovým snímkem
Centrum současného umění FUTURA – Praha
21. 6. – 10. 9. 2017
Na vernisáži čtyř výstav, kterou připravila smíchovská Futura nás kromě instalace Lenky Klodové zaujala i expozice Romany Drdové.
Romana Drdová pracuje s propojením stavů ne-schopnosti a kondice tematicky, takticky i terapeuticky.
V určitých náznacích, materiálech a rozmístění instalace připomíná korporátní interiér dystopického wellness centra. Jednotlivé části však celkové náladě vždy unikají a rozpadají se do fragmentů, ze kterých povstávají a opět mizí jednotlivé identity a identifikace.
Zavěšená páteř s řetízky a hadičkami se plynule rozpíjí do nádherného šperku, názorné předváděcí pomůcky nebo hororového obrazu technologické vivisekce.
Medicínské, protetické, podpůrné a vyživující se setkává s estetizovaným, reklamním a aranžovaným.
Všude cítíme tělesnost, v lidských rozměrech vitríny prohlédnutelné skrz, ve volně splývajícím plechu, v otiscích v pískových zátiších, chromovaných držadlech. Vzduch je prodchnut hypersensitivitou, dýchající, pociťující, avšak zároveň vždy jaksi odosobněnou, odřezanou, chladnou.
Dvojvrstvá vitrína zobrazuje části lidského těla, hrudní koš, řez lebkou, obrys ledviny - vedle obrazů, které jsou úryvky lidské paměti, symboly krásy, vzepětí i sexuality, slibu věrnosti.
Mezi reklamní vitrínou a rentgenovým snímkem
Perfektní průhlednost drahého plexiskla, jeho majestátnost a chladné nasvícení připomíná jakousi krásnou, zdravou a draze prodávanou vivisekci.
Každé z jednotlivých děl je ale i jakýmsi terapeutickým mikrokosmem perfektní harmonie mezi náhodným a chtěným, neovlivněným a kontrolovaným. Naprostého splynutí mezi námi a světem. I název Písmo bez kostí odkazuje k dosaženému stupni kaligrafického umění, kdy ruka se štětcem následuje tvary písmena tak hladce a ohebně, jako by byla náhle bez kostí a kloubů vytvářejících tvrdé hranice.
Dosažení perfektního souladu je tak vlastně násilným aktem vykostění. Přilnavou měkkost je možno získat jen na úkor sebezmrzačení. Stav bez kostí však není nutně pouze fyziologický, je zároveň symbolem neschopnosti dostát sociálním požadavků na konzistentní jednání a názorovou pevnost, metaforou bezpáteřnosti. Daní za hypersensitivitu, neschopnou pojímat dohromady detail a celek.
Tak jako se při pohledu na instalaci Romany Drdové pohled neustále rozpadá
a ztrácí se v dalších a dalších detailech neschopen zaostřit na celek.
Kurátor: Michal Novotný
150 00 Praha 5
Holečkova 49
Máme otevřeno: středa – neděle: 11.00 – 18.00 hodin
Vstup: volný
Hodnocení: 89 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková