Rakouské kulturní fórum Praha uvádí Josef Karl Rädler, malíř, básník, pacifista, moralista aneb Když se svět obrátí vzhůru nohama
Josef Karl Rädler
malíř, básník, pacifista, moralista
15. 7. - 4. 9. 2026
Rakouské kulturní fórum Praha
Ambit kláštera u Panny Marie Sněžné
Rakouské kulturní fórum a galerie Ambit představují
dílo rakouského malíře Josefa Karla Rädlera (1844–1917).
Malíř porcelánu a rodák ze Sokolova byl v roce 1893
na popud své rodiny umístěn do psychiatrické péče.
Během pobytu v tehdejším zemském léčebném a pečovatelském ústavu Mauer-Öhling, kde žil až do své smrti,
vytvořil stovky akvarelů, které působivě dokumentují každodenní život v ústavu.
Prezentace děl Josefa Karla Rädlera je součástí Dolnorakouské zemské výstavy
Když je svět vzhůru nohama. Člověk. Psychika. Zdraví.
Zemská výstava se zabývá otázkou,
jak společnost přistupovala k duševním onemocněním v průběhu staletí.
Výstava je vidění je do 8. listopadu 2026 v Zemské klinice Mauer u Amstettenu.
Josef Karl Rädler (1844-1917) – malíř, básník, pacifista, moralista
Josef Karl Rädler sám sebe charakterizoval jako „Malíře Rakouska, Itálie a Siamu“ a jindy sám sebe nazýval „směšným filozofem“. Svými názory poněkud předbíhal dobu. Byl totiž pacifistou, který kázal zdravý způsob života a především neúnavně maloval. Josef Karl Rädler (1844 – 1917) byl veskrze kontemplativní člověk, ale současně také značně složitá osobnost.
Bráno optikou hroutícího se mocnářství před více než staletím, vyvolával celkem zákonitě rozpory v jeho vnímání i chápání. Však také od svých 50 let dožíval tzv. šílených azylech, v tehdejším zemském léčebném a pečovatelském ústavu Mauer-Öhling. Pro dějiny umění, ale i pro osobnost Rädlera jako takového, bylo klíčové, že půl století od jeho skonu, se v podstatě náhodou podařilo najít a zachránit téměř tisícovku jeho obrazů, vyhozených do odpadu a určených k likvidaci.
Zásluhou všímavé zdravotní sestry a znalého prof. Dr. Leo Navratila…
„Byl jsem fascinován,“ napsal prof. Dr. Leo Navratil (1921 – 2006) ve své knize o Josefu Karlu Rädlerovi, když mu v roce 1972 všímavá zdravotní sestra nabídla některé z Rädlerových kreseb. O 20 let později to byl právě prof. Navrátil, který si našel čas věnovat se odkazu Josefa Karla Rädla. Prof. Dr. Leo Navratil mezitím proslul vynikajícím dílem věnovaným umění Art Brut a také jako objevitel Guggingových umělců.
Analýzou Rädlerových lékařských spisů Navratil sestavil katalog pro výstavu Rädlera v St Pölten, v Dolním Rakousku, kterou uspořádal v roce 1994. Katalog se stal doposud jediným a do budoucna - pro další případné badatele - rozhodujícím zdrojem informací o práci naprosto jedinečného umělce Josefa Karla Rädla.
Josef Karl Rädler
· Josef Karl Rädler se narodil v roce 1844 v českém městě Falkenau
· Dnes se se Falkenau nazývá Sokolov
· Ve 23 letech se přestěhoval do Vídně
· Stal se mistrem malby na porcelán
· 1872, spolu s Robertem Pilzem, založil firmu „Artistische Atelier für Porzellanmalerei Rädler & Pilz“
· Firma se stala záhy jednou z nejdůležitějších v oblasti malování na porcelán
· Rädlerovo studio mělo pobočky a sklady po celém světě
· Firma se zúčastňovala světových oborových výstav (Vídeň 1873, Paříž 1878)
· Získávala četné medaile, certifikáty a národní ocenění
· Služby poskytovala například rodině Rothschildů
· Rädlerovy výrobky byly darovány arcivévodou Rainerem do muzea South Kensington – dnes Victoria and Albert Museum – do Londýně
· Produkty firmy byly především nostalgickými imitacemi starého vídeňského stylu a historismem bývalé vídeňské porcelánové továrny z roku 1800
· Prostor však dostávali i přední tvůrci v oboru - významná malířka Angelika Kaufmannové (1741 - 1807) či malíř pompézního stylu Hans Makarta (1840 - 1884)
· Mistrovská díla Rädlerovy firmy se těšila oblibě, byla po nich velká poptávka a staly se výborným vývozním artiklem
· Dodnes se předměty vyrobené společností Rädler & Pilz občas objevují na trzích s uměním v aukcích a vždy jde o významnou událost
Trpký osud Josefa Karla Rädlera
Když se Rädlerovi blížila padesátka byl už celosvětově uznávaným vídeňským malířem porcelánu. Přišel však rok 1893 a Rädler byl proti své vůli umístěn do psychiatrické léčebny. Stačilo k tomu už tehdy nejasný a pouze jediný posudek jediného lékaře.
Nic netušící Rädler byl bez vysvětlení zajat a deportován do psychiatrické léčebny, kde byl držen téměř celé jedno čtvrtstoletí, až do své smrti. Událost byla - a je dodnes - vlastně záhadná. Sám Rädler se domníval, že se stal obětí nějakého spiknutí. Byl totiž okamžitě zbaven všeho, co do té doby měl, znamenal a konal. Především své veleúspěšné minulosti. Svého milovaného povolání a také, své rodiny. Marně se snažil protestovat a marně bojoval proti té náhlé bezvýznamnosti, do níž byl uvržen. Trpěl tím nepochopitelným všeobecným, náhlým a absolutním zapomenutím. Sžírala ho trvalá osamělost.
Jediným únikem a paprskem světla v té uměle vytvořené temnotě kolem něj, byla malba. Neměl však možnosti jakékoli inspirace a tak maloval jen to, co ho obklopovalo.
Nejprve ve vídeňském ústavu pro choromyslné, později v zemském léčebném ústavu Mauer-Öhling. Ve svém zoufalství, pro něj nabývaly i ty sebenepatrnější věci velkého významu. Neměl si tam mezi pacienty opravdu duševně nezpůsobilími ani kým vlastně povídat, komu se svěřovat a tak často doplňoval své akvarely různými texty. Texty vepsané do mnoha obrazů vyjadřovaly jeho pohled na svět, před a po vypuknutí velké světové války, se navíc ve svých vpisech do obrazů zasazoval za Svatomír, a rovnost společnosti i národů. Vpisky jsou dnes označovány jako tzv. „umělecké dopisy“. Z hlediska historiografie osobnosti Rädlera se tak staly bohatým zdrojem biografických detailů. A vyplývá z nich, že je autor touto cestou adresoval světu za zdmi léčebny, jakožto svůj vzkaz a odkaz, když nemohl jinak. Nyní se staly významnými doklady přinášející jeho rehabilitaci, umožňující jeho pochopení a po zásluze i pozdní uznání.
Rädlerem oslovený svět ho pochopil, ale až o víc jak sto let později
Za života Josefa Karla Rädlera byla jeho díla posuzována pohrdavě a jeho texty považovány za projevy duševně chorého člověka. Ačkoli některé jeho myšlenky nebyly vždy úplně nové, neměl totiž prakticky žádný přístup k venkovním informacím, ale vždy vyznívaly netradičně a nonkonformně. Tím byly ovšem pro tehdejší společnost nepopulární, ba přímo, revoluční a navíc i kacířské. Předcházely zkrátka dobu a společnost na ně tehdy nebyla zdaleka ještě připravena. Z dnešního pohledu jsou ovšem Rädlerovy myšlenky a postoje aktuální a obdivuhodné. Je až s podivem, že v daném naruby obráceném prostředí, vzdor všem útrapám, které se na něj snesly, si zachoval zdravou mysl, trvalou důstojnost, sebeúctu a dokázal zůstat až do konce věrný sám sobě. Ve všech jeho zásadních polohách. Tedy jako umělec, jako pacifista i jako filosof. Vžil se už dokonce termín „usměvavý filozof“.
Rädler objeven i pro nás
Letošní důležitá dolnorakouská krajská výstava, uspořádaná ve výše zmíněné Zemské klinice Mauer u Amstettenu poskytla veřejnosti první ucelený pohled na život a dilo Josefa Karla Rädlera. Stala se také podnětem k vydání obsáhlé monografie Rädlerovi věnované. Prostřednictvím Rakouského kulturního fóra Praha, jež nám umožnilo přenesením této výstavy do Prahy, seznámení s osudy a dílem Josefa Karla Rädlera. Na RKF je k dispozici k nahlédnutí a případnému zakoupení, i zmíněná monografie o Josefu Karlovi Rädlerovi.
A ještě skromný divákův dovětek
Opravdu poctivě výjimeční a úspěšní lidé, to nikdy nemají lehké. Od lidské závísti, přes záludné ataky nejbližších až po různé konkurenční či dokonce mocenské hry. Obrazy Rädlera nejsou ale nikdy nějakými výčitkami, mstou, ba ani nářkem či odrazem ztráty osobnosti a důstojnosti. Ne. Jsou takříkajíc nad věcí. Autor se - už vzhledem ke své výjimečnosti a síle ducha - dokázal uzavřít do svého vlastního světa v tom převráceném světě kolem něj. Ten svět kolem něj nebyl jeho, ale on nezatrpknul a přežíval tak ve své vnitřní emigraci.
Svědčí to o síle jeho ducha i charakteru a je dobře, že došel – byť o století později a vlastně náhodou – konečně uznání a pochopení. Jemu to už nepomůže, ale my se o tom dozvídáme a můžeme si z toho vzít ponaučení a možná i příklad.
A ještě poslední poznámka: V Rädlerových obrazech, je ale v pozadí skryto cosi, co přece jen obráží to jeho utrpení, i když se autor snažil s tím tak říkajíc nechodit na veřejnost. A to si zaslouží náš obdiv.
Text připravil: Richard Koníček
Ilustrační foto: autor
Josef Karl Rädler
malíř, básník, pacifista, moralista
15. 7. - 4. 9. 2026
Rakouské kulturní fórum Praha
Ambit kláštera u Panny Marie Sněžné
Jungmannovo náměstí 18
https://www.bmeia.gv.at/cs/kf-prag
