Proměny Williama Hogartha: Nezřízenost bídy aneb Tak žijeme. Pak vypadáme…
Konírna paláce Kinských – Praha
5. 12. 2014 – 8. 3. 2015
„Hogarth mne nefascinoval jenom proto, že je skutečně velký a originální umělec, ale zejména proto, že jeho umění odhaluje v daleko větší míře, než je obvyklé u jiných s těmito sklony, tvář a vkus společnosti.“ (Frederick Antal, 1962)
Na pozvání Národní galerie v Praze jsme se zúčastnili tiskové konference a komentované prohlídky pozoruhodné, a podle nás i krajně aktuální výstavy, která se koná až do 8. 3. 2015 v Konírně paláce Kinských. Výstavu nazvanou zcela výstižně: Proměny Williama Hogartha - Nezřízenost bídy, připravila dokonale a se znalostí věci její kurátorka a autorka Eva Bendová.
Bendová ťala přímo do živého
Na tiskové konferenci nás uvítal Tomáš Krajča z tiskového oddělení NG v Praze, ale hlavní slovo patřilo kurátorce a autorce výstavy Evě Bendové. A protože k výstavě věnované tak pozoruhodné osobnosti, jakou byl William Hogarth, vznikla také překrásná publikace, slovo dostal i spoluautor publikace Ondřej Váša.
Nepotřebovali bychom dnes dalšího Hogartha?!
Již první věta, autorky výstavy Evy Bendové zněla zcela rezolutně a aktuálně:
„Cílem výstavy je ukázat divákům moderní společnost a její ošklivé vlastnosti a úpadek.“
Prostředek, kterým autorka výstavy Eva Bendová většině z nás tímto mottem promluvila z duše, ale není žádný z tvůrců současnosti a výstava není dokonce ani o žhavé současnosti, kterou my – soudní - právě spoluprožíváme. Ne. Právě, že ne! Výstava je věnována jedné z nejpozoruhodnějších osobností ´staré dobré Anglie´ z let dávno minulých (1697 až 1764), tedy z let života autora vystavovaných grafických listů - Williama Hogartha. A jeho kritika, neboť celé dílo a všechny Hogarthovy rytiny jsou naléhavou kritikou a ostrou karikaturou doby jeho žití, jeho rodné Anglie a její tehdejší společnosti. Tím je výstava a autorkou výstavy evokovaný Hogarthův vzkaz naší současnosti ještě tristnější. Jako by totiž Hogarth tvořil a kritizoval dnešek a ne dobu zdánlivě už tak dávno minulou.
A to je to zlé.
Pro nás a tuhle naší současnou dobu.
A tím je i záslužné upozornění a varování vyslovené výstavou autorky - Evy Bendové.
Čemu se věnoval William Hogarth a proč?
Národní galerie v Praze připravila tentokrát unikátní výstavu věnovanou jednomu ze zakladatelů moderního evropského umění – anglickému grafikovi Williamu Hogarthovi (1697 - 1764).
NG se této osobnosti věnuje svojí nejnovější výstavou poprvé ve své historii. A právem. Hogarth je tvůrcem své doby, tvůrcem natolik výrazným, že nemůže chybět a také nechybí v žádném pohledu na dějiny umění.
Hogarth byl tím, kdo dal vzniknout moderní karikatuře.
(Žil v době, kdy končila vláda dynastie Stulrtovců (Anna Stuartovna) a začíná vládnout Hannoverská dynastie JIří I. a Jiří II.)
- Jeho hlavními a celoživotními tématy zobrazovanými na nesčetných solitérních či cyklických grafikách bylo rozvíjející se moderní město, překračující své pevné hradby.
- Dále pak společnost z období zrodu tzv. průmyslové revoluce (tedy transformace energetických technologií – pára), která se projevila zásadním způsobem v průmyslu jako takovém, a tím pádem i ve společnosti vůbec. Průmyslová revoluce je oficiálně historiky datována od roku 1750 tedy v podstatě do 2. poloviny Hoghartova života.
- K dalším naléhavým Hogarthovým tématům ale patří i nezřízený alkoholismus, který opanoval Londýn jeho doby, a Hogarth sám spolu s radními se snažil různými akcemi, ale především svými karikujícími grafikami,úpěnlivě nabádat populaci, aby třeba raději pila na hektolitry pivo, než aby konzumovala nezřízeně to šílené množství ginu, jak bylo tehdy neblahým zvykem.
- Dalším tématem Hogarthových rytin byl s tím vším související zločin a následný trest. Zločin ovládal tehdejší Londýn 18. století tak, že sám Hogarth prohlásil:
„Londýn je největším městem, ale nejde ho projít, aniž byste se zacákali bahnem a výkaly.“
A myslel to nejen doslova, ale hlavně obrazně…
- Se zločinností pak samozřejmě souvisí i tresty. Další celoživotní téma Hogartha, které mělo zabránit další a další eskalaci trestné činnosti.
Vše je to ale tak strašně moc aktuální, že z toho až musí každého běžného, normálně žijícího a smýšlejícího člověka mrazit. Stačí se podívat kolem sebe, zamyslet se a vyměnit některé dobové reálie za ty současné…
Kdo to byl William Hogarth? 
W. H. pocházel z rodiny zchudlého učitele. Učil se rytcem. To ho ale neuspokojovalo, a tak se zapsal se do malířské školy a studoval u dvorního malíře J. Thornhilla. Roku 1729 se zamiloval do jeho dcery, kterou přes nesouhlas jejího otce unesl a tajně se s ní oženil. Až teprve po dosažení úspěchu se s tchánem smířili…
Už od mládí sám živil rodinu, neboť jeho otec skončil také nakonec ve vězení pro dlužníky. Poznal tedy bídu a stav společností své doby z toho nejtemnějšího zákoutí.
Hogarth proto začal tvořit své typické satirické kresby a rytiny, karikující život lepší společnosti, svět divadel a plesů i veřejné skandály. Prosadil se svými ilustracemi románu Hudibras od S. Butlera v roce 1726. A proslavil svými „Modern moral subjects“ (série sarkastických obrazů o životech prostitutky, zhýralce či o nešťastném manželství).
Vydával je také jako mědirytiny, jež měly obrovský úspěch takový, že se záhy prodávaly po celé Evropě. Objevila se samozřejmě i řada padělků a proto si Hogarth v roce 1735 vymohl zákon na ochranu autorských práv. Roku 1757 byl jmenován dvorním malířem. To vyvolalo očekávanou zášť a jeho díla závistivou kritiku, což ovšem prohlubovalo jeho životní pesimismus a skepsi.
„Grafika Williama Hogartha je vždy společensky anagažovaná, obsahově bohatá a především bohatě strukturovaná. Není místa v síti vztahů obrazové plochy, které by bylo prázdné.“
Eva Bendová
Hogarth svými obrazy a zejména rytinami tvrdě kritizoval dobovou anglickou společnost, snobství, korupci, pouliční nepořádek, týrání zvířat. Usiloval založit původní britskou tradici satirického malířství, předobraz dnešní karikatury a komiksu. Ačkoli vycházel z umělecké tradice 18. století, pracoval značně avantgardně a nadčasově. Jeho obrazové cykly tvoří příběhy zachycující zhýralost (Úpadek zpustlíka,Úpadek poběhlice…), které ve velkém množství putovaly jak po Anglii, tak i po Evropě.
Zvláštní kapitolou jeho díla je pak jeho teorie krásy. Zprvu jako jakési úhledné esovité křivky, nakonec však už jen nevzhledné zkrouceniny. On to byl, kdo v této souvislosti razil heslo, že:
“Každá britská selka je lepší (ve smyslu krásnější) než třeba Venuše Mélská.“
S postupem věku a narůstající zatrpklosti ale dospíval k tomu, že i tahle krása chátrá a že nakonec hyne společně s námi.
Co uvidíme na výstavě?
Výstava představuje komplexní zmapování díla Williama Hogartha. Představí jednak jeho skutečné dílo, ale také zdokumentuje proměny (odtud i název výstavy), které přinesly jeho nejrůznější citace a narážky v umění a v dějinách.
Výstava nabízí pět oddílů – pětici hlavních motivů Hogarthových prací.
Předně oddíl věnovaný fyziognomii, významnému prvku karikatur, dále kritiku společenské situace Londýna Hogarthovy doby, proměny a rozklad psychiky člověka vyjádřené v grafických cyklech a také autorovo významné téma – úpadek.Nakonec uvidíme i různé reprodukce i obrazové reflexe na Hogarthova díla (Georg Grosz, u nás Josef Bergler, Polák Daniel Chodowiecki či později u nás Emil Artur Pittermann – Longen).
Jednotlivé oddíly výstavy jsou proto nazvány:
´Tváře, škleby, grimasy´; ´Analýza krásy´; ´Město, odpad, smrt´; ´Úpadek nezastavíš´; ´Po a podle´.
Publikace pro labužníky grafiky 
Doplňme, že k výstavě vyšla také pozoruhodná doprovodná publikace, která mapuje dosah Hogarthova díla,a to zdaleka nejen v Čechách. Autory jsou autoři výstavy, na zahájení přítomní, Eva Bendová a Ondřej Váša. Publikace se jmenuje stejně jako celá výstava - Proměny Williama Hogartha. Obsahuje také anglické resumé, má 203 stran a její cena plně odpovídá obsahu, grafickému zpracování i kvalitě tisku. Činí 450 Kč. K zakoupení je přímo na výstavě.
Proměny Williama Hogartha
Nezřízenost bídy
Máme otevřeno: 5. 12. 2014 - 8. 3. 2015
Konírna paláce Kinských, Staroměstské nám. 12, Praha 1
Kurátorka a autorka výstavy: Eva Bendová
Výstavu připravila Národní galerie v Praze z fondu Sbírky grafiky a kresby.
Exponáty dále zapůjčily: Památník národního písemnictví, Oblastní galerie v Liberci, Knihovna Akademie věd ČR
Grafické řešení: Lada Krupková Křesadlová, Jiří Krupka
Architektonické řešení:Pavel Kolíbal
Doprovodné programy k výstavě Proměny Williama Hogartha. Nezřízenost bídy
Z pohledu našeho webu www.kulturaok-eu.cz, doporučujeme využít možnosti zúčastnit se komentovaných přednášek obou tvůrců výstavy, protože jejich podání, je přímo nabito nespočetnými detaily, zajímavostmi a doplňujícími informacemi, které běžný návštěvník sám na grafikách neobjeví, neuvědomí si je anebo je bez hlubší znalosti autorova díla a jeho myšlení ani nepochopí. Bendová i Váša jsou s Hogarthovým dílem nejen dokonale obeznámeni, ale hlavně z nich obou přímo čiší zápal pro tento jejich – do jisté míry se dá říci – objev,Hogartha - pro nás běžné návštěvníky výstav a milovníky grafiky. Jimi komentované prohlídky stojí za to nejen vyposlechnout, ale doslova si je prožít. Běžně se totiž bohužel takovéto pojetí moc nevidí...
Informace a rezervace: vzdelavani@ngprague.cz
tel.: 224 301 003
Lektorská oddělení SUDS a SMSU, Národní galerie v Praze
Nedělní komentované prohlídky a přednášky:
18. 1. 2015 - 15.00 hodin
Dekadentní hra proti sociální satiře: Hogarth a karikatura – s historikem umění Tomášem Winterem (AV ČR)
22. 2. 2015 - 16.00 hodin
William Hogarth, ten, který zabil krásu – s historikem umění Ondřejem Vášou (FF UK)
8. 3. 2015 - 15.00 hodin
William Hogarth. Nezřízenost bídy – s autorkou a kurátorkou výstavy Evou Bendovou (NG v Praze)
Cena: základní 80 Kč, snížená 50 Kč (vstupné i poplatek za výklad) / Místo setkání: na výstavě
V předsálí Konírny je připraven panel s výtvarnými hrami pro vlastní tvorbu návštěvníků, reagující na výstavu – grimasy a charaktery z detailů Hogarthových grafik. Můžete zde skládat vlastní tváře nebo se podívat blíže na detaily grafické techniky leptu a rytiny.
Vstupné na výstavu:
Základní: 50 Kč
Snížené: 30 Kč
Rodinné: 70 Kč
Hodnocení: 99,9 %
Richard Koníček
Foto: © Ing. Olga Koníčková, NG