Úvod > Příběhy se šťastným koncem: ´Našlo se koťátko!´ aneb když počet opuštěných zvířat stoupá

Příběhy se šťastným koncem: ´Našlo se koťátko!´ aneb když počet opuštěných zvířat stoupá

21.05.2014 15:58

Nic převratného se nestalo! No, prostě se našlo koťátko! No, dokonce hned tři! Máme dva kluky a moc malou mourovatou holčičku! Ale přesto je krásné, když se najdou takoví lidé, kteří mají dobré srdce, kteří zachraňovat koťátka pomáhají. O tom ta knížka (ten příběh se šťastným koncem, který se skutečně stal) je!

A aby naše děti neměly zlá srdíčka, aby nám tajně nemučily koťátka či kočky, protože k tomu mnohdy mají zcela přirozený sklon, protože ještě příliš rozumu nemají, pak musíme děti vést k tomu, aby se takové nestaly, aby ve svém životě co nejdříve pochopily, že je třeba se o ně starat, jsou-li malá, nesoběstačná, vydána napospas nemilosrdnému dění kolem nich, kdy je vlastní kočičí máma nebo majitel kočky zavrhli natolik, že by bez další pomoci ti kočičí sirotci zahynuli.

Maminka malé Lily přinese domů tři slabá koťátka, která se našla opuštěná venku pod keřem. Kočičí miminka potřebují hlídat a pravidelně krmit. Celá rodina, včetně fenky Meg, si malé chlupáče ihned zamiluje. Lily se snaží co nejvíce pomáhat a o mláďátka pečovat. Podaří se koťátka zachránit, nahradit jim maminku a najít nový domov? (oficiální text distributora)

Cíl knihy je výchovný, nebo-li škola hrou a příkladem

Můžeme dětem vyprávět, povídat, zakazovat ledascos, víme dobře, že teprve, když se dítě např. spálí na vlastní kůži, pak teprve začne vnímat nebezpeční popálení, když dostane do dlaně něžně malé, ba jednodenní kuřátko, těžko asi mu příště bude chtít ublížit, neboť pochopí, že tak malé stvoření není hračka, kterou se dá bouchat, tlouci do ní, či případně ji pořádně rozebrat.

A tak v našem příběhu ´Našlo se koťátko!´ jsme svědky přiblížení se malé Lily Hartové světu malých koťat, která ještě musíme krmit mlíčkem…Lily pomáhá mamince, protože je dostala v záchranné stanici, kde pracuje jako ošetřovatelka, na starost a musela je vzít domů…aby je vypiplala. No, s pomocí dcerky Lily a klučičích dvojčat Maxe a Jakuba.. no podaří se to? No, uvidíme…a dokonce pochopíme, proč máme nejraději ty nejslabší tvorečky, kteří nám nejvíce dají zabrat, které zdárně k naší radosti vypipláme…

Mourinka začala příst, protože ji ta odpověď očividně potěšila, a Lily si ji k sobě láskyplně přitiskla. “Kdybych uměla příst, tak bych předla,“ řekla kotěti. „Jsem totiž moc šťastná.“ (str. 117)

Závěrem

Kniha se čte dobře. V závěru se dozvíme, že se skutečně příběh stal a doprovodili jsme ho několika černobílými fotografiemi. A dozvíme se, jak v kočičím útulku se o kočinky starají, a kdo si je může adoptovat.

A několik rad, jak pečovat o kočku a několik zajímavostí o kočkách, jako například jak vysoko kočka vyskočí, kolik má vousků a jak dlouho domácí kočky spí denně…nám všem jistě přijde vhod…

Vydavatelství: Fragment