Úvod > Příběhy Kouzelného stromu aneb adaptace knižní série Enid Blyton o dobrodružství plném magie, přátelství a fantazie

Příběhy Kouzelného stromu aneb adaptace knižní série Enid Blyton o dobrodružství plném magie, přátelství a fantazie

02.04.2026 18:17

Příběhy Kouzelného stromu

(The Magic Faraway Tree)

V kinech od 27. 3. 2026

Český dabing

Scénář: Simon Farnaby

Režie: Ben Gregor

Distribuce: Bioscop

Jen málokterý autor dokázal oslovit dětskou představivost napříč generacemi tak, jako Enid Blyton.

Během své mimořádné kariéry napsala přes 700 knih, kterých se celosvětově prodalo

víc než 600 milionů výtisků,

přeložených do více jak 90 jazyků.

Podle UNESCO je dodnes nejpřekládanější autorkou dětské literatury na světě,

což svědčí o nadčasovosti a univerzální síle jejích příběhů.

„Síla příběhů Enid Blyton totiž spočívá v tom, že

oslovují základní dětskou touhu po svobodě, dobrodružství a vlastním rozhodování.

Knihy promlouvají k dětem způsobem, který

překonává generace.

Děti v nich často fungují samostatně.

Představa autonomie, možnosti objevovat svět po svém a vytvářet si vlastní imaginární světy, je pro děti nesmírně přitažlivá.

Příběhy jsou oslavou dobrodružství podle vlastních pravidel.“

Pippa Harris, producentka

Děti přišly opravdu jen na ten film

Každá premiéra filmu je přehlídkou celebrit, které veřejnost vnímá víc, než film, o který právě jde. U dětských filmů to ale neplatí. Dětští diváci, doprovázeni rodiči či prarodiči jdou opravdu především na film. A podle toho se také chovají. Vyšňořené, natěšené, doslova táhnou své doprovodné dospěláky, aby už byly v nitru kina, aby už usedly do sedaček. Vedeny vidinou filmu, jsou netrpělivé a zvědavé. Sotva je dospělci vybaví dnes už nezbytnými „popcorny“ a pitíčkem, spustí palbu otázek.

Nevnímají, že dospělák, který přece vždy vše ví, zatím netuší, co ve filmu bude. Nejraději by, už předem slyšely děj filmu. Naneštěstí to ale nejde. Dospělák naznačí jen to, co vyčetl ze synopse, kterou mu z pozorné distribuce filmu, společnost Bioscop zaslala a dál už jen kličkuje v doplňujících dětských otázkách.

Zahájení opožděno, klasická česká čtvrthodinka…

Situace dospěláků se však krajně komplikuje, když z nějakých – dětem nepochopitelných, ba přímo takzvaně „ukradených“ důvodů - začne projekce později, jako se to stalo při premiéře tohoto filmu.

Děti netrpělivé, neboť natěšené, navíc hledící na plátno, kde je zatím nastaven pouze plakát filmu, začnou bádat. A ptát se dospěláka. Kdy to už začne?

Kolik je zpoždění? Proč je zpoždění? Kdo je ta pani na tom plátně, která má ty velké uši? Co je to za zámek v pozadí? Co to má ten velký pán na hlavě? A proč má tamten na hlavě ten hrnec? Atd., atd. atd. Dospělák je v úzkých. Neví, tak odpovídá dle svého rozumu a odhadu. Ale děti jsou neúprosné. Ptají se a chtějí vědět to, o čem dospělák nemají ani tušení. Zpoždění není naštěstí delší než ta českospecifická čtvrthodinka.

Zmatení z reklam

Bez reklam to nejde. Víme, my, dospěláci. Ale dětský divák je jimi maten. A dospělák zase musí vysvětlovat, že to ještě nezačalo, že to jsou jen ukázky a že to bez nich nejde. Po překonání té reklamní kampaně cílené na dospěláky, protože děti se těší na svou pohádku a nemíní se zbývat nějakým info, které oddaluje začátek, nutí dospěláka hlásit čas a komentovat délku zpoždění.

Pro jakou věkovou skupinu je určen tento film?

Distributor, společnost Bioscop, uvádí, že je tento film „přístupný bez omezení“ a má pravdu. Ve zcela zaplněných řadách se nacházely – při premiéře - asi z jedné třetiny, děti tak kolem tří-čtyř let. Další třetinu tvořily ratolesti do nějakých sedmi-osmi let a poslední třetina autora těchto řádek trochu překvapila, neboť šlo o dorost věkem se blížící už počátkům věku tenagerů. Početněji v této skupině převažovaly dívky, ale i hochů tohoto věkového ukotvení málo nebylo.

Začátek filmu navodil perfektně atmosféru, předložil přehlídku povah a charakterů členů jedné rodiny, v klasickém složení - Máma, Táta a tři děti, odstupňované věkem, od cca osmi, po patnáct. Dvě dívky v krajních věkových hranicích a kluk věkem kdesi uprostřed. A záhy se ukázalo, že takové složení je vhodné i pro diváky.

Potěr kolem těch tří čtyř let, musel být totiž dospěláky záhy vynášen. Trochu ze strachu, trochu z klamného očekávání. Pohádka, začíná hodně prozaicky, v reálném současném světě a hrají tu zprvu jen skutečné postavy. Není to žádný vizuálně akční animák, který přece jen tomuto počínajícímu diváctvu je bližší. Hranici věku pro film není opravdu třeba stanovovat, ale doporučit se dá spíše věk asi tak od čtyř let vzhůru. Dokládala to ostatně i eliminace vynášením dětí podměrečného věku a pak následné totální zaujetí všech přítomných. Od dětí až po dospělé.

A o co tedy ve filmu jde?

Zde plně a odpovídajícím způsobem poslouží rozhodně synopse připravená společností Bioscop.

„Příběhy Kouzelného stromu nás přenesou do světa, kde obyčejný les skrývá neobyčejná tajemství a fantazie znovu ožívá.

Polly, Tim a jejich děti Tomáš, Eva a Terezka jsou moderní rodina, věčně ponořená do digitálního světa a zvyklá na hektický městský život. Když se rozhodnou přestěhovat na odlehlý anglický venkov, ocitají se daleko od všeho, co dosud znali. Bez Wi-Fi, elektřiny a svých milovaných elektronických vychytávek, jsou děti postaveny před nečekanou výzvu: objevit svět kolem sebe.

Při průzkumu okolí narazí na kouzelný strom, místo plné podivuhodných bytostí a kouzel. Seznamují se s vílou Silkou, skřítkem Měsíčkem, Inženýrem Vařislavem Kastrolem a dalšími obyvateli.

Na vrcholku stromu se otevírají brány do dechberoucích, fantaskních světů, kde každé dobrodružství přináší nové zkoušky, napětí i překvapení.

Právě zde se rodina znovu učí být spolu, naslouchat si a připomenout si, na čem skutečně záleží.

Film Příběhy Kouzelného stromu je adaptací legendární knižní série od Enid Blyton, jedné z nejmilovanějších autorek dětské literatury všech dob.

Scénář napsal držitel ceny BAFTA, Simon Farnaby (Paddington 2, Wonka), režie se ujal Ben Gregor a za produkcí stojí zkušení tvůrci včetně Pippy Harris (Hamnet).

Výsledkem je vizuálně podmanivé rodinné dobrodružství plné fantazie, které je jako stvořené pro kouzelný zážitek na velkém plátně.“

Pocit diváka – prarodiče

Výše uváděné postřehy a „odposlechy“ mrňat kolem autora těchto řádek nejsou odezvou jeho vlastního vnuka. Na něj by takový film byl ještě příliš dospělý a sice bych ho asi nevynášel nikterak poplašeného, ale spíše bych ho odváděl z jeho nedozrálosti. Tak tím spíš mohu zaujmout vlastní názor.

Mimořádně osvícený film a příběh. Přesně reagující na dnešní mobilní dobu, kdy se zejména generace věkově totožná s filmovými představiteli, mění v jakési bioroboty, nevnímající už nic, než jen to, co jim sdělí síť sítí a za ní skryt kdekdo, včetně umělé inteligence.

Závislost je tu věrně zobrazena a plně odpovídá skutečnosti. Vlastní vjemy, vlastní rozum tu umlká a proč by taky ne, když vše - a jak svůdně i rafinovaně - zábavně servíruje mobil či jiná elektronika. K čemu si lámat vlastní hlavu, k čemu sledovat realitu, když ta virtuální je tak nekonečná. Neřešme teď, že v rukou těchto závisláků je téměř dokonalá zbraň na oblbování a k demagogii, k znetvoření životních hodnot a reality vůbec. Že lze implantovat do hlav a stylu žití jedné generace od naprostých pitomostí až po naprosto šílené a nebezpečné ideologie. Že jde takto manipulovat celou jednou, možná už skoro dvěma, generacemi, které už ze zásady odmítají cokoli, co není dáno jejich modlou, internetem, jediným to „věrohodným“ oblbovákem…

Poslání filmu je proto strašně krásné a nesporně by možná bylo i realizovatelné, pokud by se však omladina dala vůbec k podobnému úniku o virtuality dostat a pokud by jim k tomu asi opravdu pomáhaly hmatatelné víly a kouzla. To se však, nemůže už podařit. Implantát manipulace je až příliš zakořeněn. Čili, z pohledu člověka, který už prožil tři čtvrtiny století, to lze brát jen jako krásnou iluzi (a to i vizuálně, herecky, myšlenkově), ale naivní představu, tedy opravdu jen a jen pohádku, srovnatelnou s bojem s větrnými mlýny jistého Dona Quijota.

K tomu ještě jednu poznámku - Při odchodu z filmu, mě míjeli dva kloučkové „No, to je jasné, když budeš dělat influencera, tak musíš ztratit identitu. A to jde? To víš, že jo…“ dál jsem neslyšel a ani neposlouchal, neboť bych stejně netušil o čem se to, ty děti snad desetileté, vlastně baví. Byl jsem z toho útržku řeči dvou influencerů dost smutný, protože osobně snímek považuju za skvělý mix pohádkového příběh, bujně fantaskní vizuality a hluboce lidského prvku, pohádkově vzájemné soudržnosti.

Dabing

Je chvályhodné, že do našich kin vstupuje film jako česky dabovaný stejně jako ve verzi s titulky. Společnost Bioscop, distributor filmu doplnil informační servis pro novináře i o exkluzivní video ze zákulisí natáčení českého dabingu, které divákům odhaluje, jak vznikala česká podoba filmu. V hlavních rolích se totiž představí oblíbený herec Matouš Ruml, který už například propůjčil svůj hlas Andrewu Garfieldovi (Spider-Man: Bez domova, Hacksaw Ridge: Zrození hrdiny, Sociální síť), a spolu s ním i jedna z našich vůbec nejobsazovanějších dabérek filmů pro děti Klára Nováková, která mimo jiné dabuje Nicolu Coughlan, hvězdu hitu

Bridgertonovi z produkce Netflixu.

Audiokniha

Současně s filmovou premiérou vychází také audiokniha Příběhy Kouzelného stromu: Vzhůru na Kouzelný strom od vydavatelství One Hot Book, které je také oficiálním partnerem filmu. Titul v jedinečném podání herečky Ivany Uhlířové vznikl pod režijním vedením Apoleny Novotné a s hudbou Vladivojny La Chia. Audiokniha je již od 27. března 2026 dostupná jak ve formátu ke stažení, tak na CD mp3, a nabízí posluchačům kouzelný návrat do světa fantazie, který si vystačí bez moderních technologií.

Není divu, neboť Příběhy Kouzelného stromu jsou přece adaptací slavné knižní série Enid Blyton. Proto spojení filmové premiéry, vydání audioknihy a dokonce i pohled do zákulisí dabingu, podtrhuje jedinečný zážitek, který mohou diváci i posluchači prožít napříč různými formáty.

(Enid Blyton)

Pár slov k autorce paní Enid Blyton

„Bibliografie Enid Blyton je plná legendárních sérií, které se staly pevnou součástí dětství milionů čtenářů: Správná pětka, Tajná sedma, Noddy, Tajemná místa a mnohé další.

Zvláštní místo mezi nimi však zaujímají knihy o Kouzelném stromu, které představují Enid Blyton v její nejhravější, nejfantastičtější podobě – jako vypravěčku, jež dokáže otevřít dveře do světa ryzí imaginace.

Tato důvěra v dětské schopnosti a jejich přirozenou touhu po samostatnosti prostupuje tím nejlepším z tvorby Enid Blyton – a v příbězích o Kouzelném stromu nachází možná svou nejčistší podobu. Svět dospělých zde ustupuje do pozadí a děti se stávají skutečnými tvůrci vlastních kouzelných osudů.

Série Kouzelný strom začala už v roce 1939 knihou Začarovaný les, na niž navázaly tituly Vzhůru na Kouzelný strom, Lidičky z Kouzelného stromu a Příběhy Kouzelného stromu.

Tyto knihy vznikaly během druhé světové války a krátce po ní – v době, kdy děti v Británii čelily přídělovému systému, náletům a nepřítomnosti otců či starších sourozenců na frontě. Blyton jim tehdy nabídla únik do světa, kde magie skutečně existuje, dobrodružství číhá za každým rohem a laskavost i odvaha jsou vždy odměněny. Začarovaný les se tak stal bezpečným útočištěm plným naděje, fantazie a možností.

„Na knihu, které brzy bude sto let, je neuvěřitelné,

kolik lidí ji dodnes považuje za svou nejoblíbenější – a to

včetně dnešních dětí.“

producent adaptace, Danny Perkins

To, čím knihy o Kouzelném stromu Enid Blyton vynikají nejvíce, je jejich ryzí pocit úžasu, hravosti a fantazie. Na rozdíl - třeba - od série Správná pětka, která je plná záhad a zločinů, nebo Malory Towers, zaměřené zase na školní dramata, jsou Příběhy Kouzelného stromu poháněny téměř výhradně představivostí.

„Knihy o Kouzelném stromu patří k nejdivočejším a nejfantastičtějším, jaké Blyton napsala. Právě bezbřehá imaginace, spojená s jednoduchým principem

(děti vylezou na strom a objevují nové světy)

silně oslovuje základní lidskou touhu poznávat skutečný svět a

zároveň hledat něco, co ho přesahuje.“

Producent, Nicolas Brown

V příbězích o Kouzelném stromu nenajdeme klasické padouchy ani záhady, které je třeba vyřešit. Místo toho oslavují zvídavost, přátelství a radost z objevování. Ptají se: Co kdyby magie byla skutečná? Co kdyby dobrodružství čekalo přímo na vaší zahradě? A co kdyby k nemožnému stačilo jen vyšplhat o kousek výš…?

Text připravil: Richard Koníček

Foto: společnost Bioscop 14 x + Internet 1 x)