Příběh slova, příběh myšlenky aneb jak jsme dokázali, že i čeština je jazyk světový
Výstavní sál Galerie Klementinum Národní knihovny ČR - Praha
15. 1. - 2. 3. 2014
Vedením Národní knihovny ČR a občanským sdružením Ontogenie jsme byli přizváni k mimořádnému a dlouho připravovanému počinu. Jednalo se o unikátní prezentaci Jungmannových překladů dvou světových děl, a to ´Ztraceného ráje´ od anglického barokního básníka Johna Miltona a ´Ataly´ od francouzského diplomata a spisovatele François René de Chateaubrianda. Akce se konala na odpovídající půdě, přímo ve Výstavním sále Galerie Klementinum Národní knihovny ČR.
Proč takováto výstava?
Dnešní globalizující se doba překrývá národnostní jednotlivosti, mění jazyk i pohledy na národní dějiny. A jak napsala Irena Maňáková z Národní knihovny ČR: „Nacházíme se v době, která přechází od Gutenbergova odkazu k nové formě sdílení informací, jež proměňuje celou společnost. Snad nikdy nebylo aktuálnější položit si otázku: Co je kniha a jaký má význam pro naše myšlení?“
Jungmann vytvořil základ češtiny
Když na přelomu 18. a 19. století chtěl Josef Jungmann doložit důležitost českého jazyka ve světovém kontextu, učinil tak skoro až demonstrativně, a to překlady dvou světových literárních děl. Miltonova, anglicky psaného ´Ztraceného ráje´ a francouzsky psaného ´Ataly´od Reného de Chateaubrianda. Smyslem Jungmannnova úsilí nebyly ale prvoplánově jeho literární ambice coby překladatele, ale snaha dokázat, že český jazyk je plnohodnotný ve srovnání s ostatními světovými jazyky, a že se nemusíme stydět s ním mluvit. Mimo jiné i proto volil dvě světově významná díla, dvou celosvětově uznávaných autorů a napsaná hned ve dvou světových jazycích. Samozřejmě, že měl překladatelský problém a musel si pomoci i tím, že sám vytvářel české ekvivalenty cizích slov. V tom je však právě ten největší význam obou Jungmannových překladů. Vytvořil základ češtiny, která nadále významně ovlivnila náš jazyk i způsob myšlení. A platí to až do současnosti.
Co na výstavě uvidíme? Proč kniha má sílu měnit naše myšlení?
Kromě samotných překladů, o něž, či přesněji, o jejich význam a dopad, tu jde především, se můžeme navýstavě seznámit, a to poměrně snadnou, nápaditou a hravou formou také s historií realizace obou překladů, stejně tak jako s unikátními kopiemi jejich knižních vazeb.
Výstava tedy představuje z různých pohledů texty, především co se samotného překladu týče, rovněž jejich roli v historii knihyvůbec. Dozvíme se například, proč byla volena právě tak která určitá konkrétní vazba, nebo to které písmo, a ten konkrétní typ papíru.Ale uvědomíme si také, jaký vliv na nás má forma a úroveň zpracování takovýchto knih. V obou případech jde totiž o díla, která dalece přesahují jen pouhý rámec literární. Obě knihy rezonují nejen myšlenky autorů, ale také dějinné a společenské kontexty.Obě díla, a tím pádem i Jungmannovy překlady dokazují, že kniha nemusí být jenom textem, ale také účinným nástrojem, který má sílu měnit myšlení lidí. A v době povrchnosti, internetu, IPodů a stahování bezduchých filmů je to potřeba zdůrazňovat i dokazovat víc než kdy jindy.
Co bychom si určitě měli přečíst?!
- „Je zajímavou shodou životních a politických událostí v Evropě, že v době, kdy Jungmann dílo přeložil, se v Praze zrovna nacházel Chateaubriand. Snad neznalostí společenskou, nebo nepřízní osudu se však spolu oba spisovatelé nesetkali.Ve své době však hrály vydání i překlady uvedených děl podstatnou roli při utváření společnosti. Všem třem zmíněným autorům bylo vlastní překonávání mnohých překážek a boj za svobodu člověka jako jednotlivce, byť v různých dobách a podobách, ale vždy skrze jazyk. Milton napsal ´Ztracený ráj´ v roce 1607 jako naprosto slepý. Chateaubriand cestoval do Ameriky, kde sesetkal s Washingtonem a pozoroval život Indiánů.“ Marie Krajplová, občanské sdružení Ontogenie kulturní centrum
Josef Jungmann
- někdy také Josef Jakub Jungmann, (* 16. 7. 1773 Hudlice, + 14. 11. 1847 Praha) byl český filolog, lexikograf, spisovatel a překladatel
- položil teoretické základy vývoji novodobé češtiny
- byl vůdčí osobností tzv. 2. (preromantické) generace obrozenců
- zasloužil se o založení 1. českého vědeckého časopisu Krok. Skupinu obrozenců okolo něho, tzv. Jungmannovu básnickou a vědeckou školu, tvořili osobnosti české vědy a literatury té doby (Palacký, Purkyně, Čelakovský aj.)
- společně vytvořili 5-dílný Slovník česko-německý (120 000 hesel), který byl vydáván v letech 1834 až 1839
- přeložil velké množství děl z němčiny, francouzštiny a angličtiny. Kromě ´Ztraceného ráje´ a ´Ataly´ také díla Friedricha Schillera a Johanna Wolfganga Goetha.
- v překladech rozvíjel češtinu, ale netvořil však slova bez pravidel, a vyhledával je v příbuzných slovanských jazycích a pak je počešťoval.
- snažil se o maximální přesnost překladů. K překladům připojoval hesláře slov, která vytvořil, aby zjednodušil četbu a napomohl všeobecnému přijetí novotvarů. (Zdroj: Wikipedie )
John Milton
- (* 9. 12. 1608, + 8. 11. 1674) byl anglický barokní básník, známý zejména díky epické básni ´Ztracený ráj´.
- vzdělání nabyl v St Paul's School v Londýně
- připravoval se na kariéru anglikánského duchovního, a v roce 1625 začal studovat na Christ'sCollege v Cambridge, kde získal magisterský titul 3. července 1632
- po absolutoriu se věnuje podrobnému studiu starověké i moderní teologie, historie, politiky, literatury a přírodních věd.
- později nastoupil dráhu úspěšného básníka a považujeme jej za jednoho z nejvzdělanějších anglických básníků.
- kvůli své slepotě ´Ztracený ráj´ diktoval, musel si tedy obrovské části svých nedokončených básní pamatovat (Zdroj: Wikipedie)
François-Auguste-René de Chateaubriand
- (* 4. 9. 1768 Saint-Malo,+ 4. 7. 1848 Paříž) byl francouzský konzervativec, diplomat a spisovatel.
- považujeme je za jednoho z nejvýznačnějších představitelů romantismu ve francouzské literatuře.
- do francouzské literatury vnesl témata, předznamenávající romantismus a označujeme jej za nejvýznamnějšího představitele francouzského preromantismu
- jeho dílo mělo obrovský vliv nejen na francouzskou literaturu 19. století (zejména na tvorbu Victora Huga), ale i na ostatní evropskou a severoamerickou prózu.
- V Česku je znám díky Jungmannovi svou novelou ´Atala aneb Láska dvou divochů na poušti´.
- úspěšně absolvoval studium v Dol (1777-81),Rennes (1782) a Dinanu (1783)
- v roce 1788 přijel do Paříže a začíná psát
- v literární tvorbě ho inspirovala mimo jiné četba Rousseaua
- v době Francouzské revoluce (v roce 1791) odplul do Severní Ameriky, kde se setkal s divochy a soužití s domorodci ho inspirovalo
- po návratu do Francie se v roce 1800 ujal vedení časopisu Mercure de France, kde roku 1801 publikoval dílo ´Atala´. Následovala kniha ´René´, plná stop snové melancholie, díky nimž se stala modelem pro básníky romantismu
- v roce 1802 vydal knihu Génie du christianisme (Duch křesťanství), kde ´Atala´ i ´René´ tvoří epizody (Zdroj: Wikipedie)
Klementinum zahrnuje kromě Národní knihovny a jejích prostor i komplex tvořený Zrcadlovou kaplí, Barokním knihovním sálem a Astronomickou věží.
Plné prohlídkové vstupné je 220 Kč (studenti a děti od 6 let 140 Kč, děti do 6 let zdarma).
Informace a rezervace:
PhDr. Marie Řehořová, tel.: 606 100 293, e-mail: mrehorova@dreyer.cz
RNDr. Drahomíra Prokšová, tel.: 777 305 465, e-mail: dproksova@dreyer.cz
Pokladna: +420 222 220 879
Vchody: Křižovnická 190, Karlova 1 nebo Mariánské nám. 5, Praha 1
Zrcadlová kaple je zasvěcena Zvěstování Panny Marie, vznikala po r. 1720. Její výzdoba harmonicky ladí (mramor na stěnách i dlažbě se zlacenou štukovou výzdobou, s barvou omítky i nástropních fresek, patří užitím zrcadel ve stropních pásech) a patří ke světovým unikátům. Autorem fresky je Jan Hiebl, jednotlivé pásy jsou ilustrací k veršům modlitby Ave Maria. Nástěnné obrazy s tématy o životě Panny Marie jsou dílem Václava Vavřince Reinera. Kaple je jako jediná historická prostora veškeré veřejnosti přístupná denně při koncertech.
Barokní knihovní sál byl dokončen v r. 1722. Jeho podoba a úprava - např. nápisy na knihovních skříních - zůstala nedotčena. Knihy v sále jsou souborem cizojazyčné tištěné teologické literatury, jak přicházela do Klementina od r. 1600 do nedávných časů. Knihy s nabílenými hřbety a červenou značkou tu stály za jezuitských dob. Stropní výzdoba, která symbolizuje antickou vzdělanost jako základ, z nějž se vchází k biblickým prorokům a do křesťanského učení, je dílem Jana Hiebla. Řada geografických a astronomických glóbů je z větší části dokladem práce klementinských jezuitů.
Astronomická věž byla z vůle rektora univerzity Františka Retze dostavěna r. 1722. Na jejím vrcholu je socha Atlanta, držícího na ramenou nebeskou sféru, pocházející pravděpodobně z dílny Matyáše Brauna. Věž sloužila zpočátku jako vyhlídková, astronomickými přístroji byla vybavována od poloviny 18. století. Celý prostor byl před několika lety zrekonstruován, vybaven dobovými měřicími přístroji a zároveň s barokním knihovním sálem, jenž leží na prohlídkové trase, zpřístupněn veřejnosti. Korunou návštěvy klementinských historických prostor je kouzelný výhled na Prahu z ochozu věže. (Zdroj: Národní knihovna – Klementinum)
Ontogenie vznikla v roce 2010, jako sdružení, jež mělo pomáhat výtvarníkům, kteří nejdou s oficiálním uměleckým proudem. Z počátku vytvářela výstavní projekty, na které navázala vydavatelská činnost. Dnes Ontogenie vytváří zajímavé projekty napříč obory a při nich propojuje dovednosti nejen výtvarníků, ale i hudebníků, typografů, knihařů a všech lidí, kteří jsou ve svých oborech ojedinělí. (Zdroj: www.ontogenie.cz)
Příběh slova, příběh myšlenky
Význam knihy a češtiny odkrytý v Jungmannových překladech
Praha, Klementinum: Národní knihovna ČR a občanské sdružení Ontogenie kulturní centrum
15. 1. - 2. 3. 2014
Výstavní sál Galerie Klementinum Národní knihovny ČR
Máme otevřeno: úterý–nedle: 10.30–18.00 hodin
Vstupné: 50 Kč, pro studenty a seniory 40 Kč, pro děti do 15 let 20 Kč a děti do 6 let zdarma
Každý čtvrtek probíhá doprovodný program pro školy, který lze objednat na www.Ontogenie.cz
Hodnocení: 80 %
Richard Koníček
Foto: internet