Pravda aneb Kore´edovo příjemné a poklidné napravování dávných křivd…
Kino Edison - Praha
9. 3. 2020
Jako nemnozí jsme byli na www.www-kulturaok-eu.cz pozváni organizátory 27. ročníku MFF Praha - Febiofestu na novinářskou předpremiéru filmu Pravda, kterým měl být zakončen letošní Febiofest, a který by měl přijít do našich kin 2. 4. 2020. Škoda.... Projekce filmu se konala příznačně a příhodně, v komorním prostředí nejnovějšího pražského Kina Edison…
Co o filmu říkala anotace Febiofestu?
Fabienne (Catherine Deneuve) je hereckou hvězdou francouzského filmu, jež vždy dávala přednost práci před vším ostatním. Publikování jejích memoárů uspíší návštěvu dcery Lumir (Juliette Binoche) s manželem Hankem (Ethan Hawke) a dcerou. Shledání matky herečky a dcery scenáristky se mění v konfrontaci nad podobou minulosti, pravdy i lži. První anglicky mluvený snímek japonského režiséra Hirokazu Kore´edy měl premiéru na MFF v Benátkách.
Co o filmu řekl český distributor Film Europe?
Lumir je úspěšná scénáristka žijící s rodinou v New Yorku. Když její matka, slavná francouzská herečka Fabienne Dangeville, vydá svou autobiografii, Lumir jí i s rodinou přijíždí osobně pogratulovat. Návštěva se ale neplánovaně prodlouží a na obě hrdinky dolehne tlak nikdy nevyřčených křivd a bolestí z minulosti. Pro Fabienne to ale není jen cesta sbližování se s dcerou, je to i učení se pokoře a úcty k ostatním lidem.
A co na to divák, po odchodu z kina?
Titul zní ´Pravda´. Na první čtení je tedy vnímatelný různě. Drama? Odhalí se drsná, krutá pravda? Objeví se tajené skutečnosti, nebo lze čekat thriller o tom, zda vůbec někdy pravda vítězí? Variant je řada. Každý si to domyslí. Z literatury, filmů i života vůbec. Film je ale v české distribuci kategorizován jako drama. Takže? Samozřejmě, že jak je to s tou pravdou, neprozradíme. Jen špitneme, že je-li to drama, tak rafinovaně poklidné, milé a decentní. Ne však k jeho škodě! Divák jen neví nic předem, takže vstupuje s prvním záběrem do neznáma. S posledním odchází s vyjasněním. Setká-li se odtržená dcera - ať už jakkoli a pro cokoli - s matkou, živoucí filmovou a divadelní legendou, ač sama jako herečka pohořela, ale u filmu zůstala jako scénáristka, je zaděláno na konfrontaci. Předchozích životů obou, pohledů na tvorbu obou a vztahu, ovlivněného jednou už navždy nepřítomnou osobou, též herečkou, jež dominovala v životě - obou…
Stárnoucí a unavená hvězda s hvězdnými manýry, okoralou duší, otrávená vším, co už zažila a zažít musela, a dcera, lehce zakomplexovaná odtržením, o generaci - věkově, ale i filmově - dál, se svými problémy, jaké její matka nezná, a povahou, jakou její matka zná moc dobře, to je už důvod k dramatu.
Ale díky vedení režisérem je to hlavně slovní šerm, kultivovaná konfrontace bez třesků, oboustranné vyjasňování všeho. Kore´eda asi proto, že je Japonec líčící ryze francouzskou společnost, vede příběh jemně. Skoro jako by se ani nic nedělo. Jen si tam dvě ženy povídají a něco ujasňují. To je ale jen zdání. Pod tím vším je to avizovnaé drama. Ale hlavně - herecký koncert. Citů, pocitů, dojmů, nepochopeností i jejich pochopení. Pochopování, aby to byl vid nedokonavý, jako, že děj dál trvá. A po celý film. Takže herecký duel. Duel? Duel postav, ale duet představitelek. Přesně dávkovaný. V pomalých větách, dávkách i sekvencích. Unikum dnes, kdy vládne akce.
Kore´eda vine film, jakoby spřádal vlákno v provázek.
Zvolna, pečlivě. A divák se, světe div se, nenudí.
Ano, ten film má i děj, více postav, mistrný je jak asistent hvězdy, tak i vnučka, objevující a obdivující svou - pro ni nedotknutelně okouzlující a kouzlící - babičku. Ti kolem, i ruch na pozadí, ale tvoří jen kulisu oběma herečkám. Z filmu si tak asi těžko odneseme nezapomenutelnou scénu, zážitek, co se pak při vzpomínce na film vybaví. Z filmu si ale odneseme pocit. Příjemný, klidný, lidský. Budou a jsou diváci, jimž to stačí a vyhovuje, a budou i diváci, jež to bude nudit. To už tak je. Žádný film není přece pro všechny. A proč také…
Hirokazu Kore´eda (* 1962)
Japonský režisér pokračuje v tradici japonské kinematografie, pro niž je příznačný humanismus, soucit a porozumění. Natočil několik dokumentů a do povědomí diváků i kritiky se zapsal hraným debutem Maboroši no hikari. Také jeho další filmy sklízejí úspěchy na festivalech. Za předposlední snímek Zloději získal Zlatou palmu na MFF v Cannes.
Jeden z nejplodnějších světových režisérů tak navazuje na tradici japonské kinematografie hlubokého humanismu a kontemplativního rytmu filmové řeči. Ač považován za japonského klasika, má nezaměnitelný rukopis a styl. Jeho citlivé sondy do lidských duší jsou nezapomenutelné. S každým novým filmem se obecenstvo dozvídá více o asijské a především japonské mentalitě, které tento výjimečný tvůrce rozumí. Svou kariéru začal Hirokazu Kore´eda jako asistent režie dokumentárních televizních filmů. Odtud plyne jeho dokumentární přístup k hraným snímkům a práce s herci, které nechává často improvizovat.
Přesto je jeho tvorba vizuálně podmanivá a dokonale komponovaná do jednoduchých a zároveň uhrančivých obrazů. Už celovečerní hraný debut Maboroši no hikari získal přízeň kritiky i diváků při premiéře na festivalu v Benátkách. Dalším úspěchem byl Nobody Knows, jenž mu vynesl nominace na festivalu v Cannes a ceny na mnoha světových festivalech.
Následující filmy Jaký otec, takový syn a Naše malá sestra byly nominovány na Zlatou palmu. První jmenovaný získal v Cannes Velkou cenu poroty a uznání Ekumenické poroty. Oba snímky vyhrály na MFF v San Sebastiánu Cenu diváků za nejlepší film. Kore´eda tak definitivně potvrdil, že dokáže promlouvat k široké veřejnosti i odbornému publiku. Jeho snímek Po bouři byl promítán na festivalu v Cannes v sekci Un Certain Regard. Nominaci na Zlatou palmu proměnil Kore´eda ve vítězství s křehkým dramatem o povaze rodinných vztahů ve snímku Zloději.
Titul snímku: Pravda
Původní název: La vérité
Titul filmu japonsky:真実
Země původu: Francie, Japonsko
Rok výroby: 2019
Producent: Muriel Merlin
Režie, scénář a střih: Hirokazu Kore´eda
Hrají: Catherine Deneuve, Juliette Binoche, Ethan Hawke, Manon Clavel
Scénograf: Riton Dupire-Clément
Žánr: drama, komedie
Stopáž: 106 minut
Jazyk: francouzština, angličtina
Titulky: čeština
Ocenění: Venezia IFF 2019 - Hirokazu Kore'eda (Zlatý lev za nejlepší film)
Distributor: Film Europe
Trailer: https://www.youtube.com/watch?v=Ymp4M-j6BFo
Hodnocení: 99 %
Richard Koníček
Foto: © Richard Koníček, internet, febiofest