Polský den v zahradách aneb znovu otevřeno v zahradě polského velvyslanectví aneb radost až do devíti večer
Polský den v zahradě
4. 9. 2021
Velvyslanectví Polské republiky
Původně jsme se vydali na polské velvyslanectví s představou, že si prohlédneme zahradu, kterou jsme navštívili jen jednu a to už moc dávno a ještě spíše pracovně, a nakonec jsme v ní strávili velice příjemné odpoledne a podvečer.
Lidé se chtějí bavit, sdružovat a pobývat. Žel, zatím stále ještě vše v nepříjemném stínu nechutné pandemie. A v obavě, zda se nebude zase opakovat loňský rok a vše opět na nekonečně dlouho ustane. Dosud pamatujeme loňský rok, přibližně stejné datum, kdy jsme byli v Poděbradech v lázeňském parku a také tam hrála muzika a lidé – kolemjdoucí – začali spontánně tančit. Pandemie se kvapem blížila a každý si chtěl ještě užít volnosti a radosti ze života, z lidského společenství a z žití žitím plným života. Tak snad, nás to letos znovu nepotká. Snad…
Tak trochu výlet do Polska
Polský den v zahradách se uskutečnil ve spolupráci s Dolnoslezským vojvodstvím a městem Wrocław, Podleským vojvodstvím a Polskou turistickou organizací. A skutečně jsme se mohli při návštěvě krásných zahrad polského velvyslanectví nacházejících se přímo pod Pražským hradem, ocitnout taka trochu v Polsku, které známe z našich návštěv v lepších časech.
Atmosféra byla skvělá, Češi i Poláci tu byli pospolu a nabídka iluze Polska tomu odpovídala. Koncerty, program pro děti, kulinářské zážitky a prezentace polských měst a regionů. A především, alespoň pro nás na www.www-kulturaok-eu.cz opravdu zajímavá hudba.
Při vší úctě k ostatním, nás úplně strhla především první kapela.
Folková skupina Chwila Nieuwagi
Chwila Nieuwagi naznačuje i neznalému polštiny co to znamená. Ano, chvíle nepozornosti. Ale není tomu tak. Byli tak strhující, že z Chvíle nepozornosti, se pro nás – a zdaleka nejen nás – stala hodina jejich vystoupení „hodinou pozornosti“, takže spíše „Godzina uwagi“. A nešlo se odtrhnout. Kapela šlapala, jak když hrom bije a dominantní hlasově, pohybově i temperamentem zpěvačka poutala všechny věkové kategorie, bez rozdílu.
Pořadatelé v avízu na tohle seskupení, uvádějí, že hudba skupiny Chwila Nieuwagi „by se dala označit slezským, ale českému posluchači srozumitelným výrazem „miszung“, neboť se jedná o směs jazzu a balad s modernizovanou příchutí slezského folkloru.“
Nedalo nám to a zajímali jsme se o tuto kapelu blíže a zjistili, že se jedná o folkově -poetickou hudební skupinu z Rybniku. Založena byla v roce 2008, a to Martynou a Andrzejem Czechem. Kteří táhnou celý koncert dodnes. Už při jejich tehdejším debutu na festivalu Bieszczadzkie Anioły získalo duo třetí cenu. Od té doby sbírá ceny na festivalech poezie a folku.
Hlavním zaměřením skupiny jsou podobné spontánní koncerty, živá vystoupení neunavující díky široké stylové rozmanitosti, pódiové svobodě a pohodovosti členů kapely.
Jak už bylo řečeno, klíčovou postavou koncertu je spontánní Martyna Czech. Zpěvačka s mimořádným hlasem a schopností originálně interpretovat text. Darem je, že Martyna dokáže bez problému naplnit energií a diváky všech věků i povah dokáže doslova okouzlit. Další členové jsou Piotr Kotas, pianista, skladatel. Andrzej Czech, kytarista, Rafał Kierpiec, kontrabasista, baskytarista a zpěvák, Bartłomiej Plewka, bubeník a Marek Sochacki
Drummer.
Program byl ale bohatší
Na koncert kapely „Chwila nieuwagi“, navázalo nezbytné oficiální zahájení.
A pak už to šlo ráz na ráz. Bedekr České televize, beseda s herečkou Jitkou Ježkovou o jejích dojmech z natáčení v Polsku, zajímavá prezentace města Wrocław a vyhlášení výsledků facebookové soutěže, koncert kapely „Janusz Prusinowski Kompania“, „Letní kino“ s projekcí „Každý má své léto“. V devět večer program končil a uteklo to jako nic.
Kdo si chtěl zatančit, strhl je k tomu koncert skupiny Janusz Prusinowski Kompania, čerpající z tradic vesnických muzikantů středního Polska, ovšem s novým charakteristickým zvukem, který v sobě spojuje hudbu s tancem a archaické melodie s moderním výrazem.
A zahrada jako bonus
Ne vždy se podaří vstoupit na půdu velvyslanectví některého státu. A když, tak je to povětšině formální prohlídka s frontou před vniknutím a pochodem během pobytu. Polští přátelé to pojímají jako přátelskou návštěvu a to je pak rázem o něčem jiném. Nebýt, nezbytné úvodní lustrace, přišedších stran platného a ukončeného očkování, dalo by se říci, že svět se vrátil tam, kam měl. No, věřme, že to není jen zdání na posledních pár dní léta, jako tomu bylo loni.
A kdyby, snad, tak máme na co zase tři čtvrtě roku vzpomínat…
Text a foto: Richard Koníček
Více:
https://instytutpolski.pl/praha/
