Petra Goldflamová Štětinová: Ilustrace ke knize ´Sny na dobrou noc´ aneb seznamme se s divadlem Minor
Galerie Ponorka – divadlo Minor- Praha
1. do 31. 1. 2014
Vernisáž v Galerii Ponorka ve foyer divadla Minor se konala za osobní účasti Arnošta Goldflama v pátek 10. ledna 2014 v 17 hodin. Mohli jsme si prohlédnout výstavu kouzelných ilustrací ke knize ´Sny na dobrou noc´, jejichž autorkou je Petra Goldflamová Štětinová.
Petra Goldflamová Štětinová o sobě
Narodila jsem se v létě 1970. Mám 2 děti, jednoho manžela a kočku za oknem. Vypravila jsem přiměřené množství divadelních inscenací, o něco více jsem jich oblékla. Ilustrovala jsem několik knih pro děti. Na zahradě mi výborně prospívá levandule, růže a mech. Nerada uklízím, ráda vařím, jím a spím. To je asi to nejdůležitější a úplně to stačí. 9. 1. 2014
- Kostýmní výtvarnice a scénografka, loutkářka, ilustrátorka. Příležitostně se věnuje divadelnímu plakátu a volné tvorbě (kamenná plastika). Účastní se Salonů české scénografie. Vystavovala na mezinárodní přehlídce v Novém Sadu, v USA na putovní výstavě Metafora a ironie II.
- Vystudovala SUPŠ v Praze, obor hračka-loutka. Scénografii na alternativní větvi DAMU absolvovala u prof. P. Matáska a prof. M. Meleny. Od dob studia též spolupracuje se svým nynějším manželem Arnoštem Goldflamem, například na inscenacích Kvas krále Vondry XXVI., Kabaret Richard Weiner (Dejvické divadlo), Bohéma, Povídky z Vídeňského lesa, Hostinec u kamenného stolu, Pohádky pro zlobivé (Klicperovo divadlo Hradec Králové), Smlouva (ND - Kolowrat), Ruská ruleta (HaDivadlo), Ostrov pokladů (divadlo Minor), 800 mil po Amazonce (ND Brno).
- Spolupracuje s režiséry V. Morávkem (Othello, Casio a Desdemona - Klicperovo divadlo Hradec Králové), A. Staňkem (Prospaný život - ND Kolowrat), S. Fedotovem (Revizor - Dejvické divadlo). Podílela se na inscenaci bří Formanů Klapzubova jedenáctka (Divadlo Minor).
- Za výpravu k inscenaci Jana Borny ´Kdyby prase mělo křídla´ byla nominována na cenu Alfréda Radoka za scénografii. Dále s J. Bornou spolupracovala na inscenacích ´Kabaret Vian-Cami´, ´Epochální výlet pana Broučka do XV. století´, ´Pokus o létání´, ´Oněgin byl Rusák´, ´Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120 minutách´, ´U Hitlerů v kuchyni´, ´Naši furianti´, ´Hráči´.
Minor včera a dnes
Divadlo Minor, scéna hl. města Prahy
Kdy vzniklo Ústřední loutkové divadlo a odkdy je Minor Minorem? Nahlédněte směle do naší historie, my se spíše snažíme směle čelit budoucnosti…
- 26. 2. 1950 zahájilo Ústřední loutkové divadlo svoji činnost premiérou inscenace hry Aloise Jiráska ´Pan Johanes´ v režii Jana Malíka, který ve snaze o vytvoření reprezentativní scény zavedl podle sovětského vzoru typ spodových loutek, tzv. javajek. Jednalo se o divadlo „iluzivní“, usilující o maximální jevištní realismus. V prvních letech se dramaturgie ÚLD zaměřila především na sovětské tituly, ale snažila se také o vytvoření původní české loutkové hry – dodnes se hraje například veršovaná pohádka Josefa Kainara ´Zlatovláska´ (jenom v ÚLD se hrála ve třech nastudováních, naposledy v režii Kamila Žišky, který za ni obdržel cenu na festivalu Mateřinka 2013), nebo ´Slavík´ Františka Pavlíčka (1958). Počátkem 60. let se ale stávající inscenační praxe ÚLD, které byla stále častěji vytýkána akademičnost a strnulost, vyčerpala.
- 60. léta 20. stol. vnesla do stylu Ústředního loutkového divadla odklon od závazného iluzivního kánonu. Začaly se používat i jiné typy loutek než javajky a výjimkou nebylo ani divadlo masek. Například v inscenaci ´Bajaja´ (1963) se v ÚLD poprvé objevuje použitá technika černého divadla do plastického, reliéfního prostoru. Výrazněji zaujala také inscenace ´Král jelenem´ (1969) v režii Jiřího Jaroše, pojatá v duchu italské komedie dell’arte, a významnou inscenací byl například i antiiluzivně pojatý ´Míček Flíček´ (1964) s odkrytými vodiči, což bylo dříve nemyslitelné.
- v roce 1975 byla inscenací Strakonický dudák slavnostně otevřena zrekonstruovaná budova ÚLD a divadlo se při této příležitosti přejmenovalo na Divadlo Loutka. Ve druhé polovině 70. let zde vytvořil svébytný inscenační styl režisér Karel Brožek, který inklinoval k vážným, působivě pojatým tématům s akcentem na výtvarnou a hudební složku – např. ´Ze starých letopisů´ (podle I. Olbrachta; 1976).
- v roce 1987 bylo divadlo přejmenováno na Divadlo U věže a v roce 1988 byl název upřesněn na Divadlo U Jindřišské věže. Dramaturgie mj. akcentovala moderní pohádky – k nejúspěšnějším inscenacím patřila např. ´A co strom, Palečku?´ (1985).
- v roce 1991 bylo divadlo znovu přejmenováno, tentokrát na Minor – Divadlo herce a loutky a pod vedením režiséra Karla Makonje se zaměřilo na existenciálně a eticky laděná témata (např. ve scénické kompozici na motivy života a díla Antoina de Saint-Exupéryho ´Poutník hvězd´; 1990) a uvádění inscenací i pro dospělé diváky. Zajímavým dramaturgickým počinem bylo nastudování dramatizace kultovní knihy J. R. R. Tolkiena ´Hobit´ (1994) nebo inscenace ´Kdo mi to uvěří, pane Moody?´ (1992). Antiiluzivní setkání herce a loutky na jevišti se konečně stalo samozřejmostí.
Nový ředitel a stěhování
- od 1. října 1998 je ředitelem divadla Ing. Zdenek Pecháček
- budova divadla na Senovážném náměstí byla v rámci rekonstrukce Slovanského domu zbourána
- Divadlo Minor přesídlilo po mnoha peripetiích na novou adresu ve Vodičkově ulici č. 6.
- slavnostní otevření nové scény divadla proběhlo ve dnech 6. až 9. prosince 2001
- sál s kapacitou 206 diváků má podobu klasické kukátkové scény. (Pozn.: dnešní kapacita sálu je 224 míst díky přidaným přístavkům). Je možno jej přestavět na poloarénu nebo na arénu.
- Divadlo Minor získalo prestižní ocenění Stavba roku 2002 a Cenu primátora hlavního města Prahy za vytvoření ojedinělého prostoru pro kulturní aktivity dětí se zřetelem k náročnosti rekonstrukce dříve zdevastovaného kina Skaut.
Umělecké záměry nového tvůrčího týmu deklarovala inscenace ´Kouzelný zvon´ (2000) v režii Aurela Klimta a výpravě Martina Velíška, která se v kontextu současného českého loutkářství stala originálním hudebně-loutkovým experimentem. Na vytvoření současné osobité poetiky divadla se zásadním způsobem podílel režisér Jan Jirků (např. v inscenacích ´Vánoce aneb Příběh o narození´, 2002; ´Kabaret Tlukot a bubnování aneb Veliké putování´, 2002; ´Bruncvík a lev´, 2006 aj.). Mezi další výrazné tvůrce spjaté s Minorem patřili třeba bratři Petr a Matěj Formani, nebo režiséři Jiří Adámek, David Drábek, Apolena Vynohradnyková (nyní Novotná), Petr Vodička a další.
Od sezóny 2003/2004 je dramaturgyní a autorkou či spoluautorkou některých scénářů Petra Zámečníková (nyní Zichová).
- od roku 2005 začalo divadlo hrát také ve čtvrtek a v pátek od 18 hodin, což je v České republice poměrně ojedinělý jev. Zároveň byla otevřena také Malá scéna v 1. patře budovy. V letních měsících divadlo hraje také na nádvoří Novoměstské radnice naproti divadlu.
- v roce 2001 divadlo rovněž navázalo pravidelnou spolupráci s Katedrou alternativního a loutkového divadla DAMU. Tento oboustranně prospěšný projekt zprostředkovával studentům praxi v oboru ve spolupráci s profesionálním divadlem a zároveň umožňoval divadlu Minor koncepčně rozvíjet kontakty s nejmladší tvůrčí generací. V rámci této spolupráce vznikla řada inscenací: ´Sedmero krkavců´, ´Píseň písní´, ´Vražda v Orient expresu´, ´Díra ve zdi´, ´Sny o bizonech´.
- Divadlo se účastnilo dvou mezinárodních divadelních projektů financovaných z fondů EU. V rámci projektu Culture Alchemy vznikla úspěšná inscenace ´Bruncvík a lev´. V rámci projektu LINGUA se konal v říjnu 2007 mezinárodní pohádkový festival a vznikla inscenace ´The Goodies´ (režie: Jiří Havelka), která v květnu 2008 hostovala v irském Dublinu.
- v prosinci 2011 byla otevřena Pasáž Minor, ze které díky několika stavebním úpravám vzniklo rozšířené divadelní foyer. Naleznete zde obchod divadla Minor, pokladnu, občerstvení Mamacoffee a především rozšířenou Galerii Minor, kde vznikají celoroční a interaktivní výstavy.
- pasáž umožňuje divadlu rozvíjet další doprovodné aktivity pro celou rodinu, o víkendech zde například probíhají tvůrčí dílny pro děti.
- v roce 2012 prošlo proměnou také hlediště velkého sálu, kde je nyní možné vyndat všechna sedadla. Díky tomu mohou tvůrci více experimentovat, je umožněn bližší kontakt herců s diváky a variabilní uspořádání sálu.
- 12. 1. 2014 - premiéra hry pro děti od 10 let ´Jak kohouti obarvili svět´ aneb Magoři dětem (underground)
Galerie Minor
110 00 Praha 1
Vodičkova 6
Máme otevřeno: před představením
e- mail: pokladna@minor.cz
Hodnocení: 80 %
Ing. Olga Koníčková
Foto: autorka