Otto Placht: Guerreros aneb anatomičtí bojovníci, jejichž prsní kost bodá jako čepel

09.07.2018 15:40

Galerie Dolmen - Praha

3. 7. - 3. 8. 2018 

 

Na vernisáži nové výstavy Guerreros/Bojovníci, výstavy obrazů, které namaloval v Praze Otto Placht, ojedinělý český malíř a výtvarník, byl autor osobně přítomen. Otto Plach od počátku svého veřejného tvůrčího projevování tíhne  - na první pohled - k mimořádně složitým tvarům, které jsou ale v základu tvořeny trpělivě opakovaným použitím jednoduchých pravidel (fraktál). Otto Placht se již od počátku ve své tvorbě snažil mapovat nezmapovatelné  - chaos.

 

Otto Placht (*1962 Praha)

  • v 80. letech 20. století vystudoval AVU
  • v 90. letech 20. století byl asistentem v Ateliéru monumentální tvorby, který  vedl Jiří Načeradský
  • 1993: zlomový rok, kdy se Otto Placht vypravil do peruánského města Pucallpa

 

 A byl ztracen. Propadl tamní atmosféře, přírodě i lidem. A výtvarný projev domorodých obyvatel, kouzlo džungle i exotika amazonského pralesa ho pohltily. V Peru se oženil s Indiánkou kmene Šipibó a založil rodinu. Peru se tak stalo jeho 2. (či už 1.?) domovem.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

  • Otto Placht se často vrací do Prahy, ale na delší dobu se vrací i do Peru. Prales totiž plně odpovídá jeho tvůrčím snahám, které měl od počátku

 

 A jak Otto Placht mimo jiné na vernisáži své nejnovější pražské výstavy Guerreros řekl, tak jeho obrazy netvoří už skoro ani tak on, ale prales sám…

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Otto Placht je Otto Placht, ale tentokrát trochu jinak  

Zatímco dosavadní výstavy byly přehlídkou obrazů, jaké od Plachta poučený divák očekává, výstava v Galerii Dolmen nazvaná Guerreros (ze španělštiny - Bojovníci) je jiná. A je to vlastně dobře. Kdo navštívil nedávnou - galerií Dolmen pořádanou - výstavu Otty Plachta v Topičově salonu a obdivoval tam drobnopisnou malbu pralesa, byl při pohledu na Guerreros v Dolmenu poněkud zaskočen. Ano, drobnopisná malba trvá, vrstvení detailů též, ale kde je prales? Jsou tu jen guerreros, kteří ten prales obývají. Navíc anatomicky odhalení. Proč to?

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Může za to Chirana?

Jak to souvisí? Otto Placht nám to vysvětlil (?) takto: Když přijel z milovaného peruánského pralesa do tropické Prahy a v budově Chirany tvořil obrazy, které v Galerii Dolmen představuje s názvem Guerreros a které vznikaly během 14 dnů v nehostinném prostředí bývalé továrny, kde bylo - podle jeho slov - jak ve skleníku, tak tam trpěl. Fyzicky a vlastně i duševně. Bylo tam klimaticky hůř než v pralese. Strhal ze sebe prý oděv a bouřlivě bojoval nahý se svým pobouřeným nitrem. Výsledkem boje je nejnovější soubor Guerreros. Autorovo tělo i mysl si v tom zápase vybojovaly stav, v němž byl dříve a v němž má být normálně. Vnitřní i vnější, hmatatelné i niterné trápení, jež vyvřelo do bojovníků a do jejich prsních kostí, bodající jak čepele, svědčí o lítém tvůrčím autorově boji, boji vítězném.

 

Pralesní muž a český humor

Dokladem, že autor, jenž je znám svým vlídným a pohodovým vzhledem, jenž díky přirozenému charisma blaze hladí všechny, kdo mají to štěstí setrvat mu nablízku, byla perlička na konci vernisáže.

 

Otto Placht poznamenal, že ho (poťouchle) na chvíli napadlo použít pro soubor 11 svých bojovníků jiný název, a to název český - Klabzubova jedenáctka. Byli to přece také bojovníci. A jací! Ale pak si uvědomil, že jeho bojovníci, až na jednoho z nich, nemají nohy, takže by to moc nešlo. A na hráče vodního póla, na což by neúplné postavy vypadaly, ho zase žádná vhodná paralela nenapadla. Tak zůstal u těch původních Guerreros. A udělal dobře. Guerreros totiž opravdu bojovníci jsou, a když je studujete v klidu a déle, vyskakují z nich  démoni. Neutočí na vás, to bychom jim křivdili, ale cosi mezi nebem a zemí, cosi pralesního z nich vyzařuje. A na senzibilnější duše jistě i zapůsobí.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Osička svým tělem promlouvala s Guerreros

Závěr výstavy ozářila improvizace známé pohybové excentričky, divadelní a filmové herečky, básnířky, zpěvačky (2004-2015 sólová zpěvačka skupiny EFEKT), osobité tanečnice, a hlavně neopakovatelné improvizátorky Jitky Osičky, absolventky JAMU, působící na divadelních scénách a v letech 2015-2017 pedagožky pražské Konzervatoře J. Ježka v Praze.

 

 

 

Na www.www-kulturaok-eu.cz dodnes netušíme, zda byla na zahájení výstavy pozvána původně jenom jako host, nebo i jako pohybová umělkyně, tudíž i jako součást galerijní performance. Rozhodně však nám neuniklo, jak silně na její duši, city a tělo působili Guerreros Otty Plachta už po příchodu do ještě téměř prázdné galerie Dolmen. A to, že vše vyvrcholilo v závěru -  asi ne náhodou - právě před jedinou figurou nekončící v pase, ztepilou, a nutno dodat, že i značně mužnou, ústřední to postavou všech přítomných Guerreros, se stalo ohromující tečkou této nebývalé výstavy.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

110 00 Praha 1

Pštrossova 31

Máme otevřeno: po - pá: 13.00 – 18.00 hodin

Vstup: volný

 

Hodnocení:  100 %

Richard Koníček

Foto: © Richard Koníček, © Ing. Olga Koníčková

 


Více zde: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/otto-placht-sol-silvestre-divoke-slunce-aneb-kde-najdeme-koreny-ducha/


Více zde: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/otto-placht-metaformy-pralesa-aneb-pribeh-v-barvach-dzungle-/

 
Více zde: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/otto-placht-kristyna-sormova-stret-ve-smiru-fight-in-peace-aneb-robustni-barva-versus-jemne-valery/