Orient v Čechách? Židovští uprchlíci za 1. sv. války aneb neuprchli jsme stejně osudu svému!?

30.10.2014 11:58

Židovské muzeum  -  Praha

Galerie Roberta Guttmanna

28. 8. 2014 – 1. 2. 2015

 

Již v srpnu 2014 jsme byli za www.www-kulturaok-eu.cz na zahájení výstavy o osudech uprchlíků v době 1. sv.  války, která připomíná 100. výročí vypuknutí válečného konfliktu.  Výstava je většinou panelová, s ukázkami dokumentů a fotografií. Nechybějí  však  ani audiovizuální výpovědi dvou židovských uprchlíků.

 

Výstavou ‚Orient v Čechách?‘ chce Židovské muzeum v Praze nejen připomenout 100. výročí začátku první světové války, ale také zdůraznit význam uprchlíků a uprchlické politiky v českých a československých dějinách 20. století. Zvláště pro židovské obyvatele patřil útěk a přerod z rovnoprávných občanů v bezprávné utečence k jejich cestě stoletím uprchlíků,“ řekl autor scénáře a libreta výstavy Michal Frankl.

 

O uprchlících, kteří v roce 1938 kvůli Mnichovské dohodě opustili naše pohraničí, víme, ale o uprchlících v nouzi, kteří utíkali za  1. sv. války z jiných částí habsburské monarchie k nám do Čech, moc toho nevíme. Byli to Poláci, Rusíni, Židé z Haliče a Bukoviny, Italové a Chorvati z jihu monarchie.  

Před čím utíkaly statisíce lidí v době 1. sv. války?!

Lidé utíkali do vnitrozemí habsburské monarchie z obavy před násilím, před pohyby fronty, před pogromy, ze zničených vesnic a okupovaných měst. Na výstavě si můžeme prohlédnout mapu…pohybu utečenců…

 

 

 

 

Nejde jen o osudy uprchlíků, ale o reakce společnosti

Na výstavě s ohromením sledujeme bezprostřední osudy uprchlíků, a zejména negativní reakce společnosti. Autoři si kladou otázku, zda a jak v té době rozšířené rozdělování lidí podle etnika ovlivňovalo přístup k uprchlíkům, nakolik se do reakcí na židovské uprchlíky promítaly předsudky a proč se po konci války a vzniku nezávislého Československa právě židovští uprchlíci stali terčem nevybíravých antisemitských kampaní. Jednoduchým příkladem byl třeba povel, že vlak s uprchlíky obcí smí jenom projet.

 

Odlišní ´východní´ Židé

V České republice dosud nezveřejněné fotografie zachycují nejen život uprchlíků, jejich ubytování či uprchlické tábory, ale vypovídají také o fascinaci odlišností „východních Židů“, jejichž oděv, pobožnost a nezvyklý jazyk Jidiš vyvolávaly značnou pozornost. Vyrovnávání se s odlišností a předsudky vůči židovským uprchlíkům ilustrují namluvené úryvky z dobových kronik a tisku. Reakce na pobyt židovských uprchlíků dokreslují také příklady ze sbírky vizuálního umění Židovského muzea v Praze.

 

  • Můžeme studovat reakce židovského tisku vypořádávající se s odlišností "východních" Židů od více integrovaných Židů z českých zemí.
  • Z fyzických stop pobytu uprchlíků za doby 1. sv. světové války dnes již většinou zůstávají pouze náhrobky na židovských hřbitovech.

 

Století  uprchlíků

Pro Židy z Haliče a z Bukoviny byl návrat velmi obtížný. Přes jejich domovy se několikrát přehnala fronta a mnohé ´štetly´ (štetl –městečka s velkým podílem či většinou židovského obyvatelstva)  byly zcela zničeny. Ve východní Haliči navíc v době ukrajinsko – polských bojů docházelo k dalším pogromům. Vznik polského národního státu, v němž se ocitali v roli etnické  menšiny, pro uprchlíky představoval další nejistotu.

 

Po 1. sv. válce proto mnozí z nich patřili ke zhruba 10 milionům lidí, kteří hledali nový domov. V roce 1918 se z uprchlíků, kteří se nemohli nebo nechtěli vrátit do svých zničených domovů, ze dne na den se stali cizinci. Namísto společného prostoru habsburské monarchie naráželi na hranice, pro jejichž překročení potřebovali pasy a často i víza. Mnozí se v době národních států stávali lidmi bez státního občanství.

 

Příběh židovských uprchlíků z doby 1. sv. války je však také symbolickým úvodem do 20. století uprchlíků…

 

Uprchlíci přicházeli bez přípravy, nedostatečně odění a bez možnosti obživy, do vnitrozemí habsburské monarchie a vyžadovali okamžitou pomoc. Stát poskytl nemajetným uprchlíkům, kteří se o sebe nemohli sami postarat, základní podporu, která byla spojena s kontrolou a omezením svobody pohybu – ta činila 70, později 90 haléřů na den a osobu, museli žít v nařízených místech a nesměli se bez povolení stěhovat…Ministerstvo vnitra chtělo zamezit příchodu židů do Vídně, Prahy a velkých měst, posílali jsme je do nově zřízených barákových táborů. Nestátní pomocné organizace…převzali velkou část péče úřadů…

 

S uprchlíky se nezachází jako s občany, ale více nebo méně…jako se správními objekty. Jsou evakuováni, instradováni, perlustrováni, aprovizováni, kasernováni, jako by neměli vlastní vůli, jako by neměli žádná práva“.  Poslanec Alcide de Gasperi na Říšské radě, 12. 7. 1917

 

Po vzniku nezávislého Československa v roce 1918 musela většina uprchlíků odejít. V české kulturní paměti nezanechali výraznější stopu. Ani ve sbírkách Židovského muzea v Praze nelze identifikovat autentické předměty, které by si uprchlíci doložitelně přivezli ze svých domovů nebo je během svých pobytů v českých zemích používali. Nejvýznamnější stopu fyzickou zůstávají tak jen hroby na židovských hřbitovech….a ti, co zůstali. Jako cizinci museli i desetiletí čekat na přidělení čsl. občanství a hrozil jim zákaz práce či vypovězení…po l. sv. válce   byli všeobecně nežádoucí  ´východní´ Židé a jejich imigraci jsme se snažili za každou  cenu zabránit…

 

Uprchlické tábory 1914 – 1916 (Kyjov, Pohořelice, Mikulov)

  • Barákové tábory na Moravě byly zřízeny kvůli zamezení příchodu židovských uprchlíků do Vídně
  • Byly postaveny narychlo baráky pro tisíce lidí
  • V barácích byly pouze oddělené prostory pro rodiny
  • Tábor v Německém Brodu  - postaven v létě  1915 už podle plánů pro ústav pro choromyslné
  •  (53 obytných baráků, sedm kuchyní, 3 sklady)
  • V nejvyšším stavu v něm bylo ubytováno až 10 00 uprchlíků
  • Kvůli vysoké úmrtnosti a tyfové epidemii museli vybudovat zvláštní hřbitov  ´tyfový´
  • Uprchlické obce  - ne všichni byli umístěni v táborech, někteří byli rozptýleni do řady menších měst a vesnic, v malých ubytovnách nebo v přeplněných bytech
  • Přicházeli  do kontaktu s místními obyvateli, z čehož pramenily také časté nevyhnutelné konflikty
  • V době nedostatku potravin životních potřeb se židovští uprchlíci stali cílem nevybíravých kampaní, v nichž byli v tisku vykreslováni jako zaostalá kriminální skupina…nenávist proti skupině východních Židů hrála významnou roli ve vývoji českého antisemitismu na počátku l. republiky….čeští nacionalisté usilovat tak o stmelení českého národa proti společnému nepříteli…
  •  

Odlišnost/Difference

Velká část židovských uprchlíků se od místních Židů lišila náboženskými zvyky, oděvem a řečí. Tato ´odlišnost´ přitahovala pozornost – v pozitivním i negativním smyslu.  Byla předmětem vizualizací a intenzivních debat v médiích.

Vnímání židovské ´odlišnosti´ však také navazovalo na dlouhou tradici zobrazování a předsudků proti ´východním Židům´´  - takovým, kteří nebyli emancipováni a podle mnohých ani být nemohli. Za vnější odlišností mnozí hledali zaostalost, - duševní, rasovu či jakoukoli jinou. Mnoho fotografií, na nichž jsou uprchlíci zachyceni, se zaměřuje právě na tuto jinakost, jako by ji í byli fotografové přitahováni, ne-li fascinováni. Zvláštní případ pak představují etnografické fotografie, jejichž cílem bylo vymezit zvláštní etnické či rasové typy obyvatel.

 

Autoři výstavy: Michal Frankl, Jan Wittenberg a Wolfgang Schellenbacher

Kurátor výstavy: Michal Frankl

Architektonické řešení: Ondřej Dobrylovský

Fotografie a skenování: Karel Bulín, Dana Cabanová

 

Spolupráce (výběr): Archiv města Ústí nad Labem, Městské muzeum Horažďovcie, Muzeum města Duchcova,  Státní okresní archiv Česká Lípa, ,  Státní okresní archiv Chomutov se sídlem v Kadani,  Státní okresní archiv Pelhřimov,  Central Archiv of the History of the Jewish People, USC Shoa Foundation

Petr Broďák, Klára Čechlovská, Kateřina Honskusová, Jitka Korbelová, Jaroslav Kuntoš, Petr Lukeš,  Daniel Polakovič, Michaela Sidenberg, Jan Slivka, Michal Šimůnek, Martin Šmok, Hana Švolbová, Jiří Tejkal, Dana Veselá, Pavel Veselý, Ondřej Zatloukal

 

Židovské muzeum v Praze – Galerie Roberta Guttmanna

U Staré školy 3,  110 00 Praha 1

www.jewishmuseum.cz

Máme otevřeno: . denně kromě soboty a židovských svátků:  9.-00 – 16.00 hodin

 

https://www.jewishmuseum.cz/cz/vystavy/czorient_v_cechah.htm

Ing. Olga Koníčková

Foto: © Ing. Olga Koníčková

 

Přečetli jsme zprávu ČTK:  Metro 15. 9. 2014

Židovství. Podpora

Židovství je pevnou součástí německé identity a antisemitské výpady nemají v Německu místo.“

Včera to na berlínské manifestaci proti antisemitismu prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová.

Podle Ústřední rady Židů v Německu antisemitské nálady v zemi sílí.