Ondřej Trnka, Klára Spišková: Trnka a Klára + jeden malý medvídek aneb objekt z betonu jako pomyslný pomník syndromu vyhoření...

14.08.2018 10:19

Galerie PRÁM - Praha

3. - 17. 8. 2018

 

 

 

 

Na vernisáži výstavy Ondřeje Trnky a Kláry Spiškové: Trnka a Klára + jeden malý medvídek, výstavy dvou spolužáků z UMPRUM, ateliéru Textilní tvorby, byli oba autoři osobně přítomni. Prostor galerie protkaly automatické intuitivní kresby, grafiky, malby - záznamy, gesta, jejich otisky a vyzařování v souhře vzájemných reflexí, různých platforem materiálů a existenciálně profilovaných objektů. V strato - pauze se objevil ikonický medvídek a nejspíš i jeho kamarádi.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

„Za oba autory hovořil při zahájení Ondřej Trnka a nutné říci,

že to bylo správně ulítlé stejně

jako celá výstava svébytných obrazů a tapisérii obou umělců.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ondřej Trnka se zaměřil na ranou tvorbu

 Miroslava Floriana

 a přečetl několik jeho básní

(* 10. 5. 1931 Kutná Hora - † 10. 5. 1996 Praha),

básníka a překladatele.

V roce 1975 byl jmenován zasloužilým umělcem, v roce 1982 národním umělcem.

V roce 1973 se stal nositelem státní ceny Klementa Gottwalda

a

 v roce 1985 získal Národní cenu ČSR.

Mimo svou tvůrčí dráhu byl letitým členem výboru Svazu československých spisovatelů.

Jeho raná tvorba z 50. let 20. století byla silně prorežimní

 (první svou sbírku vydal v roce 1948, tedy ve svých 19 letech).

Jeho pozdější sbírky (vydal jich celkem 20) byly už spíše neotřelými pohledy na zcela všední věci a události obyčejných lidí.

Poslední sbírka Vroubky mu vyšla v roce jeho 65. narozenin.

Její výtisk byl Florianovi slavnostně předán na jevišti Národního divadla.

 Je až myticky symbolické, že právě při předávání této sbírky,

přímo na jevišti, před zraky svých příznivců, v den svých narozenin,

Miroslav Florian zemřel.

 

 

 

 

 

 

 

 

I když jeho mladické a poplatné básně,

 zejména v parodujícím podání Ondřeje Trnky,

vyzněly jako obludné karikatury servilnosti k režimu

 a pro přítomné se staly upřímným zdrojem recese a ukázkou,

 kam až se může pomatené umění v jalových 18 letech svého tvůrce dostat,

 o Floriánových verších z jeho další, už dobou zmoudřelé, to ale rozhodně neplatí.

To ale není podstatné.

Hlavně, že bylo veselo a že se četné publikum bavilo.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Závěr zahájení

 patřil ostatně naopak trudné a nostalgické písni židovské,

zpívané patřičným akcentem přímo v jazyce jidiš.

 A tak se nevázané veselí spojilo celkem přirozeně s vážnou notou

- doslova –

tak jak už to v životě bývá.

Pak už byla výstava oficiálně zahájena,

což byl úkol vlastně úkol spoluautorky této výstavy, Kláry Spiškové.“

Richard Koníček

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ondřej Trnka /Kresby a instalace „Cyklus 3235“

  • zabývá se dlouhodobě automatickou intuitivní kresbou a tvorbou existenciálně profilovaných prostorových objektů kombinujících textilní materiály, beton a silikon. Betonové objekty jsou pomyslnými pomníky lidem trpícím syndromem vyhoření. Intuitivní kresebný princip dále Trnka rozvíjí strukturálně na kovových deskách nebo na jiných materiálech, přitažlivých a nosných pro jeho výtvarný ´záznam´.
  •  

Vystavená díla svou kresebnou typologií navazují na dobu autorova dospívání, kdy napodoboval podpisy známých osobností, následně je prodával, a tím si vydělal na svůj první vůz Škoda Favorit. Nejvíce vydělával na podpisech skupin Lunetic a VIP, dále hokejistů, kteří vyhráli Olympijské hry v japonském Naganu. Tato podpisová grafomanie se promítá do intuitivně až automaticky kreslených děl mající charakter dětských křídových kreseb na chodníku. Na papíru se objevují zkratky podpisů paní učitelky Šebestové ze základní školy a učitele hry na klavír, Hradeckého. Ambasador, jeden malý medvídek, a jeho nekonečné ´brum´ vnesl do expozice závan Japonska.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Klára Spišková

  • ve své tvorbě vychází z volné kresby, malby a grafiky, kterými pojímá různé materiály, zejména papír a textil. Používá techniky tisku, barvení, ruční či strojové tkaní, leckdy se záměrem propojit volné a užité umění. Těmito cestami vzniklo také studio Geometr, založené spolu s textilní designérkou Lindou Kaplanovou.

 

Kurátorka: Pavlína Janíková

 

Studio PRÁM

Praha 9 - Libeň

Čerpadlová 536/4b

Máme otevřeno: pondělí a čtvrtek: 13.00 - 18.00 hodin

Vstup: volný

 

 

 

 

 

 

 

 

Hodnocení: 69 %

Richard Koníček

Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)

Foto: © Ing. Olga Koníčková, © Richard Koníček

 

www.pramstudio.cz