Ohlédnutí: Josef Velčovský, Ladislav Janouch . obrazy, grafika a plastika aneb když pouště proměňujeme v nejkrásnější krajinu, v ženské tělo...

07.10.2015 14:15

Chodovská tvrz - Velká galerie  - Praha

7. 10. – 28. 11. 2015

Na vernisáž ´Ohlédnutí´, prodejní výstavy Josefa Velčovského  jsme na www.www-kulturaok-eu.cz  přímo klusali, protože jeho surrealistické obrazy a litografie plné zvláštní poezie a snivosti, poodhalených krajin a utajených křivek a linií ženského těla nás stále očarovávají, kdykoli se podíváme do výloh pražských prodejních galerií…   



 

 

Výstavu jsme spojili s prodejní přehlídkou plastik  Ladislava Janoucha, a akci jsme navíc ještě zahájili vystoupením nestárnoucího mima Borise Hybnera (měli jsme na www.www-kulturaok-eu.cz pocit, jako bychom viděli Ladislava Fialku, který byl Hybnerovým učitelem). Oba autoři, Josef Velčovský a Ladislav Janouch (na foto vlevo dole) byli přítomni,  pan galerista ak. sochař Milan Martiník (na foto vpravo) rovněž. 

A pří prohlídce obrazů  a litografií, na kterých dominovala tyrkysová barva Josefa Velčovského, jsme byli  jako návštěvníci i jeho četní přátelé opětovně zasaženi uměním Velčovského velmi, ba přímo dojati … Jak na závěr vernisáže řekl Velčovský, spíše by pojmenoval výstavu namísto ´Ohlédnutí´ jako ´Díkuvzdání´ a že považuje sochařinu za těžší  profesi, jako je těžší materiál, ze kterého sochař Janouch tvoří…

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Malíř, grafik a ilustrátor Josef Velčovský s laskavou a úsměvnou tváří a obrovským knírem

Ak.  malíř Josef .Velčovský patří k nevýznamnějším malířům současné české i zahraniční výtvarné scény. Je znám svými pevnými a zásadovými názory, které nemění a také svým neutuchajícím humorem. Rád cestuje, zejména do klidného Finska a také své zážitky z cest pak výtvarně zpracovává. Má svůj osobitý, de facto nezaměnitelný styl. Josef Velčovský maluje olejem a akrylem, často rozměrná plátna, tvoří ale také drobné barevné litografie a ilustrace (přes 80 knih (K. H. Mácha, Arnošt Lustig, A. P. Čechov, F. S. Fitzgerald)

  • narodil se dne 7. 10. 1945 ve Václavovicích na Moravě
  • malířský talent zdědil po otci, malíři pokojů a umělci
  • v dětství chodil vypomáhat otci s malováním po domech (naučil se zacházet s barvou, rozumět kompozici, jejím odstínům a náladám)
  • akademický malíř, národní umělec, Vilém Wünsche ze sousedního Šenova jej doporučil k dalšímu studiu
  • po ukončení Základní školy v Šenově absolvoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti
  • 1963 byl přijat na Akademii výtvarných umění v Praze
  • 1963 - 1969 studoval u akademického malíře profesora Součka
  • během studia započal s poznávacími cestami po Evropě
  • maloval v Holandsku a v Paříži
  • akademická studia dokončil v roce 1970 jakousi nadstavbou v Paříži v ´Ateliéru 13´ u S. W. Haytera
  • zcela bez finančních prostředků přijal proto práci v psychiatrické léčebně v Praze – Bohnicích
  • vlastní tvorbě se věnoval až po práci, maloval ve svém veškerém volném čase - ve dne i v noci
  • 1971 -1.  Výstava v Galerii mladých v Mánesu
  • procestoval téměř celou Evropu, asijské Mongolsko
  • žije v Praze, s manželkou Romanou, inženýrkou, má dva syny, Maxima (1976) a Kryštofa (1977)

 

 

Ladislav Janouch má své 3 oblíbené okruhy, kterými se ve své sochařině  inspiruje, jak řekl, že za prvé je to žena, pak sport a antická mytologie…Jeho raná expresivní až barokní tvorba převážně sportovních a symbolických námětů přechází postupně k využívání kontrastu konkávních a konvexních tvarů čistých linií zejména v ženských postavách a torzech. K námětovým okruhům patří sportovní náměty, kde využívá dynamiku a nadsázku tvarů. Symbolické převážně antické náměty pomáhají k asociaci k věčnému tématu - člověk. Protiváhou jsou ženské postavy a torza jednoduchých, velkých forem, někdy skládaná z několika kusů materiálu. V počátcích pracoval převážně ve dřevě a pískovci, postupně využívá práci v mramoru a odlévá sochy z bronzu.


Ladislav Janouch (* 14. 6. 1944 Praha) je český sochař

  • 1959–1963 vystudoval Střední průmyslovou školu keramickou Bechyně
  • 1967 – 1973: pokračuje na Akademii výtvarných umění v Praze
  • 1980  na stáži na Academia di Belle Arti Perugia.
  • po maturitě na SPŠ Keramické v Bechyni byl povolán na dvouletou vojenskou službu
  • po návratu krátce pracoval v keramickém družstvu Keramo Praha
  • po absolvování AVU v Praze v roce 1973 působí dodnes jako sochař ve svobodném povolání
  • uspořádal kolem pětadvaceti souborných výstav a zúčastnil se mnoha výstav kolektivních v Čechách a zahraničí. Svými pracemi je zastoupen ve veřejných i soukromých sbírkách. Také pracoval na mezinárodních sochařských symposiích.

Více zde: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/narodni-knihovna%3a-%c2%b4100-x-vojtech-kubasta-znamy-neznamy%c2%b4-aneb-kdyz-%c2%b4architekt%c2%b4-v-nem-drimal-dal-/

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Boris Hybner (1941) je český mim, herec, režisér, scenárista, vysokoškolský pedagog a představitel české pantomimické školy, otec herečky Vandy Hybnerové. V roce 1964 začínal v pantomimickém souboru Ladislava Fialky. Získal  Cenu Thálie za celoživotní taneční mistrovství

zdroj: wikipedia.org)

 

 

 

 

 

 

 

 

149 00 Praha 4

Ledvinova 9

Máme otevřeno: úterý- neděle: 13.00 – 19.00 hodin

Hodnocení:  100 %

Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva, www.obrazyzkroniky.cz)

Foto: © Ing. Olga Koníčková