Od Dionýsa k Trifonovi aneb víme, co je to krondir?!
Národopisné muzeum Národního muzea/Letohrádek Kinských
2. 2. - 29. 3. 2019
Mezi pozvánkami na www.www-kulturaok-eu.cz nám přišla jedna přímo neodolatelná…„Bulharský kulturní institut v Praze ve spolupráci s Národopisným muzeem Národního muzea v Praze a Regionálním etnografickým muzeem v Plovdivu představují výstavu Od Dionýsa k Trifonovi, věnovanou vinné révě, vínu a veselí.“ No, odmítli byste ?!
Známe bulharské vinařské tradice?
Troufáme si zodpovědně konstatovat, že u nás není mnoho těch, kdo by znali bulharské vinařské tradice. Máme tu své. A máme jich dost. Vinobraní, Svatováclavské slavnosti ve vinných sklepech, Svatomartinské vinařské slavnosti a další a další. Dokonce je jich čím dál tím víc. Máme krajové a místní tradice i různé folklorní slavnosti na ně navazující, ale co víme o bulharských vinařských tradicích? Pramálo. A právě to teď lze napravit návštěvou Národopisného muzea, kde Bulharský institut v Praze ve spolupráci s Regionálním etnografickým muzeem v Plovdivu uspořádal panelovou výstavu Od Dionýsa k Trifonovi, představující dávné bulharské vinařské tradice (témata např. Léčivé vlastnosti vína, Víno ve folkloru, Víno v církevním rituálu, Nádoby na víno, Původ révy jejího pěstování, apod.)
Proč právě v únoru?
Především - náš únor není teplotně to, co únor bulharský. Bulharsko přece jen klimaticky leží jižněji. Proto je v Bulharsku měsíc únor spojen s vinnou révou a hlavně s tamním, značně oblíbeným vinařským svátkem svatého Trifona. Jedná se o prastarou tradici, jejíž původ sahá až do antických časů a je zaznamenána u někdejších obyvatel dnešního Bulharska - Thráků. S nástupem křesťanství, tak jako ve většině podobných případů, pohanského boha vína Dionýsa vystřídal křesťanský světec, patron bulharských vinařů sv. Trifon.
V českých a moravských krajích v této souvislosti se těšili velké úctě především svatý Václav, Bartoloměj, Jan Evangelista či Urban, který je zase patronem našich vinařů.
Bulharské slavnosti vína jsou v oblibě a jejich podstata trvá od počátku dosud. Vinařský svátek je v Bulharsku oficiálně slaven 14. února. Ale vinaři oslavy začínají vinařskými rituály, a ty se odehrávají od 1. února. Na den sv. Trifona (14. 2.) vrcholí. Toho dne se sejdou slavící vinaři a příznivci dobrého bulharského vína na vinicích a rituálně prořezávají révu, aby v novém roce dobře rodila. Zbytek dne náležitě oslavují, tančí a navzájem si ochutnávají vína ze svých sklepů. Ten nejlepší z nich pak bývá jmenován do čestné funkce Krále vinohradu.
S původem této tradice i jejími podobami nás seznámí zajímavá panelová výstava, instalovaná v Letohrádku Kinských, kterou tam zapůjčil Bulharský kulturní institut.
Expozice je ódou na víno
Je třeba si uvědomit významný fakt. Víno je jediným nápojem, který měl svého boha už v období antiky a má své světce v křesťanské společnosti. Pivo, káva, čaj, různé alkoholické výrobky, nic z toho si takovou pozornost od bájných dějin až po současnost nevysloužilo. Jen víno. A pečlivě, chronologicky i logicky, zpracovaná, bohatě ilustrovaná výstava Od Dionýsa k Trifonovi nám srozumitelně odhalí a pro nás i objeví legendy o původu a kultu nejuznávanějšího thráckého boha, který byl i patronem přírody, právě v únoru se probouzející se k novému životu. Dozvíme se také, jak oblíbený pohanský bůh byl potupně nahrazen křesťanským světcem a jaké je jeho čestné místo v obsáhlém církevním kalendáři a půvabných lidových zvycích. Jako bonus, pak ti, co pečlivě prostudují všechny panely, objeví tak trochu i s Thrákií (známou nám z dějepisu hlavně jako národ odolávající impériu Římské říše) jako zemi vinné révy a výtečného vína. Pochopíme, proč se nejen říká, ale proč opravdu víno je darem bohů a úspěšným prostředkem ke komunikaci s nimi.
Když se instituce dohodnou
Měli jsme štěstí. Díky vstřícnosti Bulharského kulturního institutu jsme při zahájení výstavy Od Dionýsa k Trifonovi na vlastní oči mohli zhlédnout unikátní bulharský obřad ke dni Trifona, inscenovaný jako představení. Obsazení bylo na nejvyšší úrovni. Hlavní postavu představoval sám doc. Angel Jankov, ředitel REM-Plovdiv, další postavy rituálu pak tvořili - etnografka Grozdalina Georgievová a Angel Marinov z pražského Bulharského kulturního institutu.
A nešlo jen tak o nějakou performanci doplňující většinu výstav. Ne. Obřad má v Bulharsku pevná pravidla a společenskou vážnost, ač je hlavně veselý. Není předváděn jen tak někde. Díky nabídce Bulharského kulturního institutu v Praze Národopisnému muzeu Národního muzea v Praze však došlo k dohodě. Národopisné muzeum nabídku uvítalo a poskytlo jak prostor pro výstavu, tak veškerou pomoc. A tak nám mohlo Regionální etnografické muzeum v Plovdivu poprvé v Praze představit autentický Trifonovden (den sv. Trifona).
Trifon je znám též jako Trifon Zarezan. Dodejme, že Svatý Trifon se narodil v roce 225 ve Frýgii v Malé Asii. V 17 letech vyléčil dceru císaře Gordiana a stal se slavným. V roce 250 se ale stal obětí pronásledování křesťanů, jež prováděl Gordianův nástupce - Decius.
Trifonovden je dnes jedním z nejoblíbenějších a nejuznávanějších bulharských svátků. V dobách, kdy bulharské země obývali Thrákové obývali bulharské země, vždy od 1. do 14. února okázale slavili jarní slavnosti a vzdávali hold bohu Dionýsovi. Svatý Trifon se podle bulharské tradice stal také patronem vinařů a hospodských, takže se rituál může konat dál, ale pod jeho patronací. Trifonovden je tedy i dnem, kdy se v Bulharsku vykonává rituální zaštipování révy…
Tradiční rituál svátku vína - Trifonovden - proběhl v Praze
- Obřadní seřezávání révy (přednášel doc. Angel Jankov, ředitel REM-Plovdiv)
Hospodář odřízne tři révové proutky a zalije hlavu červeným vínem, svěcenou vodou a posype popelem, aby byly bohaté plody. Pak upije z čutory víno, polije révu a žehná:
„Kolik je kapek, tolik vozů ať je s hrozny!“
Pak první odříznuté proutky vloží do měděného kotlíku s vínem (menče) a nabízí je postupně přítomným.
„Jak hladce teče toto víno, tak ať rostou hrozny!“
- Volba ´krále vinohradu´
Králem je volen nejlepší hospodář. Musí být odolný vůči pití, aby po celý rok vládla hojnost. Dostane na hlavu věnec z révových prutů (korunu). Pak ořezává, z čutory zalévá a žehná:
„Na každé hlavě révy věrtel, z každé plná káď“.
Hospodář dá nejdřív ´královi´ napít z menče, měděného kotlíku s vínem. Pak si všichni vytáhnou požehnání (štěstíčko) a každý si vezme jeden věneček z předem uřezaných a svinutých révových prutů. Nakonec hospodář chrstne zbytek vína v nádobě ´královi´ na hlavu s požehnáním:
„Ať je všeho hojnost, ať přes prahy přetéká.“
´Král´ odpoví.
“Amen.“
A ´král´ se vrací domů úplně mokrý…
A pak se tančí a pije a hoduje…
- Rituální trifonování keřů
Trifonování stromů znamená začátek jarního seřezávání. Koná se tam, kde neroste víno. Muž a žena v kroji před ovocným stromkem hrají scénku, jakési obřadní „zastrašování“ stromků, aby se vyvolalo jejich plození.
Hospodář nařídí:
„Podej sekyru, abych usekl tento stromek, protože neplodí!“
(výhrůžka i odpověď se třikrát opakují)
Žena odpovídá:
„Teď to nedělej, letos plodit bude.“
Co řeklo víno:
Kopou mě, živého mě zakopávají, zahrabávají mě, vyrývají mě, seřezávají mě, odlamují mě, přivazují mě, nedají mi pokoj, když uzraju, šlapou po mně, nalévají mě, rozlévají mě, zavírají mě do temnice opásané železnými obručemi, a já to snáším: ale až já někomu vlezu do hlavy, ten uvidí, co si ode mne vytrpí…“
(P. Slaveikov: z knihy „Bulharské průpovídky neboli přísloví a charakteristická slova, díl 1.)
150 00 Praha 5
Kinského zahrada 98
vstupné: 70 Kč, snížené 40 Kč, rodinné 110 Kč, školní 40 Kč/osoba, 10% sleva ze základního organizovaným skupinám nad 30 osob (mimo školy) s hromadnou platbou
zdarma: děti do 6 let, dětské domovy, SOS dětské vesničky, držitelé průkazek: ZTP/P a jejich doprovod, ICOM, NPÚ, Slovenské národné múzeum, Společnost NM, Benefit karta GSA - MDČR, Prague Card
(Fotografování a filmování pro nekomerční účely a bez blesku a stativu v ceně vstupenky)
Vstupenku je nutné uschovat po dobu celé návštěvy!
Hodnocení: 89 %
Richard Koníček
Foto: © Richard Koníček, © Ing. Olga Koníčková, www.bki.cz
