NGP: Cena Jindřicha Chalupeckého 2022 aneb vše pevné se spojuje ve vzduchu, aneb mladí ladí vlnu společenských témat
Cena Jindřicha Chalupeckého 2022
23. 9. 2022 — 8. 1. 2023
Veletržní palác
Mezanin
Nejmladší generace umělců se už skoro výhradně ubírá cestami gradujících se vztahů panujících v současné společnosti a způsobem jak je lze navazovat. Zdaleka už tu nejde jen o oční kontakty, umožňující jen pouhé tušení toho, co druhý uvnitř nabízí, ale i virtuální kontakty, otevírající nitra bez bázně a hany, až za hranice dosud dodržované.
Tím se mění duše, myšlení i názory mladých tvůrců, a tím se mění i jejich vyjadřování se tvorbou. Tu fyzickou, ondy virtuální. Tu odvážnou, ale jindy naznačující, ondy zase odhalující a dokonce nepokrytě odhalenou.
Mileniální generace tvůrců zkrátka nachází a vyznává „vyšší level“ způsobu soužití zahrnující jak fyzično, tak virtuálno. Mobil se stal komunikačním prostředkem, vzduch spojuje vše se vším a stává se tak i zdrojem k utváření „nových“ lidí. Lidí ostřeji vyhraněných, ostřeji reagujících, ale také snadněji nadchnutelných pro jim správně naservírovanou ideu a celkem standardně, také zatracujících vše minulé.
Nic nového pod sluncem. Dá se říci. Ale možnost on line připojení a onoho spojení vzduchem navíc v absolutně globálním měřítku, to vše to ještě posouvá až do netušených výšin i možností. A o tom, je vlastně i tvorba finalistů letošní – již 33. - přehlídky umělecké tvorby konané pod tradiční hlavičkou - Cena Jindřicha Chalupeckého.
Návrat tam kam Cena Jindřicha Chalupeckého právem patří
Bylo už na čase, vrátit významnou Cenu Jindřicha Chalupeckého udělovanou Společností JCH do míst, kde je její pravé místo. Za nového vedení NGP se podařilo navázat nit nesmyslně přetrženého partnerství mezi SJCh a Národní galerií Praha a oživit dávné a osvědčené partnerství. Nejtransparentnější možnou formou je výstava uspořádaná nositelům Ceny JCh přímo v prostorách Národní galerie. A nejlépe pak v její k tomu rozhodně nejpříhodnějším objektu ve Veletržním paláci, kde se staré umění snoubí s modernou už v samotné budově Veletržního paláce, který je už sám o sobě uměleckým artefaktem moderny. Moderny, jež se stala klasikou.
Úkol uspořádat tuto, tolik očekávanou, přehlídku byl svěřen kurátorskému týmu. Tvoří ho umělecko-kurátorské duo - Jaro Varga a Anetta Mona Chisa.
Mezanin Veletržního paláce jako odraz vidění mladých
Příhodně pro výstavu zvolený prostor Mezaninu Veletržního paláce, nabízí návštěvníkovi procházku světem zasvěceným tvůrcům do 35 let. Průřez vším, co v této generaci nového tisíciletí vzniká, čím rezonuje jejich myšlení a co vyvěrá do jejich tvorby. Čím žijí a čím žít odmítají. Předvoj tvoří pětice – odbornou komisí – vyhodnocených nositelů prestižní Ceny Jindřicha Chalupeckého za rok 2022. Ale to jsou jen první v pelotonu. Ti, z nichž se stali do jisté míry demonstrátoři snah všech ostatních tvůrčích vrstevníků, sdílejících v drtivé většině stejné postoje a obdobné vyjadřování.
Kdo a jak oceněné tvůrce vyhodnotil?
Mezinárodní porota se rozhodla nositele Ceny Jindřicha Chalupeckého 2022, 33. ročníku nejvýznamnějšího místního ocenění pro autorky a autory do 35 let, vybrat ne jednoho jakožto absolutního vítěze či vítězkyni, ale pět umělkyň a umělců rovnocenně.
Složení mezinárodní poroty bylo široké, tematickým zaměřením pestré a tím nesporně také opravdu objektivní. Komise pracovala ve složení:
Ivet Ćurlin (Kunsthalle Wien)
Anna Daučíková (umělkyně a pedagožka)
Charles Esche (Van Abbemuseum, Eindhoven)
João Laia (Muzeum současného umění Kiasma, Helsinky)
Jan Zálešák (kurátor a pedagog)
Kolik tvůrců se zúčastnilo?
Komise to neměla – ale to je víc než dobře, protože zájem mladých tvůrců svědčí o respektu k cenám JCh – vůbec lehké.
Vybírala totiž z celkem 80 (!) portfolií zaslaných autorkami a autory prezentujícími svou tvorbu na české scéně současného výtvarného umění…
A jak vybrala?
Výsledný výběr reprezentuje škálu médií i obsahových přístupů, ve kterých se objevují témata lidského působení na planetu, ale také na sebe navzájem v rámci společenských či rodinných struktur, a samozřejmě i otázky ohledně nuancí fyzických a virtuálních těl, genderu a vztahů, do kterých se umělci ůi jejich vrstevníci dostávají.
Porota ve svém vyjádření shrnula umělecké přístupy, s nimiž se v přihláškách setkala a které ji oslovily, následovně:
„Mezi přihláškami jsme se setkali s novou generací umělkyň a umělců vstupujících na uměleckou scénu, která sdílí specifický jazyk informovaný digitální estetikou, online platformami a sociálními médii, jež kriticky a nápaditě recyklují. Sdíleným zdrojem kritické inspirace je otázka osobní a kolektivní identity, často vycházející z dědictví feministického a levicového myšlení. Z přihlášených děl také vynikala ta, která odrážejí klimatickou a ekologickou krizi. (…) Viděli jsme řadu děl rozkročených mezi skutečnou a digitální existencí, která si pohrávají s tím, jak je umění a život vnímáno na obrazovce a skrze ni, a se vztahem ke skutečným tělům a identitám v trojrozměrném prostoru. Napříč všemi přihláškami pak sloužila pandemie jako neustálá a naléhavá připomínka toho, že fyzická realita stále existuje a zůstává pro lidskou zkušenost zásadní.“
A kdo jsou tedy letošní laureátky a laureáti Ceny Jindřicha Chalupeckého za rok 2022?
Olga Krykun
David Přílučík
Vojtěch Rada
Martina Drozd Smutná
Ezra Šimek
Více k oceněným autorkám a autorům v závěrech vyslovených komisí
Zdůvodnění výběru a vyhodnocení pětice nositelů Ceny Jindřicha Chalupeckého zpracované po společné dohodě komise zní:
· Olga Krykun
„Výchozí zkušeností pro generaci Olgy Krykun je dle poroty ´post-digitální intimita´, která se v díle autorky projevuje balancováním na pomezí offline a online světa, v jejichž průsečíku se snaží najít něco smysluplného a autentického.
Krykun s lehkostí kombinuje prvky pohanské či východoslovanské mytologie a rituální praxe, hovořící na hlubší úrovni o sdílených hodnotách a kulturní identitě, se symboly a produkty populární kultury.
Výsledná díla jsou nositeli až přehnané kreativity a drsnosti, která by se dala označit za formu feministického punku.“
· David Přílučník
„Výzkumná práce Davida Přílučíka reaguje na konkrétní fyzické a intelektuální prostředí a vychází z jeho osobní zkušenosti s gentrifikací, prekarizací nebo sociální nespravedlností. Silný akcent je v jeho dílech, která často vznikají ve spolupráci s dalšími aktérkami a spolupracovníky, kladen na problematiku životního prostředí a hledání průniků mezi přírodou a kulturou či společností.
Prosazuje tak nedualistický způsob myšlení a vnímání, k jehož vyjádření používá informovaný a zároveň poetický jazyk.“
· Vojtěch Rada
„Dílo Vojtěcha Rady, čerpající svou estetiku převážně z herního světa, odmítá tendence uniknout zmatkům skutečnosti do sféry digitálních životů a identit.
Místo toho používá herní prostředí jako kritický nástroj k úvahám o digitální i fyzické realitě a také o tom, kde se hranice mezi nimi již zhroutily.
Radova praxe přehodnocuje architekturu, veřejný prostor a paměť a aktivně zapojuje tělesnou a netělesnou přítomnost návštěvníků/diváků/uživatelů.“
· Martina Drozd Smutná
„Obrazy Martiny Smutné se velmi poutavě obrací k problému těla z feministické perspektivy. Její praxe je založena na zkoumání dědictví pramenů mimo bílý mužský kánon malby a zdůrazňuje nedostatečně zastoupené hlasy.
Její malby odhalují vnitřní prožitky těla, jeho roztříštěnost na jednotlivé buňky na jedné straně a vztahovou, propletenou kompozici na straně druhé.“
· Erza Šimek
„Ezra Šimek se s dávkou humoru a ironie a vizuálně nápadným jazykem zapojuje do naléhavých témat nebinárnosti, genderové fluidity a souvisejících identitárních, politických a sociálních témat.
Jeho/její dílo zpochybňuje stereotypy tradičních genderových rolí, často odkazem na populární západní kulturu, zejména hollywoodskou tradici.“
Kurátorský tým výstavy Ceny Jindřicha Chalupeckého 2022
· Anetta Mona Chisa
Aktivní multimediální umělkyně (socha, video, jazyk, performance).
Hlavní směry jejího vyjadřování uměleckého i osobního názoru jsou především měnící se referenční systémy, nutnost adaptačního uvažování ve světě, odpor k omezování ze strany mechanizmů trhu a skoro až mystická digitalizace.
U nás jsme její práce mohli spatřit v Meet Factory.
· Jaro Varga
Slovenský vizuální umělec a kurátor, žijící v Praze.
Hlavní směry jeho vyjadřování jsou fenomén zážitku formou přehodnocování jeho zprostředkování, vytváří nové choreografie divákova pohybu, a iniciuje přenos diváka do neobvyklých souvislostí přes fikci.
Povzbuzuje diváka k přehodnocování chápání místa jež je zafixováno v jeho paměti.
Zúčastnil se Pražského Bienále, vystavoval v Galerii Futura, Hunt Kastner a sám působí jako kurátor v Meetfactory.
Bonusem této výstavy je přítomnost prací zahraničního hosta
Společně s výstavou laureátek a laureátů byla v Mezaninu Veletržního paláce zahájena i výstava zahraničního hosta, jímž je thajsko-americký multimediální umělec, Korakrit Arunanondchai.
Jeho současná umělecká tvorba nacházející se prakticky v duchu celé výstavy, tematizuje také nové způsoby společného soužití ve fyzické i on-line realitě i potřebu větší společenské a environmentální uvědomělosti
Korakrit Arunanondchai je pokrčováním - již také - tradice, připojit k výstavě mladých nositelů ceny Jindřicha Chalupeckého i jednoho zahraničního autora, pro srovnání.
V pořadí šestým hostem výstavy laureátek a laureátů CJCH je tedy tentokrát thajsko-americký umělec Korakrit Arunanondchai.
A jak jej charakterizují organizátoři výstavy?
„Dílo Arunanondchaie se zaměřuje na transformační potenciál vyprávění. S každým projektem umělec rozšiřuje svůj vesmír propojených příběhů vyprávěných prostřednictvím rozsáhlých videoinstalací, obrazů, objektů a performativních děl. V jeho videích je myšlenka kolektivity chápána skrze světské i posvátné.
· Arunanondchai se narodil v Bangkoku a pracuje především střídavě v Bangkoku a New Yorku.
· Často čerpá z tamních kulturních kontextů.
· Odkazy na filozofii a mýty, často z míst s postkoloniálním traumatem, jsou spojujícími prvky umělcova vyprávění o otázkách vědomí, empatie a komunity.
· Okamžiky ztráty a transcendence svědčí o konkrétních realitách, které proplétají jednotlivce s politikou a mocí.
· V NGP představuje své dvě nové, vzájemně propojené videoinstalace:
Songs for Dying (2021) a Songs for Living (2021).
Obě práce jsou vytvořeny ve spolupráci s umělcem Alexem Gvojicem.
Z tiskové konference k zahájení výstavy
Zahajovací tiskovou konferenci řídila a organizačně připravila s typickou bravurou Eva Sochorová, vedoucí oddělení PR a tisková mluvčí NG P.
Úvodní slovo patřilo samozřejmě ředitelce NGP paní Alicii Knast, která nás seznámila s obsahem a smyslem tří nových výstav, které patří do hlavního podzimního programu NGP. Tedy s výstavou nazvanou V kroužcích dýmu: Portrét moderního umělce (o níž referujeme na www.www-kulturaok-eu.cz samostatně), výstavou nazvanou Fotograf festival: Nikdo sem nepatří víc než vy (věnujeme se jí také samostatně) a dvojvýstavě nazvané Cema Jindřicha Chalupeckého 2022, zahrnující i samostatnou prezentaci zahraničního hosta, jímž je Korakrit Arunanondchai, a jeho dvě video instalace Songs for Dying a Songs for Living.
Zahájení se zúčastnily zástupkyně Společnosti Jindřicha Chalupeckého
· Nejprve se ujala slova Karina Kottová
Karina Kottová patří dlouhodobě k nejvýraznějším kurátorkám současného umění u nás. Je zakladatelkou řady menších projektů a kurátorkou s mezinárodním přesahem. Od roku 2015 vede Společnost Jindřicha Chalupeckého.
Karin Kottová připomněla, že letošní výstava je specifickou v tom, že po dohodě s nositeli Ceny JCh poskytli prostor i dalším 51 účastníkům letošního ročníku.
Potvrdila nám, že i v nevyhodnocených pracích je převažujícím prvkem hledání vlastního postoje, zkušenosti a vliv událostí kolem nás. Tvůrci se nevyhýbají ani tak aktuálním tématům jako je tender, ekologie, identita jedince a její alternativy. Pokud se týká těchto 51 účastníků výstavy, tak jejich příspěvky nebyly podrobeny žádnému výběru a byly vystaveny opravdu ty práce, které na tuto výstavu opravdu autorky a autoři osobně dodali.
· Jako další hovořila Tereza Jindrová
Tereza Jindrová je ve vedení SJCh kurátorkou, která má na starost programy pro veřejnost. Ve svém příspěvku se věnovala součásti výstavy, kterou je zahraniční účast zahraničního umělce Korakrit Arunanondchaie. Seznámila nás tedy se základními body jeho uměleckého životopisu, připomněla jeho úspěch na Benátském Bienále a zdůraznila, že tento jeho výstavní počin je také jeho prvním představením se u nás. Charakterizovala nám i oba jeho filmy. Jejich základem je zachycení snah spojovat těla, vstupovat do galerijního prostoru a řešení odvěkého vztahu života a smrti. Oba snímky jsou navíc i mimořádně emotivní…
Text připravil: Richard Koníček
Foto: shotby.us (1x) a Richard Koníček (18 x)
Cena Jindřicha Chalupeckého 2022
23. 9. 2022 — 8. 1. 2023
Veletržní palác
Mezanin
Souvztažná přednáška a diskuze k CJCH 2022
Lukáš Senft: Rozrušení hranic: více než lidské vazby v Antropocénu
Termín a místo konání: 27/10 2022 ,Veletržní palác