Nejtemnější hodina aneb národ, který se vzdá bez boje, jako hrdý národ končí
ICP3 - Praha
25. 10. 2018
Film Nejtemnější hodina (Darkest Hour) je nazván termínem, jímž Churchill charakterizoval těžké období za II. sv. války, kdy byla Anglie vytlačena z pevninské Evropy porážkou u Dunkerku/Dunkerque. Anglie stála proti Německu sama a hrozilo jí nacistické vylodění.
Film měl celosvětovou premiéru 1. 9. 2017 a u nás šel do kin 11. 1. 2018. Tento - zatím nejnovější z filmů zabývajících se svéráznou a světodějnou osobností Winstona Churchilla -se nedlouho po té dostal i na program projekcí pořádaných Informačním centrem Prahy 3 pro zájemce z okolí.
Projekce jsou zdarma, na rezervaci kvůli omezené kapacitě sálu a umožňují občanům Prahy 3 zhlédnout dva filmy měsíčně, jež opravdu stojí za to. Návštěvnost je velká, zájem obrovský.
Pro mnohé seniorky a seniory by mohlo už být na obtíž vyhledávat nějaké multiplexy, navíc jim tohle prostředí není přece jen vlastní a v řadě případů mají i potíže s případnými přesuny. Ale pozor, v projekčním sále Informačního centra Praha 3 zdaleka nesedí jen seniorky a senioři, i když jsou v přesile. Filmy jsou tu oproti premiérovým projekcím v běžné distribuci poněkud opožděné, takže ten, kdo nestihl film v některém premiérovém kině, a nemá zájem si jej opatřit jiným způsobem, zajde si do Informačního centra Prahy 3 a film zhlédne. Projekce se dějí v rozumnou dobu od 18 hodin, takže pozdní návraty domů nehrozí.
Nejtemnější hodina není asi pro každého
Pro některé to možná je spíše nudný film. Zasedání parlamentu, zasedání vlády, zasedání generálního štábu, diktáty do psacího stroje, vzpomínky na krásné chvíle dávného mládí, dišputace s králem i lidmi v metru, to vše není zas tak moc materiál pro akční film.
Film se může jevit i jako lekce patriotismu a bude srovnáván s finále Nolanova Dunkerku, řešícím totéž, jen z druhé strany. Přesněji, zdola, z kotle na neudržitelné vartě II. sv. války.
Ti soudnější to ale možná uvidí jinak. Dunkerk byla tečka za martýriem osamoceného Winstona Churchilla. Divák tak ocení spíše to, že nám film - zejména zásluhou představitele hlavní role Garyho Oldmana - nabídne širší pohled na událost a daleko větší drama - neboť se jedná o drama celospolečenské, dějinné a nejen čistě vojenské, v rámci hrůz II. sv. války, přece jen epizodní.
K diskuzím a polemikám vybízí i scéna Churchilla v metru.
Stala se, nestala? Je to jedno. Nikdo z nás u toho nebyl.
Film ale nemůže trvat pár týdnů jako realita. Potřebuje zkratku. Scénu, která shrne vnitřní boj zoufalého člověka, uvědomujícího si víc, než jsou schopni pochopit ti kolem něj, scénu nádhernou a možná až kýčovitě chápatelnou, ale plně vysvětlující. Krásně a symbolicky. Tak nějak to bylo, i když Winston Churchill nikdy v metru nejel. Historie Anglie a jejích obyvatel, zejména londýnských, to dokazuje. Tak, co řešit formu, když jde o podstatu.
Není Churchill jako Churchill
Poirota hrál a bude hrát už kdekdo, ale jen jeden je kongeniální. David Suchet. I Winstona Churchila hrál a bude hrát, kdekdo, teď Gary Oldman. Herec známý našim divákům spíše z filmů jako třeba Ztraceni ve vesmíru. A Gary Oldman Churchilla hraje, jako kdyby jím byl, nebo jinak řečeno, jako kdyby do hlavní role obsadili samotného Winstona Churchilla. A to řeší vše. Hraje ho tak, že s ním na nic jiného už myslet nejde, prožívat nic jiného také nejde, jen šílené napětí, jež ho drtí a nerozdrtí, neskutečný balvan odpovědnosti a jak v jedné chvíli říká jeho pozoruhodná manželka: „Já vím, že teď neseš na zádech celou tíhu světa…“.
A vy s ním i s ní máte pocit, že ta tíha světa dosedá už i na vaše bedra. A to i přesto, že víme, jak to dopadlo, že měl pravdu a že ji uhájil, tak jako starou dobrou Anglii a Britské impérium, a tím, ano, tím vlastně, mimo jiné, například i nás, o nichž se tehdy hlásalo, že „Češi v tomto prostoru nemají konec konců co pohledávat“.
Nebyl na to sám, ale v těch pár dnech, jež snímek krok po kroku mapuje, sám byl. A to tak, že úplně. Odkopl ho dokonce i americký prezident. Svou bojovou apatií ho podrazila i Francie a intrikoval proti němu i celý poraženecký a nenávistný britský kabinet. Dokonce i sám král Jiří mu v té chvíli moc nevěřil. A to divák, tedy soudný divák, nehledající akční plytkou podívanou, náležitě ocení. A také spoluprožije.
Není snadné nesklouznout k patosu či agitce
Natočit politický ´skorodokument´ z nejvyšších kruhů politiky, navíc všeobecně známý z dějin, v běhu doby i výsledku, není snadné. A ve zkratce vylíčit dějinnost dní, stejně jako vizionářství hlavní postavy, na niž my už nahlížíme z pozice znalých výsledku, o kterém neměl v té chvíli nikdo ani on tušení.
A tak detail scény, kdy se neformálně král Jiří (Ben Mendelsohn) a Churchill ujišťují, že ani jeden nejsou žádní supermani, že oba mají strach, ale oba se kvůli tomu nebudou vzdávat a oba jsou pro - bránit se přesile - je možná scénáristická fabulace, ale ve filmu je to scéna z nejlidštějších. (Churchill: „A už vás neděsím?“ – Král: „Trochu. Ale to zvládneme. A můžete se mnou ve všem počítat.“)
A ještě jedna - vedle Oldmana skoro nenápadná - důležitá postava tu je. Charizmatický premiér má celou dobu u sebe sekretářku (Lily James). Nevíme, zda byla, ale rozhodně tu zastupuje jakousi personifikaci blízké, ale jinak neslyšené a v podstatě i přehlížené, lidové masy, jež tak nějak jako ona cítila, a tak nějak, jako ona, věřila svému premiérovi. Zcela v rozporu s politickými profíky, potentočkovanými už předem a poraženeckými vojenskými stratégy, vzdávajícími se už jen při pohledu na postup wermachtu mapou Evropy.
Člověk se musí zamýšlet
Kdoví, co se ve filmografii made in United Kingdom stalo, ale Dunkerk, Králova řeč a teď Nejtemnější hodina jako by do sebe zapadaly a tvořily trilogii doplňující obraz doby a dějinného zlomu. A je to dobře. Snad náhoda, možná strategie, ale dobře to je. I my bychom si to měli uvědomit.
Vynikající český film Masaryk, vracející se k téže době, nám také mnoho napovídá. I my jsme přece byli v podobné situaci a dodnes vedeme řeči na téma, zda jsme se měli Hitlerovi bránit nebo ne. Těžko říci.
Ale to, co pronesl Churchill, je velmi moudré a poučné.
„Národ, který se brání zlu a podlehne, jednou se zas obnoví a ožije hrdě.
Ale národ, který se vzdá bez boje – jako hrdý národ končí.“
No, a co si budeme nalhávat, zatímco 1. republika, teď jsme ji slavili, byl náběh na suverénní a celosvětově významný stát, tak od roku 1939 se jako stát už jen plácáme ode zdi ke zdi. Ano, něco na tom je. Bylo.
Oldmanův Churchill je Churchillův Oldman
Rázný, přímý, zarputilý, vůdčí, stařecký, s tíhou světa na svých typicky ponachýlených ramenou. Nejsilnější, kromě pár epizodních scén, jsou premiérovy (zaznamenané) projevy. A lze souhlasit s jeho sekretářkou, jež ho v jedné z mnoha slábnoucích (ne slabých!) chvilek povzbuzuje: „Vy dokážete sestavit slova tak, jako nikdo.“ Má pravdu.
Gary Oldman byl v maskérně přes 200 hodin. Líčili ho 4 hodiny, a to začínali již ve 3.15 hodin ráno. Z natáčení šel poslední - hodinu ho odličovali. Uvádí se i to, že za natáčení vykouřil 400 doutníků…
Nejen tím byl jeho Churchill lidsky reálný. Nebyl vševědoucí, nebyl si jist, tápal, občas byl skoro až nemohoucí, zmatený, mumlal zoufale…Protože ho tlačili všichni ke zdi a ani on sám vlastně nevěděl, má-li pravdu. Divák tak, díky jeho podání, trne, zda to vydrží, a vydechne si, když se vzedme a impozantně předvede svou umanutost, svou pravdu a hlavně - svou vůdčí sílu. Nevím, jak kdo, ale diváci a divačky kolem, a já jednoznačně, jsme mu doslova viseli na rtech a soucítili s ním. A z projekce jsem odcházel udřený. A to jsem, opakuji, předem znal, že to s ním i jeho vizí dopadne dobře, neboť znám dějinný vývoj a vím, jak se vyřešila válka jako celek, i jak skončil osud elitní britské armády v Dunkerku.
A nezlobte se, kam se hrabe film Churchill z roku 2017 s Brianem Coxem…
Jak to shrnul distributor?
Gary Oldman v roli jedné z největších osobností 20. století. Winston Churchill na počátku II. sv. války musí učinit zásadní rozhodnutí. Hrozba německé invaze je bezprostřední a on, premiér Velké Británie musí v této temné hodině během chvíle semknout národ a změnit běh dějin. (distributor: CinemArt)
Titul: Nejtemnější hodina (Darkest Hour)
Země původu: USA/Velká Británie
Režie: JoeWright
Producenti: Tim Bevan, Eric Fellner, Anthony McCarten, Lisa Bruce, Douglas Urbanski
Scénář: Anthony McCarten
Kamera: Bruno Delbonnel
Hudba: Dario Marianelli
Střih: Valerio Bonelli
Scénografie: Sarah Greenwood
Hrají: Gary Oldman, Kristin Scott Thomas, Ben Mendelsohn, Lily James, Ronald Pickup, Stephen Dillane, Nicholas Jones, Samuel West, David Schofield, Richard Lumsden, Hilton McRae, Benjamin Whitrow, Joe Armstrong, Adrian Rawlins, David Bamber, Paul Leonard, David Strathairn, Philip Martin Brown, Demetri Goritsas, Jordan Waller, Alexandra Clatworthy, Bethany Muir, Jeremy Child, Brian Pettifer, Pip Torrens, Hannah Steele, Nia Gwynne, Richard Glover, FayeMarsay, Charley Palmer Rothwell, Adolf Hitler (a.z.), Martyn Mayger, Róisín O'Neill, Joshua James, Bronte Carmichael
Kostýmy: Jacqueline Durran
Žánr: drama / historický / životopisný / válečný
Stopáž: 125 minut
Ocenění:
Academy Awards - Oscar
2018 - Gary Oldman (Hlavní herec)
Golden Globes - Zlatý globus
2018 – Gary Oldman (Nejlepší herec - drama)
Ceny BAFTA:
2018 - Gary Oldman (Nejlepší herec v hlavní roli)
2018 - Masky
AACTA International Awards
2018 - Gary Oldman (Nejlepší herec)
A k tomu řada nominací po celém světě…
Hodnocení: 100 %
Richard Koníček
Foto: internet
Trailer:
https://www.youtube.com/watch?v=4ptda3bpxeU