Nebezpečný/ Unsafe V. K. Novák aneb hlavním autorovým tématem byla hravost …či Kristus letec (2002 - 2006)
Galerie NTK - Praha
26. 9. - 11. 11. 2018
Na vernisáži nové výstavy, výstavy kinetických děl Vratislava Karla Nováka, jsme v obou podlažích zhlédli modely autorových zajímavých děl.
V. K. Novák byl autorem mnoha kinetických kovových plastik ve veřejném prostoru v Čechách i v zahraničí. Jeho práce jsou označovány termínem ´kinetický konstruktivismus´ a pohání je vítr nebo elektromotor. Nejznámější z nich je pražský Stroj času - Metronom na Letné. Kvůli jisté nebezpečnosti a komplikované údržbě nebyl osud jeho plastik vždy jednoduchý a některé z nich byly časem odstraněny. Novákova monumentální sochařská tvorba je svým pojetím ojedinělým solitérem a stojí za to o ní informovat a uchovat ji pro příští generace.
„Nejznámější autorovou prací ve veřejném prostoru se stala jedinečná funkční, elektrifikovaná plastika letenského Metronomu, realizovaná v roce 1991. Nicméně první Novákova kinetická plastika vznikla již v roce 1978. Kinetismus a konstruktivismus vycházely z autorovy záliby v technických vynálezech a mechanických konstrukcích a jeho všeobecného obdivu k technickému pokroku.
Konstrukce vytvářel v jednoduchých geometrických formách. Nikdy se nejednalo jen o strohé technické řešení formy. Autorovy kovové objekty vždy obsahovaly složitější myšlenkovou i citovou podstatu, vztaženou k tématu a geniu loci jejich umístění.
První práce tohoto druhu se objevily v roce 1978 jako malé mechanické hravé samohyby, jejichž kovová konstrukce je složena z koleček, ojí, osiček, převodů nebo táhel. Pro jejich cyklický pohyb je autor pojmenoval Cykloty jako základní princip využívají valivý, otáčivý, krouživý či kývavý pohyb, vtělený do výtvarně pozoruhodných konstrukčních prvků.
Ty následně uplatňoval také ve svých realizacích do architektury a veřejného prostoru. Některé z autorových plastik byly také doplněny o zvukový efekt. Novákovy kinetické konstrukce s jednoduchou nebo složitější mechanikou byly zpočátku poháněny pouze působením větru, od 2. pol. 80. konstruoval některé plastiky i na elektrický pohon.
Významným momentem pro jejich realizaci byla spolupráce s architekty, kteří tato neotřelá díla prosazovali do veřejných budov nebo sídlištních celků. Ne vždy byly Novákovy plastiky veřejností přijímány pozitivně, jak o tom svědčí dobová dokumentace a korespondence. Mimo politických důvodů to bylo zejména nepochopení tohoto typu výtvarných prací ve veřejném prostoru. Významnou roli v odporu k autorovým realizacím sehrál za větrného počasí nadměrný hluk, který iritoval obyvatele či uživatele okolního prostoru.
U některých objektů se projevovala také častá poruchovost. Další z aspektů nevole k autorovým kinetickým plastikám byla také určitá míra jejich nebezpečnosti. Neblahým kritériem jejich delší existence byl kovový materiál a mechanické prvky, které bylo nutné po určité době udržovat pravidelnými nátěry, mazáním či výměnou při opotřebení.
To vše často vedlo k poškození, zaaretování nebo dokonce k cílenému odstranění autorových „nepohodlných“ plastik. V současné době se z realizovaných plastik V. K. Nováka nacházejí ve veřejném prostoru již jen dvě třetiny a ne všechny jsou v dobrém technickém stavu. Nezbývá než si přát, aby byli jejich majitelé či nájemci v budoucnu prozíraví a vhodnou údržbou prodloužili jejich životnost minimálně pro další generaci.“
(text: Kateřina Nora Nováková)
Kurátorky: Kateřina Nora Nováková, Ludmila Šikolová
V. K. Novák (* 13. 12. 1942 Praha, + 2014)
- 1957 - 1961: studium na Střední umělecké škole bižuterní v Jablonci nad Nisou - obor rytí kovu
- 1961 -1968: dokončil studium na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze - ateliér kovu a šperku docenta J. Nušla
- od 1966: vystavuje doma i v zahraničí
- 1969: první instalace třímetrových kinetických abstraktních objektů: Šťastný pavouk, Páteř a Píseň kovového věku na venkovní sochařské výstavě Socha a město Liberec
- v 70. letech si vytvořil vlastní postmoderní tvarosloví, které korespondovalo s nejaktuálnějšími projevy světového vizuálního umění
Z tohoto období je známá jeho série drobnějších objektů nazvané Cykloty, které se uváděly do pohybu dotykem ruky.
- experimentoval se šperkem, kde se dostal až za hranici tohoto oboru do prostoru konceptuálních zásahů do krajiny lidského těla a body artu
V 80. letech realizoval velké množství monumentálních častokrát kinetických soch v rámci nové výstavby například Jablonce nad Nisou, Liberce, České Lípy, Teplic, Chomutova, Prunéřova a Prahy.
Realizace vznikaly v rámci stavebního zákona (1965 - 1991), který ukládal věnovat 1 až 4 procenta z rozpočtu z nové stavby na výtvarné řešení.
- 1991: z jeho tvorby je neznámější jeho mechanický objekt, osazen ý na místě zbouraného pomníku J. V. Stalina na pražské Letné. 24 metrů vysoký Metronom má výšku vrcholu původního Stalinova pomníku a doba jednoho kyvu je jedna minuta a odpočítává pomíjivý čas každé doby, která si nárokuje věčnost a symbolizuje oscilaci mezi politickou pravicí a levicí
- 1992: vedl autorský kolektiv úspěšné československé expozice na Světové výstavě Expo 92 ve španělské Seville.
- 1990: nastoupil jako vedoucí ateliéru Šperk na Vysoké škole umělecko-průmyslové a tuto funkci zastával až do roku 2007
- 2001: vyhrál s Suzan Rae Ewingovou prestižní mezinárodní soutěž na výzdobu parku v Cincinnati v Ohiu, který je věnován prvnímu tamnímu afroamerickému starostovy v USA Theodorovi M. Berrymu
- jeho důmyslné kinetické konstrukce, využívající kov a světlo, byly vystaveny a realizovány nejen u nás, ale i v Polsku, Německu, Španělsku, Portugalsku a Spojených Státech
- 2014: zemřel ve svých 71 letech
(použito textu Pavla Karouse)
160 00 Praha 6
Technická 6
Máme otevřeno kromě pondělí: út - ne: 10. 00 - 18.00 hodin
Vstup: zdarma
Hodnocení: 99 %
Ing. Olga Koníčková
Foto: © Ing. Olga Koníčková
https://www.vetrelciavolavky.cz/sochari/vratislav-karel-novak