MOVE Intimita jako vzdor aneb účinný nástroj emancipace menšin v podání francouzských tvůrců

13.06.2022 18:42

 

 

 

Festival MOVE

Intimita jako vzdor

10. 6. – 9. 10. 2022

Národní galerie Praha

Velká dvorana Veletržního paláce

 

 

„Letošní rok je v oblasti mezinárodní spolupráce velmi dynamický.

Významná je s tím související prezentace českého umění v zahraničí, obzvlášť toho současného.

Jsem ráda, že opět můžeme poukázat na to, jak umění smývá hranice, respektive žádné ani nepotřebuje.

Jazyk umění je univerzální.“

generální ředitelka NGP Alicja Knast

 

 

Národní galerie Praha, ve spolupráci s Centre Pompidou a jím pořádaným Move festivalem otevřela ve Velké dvoraně Veletržního paláce u příležitosti francouzského a českého předsednictví v Radě EU výstavu nazvanou Intimita jako vzdor.

Expozice představuje práce mezinárodních umělkyň a umělců, kteří galerii zaplnili díly s uměleckým využitím vlastní intimity.

 

 

NGP se už „ujala“ kulturního předsednictví v Radě EU

 

Generální ředitelka NGP Alicija Knast vetkla do vínku expozici Intimita jako vzdor podstatu současného umění slovy, že „umění smývá hranice a jazyk umění je univerzální“. Aktuálním důkazem je jednoznačně nejnovější výstavní počin nacházející se v NGP, v jejím největším možném výstavním prostoru, který přesto zachovává možnost intimity při vnímání jednotlivých děl. A jedná se o díla z významného francouzského festivalu s názvem Move, který s mimořádným úspěchem pořádá každý rok proslulá mekka moderního umění, pařížské Centre Pompidou. Témata i umělci se mění, obojí je vždy nadnárodní, smývající ony administrativní hranice a vyjadřuje se univerzálním jazykem společným veškerému umění. Také tvůrci, kteří se na festivalu MOVE podílejí, pocházejí z různých zemí a odlišných národností. Propojení festivalu MOVE, který si letos dal heslo a téma Intimita jako vzor, s naší Národní galerií není náhodné, i když pro festival MOVE je to novum. Propojení obou vrcholných uměleckých institucí Francie a České republiky je akcelerováno faktem, že rotační předsednictví Rady EU předává 1. 7. letošního roku právě Francie a právě České republice. A tak se jako symbolické, uměním snadné, pominutí administrativních hranic mezi oběma státy, stává instalace expozice francouzské na půdě naší NGP a následně expozice české na půdě Centra Pompidou. 

 

Nadnárodnost umění – nadnárodnost zahájení

 

Krásná a smysluplná myšlenka, objevná a propojující expozice si vyžádala i mimořádnou diplomatickou aktivitu vedení NGP a zejména pak logistické nasazení tiskového oddělení. Mezinárodní obsazení úvodní tiskové konference bylo vskutku vrcholné a jistě stálo nemálo úsilí vedoucí tiskového útvaru NGP Evy Sochorové, která pak výsledek své organizační činnosti také moderovala. Uvážíme-li, že se ve Veletržním paláci v prostoru zvaném Korzo, shromáždil takřka summit dvou států a dvou vrcholných institucí je zřejmé, že to snadné zejména v dění, jež v celé Evropě chtě nechtě panuje.

 

 

A tak se na zahájení expozice setkali: jeho excelence, velvyslanec Francie, Alexis Dutertre,  český ministr pro evropské záležitosti, Mikuláš Bek, v zastoupení českého ministra kultury, Martina Baxy, jeho náměstek Ondřej Chrást, ředitel odboru pro kulturu a kulturní tvorbu Centre Pompidou, Mathieu Potte-Bonneville, generální ředitelka NGP Alicja Knast, kurátorka a autorka koncepce francouzské expozice Intimita jako vzdor Caroline Ferreira a ředitel Sbírky moderního a současného umění Michal Novotný. Hovořilo se francouzsky, anglicky i česky. A protože nešlo v této fázi ještě o samotné umění, jehož jazyk je – jak bylo předesláno - univerzální, excelovala zde i výborná a precizní trojjazyčná tlumočnice Eva Ullrichová.

Všechny přítomné osobnosti měly k výstavě a jejímu celoevropskému přesahu co říci, takže moderující Eva Sochorová, která udělovala jednotlivým mluvčím slovo, musela připomenout, že lze jen těžko, stanovit, kdo by měl hovořit první a kdo poslední, takže se osobnosti na tribuně ve svých projevech střídaly dle pořádku, v jakém usedli za předsednický pult. A bylo to tak dobře. I tomto bodě se tisková konference nesvazovala striktně protokolem a stala se tak jakousi neformální - opět volně nadnárodní - tribunou vyřčených názorů a myšlenek.

 

Z diskuse přítomných…

 

 

·         Ministr pro evropské záležitosti, Mikuláš Bek, ocenil přínos spolupráce NGP ve prospěch nadcházejícího předsednictví ČR v Radě EU. Zdůraznil, že za našeho předsednictví budeme podporovat trend charakterizovaný heslem „Evropa rozmanitosti jednání, vícehlasého sboru a harmonie.“

 

 

·         Generální ředitelka NGP Alicja Knast  se krátce zmínila především o náročnosti organizace francouzské výstavy u nás a naší v Paříži, neboť přípravy obou výstavy probíhaly za celoevropských, značně nejednotných proticovidových opatření. Tím víc si považuje zásluhy autorky koncepce francouzské expozice Intimita jako vzdor Caroline Ferreira.

V další části svého vstupu prohlásila, že NGP považuje svoji spolupráci na průběhu našeho předsednictví za důležitou část působení NGP. A dodala, že ČR má v oblasti kultury Evropě opravdu co nabídnout, protože umění je internacionální. Závěrem dodala vizi, kterou by měl dodržovat každý z nás, ale i instituce a nejen ty kulturní: „Budeme-li poslouchat všichni vlastní rozum, ocitneme se všichni záhy v ráji.“

 

 

·         Náměstek ministra kultury, Ondřej Chrást vyzdvihl význam výstavy „Intimita jako vzdor“ představující dokonalou spolupráci dvou nejvýznamnějších kulturních institucí dvou kulturně vyspělých evropských států. Za důležité považuje právě tu reciprocitu, kdy francouzští umělci vystavují svoji tvorbu na půdě české Národní galerie a čeští tvůrci budou souběžně vystavovat své práce na půdě Centre Pompidou. Kultruní politika, jak dodal, není ale jenom hledání vzájemných kontaktů, ale především vzajemné informování o tom, co si může nabídnout. Závěrem připomněl, že v rámci našeho předsednictví neproběhne jen reciproční výstava českých umělců v Paříži, ale naplánován a připraven je celý soubor akcí dokazujících, že právě to, co v kultuře národy rozlišuje, může být tím, co je spojuje.

 

 

·         Velvyslanec Francie, Alexis Dutertre navázal na příspěvek generální ředitelky NGP Alicje Knast a potvrdil, že výstava Intimita jako vzdor se připravovala ve složitém roce 2020. Za velmi potěšitelné, považuje z toho všeho vzniklé navázání trvalé spolupráce mezi Centre Pompidou a NGP, která tedy neskončí jedinými paralelními výstavami v obou institucích. Povzbudivě připomněl, že francouzská vláda bude nejen podporovat předsednictví ČR Radě Evropy, ale bude také maximálně podporovat především partnerské vztahy mezi kulturními institucemi obou zemí. A dodal, že právě výstava Intimita jako vzdor vytváří prostor pro vyjádření svobodné identity svobodných občanů svobodné Evropy.

 

 

·         Ředitel odboru pro kulturu a kulturní tvorbu Centre Pompidou, Mathieu Potte-Bonneville, ocenil na výstavě Intimita jako vzdor, propojení mezi jednotlivými žánry, jako typický projev současné evropské kultury a směr k propojování nejrůzněji orientovaných a zaměřených tvůrců i galerií. Projekt recipročních výstav – podle jeho slov – navíc k lepšímu propojování kultur a společností mezi západní a východní Evropou. Závěrem uznale ocenil mimořádnou vstřícnost a pohostinnost NGP a slíbil, že stejnou měrou se bude angažovat i Centre Pompidou. A jak dodal, vstřícnost a pohostinnost, souvisí úzce se současnou Evropou, k čemuž patří i naprostá svoboda projevu.

 

 

·         Ředitel Sbírky moderního a současného umění NGP, Michal Novotný, nejprve uznale ocenil precizní fungování Centre Pompidou. Vyslovil naději, že jsme v rámci obou institucí na počátku trvalé a prospěšné spolupráce. Pak připomněl, že výstava Intimita jako vzdor, velmi dobře koresponduje s naší již nějaký čas běžící výstavy Digitální blízkost, které od teď budou probíhat současně, a není od věci, aby divák navštívil obě výstavy současně. K vlastní výstavě Intimita jako vzdor, připomněl, že k její instalaci byl zcela záměrně zvolen právě ten největší výstavní prostor jaký je v naší republice k dispozici. I když by se na první pohled mohlo zdát, že pro „intimitu“ není nic nepříhodnějšího než rozlehlá výstavní prostora. Ale opak je pravdou. Do prostoru se dalo nainstalovat sedmero filmů v celkové stopáži 180 minut, které je právě v takovém prostoru, jakým je Dvorana Veletržního paláce, možno shlédnout nerušeně, intimně, v rámci jednoho celku. Výstava byla složitým technickým a logistickým úkolem pro tři desítky odborných dodavatelů. Architekt celé instalace dokázal vhodným uspořádáním všech vystavených děl, vytvořit nejen nedílný celek, ale vlastně celé samostatné umělecké dílo, vystihující jakousi fantaskní krajinu.

 

 

·         Autorka koncepce francouzské expozice Intimita jako vzdor Caroline Ferreira, jíž patřil poslední vstup zdůraznila, že v Centre Pompidou je běžné, každoročně věnovat nejméně jednu zásadní výstavu právě tématům feministickým a dalším vyvolávajícím dosud diskuze a kontroverze. Každoročně je zvoleno jedno heslo, jemuž je pak z nejrůznějších pohledů věnována vystavujícími umělci pozornost. Letošní téma je intimita. Výstavy se zatím konaly ale vždy jen v Paříži, a letos poprvé je výstava instalována mimo Paříž v Praze. Pochválila vybraný impozantní prostor Dvorany Veletržního paláce neboť je v něm vše možno realizovat přesně na míru umělcovým představám a možnostem instalátorů. Připomněla, že intimita je vhodná i při sledování jednotlivých uměleckých počinů, neboť každý z tvůrců řeší jinak problém a každý má i svůj osobitý přístup ke zvolenému tématu. Výstava nabízí vlastně i vhledy do intimity jednotlivých umělců, do jejich mikrosvětů.

 

 

Citujeme tiskovou zprávu k výstavě Intimita jako vzdor

 

INTIMITA JAKO VZDOR A DALŠÍ MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE

 

Národní galerie Praha ve spolupráci s Centre Pompidou a jím pořádaným Move festivalem otevírá 10. Června ve Veletržním paláci u příležitosti francouzského a českého předsednictví v Radě EU výstavu Intimita jako vzdor. Ta představí práce mezinárodních umělkyň a umělců, kteří galerii zaplní díly s uměleckým využitím vlastní intimity.

MOVE: INTIMITA JAKO VZDOR

Movefestival, který od roku 2017 pořádá pařížské Centre Pompidou, se vůbec poprvé představí divákům v Praze. Hlavním tématem letošního ročníku je intimita a její politický potenciál.

Současné umění se snaží pracovat se stále přehlíženým a podceňovaným prostorem intimity. Vychází z historických přístupů a pokračuje ve zkoumání toho, jak může být odhalení vlastní intimity postojem vzdoru. Ve 21. století se tak děje v kontextu s narůstající narcistní exhibicí vlastního soukromí na sociálních sítích, jež bývá označováno jako extimita. To, co mělo zůstat uvnitř a skryté, je nyní volně přístupné a vystavované. Lidé si nejsou vědomi rizik sledování státním aparátem či obchodování s daty soukromými společnostmi. Umělci pracují se sděleními, u kterých je záměrně nejasná hranice mezi vynuceným či nevědomým odhalením, exhibicionismem nebo politickou proklamací, a zkoumají tak možnosti využívání intimity jako aktu rezistence vůči různým způsobům útlaku.

V souvislosti s pandemií, která tak dramaticky dolehla na svět v roce 2020, si můžeme obdobné otázky klást ještě z nového úhlu pohledu. Omezení pohybu a nucená domácí izolace nově propojily osobní a profesní sféru, a současně drasticky omezily lidské kontakty. Následná tíseň odhalila, nakolik je potřeba osobního kontaktu v lidském životě naléhavá.

Výstava MOVE: Intimita jako vzdor uvede práce 8 mezinárodních umělkyň a umělců.

·         Julie Béna, Julien Creuzeta Mélanie Matranga představí tři nová sochařská díla vytvořená speciálně pro Velkou dvoranu Veletržního paláce. Monumentální prostor zaplní křehkými instalacemi, v nichž se propojuje kresba na podlaze a v prostoru, velkoformátová textilní plátna a sochy na pomezí umění a mobiliáře. Každý ze zastoupených umělců zároveň představí alespoň jeden film nebo video pracující s tématem intimity.

·         Práce Marijke De Roover, Roryho Pilgrima, Hannah Quinlan, Rosie Hastings a Mony Varichon vybízejí k úvahám nad veřejnou prezentací sebe sama, péči o druhé a zásadní potřebu se sdružovat.

·         Specifickou imateriální architekturu výstavy připravil umělec Tomáš Džadoň.

 

 

Informace o připravovaném projektu nazvaném KVĚTINOVÁ UNIE

 

·         Výstavní projekt Květinová unie (12. 7. – 31. 12. 2022), realizovaný skupinou devíti mladých českých umělců, textilních designerů a grafiků – Jana Brože, Jakuba Chomy, Babory Fastrové a Johany Pošové, Jakuba Jansy, Valentýny Janů, Martina Kohouta a kolektivu Overall Office.

·         Pod kurátorským vedením Michala Novotného bude probíhat ve dvou budovách Rady EU – Justus Lipsius a Europa Building.

·         Projekt, který je realizován za podpory Úřadu vlády ČR jako oficiální kulturní prezentace českého předsednictví, je zamýšlen jako kampaň unijních a tradičních českých hodnot.

·         Výtvarně a s humorem zdůrazňuje euro-pozitivní a ekologické aspekty našeho předsednictví.

·         Akcentuje potřebu dialogu, péče o druhé a o naše životní prostředí.

·         Hlavními motivy projektu jsou jednota v rozmanitosti a období péče a uzdravování, témata zhmotněná věncem12 květin symbolizujících hvězdy na vlajce Evropské unie, a také recyklace a upcyklace zrcadlící se v materiálech a výrobních technikách používaných v rámci celého projektu.

·         Cílem je také prezentace českého vztahu k přírodě a snaha akcentovat zásadní témata, která budou s předsednictvím spjata, ať už se jedná o bezpečnostní otázky, ekologickou transformaci, nebo propagaci unijních hodnot v zemích východní Evropy.

 

 

Informace o projektu MILENA DOPITOVÁ: EVEN ODD

 

·         Třetím mezinárodním projektem Národní galerie Praha, tentokrát ve spolupráci s bruselským BOZAR  – Centre for Fine Arts, bude výstava Milena Dopitová: Even Odd (16. 8. – 30. 10. 2022), již bude tvořit soubor objektů formálně odvozených z tvarů kolejnicové stavebnice. Dopitová staví na jednoduché, a přesto velmi půvabné symbolice infrastruktury, která propojuje jednotlivé evropské státy.

·         Tyto objekty nabývají antropomorfních tvarů představujících jedince v síti jeho společenských vazeb a prožitků. Pocit sounáležitosti a jednoty není samozřejmý a je třeba o něj dlouhodobě usilovat. Je to každodenní práce každého z nás.

·         Milena Dopitová je intermediální umělkyně, která vstoupila na českou výtvarnou scénu na přelomu 80. a 90. let 20. století. Je laureátkou mnoha českých i mezinárodních uměleckých ocenění. Její dílo je zastoupeno také ve sbírkách Národní galerie Praha.

·         Hlavním tématem Dopitové je intimita a emocionalita člověka. Ve svých objektech, videích a fotografiích pracuje s náměty sociální, tělesné a genderové identity. Svůj až sociologický přístup zapojí i v připravované instalaci pro centrum BOZAR v Bruselu, kde se bude věnovat prožitku sounáležitosti jako hlavní myšlenky Evropy.

·         Záměrem je hledat pochopení a solidárnost napříč kulturními odlišnostmi a národnostmi. Výstava vzniká za podpory Ministerstva kultury a Ministerstva zahraničních věcí a ve spolupráci s Českým centrem Brusel. Kurátory jsou Michal Novotný a Eva Skopalová.

 

Všechny projekty se uskuteční za podpory Úřadu vlády ČR, Ministerstva kultury ČR, Ministerstva zahraničních věcí ČR, Velvyslanectví Francie v Praze a Francouzského institutu v Praze.

Více informací na www.ngprague.cz

 

 

Text připravil: Richard Koníček

Foto: Richard Koníček

 

NÁRODNÍ GALERIE PRAHA

Staroměstské nám. 12, 110 15 Praha 1

FB Národní galerie Praha

FB Národní galerie Praha dětem

IG ngprague #ngprague

NEWSLETTER

www.ngprague.cz

Otevírací doba

Úterý – neděle 10 – 18 h, středa 10–20 h

 

Autorka koncepce francouzské expozice Intimita jako vzdor Caroline Ferreira