Monika Horčicová: Ruka aneb odcvrnkněme naše bolesti a nemoc a odcházejme zase žít
Monika Horčicová
Ruka
Fakultní nemocnice v Motole
(před budovou ředitelství naproti vstupu do metra)
Ruka
– realizace Moniky Váňové Horčicové nese jednoduchý název,
který odkazuje k části lidského těla –
ztvárněné v nadživotní velikosti a zachycené v gestu naznačujícím
přípravu k odcvrnknutí neviditelného předmětu.
Předmět, však záměrně chybí a
ponechává prostor
divákově fantazii…
Obří ruka na prahu nemocnice?
Ano, správně. Obří ruka a právě na prahu nemocnice.
Ta ruka, se totiž chystá odcvrnknout vše, čeho se chceme zbavit. Vše co nás sužuje, trápí, děsí, bolí, zneklidňuje, co nechceme, co si nepřejeme, čeho se obáváme, co k nám nikdy nepatřilo, a chceme, aby to bylo od nás opět co nejdále.
Nemoc.
Lékaři mohou dělat, co dovedou, nemocnice použít všechny prostředky, nasadit léky, přístroje, provést zákroky, ale to vše není samo o sobě dostačující.
My sami musíme, když už jsme se do té situace dostali, když už jsme se ocitli v nemocnici, musíme pro to udělat co nejvíc.
Hlavně my sami.
Musíme ODCVRNKNOUT vše, co se na nás hrne, lepí, co nás napadá, zachvacuje, co se po nás sápe.
Musíme to ODCVRNKNOUT co nejvíc, co nejdál, tam, kde nám to už nebude vadit, kde nás to nebude trápit, kde se nás to už nedotýkat. A týkat.
Proto je ta ruka na prahu nemocnice naprosto nejsprávnějším podpůrným prostředkem naší mysli.
A proto právě sem patří.
Aby nám dala sílu, víru, naději. Abychom si uvědomili, jak sestavit prsty a jak to všechno zlé ODCVRNKNOUT.
Z kurátorské zprávy
„Ačkoli může dílo na první pohled působit banálně, je třeba si uvědomit, že gesta rukou patří v dějinách lidstva mezi silné symboly.
Jak autorka připomíná, setkáváme se s nimi napříč různými náboženskými tradicemi – od křesťanství přes buddhismus až po mudry v józe a meditaci.
V kulturách Středního východu a severní Afriky funguje ruka jako ochranný znak, který má člověka chránit před zlem.
Podobně se symbol ruky objevuje i v kabalistických rukopisech, kde představuje hebrejské písmeno „Šin“ – čili jeden z výrazů označujících Boha.“
Monika Horčicová
· vystudovala SUPŠ Václava Hollara v Praze obor propagační výtvarnictví
· Fakultu výtvarných umění VUT v Brně, ateliér Sochařství 1 u prof. ak. soch. Michala Gabriela.
· Během studia absolvovala stáž na School of Visual Arts v New Yorku ve Spojených státech.
· V sochařské tvorbě soustavně využívá digitálních technologií a 3D tisku.
· Sochy často zpracovávají téma vanitas a jsou realizovány ve veřejném prostoru měst v České republice i v zahraničí (Německo, Austrálie, Ekvádor).
· Zúčastnila se 1. ročníku sochařského festivalu Sculpture Line 2015
· Žije a pracuje v Rosicích u Brna.
Text: Richard Koníček
Foto: Marie Kubíčková, DiS.
Monika Horčicová
Ruka
Capacitas Statua Policlinica
– sochařské projekty pro veřejný prostor FN Motol
Fakultní nemocnice v Motole
(před budovou ředitelství naproti vstupu do metra)
V Úvalu 84, Praha 5
