Miroslava Nová: dotýkat se kamene/touching stone aneb proč si její kameny něžně pohladit můžeme?!

12.07.2015 13:45

Museum Kampa – Nadace Jana  a Medy Mládkových – Praha

10. 7. – 30. 10. 2015

 

„Podle antické báje jsou kameny kosti Matky Země,

pro některé přírodní národy jsou křemeny

 zkamenělým světem spadlým z nebeské klenby.“

Miroslava Nová

 

Na vernisáži nové, komorní výstavy již osmdesátileté plzeňské sochařky Miroslavy Nové,  kde prezentujeme sochařskou tvorbu, založenou na intuitivním hledání organických forem v přirozenosti nalezeného kamene, jsme se osobně seznámili s velmi energickou  autorkou.  Nejdříve nás přivítal JUDr. Jiří Pospíšil a  stále se o výtvarné umění  živě se zajímající  Meda Mládková.

 

 

 

 

 

 

 

 


 

 

 

Sochařčiny nástroje z doby kamenné však nejsou

Poté velmi zasvěceně a s obdivem, podle jeho slov ke skromné sochařce Miroslavě Nové, promluvil o jejím díle a životě kurátor Václav Malina, emeritní ředitel Plzeňského muzea. A mluvil dosti sáhodlouze s ohledem na fakt, na který nás pak  později upozornil Pospíšil,  že komorní  výstava artefaktů Mirky Nové v 1. patře je bohužel pouze komorní. Ale nevadilo nám to vůbec, počasí bylo vynikající, blížil se kouzelný podvečer a všichni z návštěvníků jsme byli dobře naladěni.

 

Malina nám také například prozradil, že sochařčin manžel byl bratrancem výtvarníka Zdeňka Sýkory, že žila Miroslava Nová žila na venkově, a že měla své období figurální tvorby a sochařského portrétu, reliéfů, medailí a že se  od pol.70. let věnuje stále především kamenům, které ji celoživotně uhranuly. Zpočátku pracovala s pískovcem, později  již s tvrdším nepoddajným materiálem nehodívských, suchomastských a mořinských vápenců, aniž by používala moderní elektrické nástroje, a tak pracuje se špičákem, zubákem a dlátem, ručně brousí a leští.   

 

Touha po oživování kamenů, které někdy působí levitačním dojmem 

Autorka nemá předem danou vizi, když si vybere kámen, který nejdříve v opuštěných lomech nachází, který poté převrací, ale nakonec  tvar kamene přizpůsobí jen natolik, aby byla s výsledným artefaktem dokonale spokojena…nejde jí o přetváření přírody do monumentálních pomníků ani experimentování s novými materiály. Její sochy jsou většinou bez názvu, sochařka nám nechce vnucovat svoji představu, tu si máme jako diváci udělat sami… aby k nám mohly mluvit kameny ještě intenzivněji.

 

Musíme však říci, že ze začátku se ne vždy  Miroslava Nová setkávala s pochopením z řad výtvarné obce, co se týče její práce s kameny, podpořil ji hlavně Zdeněk Sýkora.

 

 

Další zajímavou skupinu jejích prací jsou hybridní sochy, které vznikají  z odlišných druhů mramorů nebo kombinací kamene se dřevem (staré  kmeny jabloní, atp.), kde nacházíme dokonalou symbiózu organických  a anorganických materiálů.

 

 

 

Sochy podněcují k dotýkání

Sochy Miroslavy Nové přímo žádají po pohlazení, proto jsme zvolili název výstavy takto:  …dotýkat se kamene…jak nás ale Pospíšil upozornil, dotýkat se kamenných artefaktů se sice můžeme, ale protože nejsou pojištěné, tak smíme jen  velmi něžně…

 

 

 

Kresby, průzory

  • po povodních 2002 přišla autorka o kresby, které měla v plzeňském ateliéru
  • po několikaleté přestávce posledních 10 letech vytváří oboustranné kresby kamenů na ručním papíře, tzv. průzory.  Zakreslí tvary kamenů negativně, siluetu, a kolem nich pak vytváří siločáry, jakousi auru. Nejsou to však sochařské studie v prvém slova smyslu, můžeme si je například i zavěsit.  „Objíždím tužkou siluety kamenů. Každá čára posiluje jejich významovost. Násobím linie,” řekla. „Pak začnou z papíru kameny vystupovat. Sestavené průzory tak dostanou auru..

 

Po všech těch úvodních projevech  konečně dostala  slovo sama velmi dojatá autorka, Miroslava Nová, která poděkovala paní Medě Mládkové za to, že jí umožnila uspořádat v Museu Kampa, v jednom z 10 nejkrásnějších muzeí světa uspořádat výstavu….kdy dokonce po návrhu Mládkové, aby si připravila pro Museum Kampa výstavu,  ztratila po takovém návrhu na několik týdnů málem řeč….a  že Mládkové tedy ještě jednu děkuje a že  Petr Brejcha na křídlovku nyní zahraje hlavně pro Medu Mládkovou, která se velmi zasloužila o rozvíření vod kolem musea Kampa (Museum Kampa, Werichova vila, Moravský Krumlov)… a  že velmi děkuje i Pospíšilovi….… poté zazvonil  zvonec Mládkové a do fronty s gratulacemi a květinami se postavili její žáci a přátelé…

 

Miroslava Nová

  • 24. ledna 1935 se narodila v Malnici
  • 1954 studium na Pedagogickém gymnáziu
  • 1966 – 1969 vystudovala výtvarnou výchovu na Pedagogické fakultě v Plzni
  • pedagogicky působila na LŠU, později na ZUŠ v Plzni
  • je členkou plzeňské tvůrčí skupiny P 89
  • samostatně vystavuje od 70. let 20. století
  • několikrát vystavovala na FIDEM ( Neuschatel, Londýn, Paříž, Lisabon, Výmar, Haag
  • Ocenění:   Evropská medaile Franze Kafky

 

Sympozia

  •     1995 Plzeň, dřevo  
  •     1997 Vejprty, kámen
  •     2002 Uherské Hradiště, bronz
  •     2004 Vejprty, kámen
  •     2006 Vejprty, kámen / umístění v Bakešově nemocnici v Brně

 

118 00  Praha 1 - Malá Strana

U  Sovových mlýnů 2

Web: https://www.museumkampa.cz

+420 257 286 147, +420 257 286 144

 

 

 

 

 

 

Máme otevřeno denně :  10.00 – 18.00 hodin

Vstupné -  základní: 220 Kč, snížené: 110 Kč, rodinné: 340 Kč

 

Hodnocení:  99 %

Ing. Olga Koníčková (zdroj: internet, wikipedia)

Foto: © Ing. Olga Koníčková