Miroslav Horníček – KOLÁŽE aneb „V životě by měl člověk jednoho dne spatřit věci jakoby poprvé…“ M. H.

09.05.2022 18:24

 

 

 

Miroslav Horníček – KOLÁŽE

Od 1. 4. do 29. 5. 2022

Galerii Starý zámek Hořovice

 

 

„Od dětství jsem byl panem Horníčkem „pronásledován“.

Naštěstí v blahém směru.

Od mala jsem vsakoval jeho moudro, ráchal se v jeho hřejivém humoru, četl jeho knihy – snad všechny – viděl jeho hry a jeho v nich, téměř všechny, a psal si s ním.

Jemu jsem posílal své prvotiny a on mi je velkodušně nehaněl.

Zkrátka dělal jsem vše, abych mu byl co nejblíže.

A byl.

A on mi to dopřával, plně a krásně.

Jediné, co se mi nikdy nepoštěstilo – být jako on. To jsem nikdy nedokázal.

Ale je to tak dobře.

Miroslav Horníček je, byl a bude, vždy jen jeden jediný.

Děkuji Hořovicím, za krásnou výstavu a mé znovusetkání s ním…“

Koníček Richard

(Návštěvní kniha výstavy Miroslav Horníček – Koláže)

 

 

Koláže Miroslava Horníčka, vystavené v Galerii Starý zámek v Hořovicích, doplňuje také řada dalších vzácných a mile osobních artefaktů jeho soukromého a tvůrčího života. Připomínají tak, pamětníkům a zvěstují nepamětníkům, kým vším pan Horníček byl. Hercem, humoristou, divadelníkem, ale také spisovatelem, dramatikem, textařem a utajovaným básníkem. Byl ale také - ač se tomuto označení celý život bránil – také výtvarníkem. On svá výtvarná díla nazýval sice hrou, ale byly hrou přinejmenším zajímavou a tak moudře důvtipnou, jak byl on ve všem svém počínání. Proto je dle autorského týmu, oprávněně i jeho výstava pojata jako taková hra na co kdyby. Co kdyby tu, tady a teď, s námi byl…

 

 

„Byla by chyba považovat mé koláže za pokusy výtvarné, či lépe za výtvarné práce.

Jsou to hry…

Jde o to všimnout si, co se děje s barvami…“

M. H.

 

 

Sedm sálů, sedmero Horníčků

 

Není sál jako sál. Snad je to uspořádáním, snad instalací výstavy, snad osobností člověka, o němž je celá výstava, a který i když už mezi námi není, působí i prostřednictvím vystavených artefaktů tak jak působil vždy, když stál na jevišti, když nám zněl jeho hlas z rozhlasu či gramodesek, když jsme ho viděli na obrazovce a vpíjely jeho slova z jeho knih. Těžko říci. A proč také. Prostě, jde o milou, poučnou, nostalgickou i znovuoživující výstavu, tak vzdálenou dnešním dnům, jejich atmosféře a mezilidské (ne)vztažnosti. Ano není sál jako sál, záleží, co se v tom sále nalézá. Co v něm objevujeme a co nás tam oslovuje. Zde, je to Miroslav Horníček. Ne jen jako Člověk, ale jako fenomén své doby. Noblesní, moudré a krásně lidské. Taková je hořovická výstava v Galerii Starý zámek. A není jen v jednom sále, je hned v sedmi sálech. Do jednoho by se význam a odkaz pana Horníčka ani nevměstnal.

 

 

“Kdybych nebyl hercem, chtěl bych být malířem, ale není mi dáno. Jakmile jsem to ve zralém věku pochopil, začal jsem s kolážemi.”

M. H.

 

 

Dobří lidé, dobrému člověku

 

Výstava Miroslav Horníček – Koláže začala již v pátek 1. dubna 2022. Nebýt však stanice ČRo Vltava a její každodenní ranní Mozaiky, unikla by nám bývala byla.

Ano, www.www-kulturaok-eu.cz je zaměřena téměř výhradně na kulturu našeho hlavního města, ale nikdy se nebránila a nebrání přesahům tam, kam se dostane. A Hořovice jsou kousek od Prahy, proto jsme si nemohli nechat ujít výstavu věnovanou panu Horníčkovi. Ovlivněni informací získanou z rozhlasu, jsme ale jeli s vidinou přehlídky autorových koláží, jak je i výstava deklarována na všech dalších zdrojích. Uvítala nás až téměř domácká atmosféra a instalace jednotlivých témat, jednotlivých oborů, jimž se Miroslav Horníček věnoval, v sedmi sálech malebných prostor, které asociovaly pocit, že jsme u Horníčků v jeho milované Kytlici, kde jeho koláže vznikaly a že jenom náš Miroslav s paní Bělou odešli právě na zahradu. Psací stroj s rozepsanou hrou toho byl důkazem. Velkoplošné reprodukce interiéru manželů Horníčkových z vily v Hradešínské ulici, četné snímky, nesčetné citace, knihy, které naspsal, plakáty autorských her, v nich nás bavil, to vše diváka vtáhne a nepustí. Jako kdyby čas na výstavě trávil v autorově přítomnosti. Návštěvnický vděk i uznání proto patří těm, kdo výstavu připravili. Od ředitele Městského kulturního centra, Přemysla Landy, pod jehož záštitou se výstava koná, kurátoru výstavy Milana Svobody, který prokázal velkou znalost horníčkovské problematiky, i zjevení se opatrovatelů sbírky horníčkovských památek, s nimiž se tímto podělili s námi všemi, kdož jsme zavítali na výstavu do Hořic, Olgy a Rudolfa Tomšů, zapůjčitelů koláží a artefaktů až po pečlivou trpělivou autorka informacemi nabitých a přece svěžích panelů Vladimíru Šplíchalovou.

 

 

„Štěstí není v tom, co mám nebo kolik toho mám, štěstí je schopnost být šťasten.“

M. H.

 

 

 

Galerie Starý zámek

 

Jistojistě by se našlo pro podobnou výstavu věnovanou Miroslavu Horníčkovi v naší vlasti víc míst. Jistě i příhodnějších, s autorem nějak spojených. Ale v Hořovicích nezaváhali, a nabídli prostor Galerie Starý zámek nad jiné odpovídající. Jak nás informovala zanícená strážkyně téhle galerie, když zde propukla první výstava, psal se rok 2013. Shodou okolností, v témže roce vzniklo i www.www-kulturaok-eu.cz . Do té doby zde byly jakési byty, jež obec přetvořila v galerii Starý zámek. Vzniklý areál, dnes  spoluobývá nejen námi navštívená Galerie Starý zámek, ale také Muzeum Hořovicka, Informační centrum Hořovic a městská knihovna. Celý areál doplňuje „Panská zahrada“ s dětským hřištěm zvaným Zámecká.

Starý zámek se areál nazývá proto, že vznikl přestavbou starší gotické tvrze koncem 15. století. Zatímco Nový zámek pochází až ze 17. Století a stojí přes ulici, naproti Starému zámku. Panstvo se přesídlilo do nového, honosnějšího zámku, ale starý nezbořilo, ale sloužil k ubytovávání panských úředníky. Dnes je prohlášen za kulturní památku České republiky a Hořovice, se mohou pyšnit dvěma zámky.

Možná, že cosi z té zhruba čtyřsetleté obytné funkce objektu, kde se právě koná výstava o panu Horníčkovi, dál v objektu zůstává. Jako jakýsi genius loci. A proto jsme se asi na výstavě cítili jako doma. Jako – u Horníčků – doma…

 

 

„Domov – vždycky to budu opakovat – není prostor, ale proces.

Tady se schovávám před deštěm a zimou, tady žiju, tady trávím svůj volný čas, tady se rodí moje rodina, tady ji tvořím léty, trpělivostí a tolerancí a vůbec řadou kladných principů. Domov je bytost.“

M. H.

 

 

Ještě je čas zavítat

 

Jarní, konečně už opravdu jarní, počasí a atmosféra, odmyslíme-li si tu vnější, světovou, zatím nám snad ještě pořád poněkud vzdálenou, i když ozvěnu nelze nevnímat, tak tu naší jarní atmosféru doporučujeme využít k návštěvě Galerie Starý zámek a tamní výstavy Miroslava Horníčka – Koláže. Vyplatí se to pro tu trochu lidské hřejivosti a odkazu. Ještě – až do 29. 5. je čas. Otevřeno je vždy od pátku do neděle, od 10 do 18 hodin. Chvíle – či delší čas – jak libo, strávené ve společnosti mistra humoru a ne nízkopodlažní legrace stojí za to. A je to pro dnešní dobu, vlastně i taková malá milá „únikovka“. Hra, která v čase koláží páně Horníčka, jež on vnímal jako svoji hru, je našim duším a mysli víc než žádoucí. Vřele doporučujeme.

 

 

 

Text a foto: Richard Koníček

 

„Dnes ubývá humoru a přibývá dělání legrace. A mezi těmi dvěma kategoriemi je veliký rozdíl.“

M. H.

 

 

Miroslav Horníček – KOLÁŽE

Od 1. 4. do 29. 5. 2022

Galerii Starý zámek Hořovice

Vrbnovská , Hořovice, 26801

·  Web: www.mkc-horovice.cz

·  Telefon: +420 311 545 317

 

 

Více k Miroslavu Horníčkovi:

 

https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/stoleti-miroslava-hornicka-aneb-jsem-stary-jako-republika-ale-ona-na-rozdil-ode-mne-vypada-lepe-m-h/