Michaela Štěpánová: Drobnohledem aneb mohla by nám půjčit svou (kreslenou) ´veš´?!

25.09.2017 10:05

Galerie Arte Decor Gražyna

 21. 9.  - 21. 10. 2017

 

 

 

 

Jsou pozvánky, jež se přehlédnou, jiné co se přehlédnout nesmějí a také ty, které se přehlédnout nechtějí. Takovou je pro nás na www.www-kulturaok-eu.cz vždy pozvánka do mile ´domácké´ Galerie Arte Decor Gražyna v Truhlářské ulici, kterou provozují manželé Gražyna a Daniel Kaletovi.

 

 

Ve čtvrtek 21. 9. 2017 byla o to zajímavější, že se týkala výstavy obrazů (akvarely) a kreseb Michaely Štěpánové, mnohostranné osobnosti, která se věnuje specifické výtvarné disciplíně - odborné ilustrační tvorbě z oblasti přírodovědy a grafického designu. Zní to složitě, ale když dodáme, že její specializací je příroda, a to příroda pod ´drobnohledem´, tedy ta, o níž víme, ale kterou pouhým okem občas při toulce loukou či lesem nevidíme, tak to je hned jasnější. Ano, obsahem výstavy nazvané Drobnohledem jsou nejmenší živočichové, zabydlující přírodu. Broučci, motýlci, vážky a jiná ´havěť´. K potěše autora těchto řádků chyběli – alespoň na výstavě pavouci a k potěše šéfredaktorky tohoto webu, jež brouky v mládí sbírala a dodnes umí do rukou něžně lapit motýla v letu a pak ho zase k radosti obou propustit, jsou broučci a motýlci  zastoupeni bohatě.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Něco málo o autorce

Michaela Štěpánová (*1963, Praha)

  • vystudovala humanitní gymnázium a střední školu Knihovnictví a vědecké informace
  • následovalo bakalářské studium a k tomu při instituci VVAA v Praze i dvouleté akreditované studium artefiletiky a arteterapie
  • 1990 – 2006 spolupracovala s Kresleným divadlem Františka Kratochvíla. Zprvu jen v oblasti výroby rekvizit. Je tak spoluautorkou působivých rekvizit celé řady celovečerních představení. Záhy ale začala v divadle působit i jako loutkoherečka. Odehrála přes 2000 představení a zúčastnila se i mnoha zahraničních festivalů. Ani to jí nestačilo a v roce 2007 vytvořila samostatné černodivadelní představení ´Praha v černém divadle

Neklidný tvůrčí duch ji ale vedl od divadla zase jinam. Převážila u ní totiž výtvarná činnost. Věnovala se jí i při divadle, ale naplno až od roku 2007. Odborná ilustrační tvorba z oblasti přírodovědy a grafického designu ji naplno ovládla. A je to dobře, protože její precizní, odborníky konzultované a uznávané ilustrace jsou dnes zastoupeny v mnoha encyklopediích a učebnicích našich i zahraničních nakladatelství.

 

  • Pro nakladatelstvím Brio kupříkladu připravila dokonce monotematické edice (Přírodou kolem vody, Příroda venkova, Toulky po horách, Toulky lesem). Jejich souborného vydání se ujala odborná nakladatelství ve Francii (pod názvem Observer la Nature) a v Německu (pod názvem An Flüssen und Seen)

 

Kdo má mladší ratolest, tak její didaktické kresby najde v učebnicích Státního pedagogického nakladatelství (Přírodopis pro 6. a 7. ročník). Teď ji ale nejvíce zaměstnávají - mimo odborné ilustrace - ilustrace beletristické, určené nejen dětským čtenářů, ale také rodičům a prarodičům 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zahájení bez patosu, v lehkém stylu 

Gražyna a Daniel Kaletovi, kteří vedou svou půvabnou prodejní Galerii v Truhlářské, umějí stvořit nejen milé prostředí při zahájení, ale oslovit a poskytnout tamní výstavní síň nevšedním umělcům. Což Michaela Štěpánová nesporně je. No, kde se setkáte s broučky, hmyzem, vážkami, jež mohou konkurovat i fotografiím Dana Bárty, ale třeba i drobnými hlodavci a v neposlední řadě motýlky všech barev a druhů. A vůbec si u toho nepřipadáte jako ve školním kabinetu či v přírodopisném muzeu. Ne, tady ta havěť je živá a vlídná. Jak nám ostatně přiznala i sama autorka, jsou to podobenky sice věrné, odborníky prověřené, ale přesto mají v sobě jistou osobitost, jakou do nich Michaela Štěpánová vtělí, aniž by ztratily svou odbornou autenticitu. Tím k nám také promlouvají. A my se můžeme kochat jejich barvami, zdobností i tvary a nevnímat ty kresby jen jako didaktické pomůcky.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Tihleti malí protagonisté na obrázcích tu žijí. Při zahájení k tomu dokonce zněly i zvuky ptactva, cikády cvrčků a další charakteristické zvuky přírody. Však se také mezi četnými a nadšenými hosty objevil i jeden z nejvzácnějších, František Kratochvíl (*1934), spoluzakladatel černého divadla Jiřího Srnce, celé dvacetiletí spolupracovník autorky a sám multiumělec, neboť je znám jako sochař, malíř, grafik, herec, scénárista, režisér a jevištní výtvarník. Právem sklidil zaslouženou pozornost nás přítomných.

 

Daniel Kaleta, jenž se ujal úvodního slova, skvěle charakterizoval práce Michaely Štěpánové, když řekl, že na výstavě se projevuje ojedinělá krása přírody skloubená s lidským umem a dopřává nám tím pohled na jinak přehlédnutelné souputníky našeho žití a ozdoby našich luk. Ano, dodáváme, obrazy jsou to ´jako živé´. A když se zadíváme, ocitneme se rázem mezi nimi. A oni, ti jindy přehlédnutelní a často i přehlížení tvorečci, jsou tu našimi společníky.

 

 

Michaela Štěpánová to celé vzala s humorem

Ke slovům Daniela Kalety autorka jen dodala, že má ty obrázky ráda, protože k nim není co dodat a dovysvětlovat. Snad jen, že jde o akvarely, jež jsou vždy trochu tvůrčí dobrodružství, neboť akvarel vzniká díky vodě, poté barvou a na papíře. Papír se ale vodou nasákne, barvy rozpíjejí a vše musí vznikat velmi rychle, než se dílo pokazí. A vždy, že je to tak trochu otázka, jak to nakonec dopadne. Jako odlehčující stránku své specifické tvorby ale připomněla, že dostává i úsměvné e-maily či SMS typu: Mohla byste nám půjčit svou veš?“

 

Vysvětlila nám, že vystavené práce jsou z posledních let, a i když se té disciplíny nevzdá, lákají ji, a přechází k nim, práce pro děti - ilustrace. A že je to tím, že se stala babičkou, že do rodiny přibyl vnouček.

My ještě upozorníme ctěné publikum této výstavy, že autorka nám záměrně pod obrázky, na popisky, uvedla jen latinské názvy. Jejich české ekvivalenty ne. A tak se výstava může stát i takovou malou osvětou a kvízem o tom, kdo že je na kterém obraze jmenovitě…

 

 

 

 

 

 

 

 

A abychom nezapomněli…

Ke skvělé atmosféře večera přispěl svou hrou i muzikant tělem i duší, Jiří Milota, jeden z našich nejrenomovanějších bluesových kytaristů vůbec, pověstný jak hudební všestranností, tak autorským potenciálem. Mimo mnohé jiné i hudební pedagog nedaleké Veselé školy v Soukenické a učitel hry na kytaru v pražské ZUŠ Charlotty Masarykové. A samozřejmě i aktivní muzikant. Působí v řadě prestižních a netuctových sestav, jako Tandem plus, Highway No.61 (rockabilly, jumpin' blues), Šavle Meče (fusion), Blues Waves (fusion), Ivan Hajniš (S) či kapela Kladenského divadla (muzikál Šakalí léta). Abychom uvedli jen to nejhlavnější.

 

110 00 Praha 1

Truhlářská 21

www.artedecor.cz

www.michaelastepanova.cz

 

 

 

 

 

 

Hodnocení:  100 %

Richard Koníček

Foto: © Ing. Olga Koníčková