Úvod > Mexický choreograf Omar Carrum v Praze aneb dvě inscenace na téma identity a paměti v Rock Cafe

Mexický choreograf Omar Carrum v Praze aneb dvě inscenace na téma identity a paměti v Rock Cafe

13.05.2026 18:39

Omar Carrum

dvě autorské inscenace fyzického divadla

JIGSAW: Fragments of Identity (20. 4. 2026)

Luce Sfumata (11. 5. 2026)

v podání souboru Alquimia Escénica

Rock Cafe

„Zajímá mě tělo

jako místo, kde se paměť a rozhodnutí zapisují dřív,

než jim dokážeme porozumět.“

choreograf Omar Carrum

Významný mexický choreograf

Omar Carrum přivezl do Prahy

se souborem Alquimia Escénica

dvě autorské inscenace fyzického divadla, které

s citlivostí a imaginací otevírají téma

identity a paměti.

Identita a tělo, tělo a identita, to je to, oč tu běželo…

Obě v díla uvedená v dubnu a v květnu v pražském Rock Cafe si kladou úkol především filozofický. Obě uvedená díla totiž propojují špičkový současný tanec a náročné fyzické divadlo do obrazů, kterými zkoumají dva základní pojmy - identitu jakožto proměnlivý a značně nestabilní konstrukt a naproti tomu nebo spíše souběžně s tím, tělo jakožto prostor paměti.

(snímek z inscenace JIGSAW…)

· JIGSAW: Fragments of Identity

Projekt nazvaný JIGSAW: Fragments of Identity, který jeho autor Omar Carrum uvedl se souborem Alquimia Escénica v Rock Cafe dne 20. 4. 2026, vznikal - mimo jiné – přímo během tvůrčí rezidence autora v Praze a na podiu Rock Cafe jen českému publiku vrátil v nové, mezinárodní podobě.

Tvorba souboru Alquimia Escénica, (v překladu to znamená Jevištní alchymie) je opravdu alchymisticky vyvážená a doladěná forma je dotažena k dokonalosti.

Projekty souboru Alquimia Escénica dlouhodobě vznikají na samém pomezí různých kulturních kontextů a propojují především vlastní zkušenosti performerů se širšími společenskými tématy.

Práce choreografa Omara Carruma, se pohybuje vždy nejen mezi současným tancem a fyzickým divadlem, ale je pro něj neméně charakteristická i silná autorská obrazivost a důraz na vnitřní prožitek.

JIGSAW: Fragments of Identity rozkládá identitu jedné ženy do několika paralelních existencí.

Tři performerky - Angélica Acuña, Natalia Barragán a Ivana Pacheco - vytvářejí v inscenaci fragmentovaný portrét postavy, jejíž mysl se proměňuje v prostor, v němž se čas bortí a vzpomínky neustále přepisují.

Jediný osudový moment, který může být klidně čten též jako zločin či sebevražda, se tu štěpí do různých verzí reality.

Inscenace pracuje s obrazy situací, jaké divák důvěrně zná, ať už jde o výslech, o terapeutické sezení nebo třeba o porodní sál.

Jde však vždy jen o určité rámce, které postupně ztrácejí svoji stabilitu a odhalují spíše vnitřní svět postavy než objektivní realitu.

Identita se zde skládá a rozpadá tak jako puzzle, které ale nikdy nelze definitivně dokončit…

(snímek z inscenace JIGSAW…)

· Luce Sfumata

Druhá inscenace, choreografa Omara Carruma provedená se souborem Alquimia Escénica v Rock Cafe nazvaná Luce Sfumata dne 11. 5. 2026, přinesl ještě intimnější pohled na téma paměti a identity prostřednictvím osobního příběhu.

Na scéně vystoupili, performerka Angélica Acuña známá našim divákům již z předchozího dubnového projektu, JIGSAW: Fragments of Identity a sám autor celé choreografie a hudební složky, Omar Carrum. Jednalo se především o silně poetické fyzické divadlo, které nenásilně propojovalo humor, něhu i melancholii.

Postava Francescy, v podání opět skvělé, Angélici Acuña, neodvratně vtahuje diváky ke spolusdílení rodinných receptů zděděných po babičce.

Toto zprvu jen romantické retro setkání, se postupně proměňuje v hlubokou emotivní mnohovrstevnou osobní zpověď.

Každodenní rituály jako je vaření, oblékání či drobná gesta, se tu rázem stávají nositeli všemožných vzpomínek a významů.

Postava tajemného kuchaře v inscenaci funguje primárně jako průvodce dějem, ale také svědek oněch vzpomínaných událostí a otevírá branku prostoru nacházejícího se kdesi mezi realitou a vnitřním světem.

Tělo se tak stává místem, v němž se minulost i přítomnost vzájemně protínají, a kde se identita neustále, znovu a znovu, nově utváří.

Carrumova tvorba klade otázky

Obě uvedené inscenace, bez rozdílu a bez ohledu na poněkud odlišné pojetí, spojil vždy silný akcent na tělesnost, obraz a vnitřní prožitek.

Carrumova tvorba není zjevně prvoplánová, snadná a nikdy nepracuje pouze s jednoznačnými odpověďmi. Carrumova tvorba pokaždé otevírá další a další otázky, které však zůstávají

„Kolik verzí sebe sama v sobě neseme a zda je vůbec možné dospět někdy k jedné jediné pravdě…“

Text s využitím materiálů poskytnutých produkční akce, Eliškou Řezníčkovou, připravil: Richard Koníček

Ilustrační snímky z představení: www.omar-carrum.com