Matouš Lipus a Ondřej Maleček: ´Černobílá zahrada´ aneb proč na chodbách vystavujeme záměrně?!
Studio Hrdinů - Praha
16. 9. – 17. 10. 2014
Na vernisáži již 7. výstavy Studia Hrdinů s názvem ´Černobílá zahrada´ jsme zhlédli artefakty, které volně reagují na inscenaci Sněhurka, režírovanou Kaiem Ohremem a a jež vycházejí z textů Elfriede Jelinek a Roberta Walsera.
Výstavu jsme situovali na vstupní schodiště, které nás ve svém členění a prostornosti jen utvrzuje v záměru, že instalaci jsme rozřadili do tří zastavení. Ta volně odpovídají třem dějstvím hry. V l. mezipatře potkáme sousoší (Matouš Lipus) ´Dřevorubci´, jež tvoří prolog k celé výstavě odkazující k tématu dekonstrukce všeobecně známého pohádkového mýtu. Dřevorubci, chlapíci, které s nadsázkou můžeme nazvat hipstery, se snaží podřezat historizující k antice odkazující sloupoví. Tento lehce ironizující postoj je ve své jemnosti nekorektně současným symbolem boření archetypů a mýtů.
II. zastavení je kompozicí dvou maleb Ondřeje Malečka ´Borůvky´ a ´Břeh´. Zde se opíráme o čistě florální témata. Jsou to krajiny tvořené rozpomínáním. Nejde o plenérové studie. Spíše než k archetypálním znakům lesa odkazují k filozofujícímu pojetí obraznosti. Jde o pohádku, a tak černobílost můžeme chápat jako jasný vzorec pro čtení. Kaligrafičnost a znakovost v Malečkově malbě navozuje dojem psychoanalytického přístupu.
III. zastavení je katarzní spoluprací všech zmíněných přístupů, které můžeme shrnout pod proces nazvaný ´ozdravovací´ rituál. Lipusův ´ Van Goghův gryf´ a ´Sazeč´ s Malečkovým obrazem ´V lese 2´ jsou prostorem pro svobodnou, a třeba i psychoanalyticky nebo filozoficky zatíženou imaginaci… (Kurátorka: Tereza Sochorová Horáková)
Veletržní palác – vstup E
Praha 7
Dukelských hrdinů 47
Návštěva výstavy je možná vždy před představením a po něm
Vstup: volný
Hodnocení: 75 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: text kurátorky výstavy)
Foto: © Ing. Olga Koníčková