11.12.2020 12:27

Martin Vongrej – Pomeranč

3. 12. 2020 -  16. 1. 2021

Galerie 35 m² a Café Pavlač

 

Minimalistická výstava, také výstava. Dalo by se říci o expozici Martina Vongreje v žižkovské Galerii 35 m², kam jsme byli pozváni na „rozvolněnou“ vernisáž, tedy bez zahajování, shromažďování a hlavně bez pevné hodiny H. Kdo přijdeš, buď vítán, kdy budeš mít čas a chuť, tvá jest věc. Nová forma, vynucená dobou, situací a číhajícím virem…

„Vzhledem k aktuální epidemiologické situaci vás prosíme o dodržování hygienických opatření, a to nošení roušky ve vnitřních prostorách galerie, dezinfekci rukou před vstupem a také prosíme, aby v galerii bylo vždy maximálně 10 návštěvníků,“ stálo už v pozvánce…

 

 

Kdo zná Galerii 35 m² z dřívější normální doby, ví, že zadní trakt Café Pavlač, malý vnitroblokový dvorek za podobné situace byl živým mraveništěm místních pravověrných návštěvníků, mnoha kumštýřů všech možných oborů a dalších diváků více či méně náhodných. Živá mela rozverných lidiček a galerijní prostor na konci vnitrobločku býval nabit k nehnutí. Na mnohých výstavách dokonce artefakty - z uvnitř - přetékaly ven do dvorku. Časy se (nám a námi nechtěně) mění a my se (musíme taky nechtěně, ale s pochopením provázeným skřípotem zubů) měnit v nich. Takže zahájení výstavy Martina Vongreje proběhlo smutně a v dané chvíli dokonce jenom za naší přítomnosti. A to bylo, prosím, hezky a ještě celkem i teplo. Další zájemci ale už čekali v kavárně a jiní se zvolna trousili. Inu, jak řečeno, minimalistická výstava s minimalizovaným zahájením. Co naděláme. Musíme být vděčni i za to…

 

 

Proč zrovna do Galerie 35 m²?

 

S prací a tvůrčím myšlením autora výstavy Martina Vongreje jsme se dosud nesetkali. Proto jsme z vodopádu dychtivých pozvánek, valících se na www.www-kulturaok-eu.cz, sáhli právě po této. Zajímalo nás, kdo Martin Vongrej je a co a jak tvoří. Navíc jde o Slováka, dokonce Bratislavana a Bratislava, jak lze vyčíst z jiných rubrik tohoto webu, nám učarovala. A tvůrci, s nimiž jsme se už tady v Praze setkali, či dokonce za pobytu v městě na Dunaji, mají vždy něco do sebe. Další důvod, proč výstavu navštívit. A pak ten název… Pomeranč. Proč? No, zkrátka a dobře Galerie 35 m² se stala druhou volbou po dočasném prolomení ledů…

 

 

Kdo je Martin Vongrej?

 

Na naši otázku nám odpověděla kurátorka výstavy, Viktória Beličáková: „Martin Vongrej je autor žijící a působící v Bratislavě. Jeho tvorba spočívá ve vytváření instalací a situací, které citlivě reagují na výstavní prostor a jeho charakter. Používá široké spektrum médií jako je malba, kresba, fotografie, text či každodenní předměty, a rozehrává mezi nimi komplexní vztahy, které sledují metodický, ale zároveň intuitivní systém. Pracuje s repetitivností vzorů, perspektivou, opakujícími se motivy, které kolísají mezi viděným světem a divákovou představivostí. Vongrejova díla navazují a reagují na neoavantgardní a konceptuální umění.“

 

 

A proč má výstava název Pomeranč?

 

Opět Viktoria Beličáková: „Na výstavě Pomeranč v Galerii 35m² Martin Vongrej představuje instalaci, jež je zdánlivě o pomeranči, ale ve skutečnosti má jiné záměry. Najdete v ní motivy, jaké se vynořují znovu a znovu a možná divákovi poskytnou klíč k tomu, jak přemýšlet o každodennosti a našich obvyklých myšlenkových pochodech novým, kritičtějším způsobem…“

 

 

Minimalistická výstava s velkým přesahem

 

Na počátku výstavy Martina Vongreje v Galerii 35 m² byla tma. Skoro jako v Bibli. Pak se objevilo světlo (přesněji vypínače v zádveří) a zvědavé oči zatápaly prostorem.

Není rozhodně přeplněn. Naopak. Ale zas tak moc to nevadí, neboť Martin Vongrej má čich na prostředky, jimiž sděluje svoji myšlenku nám, přišedším, nám, divákům. Pomeranč. Ano, normálka. Lze říci. Nakrojený, oloupaný, snědený a slupky, coby nepotřebný bioodpad, vhozené do sběrného kontejneru. Rutinní děj, který každý z nás (snad až s odchylkami při likvidování odpadu – slupek) konáme každodenně. Ale zkusme se nad tím zamyslet. Cosi se tím před námi otevírá, cosi se nám vydává k upotřebení, využití, vychutnání, a pak nám z toho něco zbývá, něco co už nepotřebujeme a co odkládáme. V téhle rovině pak už nejde jen o ten pomeranč, a jen o proces jeho zužitkování. Už totiž nemusí jít ani o hmotnou věc, už může jít o jev duševní, ba přímo duchovní. A když to dotáhneme k maximu, může takový proces využití pomeranče klidně naznačovat i rekapitulací našeho života. A jsme u toho velkého přesahu téhle malé výstavy. Žel s autorem jsme se konkrétně nesetkali. Kdo ví, zda vůbec mohl přijet při komplikacích s hranicemi, jež nám tentokrát nebudují ideje a moc, ale obavy a nemoc. Až později jsme vypátrali, že slovenský Martin Vongrej je odborníky přirovnáván k českému protipólu (věkem i způsobem vyjadřován a myšlení), a tím je u nás Matyáš Chochola. Podobnost – ba myšlenková a tvůrčí shoda – je, dle odborníků „v míře nasazení pro vyslovení. Oba dovedou skvěle zinscenovat esotericky únosný zážitek.  Na rozdíl od Matyáše však Martin vychází ze silné slovenské konceptuální tradice.“ (volně jsme si tu tímto dovolili citovat kurátorku jiné Vongrejovy výstavy, Denisu Bytelovou).

 

 

Za nás už můžeme tedy pouze dodat, že výstava Martina Vongreje vybojovaná přes celosvětovou nepřízeň osudu, vyžaduje zamyšlení, neboť povrchní, či snad dokonce letmý pohled, ji může degradovat opravdu jen na pouhý záznam konzumace pomeranče. Nám – na sklonu našeho životaběhu – ale opravdu připomněla již ten - námi výše zmíněný - Život v jeho cílové rovince. A je tak na každém z nás, zda ten náš „pomeranč“ byl zdravý, zda nás osvěžil, zda jsme si ho vychutnali a zda opravdu správně naložíme s tím, co po něm zbývá…    

 

Martin Vongrej – Pomeranč

3. 12. 2020 -  16. 1. 2021

Víta Nejedlého 23

Praha 3 – Žižkov

Máme otevřeno: pondělí – pátek: 11.00 - 19.00 hodin

sobota: 12.00 – 19.00hodin

Výstava je podpořena z Fondu na podporu umenia

 

 

Text: Richard Koníček

Foto: ing. Olga Koníčková