Martin Mulač, Pavel Piekar, Marek Škubal: Tváří v tvář / tête-à-tête aneb pán temnot…
Galerie Hollar - Praha
21. 6. - 15. 7. 2018
„Zajímavější než duše lidí jsou jejich tváře.“
Ladislav Klíma
Sdružení českých umělců grafiků HOLLAR Praha | Galerie české grafiky s tradicí od roku 1917
Na vernisáži nové (prodejní jsou jen díla Pavla Piekara!) výstavy Portréty/ Tváří v tvář / tête-à-tête byli Martin Mulač, Pavel Piekar a Marek Škubal, autoři této zcela netradiční výstavy osobně přítomni.
Po hudební vložce Michaely Syrové (zpěv) a Barbory Hulcové (loutna) – Lute Songs of John Dowland), Otto M. Urban, Ph. D., nezávislý český kurátor, výstavu uvedl slovy, že mimo jiné i vzhledem k panujícím vedru, nebude dlouho mluvit. Ale že, když dostal nabídku na kurátora této výstavy, chtěl, aby se vybrala jen ta část děl, která bude umělce spojovat. A vznikla tak tematická hnízda (bez paspartování). Otto M. Urban ještě dodal, že některá díla byla již před 3 lety vystavena v pražské Trafo Gallery.
Pavel Piekar vystavil své (barevné) linoryty a kresby (kolem 30), které jsou portréty známých uměleckých tváří jako jsou např. Paul Verlaine, Ivan Martin Jirous, Wirginia Woolf, Gustav Klimt a další. Nechybějí ani další Piekarovy portréty, týkající se Martina Mulače i Otto M. Urbana (Obcování s démony).
Kromě vystavených leptů a koláží kreseb Martina Mulače, povětšinou vybrané z cyklu Dekadenti (Pokušení sv. řezníka I./2017, Hrdinové /2017)
se na návštěvníky Galerie Hollar zpytavě (či jinak?) dívají dvě busty z patinované sádry.
Jsou dílem sochaře Marka Škubala (z cyklu Dekadenti/2018) a zcela neprodejné.
„Výstava Pavla Piekara a Martina Mulače je zcela věnována portrétu,
jakkoli v tvorbě obou umělců je jen jedním z témat, kterými se zabývají.
Piekar je především grafik, linorytec a Mulač je bytostný kreslíř.
Oba se však pouštějí i do dalších výtvarných forem,
Mulač je ostatně absolvent ateliéru grafiky na pražské Akademii.
Přestože oba umělce odděluje jedna generace,
nalézají překvapivě mnoho společného, zejména pak o lidskou tvář, o tvář umělce.
V době virtuálních světů a nových komunikačních možností
se oba inspirují v dávné době dekadentního fin de sieclu,
tedy na přelomu 19. a 20. století.
Doba dekadence má s naší současností mnoho společného.
Také tehdy se události měnily s překotnou rychlostí,
a to ve všech oblastech lidského života.
V umění se střídaly směry a styly jeden za druhým,
svět je sjednocen jednotným časem,
běžnou součástí života se stává telefon i kinematograf,
vzniká popkultura a zárodky politického populismu.
Pragmatismus lidského konání dosahoval tehdy jednoho ze svých historických vrcholů.
To vše vedlo, a vede dodnes, k masovosti a stádnosti,
jak ji tehdy ve svých satirických cyklech zpodobnil František Kupka.
V závěru románu Naruby Joris Karl Huysmans prorocky
popsal budoucnost,
která je naší současností.
Viděl svět řízený hokynáři s nesplnitelnými sliby
a
velkoprůmyslníky se špatným vkusem.
Již tehdy se zdálo jasné,
že jedinou možností je takový svět zcela odmítnout a stát vně jeho dosahu.
Záměrnou snahu ´nebýt in´charakterizoval Félicien Rops jako
´záviděníhodnou odlišnost´.
Piekar i Mulač jsou plně ponoření
do světa takových ´outsiderů a diletantů´,
jak sami sebe často nazývali.
V jejich kresbách a grafikách ožívají v nových a nových dialozích
velcí zatracenci Edgar Allan Poe, Charles Baudelaire,
Paul Verlaine, Karel Hlaváček nebo Ladislav Klíma.“
text: Otto M. Urban
Kurátor: Otto M. Urban
Doprovodný program:
- pondělí 25. 6. 2018 v 19.00 hodin/literární večer/
- čtení Jitky Bret Srbové, Simony Martínkové Rackové a Oliny Stehlíkové.
- Večer uvede Josef Straka.
- středa 27. 6. 2018 v 17.00 hodin/ komentovaná prohlídka s autory výstavy
110 00 Praha 1
Smetanovo nábřeží 6
Máme otevřeno v době konání výstav:
út - ne: 10.00 - 12.00/13.00 - 18.00 hodin
Máme zavřeno: o státních svátcích
Přístup: není bezbariérový
Hodnocení: 89 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková
Vysv.: Fin de siècle (výslovnost [fɛ̃ də sjɛkl],
francouzsky „konec století“)
je označení pro epochu na přelomu 19. a 20. století
a zejména pro její umělecké styly a ...
Otto M. Urban (*1967)
- vedoucí katedry dějin a teorie umění na pražské Akademii výtvarných umění
- externě přednášel na the School of the Art Institute in Chicago, University of Texas at Austin a New York University in Prague
- 2000: získal doktorát z dějin umění a estetiky (Katedra dějin umění Filosofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze)
- od poč. 90. let 20. století se intenzivně věnuje studiu středoevropského symbolismu a zejména problematice dekadence
- publikoval například monografie Karla Hlaváčka (2002), Alfreda Kubina (2003) a Edvarda Muncha (2007)
- připravil také řadu výstav v České republice i v zahraničí
MgA. Marek Škubal (*22. 5. 1986 v Plzni)
studia:
- 2002 – 2006: SSUPŠ Zámeček s. r. o. Plzeň, obor kamenosochařství
- 2006 – 2012: AVU Praha, sochařský ateliér prof. Jindřicha Zeithammla
- 2010: AVU Praha, ateliér grafiky prof. Jiřího Lindovského
- 2011: Taipei National University of the Arts, Taipei, Taiwan
- od 2014: doktorské studium AVU Praha, ateliér kresby ak. mal. Jiřího Petrboka
pedagogická praxe:
- 2011: – Lektorské centrum GASK Kutná Hora
- 2011, 2012, 2013, 2015: letní akademie Bild Werk, Frauenau, Německo -vedoucí kurzu figurální kresby
- od 2012: pedagog Uměleckoprůmyslové akademie Světlá nad Sázavou
- od 2013: vedoucí ateliéru kamenosochařství/zahradní architekt Uměleckoprůmyslové akademie Světlá nad Sázavou
Martin Mulač (*1988 v Praze)
studia:
- 2007 - 2013: Ateliér Grafiky I / Škola prof. Jiřího Lindovského, Akademie výtvarných umění v Praze
- 2013: Klenová-Linoryt symposium
- 2012: Litografický workshop-Ingrid Ledent (AVU,praha)
- 2009: Litografické symposium v Lipsku
- zastoupen v soukromých sbírkách doma i v zahraničí