Marta Taberyová: Keramika aneb průhledy do kraje dětství, vzpomínek a klidu
Zámecký areál Ctěnice - Praha
18. 10. 2015 - 3. 4. 2016
Kdo by neznal práce Marty Taberyové? Milé, něžné, uklidňující keramické obrazy. Na www.www-kulturaok-eu.cz si ji řadíme k těm, jimž říkáme ´čeští postobrozenci´, po bok Josefa Lady, Kamila Lhotáka či Ivy Hüttnerové. Každý jsou samozřejmě jiný, ale všichni společně uklidňují, vracejí nás do idyly dětské nevědomosti a polopohádkových snů. To vše prodchnuto češstvím, vlastenectvím, domovem, bez frází a vypočítavosti. Proto nás pozvánka od paní kastelánky Zámeckého areálu Ctěnice Mgr. Hany Klabanové (na foto vlevo) a vedení Muzea hlavního města Praha potěšilo. Slibovalo krásné odpoledne v malebném areálu Ctěnického zámku a příjemné setkání s jednou z našich – řečeno módně – ikon výtvarného umění.
„Nikdy jsem nechtěla dělat a nedělala velké věci. Vždy jsem se dívala kolem, na věci obyčejné.“
Marta Taberyová
Nejprve srdečné setkání s paní Taberyovou…
Vlídné prostředí konírny Ctěnického zámku se při vstupu rozeznělo zvuky countryové kapely ´Spřáhlo´, složené ze strojvedoucích vozů pražského Metra. Proč? Jak jsme se od paní Klabanové dozvěděli, paní Taberyová má po návštěvě v Nashville ráda country a při své práci si ho pouští jako zvukovou kulisu. Tak proto countryová kapela, aby se Marta Taberyová ve Ctěnicích cítila jako doma v ateliéru. Paní kastelánka nám představila kromě jubilantky i její rodinu, která byla hlavním iniciátorem rozsáhlé výstavy autorčiných prací a výstava se tak stala kolektivním darem paní Martě k jejímu životnímu jubileu.
Mezi hosty, kteří autorce přišli projevit úctu a popřát, z nichž převážná část byli přátelé a lidé jí blízcí, byly i osoby oficiální. Za hlavní město Prahu přijela prof. Ing. Eva Kislingerová, CSc., náměstkyně primátorky hl. m. Prahy, s níž jsme si dokonce na www.www-kulturaok-eu.cz kolegiálně měnili židli v sekci rezervované pro VIP hosty, aby měla lepší výhled a pohodlí. Za Muzeum hlavního města nás vítala ředitelka PhDr. Zuzana Strnadová (na foto vlevo). Vyslovila potěšení, že tato významná výstava našla místo právě pod křídly Muzea hlavního města Prahy, ve Ctěnicích, kde je instalována trvalá expozice historických řemesel ´Řemesla v pořádku - historie profesního sdružování řemeslníků od středověku po současnost´. Tedy výstava, seznamující s nejrůznějšími řemesly a s dobovým zpracováváním materiálů. V krátkodobých výstavách je pak dáván prostor mimo jiné i našim předním umělcům. Vždyť dokonalé zvládnutí řemesla je a byl základ, na němž staví a stavěli nejen dobří řemeslníci, ale i vynikající umělci.
Proto jsou Ctěnice se svou stálou expozicí ideálním pozadím i pro výstavu keramických obrazů Marty Taberyové. Výroba keramiky je v jejím pojetí uměleckým řemeslem a její um dosahuje úrovně dávných mistrů oboru. Paní ředitelka nám dokonce prozradila, že dramaturgie Muzea plánovala výstavu některého z našich keramiků do Ctěnic, a nabídka rodiny Marty Taberyovétak tak plně naplnila dramaturgické představy Muzea.
Další hosté byli z momentálně poněkud handicapovaného Umělecko-průmyslového muzea, jež je v rekonstrukci. Možnost zhlédnout výstavu si nenechala ujít PhDr. Helena Koenigsmarková, ředitelka UMPRUM, stejně jako Mgr. Milan Hlaveš, Ph. D., kurátor sbírky skla Uměleckoprůmyslového musea. Z jeho úst, na rozdíl od ´jásotu´ Muzea hl. m. Prahy, zazněl postesk, že právě tato výstava nemohla být uspořádána v Uměleckoprůmyslovém muzeu, ač se na podobnou výstavu chystali. V jeho slovech ale nebyla závist, jen jistá řevnivost. Naopak ocenil instalaci a zhodnotil autorku vystavených děl. Připomněl, že její sláva neplyne z bezpočtu cen a ocenění, které už získala, ale z toho, že její díla - a ji osobně - mají rádi obyčejní lidé, kteří s potěšením na její výtvory pohlédnou. Jsou totiž nejen krásná a poetická, ale především vyslovují skrytou touhu všech prostých lidí po domově, vyzařují nostalgii a přirozenou touhu po pohodě.
„Je dost umělců, kteří se nás snaží dráždit,
Marta Taberyová se nás svými pracemi snaží naopak uklidňovat.“
Milan Hlaveš
Milan Hlaveš také připomněl, že zatímco většina umělců dnes tvoří výtvory směrem ven a atakují diváka, Taberyová tvoří dovnitř. A přesto, že její díla oživují naše vztahy k minulosti, jsou moderní. Milan Hlaveš nakonec dodal, že Marta Taberyová nikdy nebyla novátorkou a nikdy neděla něco jen pro něco, aby byla módní.
Poslední slovo patřilo Martě Taberyové (na foto vlevo). I když toho na ni bylo asi dost, křtila se publikace o ní, zahajovala její výstava v důstojném prostředí, slavily se její narozeniny, dostala dort (jak trefně připodotkla paní kastelánka v narážce na četné keramické ´dorty´ paní Marty, tenhle nebyl z hlíny, ale ze sladkého těsta) a spoustu kytic a gratulací, pojala své slovo bez patosu, s vtipem a nadsázkou.
"Je to tu jako na Oscarech, tak budu také tak děkovat všem kolem.“
A po vzoru zmíněných ´projevů´ vtipně poděkovala své rodině, Muzeu hl. m. Prahy, všem, kteří se ve Ctěnicích na realizaci výstavy podíleli a všem, kteří se na výstavu přišli podívat.
…a pak hurá na výstavu
Jak charakterizovat tvorbu Marty Taberyové? Takto to shrnuje doc. PhDr. Jana Kybalová, CSc, první předsedkyně Společnosti přátel Uměleckoprůmyslového Muzea /SPUMP/:
„Marta Taberyová, sochařka a keramička, patří k předním osobnostem této výtvarné kategorie v poválečné české generaci. Narozena v Olomouci je dnes svou existencí a tvorbou plně zakotvena v Praze. Po studiu na středních průmyslových školách v Železném Brodě a v Praze získala solidní výtvarné vzdělání na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru profesora Otto Eckerta (1949‒1954). Ve vlastní ateliérové tvorbě, uznávané doma i v zahraničí, pak realizuje svůj dosavadní profesionální život.“
Výstava Marty Taberyové představuje hlavně ´keramické obrazy´. Zastoupeny jsou ale i plastiky a v posledním sále skici (až obrazy), vznikající jako podklad a předloha budoucích děl. Promítá se tu ve smyčce i dokument o práci a postojích autorky. Ze všeho i z jejích slov v dokumentu vyplývá - i v této pádící a neklidné době - její setrvale pozitivní postoj k životu, což – ať už si to připouštíme nebo ne-, každý z nás vnitřně potřebujeme. Dobít baterky, jak se módně říká, čili nasát trochu slunce do - stále děsivějšími mraky - halených duší.
Uspořádání výstavy je přehledné a systematické. Ve vstupu do výstavních místností nás čekají panely s nezbytnou faktografií. Logika uspořádání exponátů je taková, že jednotlivé sály jsou tematicky poněkud odlišeny. Najdeme tu sál s relaxačními tématy, sál věnovaný převážně malebným zátiším toho, co dělá domov domovem, sál věnovaný pohádkovým námětům a nakonec zmíněné nákresy, návrhy a projekce informativního videa.
Zásnění duše
Doba preferuje akci. Přináší nežádoucí apokalyptické rozrušování věcmi, o nichž bychom ani nechtěli slyšet a už vůbec ne je vidět. Přesto jsou nám v křivě postaveném pojetí svobody vnucovány všemi zdroji a ze všech stran. Poslední léta, měsíce i dny jako kdyby se to celé ještě stupňovalo. Proto je dobré jít na výstavu Marty Taberyové. Jako květina vláhu potřebuje naše mysl živou vodu v tom přívalu splašků zla a nenávisti. A díla Marty Taberyové takovou vodou jsou. Stačí se dívat a snít. Připomenout si, že je – byť upozaďováno – i dobro, láska a obdiv k životu jako takovému. A že není všechno jen módně ošklivé, ale že existuje i krásno.
Řemeslo má u Marty Taberyové navrch
Aby mohla díla Marty Taberyové působit tak, jak působí,
předpokládají hlavně vynikající řemeslo,
cit pro možnosti a nemožnosti technologie a citlivost výtvarně sochařskou.
Jak to formulují odborníci:
„Hravě působící, ale přesto náročný proces je propojen s erudovanými, léta studovanými, barevnými glazurami,
jejichž matný povrch oživuje bohatá povrchová struktura.
Reliéfy jsou komponovány do dvou až tří perspektivních plánů,
kde zejména v krajinných pohledech dokáže Taberyová v zadním plánu vyvolat iluzi dalekých obzorů.“
Uznání z domova i ze světa
Jak uvádí tisková zpráva k výstavě, tak „Marta Taberyová, je členkou mezinárodní keramické akademie AIC v Ženevě. Její dílo získalo za své kvality četná vyznamenání a medaile a je zastoupeno v mnoha domácích i zahraničních sbírkách a v galeriích současného umění.
Neopominutelnou součástí díla Marty Taberyové jsou i realizace v architektuře. Najdeme je ve Frankfurtu nad Mohanem, v Essenu, v Bad Königsteinu, ale i u nás (Ostrava, Pardubic, Neratovic a jiné). Také v Praze se můžeme setkat s jejími díly (stanice metra Smíchovské nádraží -„Krajina", nebo Stavovské divadlo „Po představení".)
Do Ctěnic není daleko z centra Prahy a nezapomeňte navštívit zámeckou zahradu!
S blížícím se časem adventu a zimy vůbec, je areál Ctěnic ideální cíl výletu. Z Vinoře vede příjemná, nedlouhá, lesní vycházková cesta, z Letňan jezdí autobus i o sobotách, nedělích a ve svátky. A nevynecháte-li zahradu, máte 3 zážitky v jednom. Tím nejhlavnějším je stálá expozice řemesel, Řemesla v pořádku, jež zaujme malé i velké.
https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/remesla-v-poradku-aneb-kdyz-cechy-remeslniky-k-poradku-vedly/
Jako milý předvánoční, vánoční či povánoční ´bonus´se zasníte na výstavě „Marta Taberyová – Keramika“. A posilněni v Zámecké kavárně, navštívíte i podzámčí - přilehlou zahradu. Je krásná a relaxační v každou roční dobu.V zimě ale působí snad nejvíc uklidňujícím dojmem. Úpravné cestičky, stejně jako lesní zákoutí, noblesní altánek, tak jako labyrint podzemních chodeb ústících tajemnými výstupy do zahrady. Pěstěné dřeviny i volně a svobodně se vyvíjející spleť vrb. Můstky přes potok a jeho meandry. Dětské hřiště uvnitř i klasické zahradnictví za zdí. Prostě, výlet do Ctěnic, to je krásný rodinný den a potěšení oka i duše. 
190 17 Praha 9 – Vinoř
Bohdanečská 259/1
Máme otevřeno:
říjen: úterý - neděle: 10.00 - 18.00 hodin
listopad - březen:
úterý - pátek: 10.00 - 16.00 hodin
sobota - neděle: 10.00 - 18.00 hodin
Hodnocení: 99 %
Richard Koníček
Foto: © Ing. Olga Koníčková