Maminky, dejme děti studovat internu!
Maminky, dejme děti studovat internu!
Česká internistická společnost bije na poplach! Proč? Protože veřejnost přestává vnímat úlohu internistů (vnitřní lékařství) jako plnohodnotného lékařského oboru. A to je špatné. Internisté jsou totiž lékaři, kteří pracují na základě celoživotních znalostí a v jejich práci nevznikají zpravidla ani žádné dramatické efektní momenty, které by zajímaly média.
V současnosti vnímáme spíše úspěchy kardiologů, chirurgů či jiných specialistů. Čím to? No, podívejme se pořádně pod tímto úhlem na zprávy, ve kterých se to záběry z unikátních operací jenom hemží. Ať už jde o oddělení siamských dvojčat či odoperování třetí nožky dítěti. To jsou ale jen značně výjimečné rarity a běžný život je o něčem zcela jiném. Jako pacientky, když je nám nebo našim dětem zle, běžíme také nejprve k praktickému lékaři internistovi, a až teprve pak, případně s jeho vědomím a z jeho rozhodnutí ke specialistovi.
´Královnou medicíny´ už není!
Ne nadarmo bývala interna ještě donedávna považována za ´královnu medicíny´. Neboť vědět něco o všem, což musí zvládat internista, je daleko náročnější, než vědět všechno o něčem konkrétním, jako se to vyžaduje od specialisty. Samozřejmě, že se kvalitní zdravotnictví bez specialistů neobejde nikdy. Potřebujeme je! Od biochemiků přes rentgenology či chirurgy, až třeba ke kardiologům. To ale neznamená, že snad nemusíme mít i nadále kvalitní lékaře internisty.
Nemocní nebýváme pouze s jednou nemocí
Tak, jako nic není jen černé a jen bílé, tak i my nejsme zpravidla nemocní pouze s jednou jedinou věcí. Míváme většinou nemocných víc orgánových systémů najednou. A v tom je náš problém. O takové složitosti specialisté přílišný zájem nemají. Přesahuje to jejich obor. Naproti tomu internisté musejí být schopni stanovit diagnózu a léčit jak tu původní chorobu vhodnou možná pro specialisty, spolu s dalšími souvztažnostmi. A ty jsou často velmi propletené. Nemůžeme přece zdlouhavě obcházet více specialistů, kteří – mimo jiné i pro nedostatek vzájemné komunikace – nesporně postupem času k té správné diagnóze nakonec určitě také dojdeme, ale oč jednodušší, rychlejší, levnější a pro nás i bezpečnější to je, když může prvotní diagnózu stanovit internista, který je pak navíc i schopen ony specialisty vhodně využít a případně je i do jisté míry koordinovat.
´Internista, lékař pro všechny vaše obtíže´
V USA například už situace v tomto směru dospěla tak daleko, že se přespřílišná specializace stala negativním a nebezpečným problémem a nyní se tam zoufale a pracně, zase vracejí do kolejí, kam patří a znovubudují systém lékařského vzdělávání pod heslem: ´Internista, lékař pro všechny vaše obtíže´. A jak by ne?! Kdo jiný než internista může u většiny stavů, jež jsou relativně běžné, zjistit, co že nám vlastně je? Kdo jiný také může kvalifikovaně a ze širšího pohledu stanovit následné priority pro to, co je nejdůležitější a co se má léčit nejdříve, než právě internista.
Interna - nepřitažlivá pro studenty?!
Interna je prostě nenahraditelný obor, i když mediálně méně přitažlivý. Proto také při výchově budoucích mediků a našich příštích lékařů, musí být nastolen nový pohled na tuto nezbytnou profesi. Interna je totiž oborem, kde je lékař nucen hledět na nemocného jako na celistvou bytost a ne ho vnímat jen jako nemocnou sbírku jednotlivých orgánů či funkcí. Jen internista je totiž schopen uvažovat v širších souvislostech. Jen on, je-li zkušený, nás dokáže vyšetřit vlastně už pohledem, pohmatem nebo poslechem. A jsou to přece ty nejjednodušší a také i nejlevnější metody, jak zjistit, co nás momentálně trápí nejvíc a jak na to, abychom případně něco nezanedbali, a nebo dokonce ještě nezhoršili…
Ing. Olga Koníčková
Foto: internet