Malované struktury/Arquitecturas pintadas aneb chápání přesnosti nebrání požitku z nepřesnosti
Institut Cervantes - Praha
15. 6. - 8. 9. 2018
Na vernisáži kolektivní výstavy, která představila díla 16 španělských (již etablovaných na španělské scéně)) umělců, vybraných dvěma kurátory Juanem Cuéllarem a Robertem Mollá, nás přivítala paní Garrido Ramos, Luisa Fernanda, ředitelka Institutu Cervantes v Praze. Komisař výstavy Juan Cuéllar také zdůraznil, že se jedná o španělské postkonceptuální figurativní umění.
Jak jsme se dále dozvěděli, jde o výstavu s přesahem, kde umělci přestavují svůj vlastní svět, svou intimitu. Pokud na vystavených dílech figuru zahlédneme, jde o anonymní stafáž, která doplňuje atmosféru díla…
V expozici zhlédneme 21 děl, která vznikala v letech 2003-2017 s použitím různých výtvarných technik - olej na plátně, akryl na plátně, kresba, uhel na papíře, inkoust na papíře, papír (vystřihovaný) a pastelka na papíře, a další…), jejichž společným tématem je znázornění architektury jako způsob, jak si postavit svůj vlastní svět /geometrie, kontrasty, architekturou prostupuje atmosféra tajemství/.
Architekti malují a malíři budují
„Architektura, kresba, urbanismus a malba sdílejí stejnou cestu.
Vzájemně se sledují, podobně jako vytrvalostní běžci, vždy jen koutkem oka.
Jestliže byla moderní architektura zcela přístupná prvním avantgardním směrům v malířství, malba proměnila strukturu, kompoziční řád a implicitní geometrii architektury na prostředí,
které zastává současně roli původce i podpůrce myšlenek.
Je mnoho španělských umělců, kteří zůstávají věrni svému závazku k malbě obrazu,
a jdou tak proti proudu současného dokonale institucionalizovaného asimilovaného stylu.
Hájí, snad i s určitým znechucením z toho,
jak často je to nutné,
malířské plátno
jako prostor absolutní svobody,
ideální myšlenko-stroj a vhodný nosič pro to, co ve své svobodě stvořili.
Mnoho z nich, zvláště ti řadící se k postkonceptuálnímu figurálnímu umění,
nebo mající k němu blízko,
využívají zpravidla malby struktur jako kostry,
objektu či jeviště pro své myšlenky.
Umělci, vybraní pro tuto výstavu,
budují svou poetiku a vykreslují její profil
skrze vize měst, skutečných či nebo smyšlených cest
a skrze vztah jednotlivce k městskému prostředí,
které ho obklopuje“.
Jako pozadí nebo jako postava,
jako kontext nebo jako symbolický prvek,
architektura
tvořila kostru a klouby malířského prostředí od Giotta až po současnost.
Je prostorem, jenž není ani reálný ani abstraktní,
je spíše alternativním místem vyzbrojeným duševními obrazy, jevištěm,
na kterém, jak řekl Magritte,
“chápání přesnosti nebrání požitku z nepřesnosti”.
Vystavující umělci: (z toho dvě ženy)
Juan Cuéllar (kurátor)
Paco De la Torre
Dis Berlin
Gonzalo Elvira (WG)
Marcelo Fuentes
Carlos García - Alix (Planetárium)
Elena Goñi
Fernando Martín Godoy
Ángel Mateo Charris
Joël Mestre
Roberto Mollá (kurátor)
Guillermo Peñalver Fernández
Chema Peralta
Jorge Tarazona
Teresa Tomás (video)
Nelo Vinuesa
(autor stavebnice města na podlaze výstavní síně,
práce na sestavení modelu mu trvala jeden den,
na model, prosím, nesaháme!)
Výstava Malované struktury je putovní,
další její cesta vede do rumunské Bukurešti
Instituto Cervantes de Bucarest
(5. 10. - 30. 11. 2018)
120 00 Praha 2
Na Rybníčku 536/6
Máme otevřeno:
po - pá: 10.00 - 19.00 hodin
so: 9.30 - 13.30 hodin
Vstup: volný
Hodnocení: 89 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková