Ludmila Smejkalová: Animal Print Meets Tropical Sunset aneb když si přisvojíme vizuální prvky módy a grafického designu, make-upu, floristiky či tattoo…
White Pearl Gallery - Praha
26. 4. - 19. 5. 2019
Na vernisáži nové výstavy Ludmila Smejkalová: Animal Print Meets Tropical Sunset , kterou připravili ve White Pearl Gallery v čele s galeristkou Alexandrou Karpuchinou, jsme zhlédli zajímavé obrazy se zajímavými /především ornamentálními/ motivy, které na bílém podkladě dokonale vyniknou.
Hledání ideální kompozice tvarů, symbolika květin, make-up masky.
Totemy dámských kabelek a rtěnek.
Výstava Ludmily Smejkalové je šamanismem hot couture,
kde souboj grafiky a expresivních sil provází cestou
z pralesa reklamních zkratek až do Afrik a Jižních Amerik.
(oficiální text)
Kurátor výstavy: Radek Wohlmuth
120 00 Praha - Nové Město
Dittrichova 2024/ 5
Máme otevřeno: st - ne: 13.00 – 18.00 hodin
Vstup: volný
Hodnocení: 100 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: artlist/Denisa Bytelová 2013)
Foto: © Ing. Olga Koníčková
Ludmila Smejkalová (* 1979 Praha)
Patří mezi nejmladší generaci českých malířek a ve své práci inklinuje k formálně uvolněné malbě. Na druhou stranu vyžívá i pravidly podmíněné postupy jako je sítotisk. Její dosavadní tvorbu lze zjednodušeně popsat tím, že látka nebo jiná pravidelná struktura přenesená z vnějšího světa u ní slouží jako mřížka / osnova pro zápis subjektivní zkušenosti.
Na Akademii výtvarných umění v Praze, kde obvykle funguje vzájemně přirozený výběr učitele a žáka, navštěvovala ateliéry Veroniky Bromové a Vladimíra Skrepla. Několikaletý pobyt v blízkosti Veroniky se projevil v rozvoji citlivosti a duchovního nádechu její práce a od Vladimíra Skrepla, jako celá řada jeho studentů, získala osvobozený přístup k malbě. Sama ale studium a působení klasického akademického systému, přestože navštěvovala méně konformní ateliéry, vnímá jako odklonění od jejího přirozeného projevu, který od absolutoria znovu hledá.
Je pro ni podstatný nějaký smysl, který nemá zatím přesně definovaný, ale postupně ho vymezuje. V současnosti se pohybuje mezi malbou, kresbou a textilem s autorskými kresbami. Smysl nehledá pouze duchovní, ale i praktický, jde ji o celkovou součinnost umělecké práce. Proto tíhne i k výrobě umělecko-užitých předmětů. Vytvořila sérii Pohlednic (2004), které měly sloužit k běžnému účelu, ale nakonec si je rozebrali její přátelé jako obrázky. Podobným příkladem jsou návrhy a realizace sítotiskových dekorů na látky a oblečení, které bez zapojení do trhu, jsou víc uměleckými než užitnými předměty. Rozdíl mezi malbou nebo autorským předmětem je u Smejkalové minimální. Ve starších malbách Ego (2004), Pohlednice (2004) se vyjadřovala formou plošné redukované exprese ovlivněné všudypřítomným grafickým designem. Principy vektorového uvažování a vrstvení přenesla do malby pomocí šablon a lepicích pásek. V pozdějších pracích se u ní střetávají tyto vnější vizuální podněty, například nazvětšovaná struktura látky, s autentickým kresebným svědectvím nejběžnějších duševních stavů. Rytmus, geometrie a ohraničenost podkladu zpřítomňuje realitu, na které se v otřepené kresbě odehrává osobní mikropříběh.
Jiným příkladem její práce jsou malby s hladkou lineární kresbou jako Kapsička na uniformě (2011), ve které z dekoru udělala symbol. Tematizuje motiv času, který se do její práce dostal díky zaměstnání, když pracovala v odbavovací hale na autobusovém nádraží Florenc. V této době vznikl i obdobný obraz výřezu košile Dress code (2011). Opět, ale jiným způsobem, zde propojuje hmotný a duchovní svět skrze látku, která je jejich místem střetu. V posledních malbách použila také postup, co chci, to si nakreslím. Přivlastňování předmětů pomocí kresby je vzdálenou odnoží pop-artu, která se objevuje i ve starší práci Lucie Farárové nebo posledních kresbách Alevtiny Kakhidze.
Pro Ludmilu Smejkalovou je také charakteristická oscilace mezi znakem, symbolem a emotivním dekorem, který je zřejmý ze Smutečního věnce (2012) nebo Pyramidy hodnot / Tester (2012). Při sledování konkrétně její práce je dobré uplatnit i genderový úhel pohledu. (zdroj: artlist/Denisa Bytelová 2013)
Studium:
- 2007-2001 Akademie Výtvarných Umění v Praze, ateliér Vladimíra Skrepla
- stáž u Veroniky Bromové (AVU)
- 2005: stáž na Faculdade de Belas Artes, Oporto, Portugalsko
https://www.whitepearl.gallery