Luděk Pešek Pachl: Křižování aneb když neurážíme, ale poukazujeme na fanatismus a modlářství…
Galerie 1 – Praha
7. 6. – 1. 7. 2017
Vernisáž v Galerii 1 otevřela kontroverzní výstavu maleb i objektů od malíře Luďka Peška Pachla pod názvem Křižování. Autor byl akci osobně přítomen.
Výstava obrazů punkartového malíře Luďka Peška Pachla je zaměřena na kříže a vše kolem nich. Obrazy šokují, ale svým nezaměnitelným humorem také pobaví. Autor tentokrát zpracovává téma ukřižování. Touto tématikou nechce Pachl primárně urazit, ale poukázat na fanatismus a modlářství a to pro něj typickou, přímočarou a humornou formou.
Luďka ´Peška´ Pachla můžeme zcela právem nazvat rebelem. Tento punkový umělec maluje jen to, co chce, a navíc v Berlíně provozuje Tuzex, v kterém prodává typicky české produkty - krtečka, pivo, tatranky. Má tu i oltář Karla Gotta. V Tuzexu pořádá česko-německý štamtiš, české filmové večery, debaty, na které chodí nejen Češi, Němci a Slováci, ale i Poláci, Argentinci, Američané. „Dalo by se říct, že tu provozuju určitou osvětu o Česku,” říká Luděk s radostí. (text: Ulli Mascher - překlad: Martina Stejskalová)
Luděk ´Pešek´ Pachl rád provokuje. Jeho poslední kousek jsou akrylové obrazy metr na metr, které jednoznačně připomínají prapory s hákovým křížem - jen s tím rozdílem, že uprostřed není hákový kříž, ale Darth Vader, Krteček nebo holubice míru.
Luděk ´Pešek´ Pachl
- 1971 se narodil v Mostě
- jako malý experimentuje s voskovkami po zdech svého domova
- od svých 24 let maluje profesionálně, ale počátky svého umění hledá v dětství
- po určité zkušenosti (dostal cenu, se kterou nesouhlasil) se nechce ve svém umění přizpůsobovat (měl problémy s STB)
- 1989 - vyrazil na cesty po Evropě
- 1998 se dostal do Berlína, kde žije dodnes
Vznikají obrazy typu ´rebel art´. Hemží se to na nich odkazy k pop-kultuře - české i německé. Jeho díla jsou plná ironie a provokace.
Sám dosud problémy kvůli svému umění neměl, ale to ještě může přijít, myslí si.
„I když umění musí být svobodné. To je všeobecně známo. Otázka zůstává pak jako vždycky, co je umění a co už ne, a kdo má právo o tom rozhodovat,” říká nahlas.
Umění pro něj znamená absolutní svobodu
Řídí se heslem:
„Maluju, co chci, kdy chci, čím chci, o čem chci a na co chci.
Prosím Vás, zakazovat někomu něco malovat?
To už tady jednou bylo...”
110 00 Praha 1
Štěpánská 47
Vstup: volný
Hodnocení: 59 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva, Copyright: Goethe-Institut Praha)
Foto: © Ing. Olga Koníčková