Lokální a družstevní způsoby hospodaření jako progresivní vize aneb setrvalá krůpěj i kámen prorazí!?

16.10.2018 10:22

 

 

 

Braunův dům – Praha

9. 10. 2018

 

Dostali jsme na www.www-kulturaok-eu.cz zajímavé pozvání na konferenci, kterou iniciovala Alternativa zdola, z. s., jmenovitě doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph. D. Celodenní akce se konala za podpory Rosa Luxemburg Stiftung, e. V., zastoupení v ČR a Parlamentní skupiny konfederace Sjednocené evropské levice a Severské zelené levice (GUE/NGL).

 

Oslovil nás projektový koordinátor českého zastoupení Rosa Luxemburg Stiftung, e. V., Dr. Jiří Silný. Pozvání znělo na konání mezinárodní konference ´Lokální a družstevní způsoby hospodaření jako progresivní vize´.

 

Organizátoři zhodnotili konání této zajímavé a důležité konference hodnotili jako první krok, no spíše krůček na cestě ke znovu pozvednutí družstevnictví u nás, na cestě podpory této důležité, ale opomíjené hospodářské síly. Konference se konala za účasti hostů z Německa, Rakouska, Itálie, Polska, Slovenska a samozřejmě české odborné i mediální reprezentace. Místo konání bylo pro nás na www.www-kulturaok-eu.cz zatím neznámé, neboť Braunerův dům na Karlově náměstí je veřejnosti běžně nepřístupný.

 

Jde o to rozjet družstevní scénu!

Ta věta zazněla úvodem. A za ní druhá, jasně specifikující, oč na konferenci půjde.

 

„Podpora vlády je slabá a konference je prvním,

 a zdaleka ne posledním krokem, který to má změnit.“

 

Úvodní zdravici v češtině za Rosa Luxemburg Stiftung, e.V., pronesla Joanna Gwiazdecká.

Úvodní vstup měl náš hostitel, projektový koordinátor českého zastoupení Rosa Luxemburg Stiftung, e. V., Dr. Jiří Silný. Z jeho slov vyplynulo, že téma konference je mimořádně naléhavé a osudy našeho družstevnictví jsou hodně specifické. Trefně to glosoval paralelou, že u nás platí letní čas, zimní čas a zvláštní čas.

 

 

Ten se také týká otázek družstevnictví a peripetií dávné i nedávné historie. Čas družstevnictví běží totiž - všelijak. Rychle, pomalu a pořád dokola. Vrcholem našeho družstevnictví byla 1. republika. Pak zasáhla válka, okupace, krátké období do roku 1948 a následovala socialistická stagnace a deformace družstevnictví. Po roce 1989 se sice role družstev vrací, kam patří, ale pauza a pokřivení socializmem je tak silné, že dnes - jak řekl doslova Dr. Jiří Silný - znovuobjevujeme objevené. A hlavně, jak dodal, aktivity družstevnictví potřebují odpovídající podmínky, a ty jsou u nás mimořádně špatné.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zpráva Evropského parlamentu o sociálním podnikání

 

Pak už se rozjel celodenní sled, vesměs velmi hodnotných, vstupů. Ten první měla Klára Starostová (asistentka v EP, frakce GUE / NGL) na téma: „ Zpráva Evropského parlamentu o sociálním podnikání“.

 

 

 

 

 

Mimo jiné jsme se dozvěděli, že o družstevnictví je na půdě EU slyšet častěji než dřív, že ale vznikají problémy jiné v nových zemích EU, zejména v postsocialistických, a jiné v zemích, kde kontinuita družstevnictví nebyla přerušena a deformována.

 

Na půdě EU se ale hovoří spíš o ´solidárních podnicích´ a ´sociální ekonomice´. V celé EU je do ní aktivně zapojeno 14 milionů osob + dalších asi 4 miliony dobrovolnických pracovníků.

 

Problém je v každé zemi jiný.

 

Jsou jiné kořeny, jiné historické cesty, jiná pojetí, ale i tak je třeba je řešit. Háček je v tom, že EU sama o sobě legislativu určovat nemůže, protože má k tomu účelu speciální komisi. Té byla předložena zmíněná Zpráva o sociálním podnikání. Je to oficiální forma, jak komisi vyzvat k tomu, aby konala.

Zpráva shrnuje vše společné napříč jednotlivými státy EU a navrhuje jednotnou právní formu pro evropské sociální podniky.

 

 

Podobný pokus byl ale učiněn už v roce 2009 a zůstal ´u ledu´. Tato nová verze byla předložena letos v roce 2018. Více zohledňuje specifika jednotlivých zemí a v po přijetí by usnadnila jednání družstev ve všech státech. Zpráva byla přijata většinou států v Evropském parlamentu. Proto byla podstoupena k jednání příslušné komisi., která má na vyjádření tři měsíce. Ty ale už uplynuly a komise se ke Zprávě vůbec nevyjádřila (!). Tvůrci Zprávy ji samozřejmě urgovali, ale výsledek je nejasný. Blíží se evropské volby a v konci mandátů a v počátcích nových se nebude nikdo v EU o Zprávu zajímat. Škoda…

 

Družstva potřebujeme – lépe odolávají hospodářským krizím

Stěžejní a vskutku burcující přednáška v podání renomované ekonomky, doc. Ing. Ilony Švihlíkové, Ph.D. měla název Makroekonomické výhody družstevnictví.

Ilona Švihlíková především upozornila, že základní ideou družstev v Evropě jsou pojmy solidarita a spolupráce. Dále řekla, že družstva v zemích V4 jsou ale vnímána pokřiveným posláním, které plyne ze čtyř desetiletí socialistického družstevnictví a vyvolávají až pejorativní asociace na družstva JZD.

 

Zdůraznila, že deformovaný pohled na družstva jako taková se musí co nejrychleji změnit. A že to není snadné změnit ani po dvaceti letech po změně režimu.

 

Družstva byla po roce 1989 označena jako cosi socialistického, co nemá v nové společnosti co pohledávat. A cesta k jejich rehabilitaci je složitá.

 

Řešení jsou dvě.

Tlak zdola a pomoc zhora.

 

 

Jak na to?!

Jeden z hlavních prostředků rehabilitace družstev je jejich rozvoj.

A pak konkrétní příklady a všeobecná osvěta.

 

Rehabilitace družstev, růst jejich významu a postupné další rozšiřování jejich počtů i zaměření je totiž především v celostátním ekonomickém zájmu. Po ekonomické krizi, jež postihla před několika lety svět i Evropu, vznikla analýza, ze které plyne, že zatímco krize velké korporace drtila, družstva vůči dopadům krize se jevila jako odolnější. Mají mnohem flexibilnější formu než ostatní běžné podniky. Zaměstnanecké podílnictví a participace družstva i jejich nejrůznější variace drží družstva při životě. Zmíněná analýza byla a je známa, ale nerespektují ji politici, EU ani státy, a to už minimálně pět let.

Když se jedná o družstvech u nás, tak podle zkušeností Ilony Švihlíkové jsou označena za zcestná, za relikt minulosti a dokonce za cosi, co zaměstnává invalidy, a tím pádem se ´to´ nedá ukočírovat.

 

Ilona Švihlíková podotkla, že jde o nesmyslné mýty, které je nutné nejprve odbourat. Družstva jsou plně srovnatelná s běžnými s. r. o. podniky, dokonce mají větší soudržnost, stabilitu a vykazují i vyšší produktivitu.

 

Čím víc družstev bude, a čím větší budou, tím bude stabilnější naše hospodářství.

 

Podle Ilony Švihlíkové samozřejmě družstva nemohou působit jako spasitelé hospodářství, ale jako jeden z velice významných nástrojů této spásy nesporně ano.

 

 

 

 

 

 

 

 

Závěrem Ilona Švihlíková nastínila zásadní body nutné k posílení významu družstev:

 

  • zlepšit image medializováním dobrých příkladů
  • družstevnictví se musí stát – sexy
  • nutná osvěta o odolnosti a úspěšnosti družstev
  • neustále připomínat, že v Evropě je nemalé procento pracovníků zapojeno právě v družstvech
  • odstranit přetrvávající deformace legislativy
  • prosadit zákon o zaměstnanecké participaci

 

Doc. Ilona Švihlíková ale zakončila svůj jinak nepříliš optimistický vstup skvělým a hodně optimistickým přirovnáním:

Setrvalá krůpěj i kámen prorazí.“

 

Příklady od nás i ze světa

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Další část konference už byla sestavena z příspěvků tuzemských i zahraničních, jež dokládaly, že to jde, jak to jde a co všechno by šlo, jen je nutné se odpíchnout od stávajícího marasmu a předpojatostí. Jednalo se celou řadu vystoupení, a ta nejsou v silách tohoto článku popisovat. Nejvíce informací k tématu lze ale najít na webech Alternativy zdola (https://alternativazdola.cz/ a https://druzstevni-inkubator.cz/aktuality.html).

 

Dům Matyáše Bernarda Brauna

Stojí na nároží Karlova náměstí naproti Novoměstské radnici.

Historie domu sahá do roku 1337.

Dům je pozoruhodný neobvyklým půdorysem,

 je vícekřídlý a s prodlouženým nádvořím.

Tvoří ho směsice slohů od gotického,

přes renesanční, barokní, neoklasicistní až po novodobý architektonický styl.

Před rokem 1337 zde stály dva gotické domy, tvořící součást opevnění Nového Města pražského.

Jejich gotický suterén a část přízemí zůstaly až do současnosti.

Nově vzniklý dům na jejich místě se nejprve jmenoval Salmovský.

V roce 1714 ho však zakoupil slavný sochař, Matyáš Bernard Braun.

Ten také dům přestavěl na reprezentativní stavbu palácového typu.

 

Palác po přestavbě ohromoval velikostí a bohatým členěním fasády.

V roce 1738 zde také Matyáš Bernard Braun skonal.

Po té dům nechala přestavět ještě Braunova dcera.

Půdu přeměnila na obytné patro.

Její syn v roce 1796 ale už tzv. Braunův dům prodal.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Konference se konala v Salmovském sále v přízemí,

s kapacitou 70 osob a bylo plno!

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Hodnocení:  99 %

Richard Koníček

Foto: © Ing. Olga Koníčková